Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Taky si myslím, že je to dost morbidní záležitost. Podobně se to dělá s lebkou sv. Václava. Tady by se úcta k těmto postavám měla řídit spíše tím, co stojí na hřbitovních pomnících - odpočívej v pokoji!

To budou asi že pohansko- druidské zvyky které se do křestanství velice rády vpašovali :-)

pokud je křestané přijali za své tak to jsou ted již křestanské tradice

To jsem docela ráda že nepatřím do tohoto proudu křestanství :-).

Vančura by na toto téma asi napsal - Tento způsob uctívání ostatků zdá se mi poněkud nešťastným...

Ten cirkus kolem mi připadá dost odpudivý a je v něm zřetelná snaha o vzkříšení mrtvoly zvané náboženství.

Neřešila bych to, pokud mají lidi zájem ať jdou. Díkybohu není nikdo nucen k účasti, je to každého osobní věc. A to se mi na katolictví líbí, je to nejsvobodnější náboženství.

A sousedka : Tys tam nebyla? No toto?
Za dva dny farář : Vy si nectíte svaté pani XY.

Vůbec ne. Vlastní zkušenost. Všem je to šumafuk :-) Díkybohu za to.

Kdybys ty "vybral" hrob - zavřou tě až zčernáš.

Kdo vi jaký by k tomu měla názor Ludmila že uctívají její lebku ?

Správně, kdo z nás žijících by si mohl přát, aby jeho lebka byla zneužita coby zlatého hřebu nějakého jarmarku. Ludmily se nikdo neptal, co si přeje a co by jí bylo po chuti.

Bůhví zde je to její lebka nebo zda je to vůbec nějaká lebka :-))) silně pochybuji že je to pravé

to by ovšem znamenalo že je to celé podvod

i to pravidelné každoroční zneuctění ostatků svatého Václava

nemyslím, považuji to za tradici, je to vyjádření národní pospolitosti a přihlásení se k předkům. Tedy jako myšlenka se mi to líbí, jenom je to trochu morbidní. Ale jinak nic proti. Určitě to necítím jako podvod spíše jako upřimnou snahu udržet povědomí naší státnosti.... historickou vazbu.

ano,před chvílí jsem viděl z toho reportáž, jeden z pořadatelů říkal že vlastně nejdůležitější na to je to setkání lidí ,jejich vzájemná komunikace,po­rozumění atp.

proti tomu se nedá samozřejmě nic namítat

nič na tom nie je odpudivé, je to len úcta k jej osobe, ktorá tak pohla českými dejinami a posilnenie českého národa (i v univerzálnej Cirkvi) vo viere...mimochodom, sv. Ludmila, mučenica (http://catholica.cz/index.php?id=4557) a sv. Anežka česká je aj v mojich modlitbách/pros­bách...

samozřejmě že nošení ostatků někam a jejich vystavování je odpudivé a morbidní

" pohla českými dejinami a posilnenie českého národa .{color: blue}"

Co je o tom pohnutí dějinami a posílení národa bezpochybně zdokumentováno ?

prečítajte si ten jej životopis...sv. Ludmila je veľmi populárna i na Slovensku...takí ľudia sa už dnes nerodia
...uvádí se, že Ludmila byla pokřtěna buď přímo od sv. Metoděje nebo některého z jeho žáků. Byla vždy mírná a spravedlivá a brzy si osvojila křesťanské zásady, zvláště laskavost a štědrost k chudým....Traduje se, že vrahové Tunna a Gomon, kteří sem z 15. na 16. září přišli světici zardousit, byli poslaní Drahomírou. Mohlo jít i o iniciativu nespokojených pohanských velmožů z jejího okruhu. Vrazi použili k uškrcení oběti její vlastní závoj nebo šálu....
U jejího hrobu na Tetíně došlo k zázrakům. Vnuk Václav po převzetí vlády se postaral o přenesení Ludmiliných ostatků do Prahy, kde byly 10. listopadu asi r. 925, za účasti řezenského biskupa Michala, uloženy do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. V té souvislosti se počítala mezi svaté. K oficiálnímu potvrzení svatosti pak ještě došlo v r. 1143 (či v r. následujícím) papežským legátem kard. Quido di Catello za jeho pobytu v Praze....

To nič nemení na tom, že niektorým nebožtíkom nedáte pokoj ani po smrti a ešte ich vystavujete na obdiv.
Hnus.
Čo by povedali tvoje deti, keby tvoje ostatky ľudia vybrali z hrobu a predvádzali ich po meste?

on to vůbec nechápe...

s mojimi ostatkami sa to neuskutoční - nie som svätý a hrdina mučeníckej viery ako sv. Ludmila...keby sa to náhodou stalo:-), tak by som nič proti tomu nemal....

tak se dejte uškrtit...

...keby som sa vedome dal äako falošné mučeníctvo), tak by to bola sebevražda, a tak vylúčenie z Božieho kráľovstva:-)

Mužský nejsou škrcení, je výhodnější je utopit jako Jana z nepomuku a nebo upálit jako Jana z Husince, či Janu z Orleánsu.

Já som sa pýtal ako by sa na to pozerala tvoja rodina.

Nič som nepísal o tvojej svätosti.

...keby som bol tak svetoznámy vo svätosti, čo je nereálne, tak moja rodina by iste bola na to hrdá...:-)

Iste?

Pochybujem.

He možná až se smíříte s moji teologiií a odblokujete mne ve svých diskuzích, dřív se Vaše svatost konat nemůže, není to možno :-)

Stačil by nějaký ten zázrak kdybys uskutečnil

o, to nie je také jednoduché, nie je zázrak ako zázrak - sú skutočné zázraky a fingované (diablom), dočasné "zázraky"...do­kazovanie zázraku je náročný a dlhodobý proces medicínskych (a iných) a cirkevných inštitúcií...

Takže ďábel finguje zázraky?
Zajímavé.
Jsou nějaké příklady takového fingovaného, tedy ďábelského zázraku?

řekla bych, různá zázračná uzdravení. Bylo o tom celkem hodně filmů, jen se to jeví... pacientovi se uleví, odhodí berly ale za pár dní je na tom stejně. Zlepšení bylo jen pod vlivem sugesce.

No právě, je také hodně filmů o zázračných schopnostech jejich hrdinů, o věčné a nerezavějící lásce o vítězství pravdy nad lží a vítězství spravedlnosti.
Netvrdím, že k tomu nikdy, i když ve střízlivé formě, nemůže dojít.

Lidé milují pohádky. Pohádky jsou nedělitelnou součástí lidské kultury, všech lidských kultur.

Jasně, papež Wojtyla uzdravil posmrtně z nebes nějakou jeptišku a šup, už je svatý.

to se vás ale nijak netýká, vy nevěříte ani v Boha natož že Wojtyla někoho uzdravil :-)))

Souhlas se zázračným neuzdravením, ale jinak se týká ve společnosti všecko všech. I kdybych žil jako poustevník na ostrůvku, nebo v nedostupné jeskyni, tak bych se také nevyhnul starostem o dění ve světě. Náš svět a sociální mír je velmi křehký. Závislosti sami dopouštíme svou pohodlností. Bez elektriky a internetové sítě nekoupíme ani potraviny. Ti lidé z "rozvojových" zemí, mají oproti nám, rozmazlencům, obrovskou výhodu - umí se o život prát. Nám je zřejmě všechno jedno - po nás potopa.

Příklad - v OSELu je myšlenka dne - cituji:
Nakonec je všechny legalizujeme, protože je nedokážeme vyhostit. Tím roste sociální nálož. Už drobně vybuchuje, ale jednou bouchne víc. A to je děsivě nebezpečné. V nadsázce říkávám, že tolerance je jen neznalost problému. (Petr Pelikán, islamolog)

Taky bych se uměla poprat, nepatřím k rozmazlencům. Ale vím jak to myslíš, že jsem vyměklí a směrem na západ se ta vyměklost ještě zesiluje. vím to podle vnoučat. Asiati jsou tvrdší, i když jakoby mírní. Uvnitř jsou velice tvrdí. A nejsou muslimové.

chci tím říct že to vidím na vnoučatech. ty německé jsou opravdu změkčilé, samé aňaňá párty a oblečky a dárečky a všecko roztomílé... vnoučata od malajské snachy jsou tužší, mama je šikanuje, furt s něčím otravuje, jsou víc bojovné a nafučené.
německé vnouče se vyhrožuje že mě nepozve na párty když ji nevyhovím, malajské že mě praští :-))

samozřejmě řeč je o věku tří let :-)

Když to nezarazíš teď - později se ti už "stane" něco víc.

zatím jsem silnější :-)) Ne dělám si srandu. Ono se to ve školce srovná, dokud je děcko zvyklé že se mu ustupuje, je agresivní. Pokud narazí na děti starší, srovná se to přirozeně. Pochopí že to nefunguje. V kolektivu se děti naučí dohodnout a spolupracovat. Takové ty malé mrňata to ještě neumí, musí se přehoupnout přes "jájá" věk. Myslím že školka je důležitá, ale ani tam učitelky nesmí moc dětem ustupovat. A opět v Německu jsou učitelky velice defenzivní, neokřiknou děcko. U nás je to přece jen víc ratata jdeme.

Dobré.

Životopis prý někým pokřtěné Ludmily mne nezajímá. Zajímavější je životopis Winnetoua a Oldy Šetrného, nebo Šuhaja Loupežníka, či Robinsona Crusoea.
Vraždy byly jsou a budou na denním pořádku a vražda vícero Ludmil nařízená někým nebo provedená v záchvatu emocí není vyloučená.

Problematické na svatých ostatcích je, že jsou produkty velkovýrobny ostatků určité fáze evoluce křesťanství. Důvod velkovýroby a čilého obchodování jsou jejich zázračné účinky - pobožným muselo být předloženo něco, co upoutá jejich pozornost a nažene do nich bázeň. Nejlepší jsou flaštičky Ježíšovy krve, která zázračně přejde ze skupenství pevného do skupenství tekutého, když se s ní zatřepe. To že je pohádka o Ludmile pravdivá je potvrzeno pravdivým tvrzením o zázracích na Tetíně se odehrávající někdy a někým. Počítám, že se tam zjevila panenka Márie, což je jeden z nejoblíbenějších zázraků. Jestli při to m p. M. ještě něco ve staroslověnštině vyslovila, tak nezbyde, než padnout na kolena a chválit křesťanství za poskytnutí zázračných důkazů existence boha, posmrtného života a rajského místa zvané nebe a hlavně !!! pravdivosti bible a platnost licence na udržování náboženství klérem.

Mě se také líbí jízda králů, každoročně reprodukovaná na Slovácku a ve Slovinsku. Také "pravdivé" vylíčení dávných událostí, bohužel za absence zázraků, neboť o jízdě králů není v bibli ani píp a tak je ilegální a bůh se nenechá donutit ji zvelebit nějakým zázrakem.

Pohádky oblažují duši dětem a i mnohým dospělým.

Zpět k lebce. Pochopitelně poskytuje věda možnost určit stáří artefaktu a možná z něj získat genetickou informaci a třeba najít stopy příbuznosti v dnes žijící populaci, ale to by musela církev nejdřív artefakt odsvětit. K tomu nikdy nedojde, protože se církev obává nebezpečí nevhodného výsledku. V církvi je na prvním místě konzervace všeho dosavadního (minulého) a hlavně vidí nebezpečí dělání vln, neboť náboženství "stojí" na hliněných základech.

Náboženství nestojí na hliněných základech, to by nepřežilo do dnešních dnů... tisíce let jsou dobrý základ, prověří zda podloží drží.

Mno, jestli mohu v tom podobenství pokračovat - náboženství bojuje všemi prostředky pro svou konzervaci, ten tyátr se svatými ostatky, rozesílání misionářů do celého světa, slibování nesmrtelnosti pobožným ... a zázraky jsou toho jasným důkazem.

I v praxi stojí dodnes hliněné stavby, ovšem vyžadují neustálé opravy.

řekla bych že je to spíše o podobenství se schopností stavět... i když se stavby rozpadají, pořád je zde způsobilost stavět znovu a znovu, či stavby opravovat. to je víra... vnitřní schopnost stavět.

Pochopitelně jsou ony "hliněné základy", nebo "stavba na písku" podobenstvími. Kdyby v době vymýšlení si biblických povídek a přísloví existoval beton a existovala ocel, tak by se nestavělo na skále, ale na betonu a z oceli.

no,nikdy v historii s takovou rychlostí věřící neubývali jako v posledních desetiletích

ve vyspělých zemích tedy je tento trend jasně nastolený

Náboženství přežívá proto, že pořád se najdou nemyslící jedinci, kteří věří Bibli, že je to nefalšované Boží slovo a při tom zcela záměrně ignorují skutečnost, že v Bibli jsou faktické nesmysly, i vyložené lži. Bible je totiž psána metodou "Bílého psa". Ověřitelné údaje jsou pravdivé, neověřitelné jsou lživé. Proto mohu zcela závazně prohlásit, že náboženství, je největší podvod všech dob.

Nebyl bych až tak kontroverzní.
Náboženství, které vzniklo před několika tisíciletími (dokumentováno je od dob Egypta faraónů), je pro mnohé lidi dodnes životní potřeba. Takové se snažit přesvědčovat, že náboženství je ideoliógie postavená na prastarých pohádkách a mýtech, je hrázení hrachu na stěnu.

Dokud se nestane náboženství státní doktrínou, tak je vcelku neškodné, každý kdo cítí potřebu si toho kousek "odlomí" a praktikuje. Pochopitelně že pobožní fanatikové a radikálové tlačí na získání více a více moci ve státě, ale od toho jsou tu rozumní lidé, kteří si cení sekulárního uspořádání státu a brání ho. Toto jediné umožňuje názorovou různorodost a svobodu projevu občanů.

Tady taky vzniká náboženství: https://1url.cz/UKsqd

takže je to pochopitelné, že? ne-li přímo zákonité...

Tak! Neznalost tvoří Bohy.

A znalost i Boha rodu ženského :-).

Boh je len jeden, bohov sú tisíce - i napr. brucho...

Nebo kultura víry v nadpřirozené věci, na "duchy".

Těžko říct, jestli z onoho stromu nespadl a nezabil se při tom předek těch, kteří dnes ten strom "trestají" házením kamenů, a také tlučením klacků.
Podle Jane Goodal demonstrují Šimpanzi svou sílu jak křikem, tak i produkovaným hlukem, no a rána kamenem vrženého na kmen je slyšet i na větší vzdálenost, tedy může jít i o značkování teritoria.

Zkrátka se sotva kdy podaří zjistit, proč to dělají, teda dokud se s nimi nedomluvíme (třeba posunkovou řečí).

Spousta dnes žijících národů nemá bohy, tedy bytosti s materiálním tělem, ale neviditelné duchy, kteří jsou příčinou , nebo původci přírodních fenoménů, jako jsou například déšť, bouřka, ale i zima a choroby. Mají také svá posvátná místa, která jsou "tabu" a kam mají přístup jen šamani, kde rozmlouvají s duchy. To jsou většinou nějaké markanty v krajině, hory, sopky, prameny potoků, nebo jen kopečky a skály (třeba Uluru, tedy Eyers Rock), jeskyně, propasti.

Konec konců vylezl Mojžíš také na Sinai, který byl civilistům zakázán tvrzením, "kdo mne spatří musí zemřít", kopec tabu. Pověrčivost na duchu chudých lidiček toužících po mocném ochránci a autosugesce, že ono jsou tím vyvoleným národem.

Arabáci v Mekce to dělají dodnes a říkají tomu "kamenování Satana"

no a? to je náš problém?

mše už skončila?

lebka sv. Ludmily sa neuctieva spôsobom bohoúcty (tá patrí len Bohu, Kristovi a Duchu Svätému) ...pri tejto lebke nej vyjadrujeme len prirodzenú úctu (spomienka) k tejto svätici českého národa...

ta lebka si toho jistě váží...

nejde o lebku ako takú, ide o sv. Ludmilu...

té už je nějaká lebka u zadku, tipuju...

...opakujem, ide o túto sväticu (jej pamiatka), ako príklad statočnej ženy v nasledovaní viery, o nič iné nejde...

úctu k ní můžete mít i bez vystavovaní a olizování její lebky, ale vy jste prostě pohané v hávu křesťanství a tak děláte to, co dělali pohani...

Přirozená úcta se rozhodně nevyjadřuje de facto hanobením ostatků

Je to stejně hrozný zvyk jako vystavování ostatků sv. Václava

to nie je hanobenie ostatkov/relikvií, naopak, skrze ne (ch sprítomnenie skrze ostatky) je to úcta k hrdinom viery a lásky...

Ta se nedá prokazovat bez vystavování ostatků?

dá, a robí sa to, sv. Ludmila je objektom prosieb o prímluvné modlitby všetkých katolíkov, i na Slovensku, miesto (spolu so sv. Anežkou Českou/Přemyslovnou - moja žena sa k nej modlí deviatnik) má aj v mojej rodine - ale vystavenie ostatkov je akési "zosilnenie sprítomnenia" tejto veľkej svätice všeobecnej Cirkvi, obzvlášť v našich národoch...sv. Ludmila, oroduj za nás u Boha/Krista! - denne ju vzývam...

a nebylo by lepší se nejdřív modlit k jejímu komorníkovi, aby za nás orodoval u té Ludmily, aby ona orodovala u panenky Marie, která by orodovala u syna Ježíše, který by orodoval u Hospodina?

..typická provokácia, ale už sme si zvykli....

proč provokace? vždyť přímluvců není nikdy dost, Pánbů se musí nechat přemlouvat orodováním co nejvíce svatých, jinak nic nebude...

provokujete a oosmeškujete, je to váš každodenný chlieb...

na nesmysly s humorem...

Skoro se bojím zeptat, co že se to tvá žena modlí. Deviatník?
Česky to zní asi jinak než visitore zamýšlíš

nebudem vám to vysvetľovať (poznáte o evanjeliové o "perlách a..."? , už vidím, ako by ste reagovali...

ale ale, zase povýšenecký tón, křesťane...
další věc, kterou ten Ježíš vůbec nekázal, nějaké ty naučené říkanky, zdrávasy, růžence, devítníky

6 Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
7 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

no vida, v tom texte sa hovorí, že "nehovorte veľa, váš Otec nebeský vás pozná" - modlitba je individuálny čin každého, pestrosť modlitby závisí od viery a pôsobenia Ducha Svätého v nás, preto, čo človek, to iná modlitba, i keď je j ciele sú podobné (nikde nie je napísané, aká dlhá má byť modlitba) ...je jedno, aká dlhá je modlitba, - poznáme rôzne druhy modlitieb, rýchle a krátke modlitby, ako aj dlhé meditačné modlitby...čo človek, to iná modlitba, - je jasné, že ateista sa nedokáže modliť, je to účinkovanie Ducha Svätého -bez neho sa nikto nedokáže modliť...

Tak se tvá žena nemá modlit podivnosti

já se rád modlím pivní otčenáš, na tom není nic podivného...

...modlite sa ten váš otčenáš, tým slúžite diablovi...

sv. Ludmila, oroduj za nás u Boha/Krista! - denne ju vzývam

A oroduje? A jak se pozná, že orodovala?

iste!:-)

no,on se ptal jak se pozná že orodovala ,tak jak ?

Jak se to orodování projevuje?

svätí a blahoslavení Cirkvou sú už v nebi u Krista, prihovárajú sa za nás v problémoch, ktoré im vo viere predložíme - vyskúšajte to (každý má nejaký vážny problém osobný, rodinný, spoločenský...v neviere sa to však nedá vyskúšať, je to vždy len provokácia:-)

modlit se k mrtvým je pohanský zvyk...

Ano, každý má nějakej ten problém.

Minulý týden nemohla manželka najít zdroj a místo zápachu v kuchyni. Aniž bych žádal slovutné svaté v nebi o přímluvu u boha jsem se podíval pod ledničku a tu zdechlou bezduchou myš našel. Vzal jsem ji bez pomoci boží a vyhodil do kompostu. Tím prakticky mizí s povrchu zemského i bez použití kříže, modliteb a svěcené vody.

Dalším problémem tohoto týdne byla pokažená mikrovlnka, Tu jsem za sakrování, ale bez pomoci boží opravil a dokonce vylepšil.

Problémy jsou běžné zádrhely na hladké ceště životem a většina z nich se nechá jednoduše a bez nebeské pomoci odstranit, nebo zvládnout.

Ty musíš mať hrozný život, keď sa modlíš ku všetkým svatým.
Máš čas i na niečo iné?

A čo pomáha, pomáha??
Asi nie, čo??

ke všem svatým se modlit nelze, jsou jich tisíce...

každý veriaci v Cirkvi má nejakého "obľúbeného" svätého, vyberie si z nich niekoho, ktorý ho svojím životom najviac oslovil, a k nemu sa vo viere utieka...mňa napr. oslovil sv. ap. Pavel (inteligencia, múdrosť), sv. Jan Vianey (pokora, jednoduchosť), sv. Anežka Česká (pokora, služba iným) sv. Ludmila (riešenie sporov pri nenávisti a krivdách v rodine), sv. Barbora (sila viery, čistota tela a srdca, zmierenie, dobrá smrť), sv. Rita (pomoc iným, zmierenie v sporoch), sv. Ružena z Limy (osobné/rodinné spory, uzdravenie), a i. ktorých životopisy poznám...každý svätec je v niečom charakteristický, vo svojom živote riešil/mal nejaký problém, ktoré máme i my - a oni, ak im vo viere predložíme svoje problémy (osobné, rodinné, spoločenské) , orodujú za nás u Krista, a môžu v spolupráci s nami vyriešiť náš problém tak, ako to ani neočakávame - hneď, za nejaký čas, niekedy aj roky...

pohanská pověra...

je to viera Cirkvi, a ona si stanovuje v moci udelenej jej Kristom (Mt 16, 19), čo je vhodné/nevhod­né/dobré/zlé pre vieru Cirkvi...

církev se nadřazuje nad Boha skrze nějaký veršík z nějaké "svaté knihy" církví cenzurované...
nic než rouhání, pohanské pověry...

ad.: Písmo nie je jediným zdrojom viery - je to aj Tradícia viery (vývoj vierouky a všetko spojené s ńou - cirkevné koncily, dejiny pápežstva ), a tradície pospolitého veriaceho ľudu (náboženské prejavy v Cirkvi) v celých kresťanských dejinách...

pohanské pověry jsou ve vašem Písmu vždy kritizované, vaše pohanská tradice je samozřejmě balí do křesťanského hávu, modlení se k mrtvým lidem, víra v magickou moc mrtvých kostí, to vůbec nekázal Ježíš, to jsou pohanské pověry!

Jak můžeš "žrát" tokové nesmysly.

Jasně, vyřeší se to za roky díky modlitbě ke svatému… A co když se něco naopak podělá – proč neberete v úvahu, že vám třeba před lety přeběhla přes cestu černá kočka? Proč je jedno pověra, a druhé ne? Možnost, že se ty [problémy vyřešily||věci podělaly] zcela nezávisle na nějakém svatém nebo kočce, tu považujete u kočky za samozřejmou a u svatého ji vůbec neberete v potaz… Prostě pouhá víra! A takhle je to bohužel i se všemi vašimi argumenty a „nepřímými důkazy“ na podporu víry – stačí jim neuvěřit, a jsou naprosto k ničemu! Vše, co tu uvádíte jako argumenty pro víru, stojí a padá s tím, že odmítáte připustit možnost, že to nemusí být pravda. Přitom tahle možnost je naprosto samozřejmá pro každého, kdo není lapen v ohrádce víry, nebo se z ní nebojí podívat ven. (Přičemž ten, kdo se nebojí podívat ven, není lapen, ani když je uvnitř, ale to se vás netýká.)

nezrovnávajte čiernu kočku so svätcom Cirkvi (modlitba k nemu)...o tých modlitbách som sa vyjadril jasne, je to vec viery, a len vo viere (KC, pravoslávnej) sa modlím k určitému svätcovi - ak tam nie je viera (ateista). tak je to všetko márne...sú milióny dôkazov, že modlitby (o prímluvy a prosby) k svätým a blahoslaveným v Cirkvi sú nejakým spôsobom za určitý (krátky/dlhší/dlhý) čas vyslyšané spôsobom, ktorý často pochopíme až v meditácii s Kristom - napr. riešim nejaký problém osobný alebo v rodine, a chcem ho riešiť určitým svojským spôsobom, o ktorom som presvedčený, že je správny - ALE v modlitbe k svätcovi môžem v duchu dostať vnuknutie a "návrh" na celkom iný (efektívnejší, ľudskejší, morálnejší) postup riešenia problému (v pokore a trpezlivosti)­...najefektív­nejšie sú vo viere modlitby k Panne Márii, je to stáročná skúsenosť národov...

No a Ty víš, CO TO ZNAMENÁ, když Ti přeběhne přes cestu černá kočka?? Víš to nebo nevíš??

on to chce vedieť, ale to vědění je k ničomu:-)

Ani ty to nevíš???

vie to každý, kto verí v povery!:-)

už jsi to tu psala, suchý vtip...

Jasně že vím! Znamená to, že se potřebovala (nebo jen chtěla) dostat na druhou stranu cesty. Jsou ale lidé, kteří věří, že je to zlé znamení. A když se jim něco zlého stane, dají si to do souvislosti. Jiní si zase, když je potká něco dobrého, úplně stejně vytvoří souvislost s nějakou modlitbou. Ale že by mohla za všechno špatné, co se jim třeba stalo mezi ní a tím šťastným okamžikem, to je kupodivu nenapadne…

to je pověrčivost. Hledání souvislosti tam kde není.

Ano, přesně!

to je náboženské myšlení...

myslím že ne, ale na druhé straně mě víra vnitřně uklidňuje. Někoho jiného může uklidnit kočka :-))

Jenže to je právě ten rozdíl mezi vírou a pověrou.

Co? Že u dobrého souvislost je, u špatného ne? V tom žádný rozdíl není.

sorry, ale miešate nemiešateľné, ale u ateistu je to zrejme systém myslenia - viera (i v modlitby k svätým) nie je povera, je to súčasť viery všeobecnej KC a pravoslávia...a vieru vs poveru sme si tu mnohokrát definovali....

Jediný rozdíl z vašich definic je ten, že i když jde v principu o totéž, je to pověra, pokud to není dle vaší věrouky. Třeba souvislost kočka-neštěstí. Pokud to dle vaší věrouky je, pověra to není, jako třeba souvislost modlitba-šťastná událost. Při pohledu zvenčí je to definice naprosto směšná.

Z pohledu ateistu. řekněme že máš nemocné dítě, a vše děláš pro to aby vyzdravělo, sedíš u něj, říkáš si kéž je zdravé, dáváš mu napít a hladíš ho po tváři, zpíváš mu a konějšíš ho. Nakonec se vyléčí, ty zde necítíš souvislost... touha aby se uzdravil (u nás modlitba) a uzdravení?

Pokud ta touha vedla k lepší péči a hlavně k jeho lepší psychické kondici, pak tu souvislost je. Jiná ne. Protože jinak bys musela připustit i souvislost mezi naprosto stejnou touhou, případně modlitbou, a zcela opačným výsledkem…

Ano, modlitba vede k lepší psychické kondici a to jak v případě modlícího tak toho komu je určena. Psychik je duchovní nadstavba. A tato duchovní nadstavba vede i ke konání které jde směrem správným (pokud si přejeme dobro) nebo opačným (pokud jsme zahlceni negativními emocemi)

Uhýbáš! Psal jsem o naprosto stejné touze, případně modlitbě, a opačném výsledku. Že na psychice není nic duchovního, to nechám stranou. Ale ty máš pocit, že dítě vroucně se modlícího člověka nemůže umřít?

K poslendí větě. To určitě nemám! Můj názor je, stane se to co se stane. Jde také o akceptaci toho co se děje, o schopnost přijmout věci tak jak jsou.

Takže ta modlitba to nakonec vlastně neovlivní…

Modlitba ovlivní prostředí v kterém se nějaký proces odehrává. člověk to vnitřně intuitivně cítí ... a je jasné že pokud je vnitřně naladěn pozitivně, dobře a přejícně a takovýchto přejícných lidí je hodně tak i to prostředí je jiné než když vládne pocit zoufalství a zmaru. Je to jako když přijdeš do domácnosti kde vládne napětí nebo je tam pohoda a klid. Pokud se modlí a vntřně přejí uzdravení třeba stovky či tisíce lidí, mohou vytvořit příznivé prostředí pro uzdravování ale to vůbec neznamená že se tak stane. Jen že v příznivém prostředí je to příjemnější :-) tedy doufám :-))) můj manžel byl na smrt nemocný, měl to padesát na padesát, mohla jsem k němu den i noc kteroukoliv chvlíku. Povzbuzovala jsem ho, držela za ruku, a když jsem s ním nebyla tak jsem se modlila abych měla sílu být dobře naladěna. Přežil to, ale byla jsem vnitřně připravena i na opak

To je v téhle souvislosti o ničem. Psychická pohoda je důležitá. Tisíce lidí modlících se někde jinde než u pacienta neovlivní nic, pokud to on sám není schopen jako podporu pochopit. Takže je úplně jedno, jestli se ti lidé modlí, nebo jen doufají, jde jen o tu atmosféru. Nikde není řečeno, že se lze buď jen modlit, nebo zoufat.

Otázka ale zněla jinak a mířila právě na ten váš dvojí metr: Pokud se modlíš a dítě přežije, modlitba pomohla. Pokud nepřežije, modlitba za to rozhodně nemůže! Nikoho ani nenapadne, že se modlit neměl, protože by třeba bez toho přežilo… To je ten váš selektivní výběr „faktů“ na podporu víry.

Nic proti víře, ale nevydávejte ji za vědění!

já bych si nikdy netroufla říct, že pomohla modlitba. Opravdu ne! To bych cítila jako rouhání. jsou věci kterým nerozumíme nebo nevíme proč se to děje. Proč malé dítě onemocní a zemře. Prostě jsou věci které musíme přijmout tak jak jsou. nebo je neprijmout a trápit se či obviňovat sebe nebo druhé. Protože jsme lidé tak furt hledáme nějaké důvody a příčiny a máme v sobě neklid že za něco můžeme nebo za něco může ten druhý. Akceptace a přijetí toho co je přináší klid. Jak k tomu dojít? Existuje spousta všelijaké literatury, a osobní rozvoj a já nevím co. Poctivá víra je nejschůdnější cesotu (pro mě) k přijetí věcí tak jak jsou a pohlédnutí pravdě do očí.

Proč dítě onemocní a zemře, to většinou víme…

Přesto je mezi námi spousta lidí, kteří VĚDÍ.

Hm, a počítáš se mezi ně?

Ano.

To jsem si mohl myslet. Ti, co vědí, že jsou Napoleon, ti se mezi ně počítají taky…

Pavlo nevědí - není k tomu žádný reálný základ - jen si to hodně přejí a vše dobré, co se kolem nich stane, považují za dílo boha Hospodina.
Já vám to všem přeju a "PO" ne/zjistíme realitu.

No vidíš, jak jsme si názorově blízcí.
Myslíš, že ateista to má jinak.

Ne nemyslím. Jen si přeji být akceptována i ateistou taková jaká jsem. Moji blízcí mě takhle přijímají i s mým kostelem a jinými podivnostmi. Dokonce se synové vyptávají na moji víru, zatím ji odmítají ale nakonec se mnou souhlasí. V etických otázkách a názorech máme absolutní shodu. A proč tedy "potřebuji" ten kostel? Protože si moc přeji aby to takhle bylo, abycho mohla vyjádřit vděčnost za svůj život a abych se i sama sebe ujistila že je dobře tak jak to je. Uvěřila že je vše dobře a moje intuice běží na plné obrátky když se zklidním. Dostanu třeba dobrou radu, přemítám, přemítám a najednou vím co mám dělat nebo nedělat. V tomhle mi pomáhá moje víra.

Ratko - jsi zde asi nejvíc ateisty akceptovaná věřící ze všech věřících, co zde chodí, protože máš "zdravé názory".
To, že se někdy neshodneme?
Vždyť to je normální - život není "med lízať" - život je nevyzpytatelný.

Nevyzpytatelný. Ano. Pro mě to kolikrát znamenalo že nevím co mám dělat. Byla jsem úplně zasekaná obavou že to co udělám nebude to optimální (dobré) pro danou situaci. Furt někdo vyremcával že to nebo ono není nebo je špatně a já byla nejistá ve svých názorech.

Tohle teď nemám, z nějakého důvodu jsem mnohem pevnější a jasnější i ve svém chtění i odmítání, tohle ano a tohle ne. Můj život se proměnil a projasnil, a i když moje "nevím" či zmatenost přetrvává, umím s ní zacházet. zasmát se sama sobě. vím že se nic neděje, že věci josu dobré tak jak jsou i když vypadají úplně pos...aně, stačí vytrvat a ono se to zase uspořádá. TAkže něco se změnilo v mé hlavě. Nejsem tak vyplašená, nebo furt jsem vyplašená ale neberu se tak vážně. a někdo mi přispěchá na pomoc když nevím :-)

takže zatím si myslím, že mi ke klidu a vnitřní rozvaze pomáhá má víra.

Já to mám podobný - ale mě se to upravilo až jsem poznal "boha" jménem Důchod.
Konečně jsem mimo stres z práce - jestli vše co dělám v ní je OK.

To chápu :-) u mě hráli roli i vztahové věci, jak správně vychovat děti a co jim poradit, jak se postarat o mámu, c os příbuznými manžela etc tak aby to bylo správně a já nebyla moc podbízivá či dominantní.

No to je už rodinný život - to se nějak dá.
Děti jsou už samostatné - mají svůj život.
A už se jen postarat o naše mámy - zatím to stres není je to v pohode(zatím)

Je to tak. Ze všech nejvíc totiž víru bereš jako víru a ze všech nejmíň se ji snažíš povyšovat na faktickou pravdu. Ostatní to sice o sobě prohlašují taky, ale neřídí se tím ani v nejmenším.

ano, tanec je hřích...

zpřítomnění jo?

Bez kosti, nebo bez zubu, bez obrázku, nebo bez sošky by svatí neměli tu správnou vážnost. Ostatky svatých byly visitore magnetem pro pověrčivé lidičky a zdrojem blabobytu pro majitele ostatku. Sochy svatých pjsou postaveny na veřejných místech aby připomínali a zastrašovaly lidi demostrací síly vládnoucích ideologů. Proto jsme měli na každém kroku nějakého Lenina, Stálina a jim podobné.

Proto byly ostatky ve Středověké době temna ve velkém vyráběny. Proto byla mrtvola Lenina mnoho desetiletí vystavána publiku. Proto byla účast v davu holdujícímu dané mrtvole povinným důkazem podřízenosti dotyčného hříšníka. Ostatky byly, jsou a budou součástmi jarmarečního představení. Tím nechci podsouvat, že ta dotyčná lebka třeba té Ludmile nepatřila, ale je tu pochopitelně možnost, že originál se třeba ztratil a tak musel být nahrazen. Tu identitu lebky nelze dokázat.

Ty víš visitore, že ateisté jsou z principu nepověrčiví a tak nad věcmi a událostmi přemýšlejí a neakceptují nedoložená tvrzení. Teisté mají z principu důvěřivost ke tvrzenému, které obsahuje klíčová slova jako bůh, nebe, svatý, Ježíš, bible ... a co já vím, co ještě. Proto si sami zvolili označení "věřící", protože věří nekriticky kdejakému tvrzení a kdejakým povídkám. Označuji to důvěřivou naivitou.

JE hanobenie ostatkov!!

Pre svoju moc ste schopný aj vykrádať hroby pozostalých.

To tyhle uctívají rovno celou mrtvolu https://www.novinky.cz/historie/clanek/mumie-jeptisky-z-hradu-zazrak-nebo-hricka-prirody-40339967
je to děsuplné

na tom není nic děsuplné prostě múmie zázračně zachovalá,
myslíš, že tě večer bude strašit?
nebo ti vleze pod postel a ráno, jak dáš nohy z postele, tě za ně chytne?

..to by neprežila!:-)

ano ,katolická církev má morbidní zájem o mrtvoly a ostatky

je to primitivní zvyk

ano, ostatky předků si nechávali už v pravěku, z náboženských důvodů...
kde bylo křesťanství a katolicismus? na houbách...

no a co. i sloupy se vztyčovaly, dodnes je v kdejaké vesnici majka. Proč řešíš furt nějaké tradice. Pokud se ti nelíbí tak je ignoruj. Já jsem ráda za nějakou původní tradiční kulturu.

jenom že uctívat mrtvoly to bude asi že nějaká úchylka.