na otázku, čo je pravda, sú tisíce rôznych
odpovedí, a v každej je kus pravdy...
Tohle je parketa filosofů a tam se pak můžou lidé rozšoupnout a
rozhádat do takových detailů, že ztrácí jak přehled, tak zájem. Lidé se
unaví a maj té disputace, která stejně nikam nevede, až po krk. Tak dají
za pravdu tomu, kdo je nejhlasitější (každého přesvědčí) a
nejneúnavější. Tomu kdo má talent v manipilaci lidí, tedy jejich
mozků.
Při hledání pravdy je záhodno se omezit na podstatné věci a jít ke
kořenům konfliktu. Není to snadné a lidi se dokáží rozhádat kvůli
jakékoliv prkotině.
Příklad : je v akvamarinu víc modři, nebo víc zeleně? A kvůli neshodě
v téhle kause mohou být vedeny zničující války.
Nebo jiný příklad : hromadná rvačka v cikánské osadě, se vším co
padnlo do ruky, s rozbitými hlavami a povyráženými zuby. Jak se dopátrat
pravdy a ukázat prstem na viníka, na toho, který jako první "hodil kamenem"?
Mohlo by se zjistit, že tříletý Jožinko Horvát, vyplázl jazýček na
rovněž tříletou Marianku Kotlárovou.
Nebo, je-li libo : Pád komunistické hegemonie v ČSSR a následným
osvobozením utlačovaných Slováků panovačnými Čechůněmi..