Spousta lidí v civilizovaných zemích bere náboženské rituály jako součást lidových předků z dávných dob, asi jako vynášení a pálení Morany (zimní) smrti.
Spousta lidí v civilizovaných zemích bere náboženské rituály jako součást lidových předků z dávných dob, asi jako vynášení a pálení Morany (zimní) smrti.
Jasně. Pro mnoho lidí je to tradice, ať už rodinná nebo místní,
obvyklý opakovaný rituál, zvyk.
Nicméně pro některé je náboženství zřejmě psychická potřeba. Spojená
s útěšnou představou posmrtného života a někoho všemocného, kdo dává
tomu chaosu kolem nás nějaký řád a smysl.
Pro mnoho lidí je to tradice, ať už rodinná nebo místní, obvyklý
opakovaný rituál, zvyk.
Nicméně pro některé je náboženství zřejmě psychická potřeba. Spojená
s útěšnou představou posmrtného života a někoho všemocného, kdo dává
tomu chaosu kolem nás nějaký řád a smysl
.1. viera v Boha je vždy potvrdená históriou, kultúrou, umením, a
tradíciou, ktoré jej dodávajú silný punc dôstojnosti a pravdy,
.2. iste, viera je vždy potvrdená určitými rituálmi, zvykmi, lebo je
historická a tradičná, tieto boli vybudované v histórii a tradícii stovák
až tisícov rokov, čo je prirodzené, lebo na viere bol postavený život
človeka, a tak i životy národov,
.3. viera je dar Boha, je ponúknutá každému, lebo Boh stejne miluje
každého - ale v slobode človeka (ktorú mu daroval Boh) nie každý ju prijme
(lebo má slobodu rozhodovania rozumu a vôle)...
.4. posmrtný život nie je predstava, ale skutočnosť, lebo je to priame
vyjadrenie a prisľúbenie Krista, Božieho Syna, a ten, na rozdiel od človeka
tohto sveta neklame...posmrtný život je dar za vernosť vo viere, za lásku,
ktorú človek dáva nezištne inému človeku...
"Body 3 a 4 je podvodné tvrzení bez jediného
důkazu."

I samotná Bible není důkazem - byla několikrát revidovaná tak, aby
sloužila na oblbování a ovládání člověka.
Víra byla v mnohých případech brutálně vnucovaná i za cenu zotročení
národa - jak Izraelity, či později křesťany.

I samotná Bible není důkazem - byla několikrát revidovaná tak, aby sloužila na oblbování a ovládání člověka...sú to donebavolajúce lži, práve Cirkev v dejinách ochraňovala texty Písma, aby sa nemenili...Biblia neoblbuje, lebo každý má slobodu v jej čítaní a prijímaní/neprijímaní...oblbujete už roky vy vašimi lžami...
Byla revidovaná a ty s tým nic nenaděláš - důkazů je dost.
Zeptej se na SJ, jestli revidovali Bibli k obrazu svému.
Revidované Bible samotné neoblbuje - oblbují pomoci ni ti, co prahnou po moci
- historie je toho důkazem.

Nelžu - nepodsouvej.
Ty se bojíš vyhledávat pravdu.

„…posmrtný život nie je predstava, ale skutočnosť, lebo je to priame vyjadrenie a prisľúbenie Krista, Božieho Syna, a ten, na rozdiel od človeka tohto sveta neklame…“
No jasně: Je to skutečnost, protože někdo, kdo údajně kdysi
žil, o sobě údajně prohlásil, že on je pravda!
T VL KRV! I kdybys měl jistotu, že žil, a jistotu, že to prohlásil, tak
pořád nemůžeš říct, že je to pravda! Tedy vlastně můžeš, ale pak se
nemůžeš ohánět logikou, zdravým rozumem, nebo dokonce vědou! Tedy i to
můžeš, ale pak se nemůžeš divit, když dorazí doc. Chocholoušek se
svěrací kazajkou…
Ano, to vede k diskreditaci víry založené na Bibli.
Pro toho, kdo má potřebu Boha popírat, je to vítaný zdroj "argumentů".
Ne, to je realistická odpověď.
Někdo má jasno hned, někdo toho musí prozkounat víc.
Samozřejně pokud mu to stojí za nánahu.
Kdo to prozkoumá nejvíc jak to jde, ale nestane se přesto svědkem Jehovovým, je co?
Člověk, který dospěl k odlišnému závěru.
Znám dost takových lidí, a nijak mě to neznepokojuje.
Ani to, že nebudou spaseni jen proto, že si dovolili dojít k jinému závěru?
(Galaťanům 6:4, 5)
Ať každý zkoumá své vlastní skutky. Potom bude jeho radost vyplývat
z toho, co dělá on sám, a ne ze srovnání s někým jiným. Každý
totiž ponese svůj vlastní náklad.
tos moc neodpověděl tímhle veršíkem, přece jsme všichni zhřešili a všichni jsme zatracení, až na ty, kteří uvěřili, respektive přidali se do správného náboženského spolku, že?
Naopak, odpověděl jsem zcela k věci.
Je odpovědností každého, jak se k biblické zprávě postaví.
A čím ochotněji jde sborem za tím prvním, tím víc si spásu zaslouží…
Spása není otázka zásluh. Je to dar od Boha.
Ochotně neznamená slepě bez poznání.
ale Bůh miluje bezpodmínečně všechny lidi, protože všichni jsou jeho stvořením, jeho děti...
Myslím, že "bezpodmínečně" není přesný výraz.
Každý vztah, pokud má fungovat, musí být reciproční.
(Jan 3:16)
Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo, kdo
v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
"Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého
jediného Syna, aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný
život."

Logický nesmysl - takže podvod - stvoření člověka dokonalou
bytostí by nemohlo v konečném důsledku vést k obětování
Syna.

na tom ale zrovna moc logického není, pokud nevycházíš z pověry, že za každý svůj hřích nebo denní, týdenní, měsíční sumu hříchů, musíš obětovat nějaké to zvířátko, třeba i holubici, tu nepěstuješ ve stádech, ne že ho dát někomu jinému, musíš ho nechat podříznout a krev musí téct správným směrem na správný kamen, ve správném chrámu...
Nešlo o pověru, ale o Zákon, přesněji o obětní řád, který
předepisoval za různé hříchy různé oběti.
Smyslem bylo uvědomit si svou nedokonalost a sklon hřešit, ale především
uvědomit si nutnost výkupného.
I proto Pavel napsal, že Zákon byl "vychovatelem ke Kristu", který přinesl
oběť za hříchy jednou provždy.
šlo o pověru a nesmyslné týrání zvířat, náboženské doktríny na
tom nic nemění..
zvíře není věc, ale živý tvor...
Z dnešního pohledu asi ano.
Na druhu stranu je vztah k Bohu a přijetí odpovědnosti za hřích
důležitější.
Obětovala se zvířata "bez vady", žádní "chcípáci". A když navíc
uvážíš, že při porážce dobytka musel hříšník držet ruku na hlavě
zvířete, byl to silný emocionální zážitek, takže si dotyčný dal
příště na hřích pozor.
Tvé reakce byla přátelská?

Byla to posměvačná provokace.
Moje reakce byla té tvé jen přiměřená.

Jistě, tvé reakce jsou vždy jen přiměřené. 
Nejsem tady od toho abych řešil tvé animozity pramenící z uražené
ješitnosti. 
Nevím odkud bereš, že jsem urážený.
Ty jsi mi ukradený.

A pokud sem vlezeš, tak máš počítat s tím, že na tebe může reagovat
kdokoliv.
Doufám, že to tady nechceš měnit - ty ješitnost.

Pokud ti jsem ukradený, zkus se podle toho zařídit. 
Nechci tady nic měnit. V ateistickém prostředí jsem vyrostl a dospěl, měl
bych co říct.
Ty mi nemáš dávat rady jak a podle čeho se mám zařizovat.
A co tím chceš jako "říct", že jsi vyrůstal v takovém prostředí?

Fanatické prostředí, do kterého jsi se dostal a které řídí tvůj život
js to, co teď žiješ - ateismus ti je už vzdálen natolik, že bys už o něm
ani neměl psát - nebylo by to objektivní.

Nepodléhej dojmu, že víš, čím žiju a o co se zajímám. 
A myslím, že moje názory na ateizmus jsou objektivnější než názory
ateistů na víru. Vlastně, někdy je to docela humorné.
No jasně, ostatních si radši nehledět! Protože co kdyby někoho napadla otázka, proč zrovna tamhleten hodný člověk by neměl být spasen…
My si hledíme každého, abychom ho nejprve informovali o dobré zprávě
(evangeliu), a pomohli mu jí porozumět a zařídit se podle ní.
Pokud bude mít zájem...
a pak ho zatáhli do vaší společnosti, aby měl bratr Moritz na dobrou
whisky... 
A jsme zpátky u toho "veršíku".
Je na svobodném rozhodnutí každého, jakým směrem se vydá.
to je ale rozdíl s tím, jaký postoj zaujme k Bibli...
je spousta dalších i starších svatých písem, a tuším, že ani jedno
nenadiktoval osobně Bůh...
To souhlasí.
Je na každém, jakou knihu a na základě čeho, bude považovat za svatou.
neokecávej to tak hloupě... kdo se narodil v chalífátu, ten bude vyznávat Korán...
A bez ohledu na jejich volbu je bůh všechny spasí? Protože jinak je to „uvěř, nebo nebudeš spasen“ – stejně svobodná volba jako „naval prachy nebo tě zabiju“.
Svobodná volba je v rozhodnutí na základě poznání.
Ke svobodné vůli patří i nutnost přijmout důsledky svých svobodných
rozhodnutí.
Svoboda není v tom, že si dělám, co chci, a stejně to všechno dobře
dopadne.
Křesťané, či muslimové věří jen kvůli příslibu nesmrtelnosti -
takže zištně.

Moje nevíra je vůči tomu nevinný, nebo jen malilinký hřích.
Nebudu věřit jen proto, že mi někdo nabídne úplatu, abych mu volal na
slávu.

To těžko dokážeš posoudit.
Skuteční křesťané následují Krista ve snaze působit Bohu radost (Buď
posvěceno tvé jméno).
Samozřejmě, že příslib věčného života je hezký "bonus".
Pokud se člověk snaží následovat Krista, není pro zištné pohnutky moc
místa.
Takže vědomě jednáš zištně - Království nebeské je pro tebe hodně
vzdálené - vlastně nedostupné.
Podlehl jsi Pavlovým kecům, že máte sloužit Bohu a dostanete odměnu.
Vědomě se snažím následovat Krista.
Jak je pro mě Boží království vzdálené, nedokážeš posoudit, a už
vůbec ne ovlivnit.
Pavel viděl odměnu nejen v Božím království, ale i ve schváleném stavu v
tomto světě.
Pavlovy "kecy" jsou slova nejen znalce Bible a Kristova apoštola, ale i lidsky
moudrého člověka.
Na rozdíl od tvých keců.
SZ mu umožnil pochopit příchod a úlohu Krista.
Pokud jde o další spisy zařazené do biblického kánonu, měl tu výsadu je
napsat.
Jasně - účelově vyložené proroctví, které se vztahovalo na Krista -
ale až po tom, co se už vše stalo.

V tom případě se k tomu nějak nehodí, že pronásledoval křesťany
a dokonce ho muselo "osvítit"
Skutky apoštolů 26 :
13 Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe,
jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou.
14 Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil
hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš
proti bodcům.‘
15 "Já jsem se zeptal: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán
řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ."

Tak to ti nějak nevyšlo - to jeho "pochopení" úlohy Krista - ze SZ.

Učení SZ mělo připravit lidstvo na příchod Krista.
Dopis Hebrejsům je mistrovské dílo ve kterém Židům ukázal,kdo je
Ježíš.
Tomu chaosu kolem nás ale opravdu něco/někdo dává nějaký řád a smysl. Z chaosu dělá kosmos. Je to psychická potřeba každého z nás, protože v chaosu se dost těžko vědomě žije.
Určitě je ve vesmíru chaos?

Vždyť funguje podle fyzikálních zákonů, které určují pohyb hvězd,
planet a dalších objektů.
Nám se může zdát, že je něco chaotického, ale co když je vše tak jak
má být??

Jenže každý žijeme v takovém světě, v jakém vnímáme, že je. Když si budeš myslet, že tvé okolí je ti nepřátelské, tak budeš žít v nepřátelském světě, a to i když vůči tobě nikdo nepřátelský nebude. Ty ho tak budeš vnímat a prožívat. Stejně tak dokud ty přírodní zákony nepoznáš, dokud nepoznáš ve světě nějaký řád, tak žiješ v chaotickém světě. Součástí vědomí je proto pořádající funkce, která stojí i za naší zvídavostí.
Psychická potřeba některých z nás nemusí být totožná se skutečnou realitou.
No to tak trochu nedává smysl. Jak by potřeba mohla být v souladu s
realitou.
Nicméně potřebu řádu máme každý. Každý máme potřebu se orientovat ve
světě a proto si prvky světa třídíme a uspořádáváme do vzájemných
vztahů (i třebas iluzorních).