Dnes jsem měla celkem vážný rozhovor s mojí maminkou, které je dnes 98
let.
šlo o špatná rozhodnutí v životě, kdy si člověk říká že to měl
udělat jinak... lépe. A to je právě iluze, nevíme zda jiné rozhodnutí je
lepší. Fakt že spolu s maminkou můžeme vést rozhovor je svědectvím že
neš rozhodnutí nás dovedla do toho bodu a že ta rozhodnutí byla dobrá, ted
Bůh byl a je s námi... protože tady jsme a povídáme si spolu.
Je třeba to chápat jako jednu linii... ano jistě, můžeš mít i jiné
rozhdnutí něž jsi udělal ale nemůžeš vědět zda bys seděle u svého
počítač a psal svoje moudra kdyby ses rozhodl jinak. Možná bys nebyl nebo
tvoje rodina by nebyla... Vážím si všeho co mám.