My bychom rádi diskutovali o tvých námětech. Ale ty nejsi ochotna nám k
nim poskytnout nic, na základě čeho by to šlo. Vždycky jen prohlásíš,
že tak si to prostě myslíš a hotovo. Nebo že nejsi povinna nám k tomu nic
dalšího psát. A tak se tvůj otřesný pravopis stává zástupným tématem
diskuse, protože o OBSAHU tvých prohlášení diskutovat odmítáš. Když to
zestručním, dialog s tebou se odvíjí tímto způsobem:
Ty: Je to tak a tak.
My: A proč?
Ty: A proč bi to tak bít nemohlo?
My: Protože podle známých přírodních zákonů to nejde.
Ty: Ale kgyš to Bůch chtěl, tak to zařídil.
My: Ale proč by to mělo být zrovna takhle a ne ještě jinak?
Ty: Tak si to já prostě myslým, tak jsem to zpočýtala, ne jako ťy blpci
vjetci.
My: A jak jsi to spočítala?
Ty: Co je ťy do toho? Nejsem poviná nic dokládat!
TAG SE NEĎYF!