Jsou lidé, kteří mají potřebu „jistoty“ i za cenu, že je klamná. U těch je jedno, co studují a jak dobří jsou ve svém oboru. Víra v boha je totiž vždycky až za hranicí vědění.
Jsou lidé, kteří mají potřebu „jistoty“ i za cenu, že je klamná. U těch je jedno, co studují a jak dobří jsou ve svém oboru. Víra v boha je totiž vždycky až za hranicí vědění.
No asi se takový člověk s bohem setkal ... v nějaké halucinaci. Že to byla halucinace bude ovšem popírat.
Zajisté jsou v ústavech, pro typický druh pacientů, lidé přesvědčeni o tom, že nejsou králové tohoto světa, nýbrž králové na nebesích. Prostě bohové.
arecuk -- presne tak -- ateisti potrebujou prave tu jistotu ktera je klamna --- u takovych jak pises je to uplne jeno, co studuji a dobri jsou pouze v tom co je jejich ( studia) vedouci nauci. Dobrym prikladem jsou SJ - jsou to presne oni jak pises -- maji potrebu jistoty i za cenu, ze je klamna -- Ja proti SJ nic osobne nemam - pouze je lituji, ze se nechaji.
Naopak – ateisté jsou ti, kteří vědí, že nevědí. A dokážou s tím v pohodě žít. Na rozdíl od teistů, kteří věří, že vědí, i když vědí taky prd.
arecuk - muzu vedet? nemusis odpovedet je to osobni otazka -- v co veris? --- Hlavem bych chet vedet jak je natom tva vira? -- Jedna se o pravdu nebo o viru?
arecuk: kde máte istotu, že vaša tvrdenia, vaše ateistické presvedčenie nie sú klamlivé? Boh nie ste, aby ste to tvrdili...vo viere v Boha/Krista máme nádej, ale v ateisme nie je žiadna nádej...mimoiného aj o to ide...ak sa smejete nad mojou vierou, tvrdeniami, presvedčením, tak sa smeje - viete, ako sa hovorí: Boh sa pyšným protiví, pkorných zahrňuje svojou milosťou,...alebo medzi ľuďmi: kto sa smeje naposledy, ten sa smeje nejlíp...úloha veriaceho nie je súdiť z neviery, ale ponúknout jedinou naději....
Jak už napsal Arecuk - ateisté vědí, že nevědí...
Podle vás má víra - ponúknout jedinou naději
Jinými slovy (podle K.J.Erbena) : "je lépe v mylné naději sníti, před
sebou čirou temnotu, než budoucnost odhaliti, strašlivou poznati
jistotu"...
Ateista pravdu hledá, své poznání považuje za neúplné, relativní...
Věřící se domnívá, že už pravdu zná, považuje ji (tu svou) za
absolutní.
V kterém postoji je tedy větší pokora?
komanc -- vim, ze nic nevim -- Sokrates
Presne co jsi napsal tak sedi uplne a vysledek je uplne stejny --- bez dukazu
pravdy
Jenže my žádnou definitivní pravdu nepostulujeme, na rozdíl od vás, protože víme, že není z čeho.
promin arecuk -- zase pises sam proti svemu presvedceni -- proc teda rikate - tvrdite - ze my jako verici (RKC) nemame pravdu? - Kdyz na rozdil od nas moc dobre vite, ze neni z ceho definovat co je pravdou?
Protože za pravdu vydáváte pouhou víru. Konstruujete „vědění“ tam,
kde není na základě čeho něco vědět. A to, že my bychom si něco tak
nepokorného nikdy nedovolili, prezentujete jako naši neschopnost dodat
vlastní pravdu a zneužíváte toho ke shazování našeho názoru.
Typická je v tomto otázka, jak tedy dle nás vznikl život. „No? Nevíte,
co?“ Přitom vůči vašemu „stvořil ho bůh“ je naprosto dostačující
naše „nejspíš vznikl sám“. Protože abyste měli nárok požadovat
odpověď jak tedy vznikl, museli byste vědět,
jak ho bůh stvořil…
Takže jednoduchá odpověď zní: Protože kdo vydává za pravdu něco, co z principu nelze ověřit, nejspíš pravdu nemá.
Nemáte pravdu, hned z několika důvodů:
Víra založená na lžích a podvodech, je tedy nesmyslná.
Kolenik -- chapes to jinak nemuze stvrdit, ze pisatel knihy (mojzis) je lhar
- to nejde na nepotvrzuji pravdivost Mojzise jako takovou. Zkusim jinak -
Nemuzes rict nebo napsat, ze Karel May byl lhar protoze napsal knihu
Winnetou.
Je to jedno a to same - mnozi lide co to cetli tak veri, ze to tak bylo -- a jak
vsichni vime tak K.May nikdy nebyl v americe a nikdy nevidel indiana -- uzes
napsat, ze neveris v to co napsal Mojzis - ( ja v hodne vecech taky neverim) ale
to mne neopravnuuje onem tvrdit, ze je lhar - to nejde
Jak - nejde? Jestli je v Bibli tvrzení, že vydržel čtyřicet dní a nocí, a to opakovaně, bez jídla a pití, je to nehorázná lež. A okecávání na tom nic nezmění.
Ber to tak, že v pohádkách je možné cokoliv. Ryby mluví, Jonáš velrybou zachráněn před utonutím a v jejím žaludku stráví tři dny, než ho velryba vysadila na pevninu. V pohádkách máme vedle perníkové chaloupky také kouzelné zrcadlo, vykládající zlé královně jak je krásná, teda kromě Sněhurky. Aladin našel svou lampu ve ktré se zašíval Džin a Old Šetrhend každému nafackoval, měl nejrychlejšího koně a na padesár metrů mohl mouše ustřelit tykadlo. Proč by pak nemohl pohádkový Mojšíš hloubat nad osudem Israelitů po 40 dní v poušti, když za 40 dnů mohlo napršet 8 kilometrů vody a jejich mono-bůh stvořil Vesmír z ničeho za šest dní. To je jediné, co nechápu, proč zrovna jen šest dní? Já bych v té pohádce O stvoření zajisté použil číslovku 40.
ale my nie sme stvorení preto, aby jsme pořád nevěďeli, my musíme stále hledat a najít! - čím rychleji, tím lépe...my musíme prostě hledat, najít a vědět! - věřící věří, ale i ví...
vo viere v Krista je pravda...takže kresťan pravdu našiel...ateista j(ak ostane v ateisme) ju nikdy neobjaví, nikdy nenájde a zomiera v tvrdení, že pravdu hľadal, ale nenašiel - a tak zomiera v absencii pravdy - v nepravde...a víme, kdo je knížetěm nepravdy/lži, který nás odpoutává od pravdy, aby nás sežral....
Jo ale to se musí zůstat v jeho Slovu:
Jan 8
„Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“
Což je o tom nevymýšlet si nějaké jiné slovo :-).
Jo ale to není o nanebevzetí Panny Marie ani o jejím neposkvrněném
početí ani o Trojjediném Bohu ve třech osobách atd.
To všechno si někdo přimyslel, to nejsou Slova Ježíše Krista, tedy kdo jim
věří je v bludu:-)..
kdo ví, ten ví, kdo neví, ten neví...- lebo má oči i rozum zamlženy! - nie každému je dané viďět, slyšet, chápat a dělat závěry....
Všechna náboženství jsou produkty lidské fantazie a lidské
tvořivosti.
Základy byly položeny kdysi dávno a od té doby další fantastové
vylepšovali a vylepšují tyhle vzdušné zámky náboženstvích dalšími a
dalšími detaily, kudrlinkami a "okrasami".
„vo viere v Krista je pravda…“
To je zase jen vaše víra. Není co dodat. Snad jen díky za neustálou ilustraci toho, co tu píšu.
arecuk -- prosim zkus pochopit jednu lidskou vlasnot -- vira v neco -- - zakladem viry je prave to co pise visitor -- vira v Jezise a je uplne jedno jak si Jezise vybavis -- treba jako neviru v Jezise -- ale stejne zustava zakladem Jezis - Jezis je totiz vira -- i treba tvoje vira v to, ze jsem blbec a pisu nesmysli -- to vse je soucasti te viry v Jezise
No tak pokud je Ježíš cokoliv, pak je správným křesťanem každý a za všech okolností.
Promiň, ale opakuješ jako kolovrátek : vo viere v Krista je pravda
Správně by to mělo znít : věřím, že vo viere v Krista je pravda
Jde o víru v něco, i o víru v PRAVDU. Víra v něco není jistotou, že jo. Víra je akceptancí něčeho nejistého, nebo něčeho nepotvrzeného.
Spojení jako - jsme stvoření...a musíme hledat a najít... jsou
pro mě poněkud polemická.
Já to beru tak, že právě to poznávání a nalézání, zlepšování a
zdokonalování a radost z těchto činností je samo o sobě cílem (cesta je
cíl). Nějakou absolutní pravdu nikdy zcela nenajdeme - a to je na tom to
nejlepší (jinak by byl konec všeho). Pořád bude co objevovat a
tvořit...představuju si to jako nekonečný proces.
Věřící to vnímá jen jako individuum, jde mu za každou cenu o jakési
posmrtné pokračování vlastního života a tak se jako tonoucí chytá
stébla - chimérické naděje. Já vidím smysl v rozvoji člověka jako
společenského tvora, v pokračování lidského rodu, ve vytváření stále
lepších podmínek pro život.
čo je/nie je chiméra, to vy nemôžete posúdiť...ano, ide aj o pokračovanie života po telesnej smrti ako zásluha za vieru a skutky z viery v tomto živote- ...avšak len pokračovanie ľudského rodu je v rámci prirodzeného zákona nie je žiadna zásluha, je to prirodzenosť, ľudská povinnosť - pozn.: a čo tí, ktorí z rôznych dôvodov nemali, a ani nemohli mať rodinu? potomstvo?...každý rozumný predsa nechce, aby to, čo v živote dosiahol (rodina, talenty, vedomosti, skutky lásky a milosrdenstva, a ani moja duša/duch) zahynulo, bolo z pamäti nasledujúcich generácií i Boha vymazané, nihilizované...je ilúziou, že to bude pokračovať v mojom potomstve, - deti si často na rodičov, starých rodičov ani nespomenú...jednoduchú pokračovanie rodu nie je zásluhovosť u Boha, u Boha sú záslužné viera, nádej/dávanie nádeje i v ťažkých situáciách a skutky lásky, včetne milosti a milosrdenstva - viera i nádej však pominú, ale všetko, čo bolo vykonané v láske nepominie, ostane a bude pokračovať u Boha...o tom je podstatne viera...
...každý rozumný predsa nechce, aby to, čo v živote dosiahol (rodina, talenty, vedomosti, skutky lásky a milosrdenstva, a ani moja duša/duch) zahynulo
Jak zahynulo?
Po nás zůstane to, co jsme stvořili. Pochopitelně jsou lidské výtvory většiny lidí jen dočasné, stromy uschnou, domy se rozpadnou, přehrady zboří ... ale mnoho zůstane, možna na věky, jako třeba pohádky bratří Grimmů, Darwinova Evoluce, Koperníkova teorie Heliocentrizmu, dokonale vypracovaná a potvrzená Galileem a Keplerem, jako i teorie relativity Einsteina ... a poznatky dalších vědců.
Některá jména těchto pionýrů vědy, troufám si tvrdit, zůstanou
nesmrtelná, jako třeba Alessandro Volta, Ampére, Watt, James Prescott Joule,
Galvani ... a další a další, i Nikola Tesla, Gaus, Oersted, Maxwell, Linne
...
Abych odbočil od přírodních věd, tak nesmrtelná jsou jména Buonarroti
Michelangelo, Leonardo da Vinchi, Bedřich Smetana, Karel Gott, Mozart, ale i
Cervantes, Karl May, Dumasové ... Možná nezapomenou lidi ani Ježíše,
Mikuláše, Radegasta, Manitoua, Višnu, Ra, Dia ... Jana Husa, Martina Luthera
...
A ví i to, že bohy si lidé začali vymýšlet už od úsvitu dějin? To je totiž dost podstatná informace.
Jak už napsal Arecuk - ateisté vědí, že nevědí...- iste, to vieme, že tak myslí ateista...ale kresťan hľadá a nachádza pravdu, - vie, že už vie, lebo poznal pravdu tým, že spoznal a prijal Krista...iste, môže sa mýliťv mnohých svetských veciach, každý je omylný, - ale vie, vie, za akou pravdou ide, má smerovku smerom k pravde, vie, akú pravdu hľadá a prijímal...Kristus, ako pravda, dáva pravdu i do svetského života, a tým nás vedie v pravde do večného života - v pravde...je smutné celý život hľadať pravdu, - iste, o pravdu sa treba usilovať, ju hľadať, ale hlavne ju nájsť! - čo má človek z toho, že celý život hľadá pravdu? - a zomrie tak, že je nepoznal, že som ju nenašiel - aký to má význam?
Visitore, sorry, ale všude, kde používáte sloveso vědět, ve skutečnosti patří věřit. Vaše „hledání pravdy“ ve skutečnosti spočívá v zaměňování těchto slov dle vaší libovůle.
Jen pro jistotu – tím „všude“ jsem měl na mysli všude, kde to slovo používá v daném příspěvku.
viera je u kresťana vědění/poznání/spoznání...(viackrát som o tom písal v téme "co znamená víra") - je to intelektuální poznání, vědění, pochopení Božích věcí,záměrů k jedinému cíli...ako hovorí slávny G.K, Chesterton: "vědec nic neobjevuje, věděc jen dokazuje to, co už je..."...
…což ale nijak neznamená, že to, co už tu je, je tu díky nějakému bohu.
„viera je u kresťana vědění/poznání/spoznání…“
Není. Je to jen další z líbivých písniček, které ptáčku zpívají, když ho lapají. Nebo když ho chtějí udržet v kleci.
arecuk :-)))))))))))) rad te ctu pro zasmani :-))) - neber to jako vysmivani
to ne --
visitor napsal jasne -- // viera je u kresťana věděni \\ to jeste neznamena,
ze ty podle tebe libive pisnicky jsou urceny pro tebe nebo nekoho kdo neni
katolik -- Jak jasne pise visitor jsou urceni pro ti co vedi co to je vedeni a
poznani -- neber to osobne to je urceno uplne jinym :-))
Přesně řečeno „pro ty, kdo věří, že poznání je víra v boha a Krista“. Protože skutečné poznání není možné založit na předem přijaté víře v něco, co z principu nelze prokázat. A zkus se zeptat Visitora, co si myslí o těch, kteří by za takový výchozí bod vzali nějakou jinou víru…
A navíc – proč tím tedy argumentuje vůči nám na tomto fóru?
arekus - zkus pochopit i to, ze verici se chodi branit tam kde jsou proti nemu -- kdyby sem visitor neprisel tak neznate druhou stranku mince -- mel by jsi byt jeho pritomnosti podsten -- i z jineho nazoru se muzes poucit.
arecuk -- uz opravdu musim do hajan --ja treba zacal chodit na diskuze k SJ abych se ponaucil neco onich a jejich mysleni a vire. Nakonec to zkoncilo moji blokaci na jejich dvou forech -- to neni zadny problem pouze potvrzeni co jsou zac - ja neporusil v zadnem pripade pravidla zdejsiho fora --- ale musim uznat porusil jsem to, ze jsem nepsal co chteji oni cist -- moje chyba uznavam -- Bohuzel neumim tokat a pritakavat - radeji napisu slusne co mam na srdci a jak to vidim ja - vse ve slusnosti -- Kiwi
Pak ale nemůže používat argumenty, které vyžadují, aby oponent věřil v to, v co věří on. Pokud je základním argumentem nakonec vždy jen to, že „moje víra je pravdivá a z toho vycházejme při posuzování, zda je pravdivá“, pak je úplně jedno, jestli diskutuju s křesťanem, budhistou, nacistou, komunistou, placatozemcem nebo hrabošem.
nie je to jedno, - ide o to, aká je to viera, čo je jej níáplňou, k čomu vedie, čo je je (pozemským i eschatologickým) cieľom, akú dáva nádej pre mňa osobne..nie je viera ako viera, je viera a je aj (mýtus) povera...predsa bežný rozumný človek, vedec, i laureát NC nebude veriť v mýty/povery, - verí v to, čo indukuje a otvára jeho obzory, čo ho fascinuje ako "nepochopiteľné" i transcendentné, v ktorom je však našim zmyslom skrytá í otvorená vrcholná múdrosť - usporiadaný systém), čo mu dáva odpovede na jeho otázky...
Jestli vám víra dává naději, nebo nedává, nemá naprosto žádný vztah k tomu, zda je, nebo není pravdivá. Na tom závisí pouze to, jak moc bude líbivá. Všechno ostatní ve vašem příspěvku jen potvrzuje, že jste v domečku své víry zabednil okna a odmítáte se podívat do jiných domečků nebo prostě jenom ven.
pravda je blíž k tomu, co dává naději, jako k tomu, co naději nedává....ap. Pavel: nádej predpokladá a vyžaduje vieru a obe (viera a nádej) lásku...prvé dve telesnou smrťou končia, už nie sú potrebné, ale láska nikdy nezahynie, pokračuje u Boha v inej dimenzii života...a každý vo viere má túto nádej, bez viery táto nádej nie je....
„pravda je blíž k tomu, co dává naději, jako k tomu, co naději nedává…“
Tomu zase jenom věříte.
Kdo si myslí, že nic neví, bude vlasti chlouba. Kdo si myslí, že vše
umí, začíná být trouba. (K.H.Borovský)
Trefil to přesně, že?
Dokonale.
Proto K H Borovského uklidil katolický mocnář a katolická vláda
rakouského císařství do exilu v Brixenu.
Visitore, nesměju se vaší víře. Směju se tomu, jak ji ztotožňujete s objektivní pravdou, a hlavně argumentům, kterými se snažíte ukázat, že obsah vaší víry je pravda. Protože trvale zapomínáte (nebo jste si spíš nikdy nepřipustil), že pokud chcete ukázat, že něco je pravda, nemůžete používat argumenty, které platí pouze tehdy, pokud to pravda skutečně je. Jejich platnost pak závisí na tom, že příjemce vašich argumentů už vaši víru sdílí. Nejste schopen pochopit pohled zvenčí. A uchylujete se k tomu, že nevíru spojujete s pýchou a dalšími špatnými vlastnostmi, čemuž ale zase jen a pouze věříte, takže se pohybujete v bludném kruhu.
arecuk -- pises visitorovi - muj nazor -- mas pravdu otom v cem pises --
nezlob se ale je to pouze tva pravda
-
nechci se zastavat visitora to vubec ne - ale to co pise je pravda v kterou on
veri -- jenom tak mezi nama dvema -- veris, ze existujou na stejnou ve dve
pravdy? Ktere se muzou v urcitem podani od sebe lizit?
Pravda o objektivní existenci čehokoliv je jen jedna. Subjektivní věci, jako třeba co je v určitém okamžiku a kontextu správné, to je jiná věc.
Vzpomněl jsem si na starý vtip, kde si Brežněv a Reagan dají závod v běhu. Americké noviny píší, že Reagan vyhrál a Brežněv byl druhý. Sovětské, že Brežněv skončil na skvělém druhém místě, zatímco Reagan byl až předposlední… To je ale pořád stejná pravda, jen trochu jinak podaná.
Právě to, že pravdivost posuzujete skrz subjektivní potřebu naděje na věčný život, ukazuje na nepravdivost vaší víry. Nikde není dáno, že by taková naděje musela existovat.
To je zcela irelevantní otázka. Zase se točí jen na tom, že naděje = pravda, což ale neplatí.
Mám spoustu nadějí, které se zakládají na tom, co vidím v reálném světě a na tom, o co se snažím. Naději založenou na uvěření staré knize, která obsahuje evidentní nepravdy, považuji za iluzi.
to nie je nádej, to je realita tohto sveta, ktorá je faktom, nic víc...naděje je o něčem jiném....
Ne, naděje v rámci toho, co umožňuje realita, je stále nadějí, reálnou nadějí. O ničem jiném naděje není. Naděje v posmrtný život tedy ano, ta je o iluzi.
Dovol, abych ti připomněl, že "lidskou duši", si vymysleli starověcí neználci, protože neměli ani ponětí o tom, že všechno to, na co si tu "duši" vymysleli, je všechno jenom činnost mozku. Z toho plyne: Není duše, není co zachraňovat před peklem, a posmrtný život, je potom jenom jeden veliký nesmysl.
Co to ta "naděje" vlastně je?
Naděje je emocionální pohled na pozitivní vývoj, tudíž na
budoucnost.
V naději je opimismus a to, že je neoprávněný, je potlačeno. Naděje
může být doprovázena i nejistotou a obavami, že se ta pozitivní vize
nenaplní.
V případu naděje, podobně jako v případu víry musíme definovat k čemu se vztahuje. To, aby nebylo mýlky.
Tvá otázka by měla být formulována třeba " jakou máš naději, že se dožiješ 100. narozenin? "