Ano, ono je totiž při tom očekávání nějaké formy odměny docela
snadné zapomenout, že jsme to my, kdo má dávat Bohu. A to ne na základě
"výměnného obchodu", ale na základě našeho vztahu k němu.
Ale ty pohnutky může a musí posoudit každý u sebe.
Ano, ono je totiž při tom očekávání nějaké formy odměny docela
snadné zapomenout, že jsme to my, kdo má dávat Bohu. A to ne na základě
"výměnného obchodu", ale na základě našeho vztahu k němu.
Ale ty pohnutky může a musí posoudit každý u sebe.
Bez milosti Boží stejně nejsme schopni Bohu dát ani . Rozlišuj, jestli dáváš opravdu Bohu nebo spíš vychcánkům z Warwicku.
Podle mě jsou přesvědčeni o své výjimečnosti neřekl bych, že vědí
že jsou v
trávě.
I mezi nimi se objevil jeden který dokázal prohlédnout: RAYMOND FRANZ jeho
knihy by sis Seleno měla přečíst ten má milost. (Pro Abuku jsou tyto knihy
nebezpečné, tak mu je nedoporučuji číst, navíc asi to má i zakázané .)
V Bibli není že máme mít k Bohu vztah, to si vymysleli modláři kteří
mají ke svým modlám vztah, milovati máme Boha svého celým svým...a
bližní své tak jako sebe.
Není v Bibli : Mějte k Bohu vztah, nenajdeš to v ní takto napsané. je to
jenom blábol, nikoliv Slovo boží.
Kdyby Svědci Jehovovi připustili že Bůh je v nás ale oni si i překlad Bible svoje PNS změnili na to že jsou s Bohem ve spojení, to asi v telefonickém nebo v jakém a nebo v telepatickém?Jenom v Efezským 4/6 to zapomněli přepsat, ale to zase dělají že to nevidí, oni mají s Bohem úzký vztah, to taky v Bibli není, no ano a vztahy mohou vnášet pochybnosti, vztah je vztah :a jako každá šňůrka která věci spojuje se při zatížení může přetrhnout, tak i každý vztah může být zničen. Ono nejsou to jenom svědci co tvrdí že mají k Bohu vztah, to dnes tvrdí hodně křesťanů ale v Bibli to takto není napsané: Mějte k Bohu vztah.
A tak Bůh nemůže být ani berlička, to by jsme měli vztah k berličce :-).
Tak že podle Tebe Bůh je jeden z našich bližních se kterým můžeme mít sex ?
To by potom měli být věřící mužové homosexuálové neb mají Boha svého Jeho :-)
Vidíš jakej bordel jsi z toho udělala?
Bůh ona a Marie zplodily syna
Lukáš 1, 35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
No tos napsala ty, že boha miluješ, aniž bys k němu měla vztah. Což zní skoro jako známá rada z písničky: Pomilujte, pošpásujte, ale lásku mu neslibujte… No a Jonatán to jen napsal natvrdo.
Jak mohu mít k Bohu vztah který je v nás ?
To mám přeci vztahy s bližními.
Vztah přece můžeš mít i sama k sobě (dokonce nutně máš), tak proč ne k něčemu, co je v tobě (přesněji: co se projevuje v tobě).
Jinak řečeno takovéto přikázání není: Mějte k Bohu vztah, tak proč by jsem si měla dělat násilí ?
Přikázání „Neserte na boha!“ tam taky není. Může tedy podle tebe křesťan na boha kálet?
Přikázáními se řídí věřící. Nám je jedno, co se přikazuje v Bibli. Otázka byla na tebe coby věřící, jestli se může porušit něco, co není explicitně přikázáno nebo zakázáno. Nesrat na boha tam není, takže se na něj srát může?
Takže vztah není přikázán, tak ho mít nemusíš. Srát na něj není zakázáno, takže to můžeš? Ano, nebo ne?
Zjevení 22
14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání jeho, aby měli právo
k dřevu života a aby branami vešli do města.
Nevypíchneš bližnímu svému oka jeho tam taky není. Může se tedy vypichovat bližním oči?
Ano, to jsem si vybájil naprosto stejným postupem, jakým sis ty vybájila, že když v Bibli není v přikázáních použito slovo vztah, tak nemůžeš mít k bohu vztah. Stejná „logika“ pak vede i k závěru, že když tam není zakázáno vypichovat oči, tak se to „logicky“ smí.
Máš tam přikázanou lásku, a láska je prostě vztah – ať chceš, nebo nechceš. Že tam není použito zrovna přesně tohle slovo, je přece nepodstatné. Vypichování očí jistě nezapadá to kontextu toho, co po tobě údajný bůh chce, a ty to chápeš. Můj argument, že tam přesně tahle činnost není zakázána, ti připadá uhozený. Jo, mně taky. Použil jsem ho v naději, že pochopíš, že přesně stejně uhozený je ten tvůj.
Vztah můžeme mít k objektům které jsou mimo nás ale mít vztah k něčemu co je v nás mi přijde být uhozený a praštěný a proto to ani není napsané v Bibli neb je to nesmysl a proto je psáno milovati Boha svého-svou celým svým ... a bližní své tak jako sebe.
Tak že když někteří křesťané a zdá se že i ateisté kážou že máme mít k Bohu svému vztah tak to kážou nereálnou věc a nebo modloslužebnictví a nebo nějakou pohanskou věrouku, vztahy máme s bližními a Bůh přeci není jenom jeden z našich bližních ke kterým máme vztah jako třebas k nějakému našemu sousedovi.
Tak například : 1. Jan 4 : 16 : Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm.
Vztah můžeš mít i k něčemu, co je v tobě. Například můžeš milovat
svůj rozum nebo nenávidět nějakou svou vlastnost. Možností je celá řada.
Obojí je vztahem: láska i nenávist.
Ačkoli Boha máme v sobě ve smyslu, že v nás působí, nikoli že by byl v
nás fyzicky umístěn.
No ano a proto je psáno miluj Boha svého celým svým srdcem, celou svoji
duší, celou svoji myslí, celou svoji silou a bližní své tak jako sebe,
Ale není psáno měj vztah ke svému srdci, měj vztah ke své duši, měj
vztah ke své mysli, měj vztah ke své síle, neb je to pitomost :-).
Hm a když Ti vyoperují slepé střevo tak si ho dej usušit a pověs si ho na řetízek aby jsi k němu neztratil vztah:-).
No a ty si z něj zase nějakým rozpouštědlem extrahuj ten odpovídající kousek boha, aby neskončil v kafilerii.
Blbosti prostě v Bibli nejsou tak nevím proč si je vymýšlíš a atakuješ mne s nimi.
O tohle právě kroky kráčí, že ty jsi exemplář, který vypíná svůj mozek, jak se dostane na dohled, nebo na doslech slova "bible". Ihned ti naskočí nutkání rozprsknout kolem sebe ony biblické cintáty, které považuješ za božou myšlenku napsanou kdysi, nevíme kdy, kým si, nevíme kým.
Kdyby ten autor viděl do budoucnosti, kolik krve poteče za deklamování jeho textů, tak by si raděj to péro uřízl a šel radši svádět nějaké rozpustilá děvčata k lásce. Ne ke hříchu. Jak to zpívala Marta ? "... láska není hříchem, hříchem bývá přísný půst ..."
Je nad Slunce jasnější a i ptáčkové to cvrlikají ve Vatikánu ze střechy, že ta pohádková bible je pouhým symbolem monoteistických ideologií a jejich rozličných verzí, jako je ta oplatka pouhým symbolem na uspokojení zbožného požitku kanibalizmu.
Přemýšlíš, přemýšlíš ... a výsledek?
Pobožné cintáty něčeho, co kdysi zplodily náboženskou horečkou
zasažené mozečky.
milovat = mít láskyplný vztah. Když někoho miluješ, tak k němu máš láskyplný vztah. Je úžasné, že nejsi schopna takového elementárního uvědomění.
Ano, jestliže je psáno "milujte Boha", tak je psáno "mějte k Bohu
láskyplný vztah".
Na Nebesích přece.
No ale když ono je psáno milujte Boha svého celý svým.. a bližní své tak jako sebe.
No a?
Nejen že se nemá ke Slovu božímu nic přidávat ale ani se od něho nemá
nic odejímat.
To taky nikdo nedělá. I když toto upozornění platí jenom o poslední knize Bible.
Aha tak že v celé Bibli se Slovo boží měnit může jenom ve Zjevení ne
?
Ale v Příslovích je Př 30,6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a
byl bys ve lži postižen.
Jak to že ne ?
Už jenom překlady co se toho změnilo a co ten očistec a Trojjediný Bůh
?
Dojdi si do kostela, tam to určitě všichni vědí.
Zeptej se a požádej je aby ti ukázali ten pohádkový žebřík, kterým se
do nebe po smrti leze.
Nejsem hloupá aby jsem se chodila ptát do kostela: Skutky 17: 24 Bůh nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli..
Nikdo netvrdí, že bohové bydlí v lidmi postavených objektech.
Ale v kostelích mají bezdrátové spojení s nebem, a tím bohové nadšeně
sledují, jak jim lidé v kostelích poslušně slouží a jim hudlají a
zpívají.
Kostel získal své jméno z modifikace latinského castellum, což znamená
malá pevnůstka. Tam se skryli lidi před nájezdy vraždících banditů. I
proto se stavěly kostely na návrší s rozhledem do kraje. I proto dostaly
kostely strážní věž a zvon slyšitelný na kilometry na který se bije na
poplach.
Kostely byly ve středověku jedinými bytelnými stavbami ve vesnici,
schopnými pojmout obyvatelstvo obce v případu ohrožení. Je tedy jasné, že
byly také zabrány církví, nebo z nařízení církve stavěny.
Když je psáno "milujte Boha" tak to ještě porád nevíme jakého a nebo
kterého Boha, jestli Odina nebo Zeuse ale když je to upřesněno na "svého"
tak to už víme víc, je to o vlastnictví:
"Vlastnictví či vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství
určité individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí."
To je přece jedno, kde je! Pokud něco miluješ, prostě k tomu automaticky máš vztah. Láska je totiž vztah. Jestli miluješ něco uvnitř sebe, nebo někde jinde, to je fuk. Mimochodem, nějaký vztah máš úplně ke všemu. K něčemu pozitivní, k něčemu negativní, k něčemu neutrální. I když o tom třeba nevíš. Neznalost nějakého objektu je totiž taky druhem vztahu k němu. A jestli je to slovo v nějakém přikázání, nebo není, to na věci nic nemění.
No ale přivlastňovací zájméno "svého" v sousloví Boha svého a bližní své tak jako sebe nám určuje kde asi tak je.
No to neurčuje. Určuje pouze čí je. A také to zdaleka není jen o vlastnictví. Jsem třeba vlastníkem svého švagra?
Když můj nenápadný švagr má na zahrádce bagr, tak ten bagr je pořád jen jeho a ne můj, přestože jeho majitel je můj. Teda můj švagr. To je takový čóro móro, že z toho určitě musíš mít noční čůry můry…
No jo, jasně. Slovíčko "můj" vyjadřuje vlastnický vztah jedné osoby k věci. Když někdo vysloví "můj bůh", tak tím má na mysli, že vlastní (svého) boha ... a nikomu ho nedá a nepůjčí.
Úplně normálně je v nás a mi v něm, je to psáno v Biblích na mnoha místech, jen Svědci Jehovovi si to přepsali na jinako a Tebe s tím oblbli ?
Proto se přeci jedí ty oplatky v kostelech které symbolizují tělo Kristovo.
A mělo by se pít i víno které má symbolizovat Kristovu krev, v některých církvích se to dělá.
...a mlsat mozartovy kuličky, které by měly symbolizovat obsah ježáškova pytlíku ?
Když to v bibli není zakázané, tak vypíchnutí oka sutanáši neřeší.
V trestním zákoníku je však úmyslné poškození zdraví zakázáno a
trestáno.
Bible je jako zákoník absolutně na nic, nezakazuje ani parkování vozidel na
kolejích železničního přejezdu, nebo vyhození sekretářky z okna pátého
patra, za přeslazené kafe.
V Bibli to je:
Matouš 5, 38 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub,
39Já však vám pravím..
I zde:
Izajáš 1
16 ..přestaňte zle činiti.
17 Učte se dobře činiti..
Pokud něco miluješ, máš k tomu vztah zvaný láska. Co je na tom doprčic nejasnýho?
No ano, k bližním mám vztah ale Bůh snad není jeden z našich bližních.
Matouš 22
36„Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“
37On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou
svou duší a celou svou myslí.‘
38To je největší a první přikázání.
39Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
Tím, že ho miluješ, máš k němu vztah. Mimochodem – s lidmi, které nemusíš, máš taky vztah. Samozřejmě jiný než lásku.
Když je ve mně, tak miluji Boha svého-svou celým svým srdcem, celou
svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní své tak jako
sebe.
Když je Bůh mimo mne někde v nebi nebo kde tak ano mohu milovat všechny i
Boha ale ten zdroj moji lásky se potom ale vzal kde?