Prvotní buňka je podle buněčné teorie základní jednotkou života, ze
které se vyvinuly všechny současné buňky. Předpokládá se, že první
buňka vznikla asi před 3,5 až 3,8 miliardami let. Tato buňka byla
pravděpodobně obklopena fosfolipidovou membránou a obsahovala nukleové
kyseliny (DNA nebo RNA), které umožňovaly dědičnost a reprodukci. Vznik
prvotní buňky je spojen s uspořádáním lipidových kapének do kulovitých
struktur, které se postupně vyvinuly v živé organismy. Prvotní buňka je
tedy společným předkem všech buněk dnešních organismů a je základem
buněčné biologie.

Teorie vzniku první buňky:
Primární polévka - Oparin-Haldane teorie: Tato teorie předpokládá, že
první organické molekuly vznikly v primární atmosféře Země a poté se
shromáždily v oceánech, kde vytvořily "polévku" organických
sloučenin.
RNA svět: Tato teorie navrhuje, že RNA (ribonukleová kyselina) byla první
genetickou molekulou, která mohla uchovávat informace a katalyzovat chemické
reakce.
Železo-sírový svět: Tato teorie předpokládá, že první buňky vznikly na
povrchu minerálů železa a síry, kde probíhaly chemické reakce, které
vedly ke vzniku života.
Hydrotermální průduchy: Někteří vědci se domnívají, že první buňky
vznikly v hydrotermálních průduších na dně oceánu, kde byly přítomny
minerály a energie potřebné pro vznik života.
Tyto teorie nejsou vzájemně vylučující, a je možné, že skutečný proces
vzniku první buňky byl kombinací několika z nich.
