Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

kde? dajte odkaz na verše...

vždyť jsem ten verš uvedl i vypsal, tak špatně vidíte? taky mám už problémy, ještě si nakonec budu muset pořídit brýle...

1. Královská 16,34

1. nič také tam v danom kontexte nie je...a 2. asi ste zabudli, že žijeme v NZ-e...

je, vypsal jsem to, důkazem toho, je snaha některých křesťanů tento fakt jiným překladem "zmírnit" tím, že ti dva synové údajně zemřeli sami:

Slovo na cestu
V průběhu Achabovy vlády opravil Chíel Bételský Jericho. Podle slov, která kdysi prostřednictvím Núnova syna Jozua pronesl Hospodin, však při výstavbě přišel o dva syny. Když pokládal základy, zemřel jeho prvorozený syn Abíram, a když vybudoval brány, přišel o život jeho nejmladší syn Segúb.

my zasvěcení samozřejmě víme, že šlo o rituální oběti, stejně jako u jiných národů...

Stavební oběti v základech kostela
Původně stávaly na vrchu kromě rotundy sv. Petra a Pavla ještě dva kostely. Kostel sv. Vavřince a kostel sv. Kříže. V základech kostela sv. Kříže byla na počátku 20. století nalezena dětská stavební oběť a také oběť odsouzence bez levé dlaně a pravého chodidla.
https://region.rozhlas.cz/zazdena-detska-obet-i-slapani-po-neronovi-jsou-plzenske-dejiny-ve-starem-plzenci-8422058

iste, mohla to byť náhodná stavebná (pri výstavbe kostola) obeť, pretože kostoly sa stavali ručne, bez žeriavov, slabé nezabezpečené drevené lešenia, takže sa pri nich aj umieralo, a na znak úcty ku kostolu, nechala rodina zosnulého robotníka pochovať ho do základov kostola, čo bola česť pre rodinu... - ale tu hovoríte o rituálnych obetiach (alebo akých?), ak sa nemýlim..

nemohla, byla tam "umístěna" záměrně, dokládají to jiné takové nálezy...

iste, ale nie ako rituálne obete, ktoré máte zrejme na mysli - alebo ano?

samozřejmě, že ano! je nějaký jiný důvod nepohřbít svého blízkého na hřibitově, ale v základech stavby?

Si myslím, že je to nesmysl, mrtvola v základech přece ty základy oslabuje. Ani lidské kosti samotné nejsou ve srovnání s kamenem pevné.

tož bať jsem stavař...

Také mi kdysi vrtalo hlavou, proč měli Pražené do malty při stavbě Karlova mostu přidávat vajíčka. A myslím si, že to bylo tak, že stavaři vnitřek vajíčka zkonzumovali a rozdrcené škořápky použili do malty. Možná byl vypsán zákon, že zahození škořápky je trestným činem a že každý konzument vajíčka je povinen odvevzdat škořápku na příslušná místa.

To ne, protože když jedna obec poslala vajíčka uvařená, tak bylo za to nedobře.

Proč ne?
Vajíčka jsou výživnou potravou i pro dělníky, no a škořápky se použily tam, kde jich bylo potřeba.

To jo ale lepidlem je syrový bílek.

Bílek lepí, pravda, ale je hydrofilní a slouží mikroorganismům jako živná půda.

Mistr da Vinschi použil při tvorbě Poslední večeře toto organické pojivo a prý toho pak litoval. Poslední rekonstrukce této malby trvala 22 let !!!

Jojo a nevíš náhodou proč od míchaných vajec jde tak velmi nesnadno umít panvice ?

Mezi mytím pánviček a mícháním malty na Karlův most bude nějaký rozdíl, že jo?

Víš co, udělej pokus. Vem písek a vápno a udělej si maltu, do polovičky malty přidej bílek, slep temi dvššma maltami po dvou cihlách. Nech přirozeně venku maltu tvrdnout. Zkus po roce porovnat pevnost spojení těch párů cihel.

No ale ještě taky mívali dřevěné lešení které po dokončení stavby zapálili což vytváří teplo.

Oheň je nepřítelem každé stavby.
Na druhou stranu tvrdne vápenatá omítka absorbcí CO2, takže maličkej ohýnek v uzavřené novo-stavbě může urychlit tvrdnutí malty. O kolik a jestli je to přínosem se musí nejprv vyzkoušet.

To podle pověsti udělali v chrámě Sv. Víta. Zapáli lešení.které podpíralo klenbu.

Pověsti jsou pověstmi.
Existuje také pověst o rytířích v Blaníku, kteří přijedou ve dvanáct zachraňovat Čechy.

Mně to učili na kamenické škole :-)
Jak jinak by se toho lešení zbavili ?

Nedávno jsem stál u vysokého kostela v Bystřici pod Hostýnem. Je to obrovská nádherná stavba na vrcholu vysokého kopce. Materiál se na tento kopec musel dopravit jen za pomoci povozů s koňmi. Nebyly jeřáby, klenby se při stavbě musely podepřít dřevem, všechno lešení muselo být ze dřeva. Jeřáby nebyly. Materiál se tahal ručně. Kolik asi na této stavbě zahynulo lidí se asi nikdy nedozvíme. Co všechno se dělalo aby mohli faráři snadněji ovládat lidi.

Ještě bych dodal, že příprava míchaných vajec na pánvičce se odehrává při teplotách dost nad 100°C. Zdivo se s tak vysokými teplotami nesetká, bílek se v maltě nevaří a nepeče.

Bílek se sráží sice u teploty pod 100°C, denaturace probíhá už při zhruba 48°C. Existuje příprava vajec na hniličko za vaření při tak 55 ...60°C, pochopitelně po delší dobu. Vyzkoušel jsem to ze zvědavosti. Bílek je rosolovitý, sklovitého zbarvení, žloutek prakticky tekutý - je to věc chuti a vkusu, nic pro mne. Měl jsem vypůjšenou kuchařku s recepty na přípravu jídel za nízké teploty.

No muselo by se to vyzkoušet ale dávní stavitelé mostů s tím zřejmě zkušenosti měli, co takové sněhové pusinky, ty se pečou/sušejí při nízké teplotě.

Snadnější postup je, vařit je v páře 8 minut.

praženica sa dá pripraviť na 100 spôsobov (zbieram i tieto raňajkové recepty), podstata je rovnaká, ale ingrendiencie v nej sú neskutočne variabilné:-)...

...takže sa pri nich aj umieralo, a na znak úcty ku kostolu, nechala rodina zosnulého robotníka pochovať ho do základov kostola...
To někde rozebrali základy, aby jej tam mohli pochovat?

...možno že ho zamurovali do základu, alebo dali vedľa základu pod podlahu, ktorý bol aj po výstavbe prístupný (nejaká krypta, a pod.)

Ano, je to součást pověrčivosti pobožných. Velcí, ale majetní hříšníci se báli, že skončí v pekle u soudruhů čertů a tak odkázali církvi majetek za pohřbení v kryptě pod podlahou kostela. Tam se cítili před peklem v bezpečí maje na mysli pořekadlo, že čerti se bojí kříže.

Mezi námi, kříže (i hranice, provazu, kulky ...) se bál každý, kdo se nějakým činem znelíbil mocipánům i když nebyl čertem.