ad soucet:
to, ze bylo v urcite epose normalni verit, ze blesky hazi Zeus, nedela z teto
entity realneho cinitele - dela to z one doby pouze obdobi s limitovanym
kognitivnim aparatem.. pokud mistr interpretuje neurobiologicky reflex jako
zasah Boha, dopousti se kategorialniho omylu, i kdyby mu u toho tleskal cely
staroveky svet - pravda neni vysledkem hlasovani.. pokud mistr vidi/citi entitu
tam, kde je jen nervosvalovy vzruch, pak je to z hlediska kognitivni vedy
misinterpretace vjemu - stejne tak je pousteni zilou spravna medicina, protoze
to driv delali vsichni.. neobhajuj pravo na setrvavani v historickem
diletantstvi - pokud dnes vime, ze "ONO" je neurologie, tak je snaha
rehabilitovat termin "Bůh" intelektualnim srabactvim
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
