Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

1. Věřící posuzují náboženství subjektivně. Důkazem je i tvá diskuse s Kroky. Ateista různá náboženství může posuzovat objektivně, jednak je hodnotí podle jejich viditelných dopadů, a jednak žádné z nich nepreferuje - jsou mu šumafuk, není na žádném z nich zainteresován.
2. Pokud ateista nevěří v Boha, vyplývá z toho, že se zabývá hlavně lidským životem a vším, co s ním souvisí. Člověk je pro něj dosud nejvyšší forma vědomí. Nic jiného pro něj neexistuje. Všechno, čím se lidé zabývají, věda, výzkum, filosofie slouží člověku.. Ne Bohu - to je snad pro ateistu logické.
3. Můj osobní názor pak je, že za skutečné ateisty bych nepovažoval ani budhisty, ezoteriky a různé vyvolavače duchů, protože ani jejich víra není racionálně a empiricky prokazatelná a týká se také nějakých forem nadpřirozena.

1. Ateista i teista jsou schopni náboženství posuzovat subjektivně i objektivně. Oba mohou vyjadřovat svůj náhled či názor na něj, své chápání jeho, stejně jako mohou vyjadřovat fakta s ním spojená (např. jeho historii).
2. To tedy nevyplývá. To se i věřící zabývá hlavně lidským životem a vším, co s ním souvisí. Křesťan to má třeba přímo nakázané, když má milovat svého bližního jako sebe samého. Není přece pravda, že pro ateistu kromě člověka nic jiného neexistuje. Ateisté přece dělají věci i pro zvířata nebo přírodu.
3. Jenže ateismus je definován jako popření teismu, a ten budhisté a různí ezoterici popírají.

ad 3, Jako nevíru v teismus. Ne popření/popírání.

Teista věří jednomu náboženství. To přirozeně preferuje proti ostatním (někdy i dost drastickými formami, jak víme z historie i současnosti). Pochybuji tedy o jeho ojektivitě, i když výjimky by se jistě našly, nejsme všichni stejní.
Pro teistu je nejvyšší bytostí (nebo bytím, sakra ujasněte si to.. .) Bůh a život v souladu s jeho přikázáními. Pro ateistu samozřejmě ne, ten se zabývá lidskými problémy, všeobecnými i osobními. Tedy i ekonomikou, ekologií, politikou a vším, co s tím souvisí.
Ano, ateismus je opakem, popřením teismu. Já jsem ale uvedl svůj osobní názor, že jej chápu v širším smyslu jako popření existence všech nadpřirozených jevů. Na Wiki lze najít více druhů ateismu, některé jsem už uvedl. Je tam také uvedeno, že:
V širším smyslu lze ateismus chápat jako absenci víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální povahy či podstaty

Souhlas.

Zastávám názor:

Náboženské ideologie stvořené a hlídané náboženskou vrchností určují svým poddaným úzkou cestu. po které mají putovat v potu a v bolestech k vytýčenému cíli. Tím cílem je vlastní smrt a v pohádkový odchod/odlet do nebe. Co v tom nebi tyhle poutníky čeká se nedefinuje z praktického důvodu. Nebe je iluzí, je vysněné.
Monoteistické nebe vypadá spíš jako obdoba oné budhistické Nirvány s mrtvými v klidu, blahu, bez starostí a bolestí. Faktem je, že každá mrtvola je v klidu, nemá ani starosti a ani bolesti.
Co bylo asi dřív? Vajíčko, nebo slepice? Nebe, nebo nirvána?

Ateista ví, že nebe je iluzí, tedy klamem a lží. Ví že si cestu svým životem na Zemi může zařídit po svém. Že se nenechá zneužívat manipulátory používající boha/čerty/zázraky a zneužívající lidskou pověrčivost ke svému prospěchu.
Ateista vidí v náboženství drogu a zlo. Dokládá to faktem, že za urputnými (sebevražednými) válkami a genocidami jsou právě ony náboženské ideologie. Že jsou ovečky toho-kterého náboženského ovčince jejich pastýři přeformovány na náboženské vlky, zabijáky a štvány proti sobě.

No a co se týče škatulkování variant teistů a ateistů ... každý člověk je individuum a těžko najdeme dva lidi s absolutně stejnými názory. Zkrátka pro 8 miliard Pozemšťanů bychom potřebovali asi 8 miliard škatulek.
Papilární linie člověka jsou tak individuální, že platí, že nikdy na světě nežily dvě osoby se stejnými papilárními liniemi. Lidský mozek je o hodně řádů komplikovanější, než ve srovnání s ním jednoduché papilární linie.

Ano, nejsme všichni stejní, tudíž nelze tvrdit, že teista není schopen objektivity. Stejně jako nelze tvrdit, že ateista může být jen objektivní. Teista i ateista, oba mohou být ve věci náboženství zaujatí, jak víme ze zkušenosti.

Lidskými problémy, všeobecnými i osobními, se zabývá i teista. Ta přikázání, s nimiž se snaží žít v souladu, jsou o člověku. Všechny se týkají člověka; těch základních lidských záležitostí.

Do definice ateismu coby absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální povahy či podstaty se pořád "vejdou" ezoterici věřící v nějaké ty kosmické principy (Tao, energie čchi) a snad i ti budhisté, poněvadž budhismus sice má rozpracované učení o jiných sférách existence a bytostí v nich bytujících, ale podle toho, jak jsem to pochopil, jsou tyto sféry součástí našeho vesmíru (jsou to jiné "světy", jiné planety) - v každém případě ale víra v tyto sféry existence není povinná.
Vymezovat ateismus jako popření existence všech nadpřirozených jevů je trochu problematické, jelikož jednak je sporné, jak určit nadpřirozenost nějakého jevu, a jednak proč to potom nazývat ateismem, tedy ne-teismem?

K tomu jen poznámka - ateismus a neteismus by bylo jedno a totéž. Předpona a- se užívá zpravidla v cizích slovech a znamená ne, popř. opak. Už jsem uvedl některé příklady - symetrie a asymetrie, politický a apolitický atd. Předpona ne se však využívá hlavně v českých slovech - velký a nevelký, známý a neznámý a pod. Ateismus je slovo cizí, s mezinárodním významem, tam je užití předpony - a logické.
Jinak - ano, ateismus lze chápat buď v užším významu, kdy se vymezuje jen proti náboženstvím, kde je základem víra v jednoho boha (např. abrahámovská náboženství), nebo v širším významu, kdy popírá existenci všech nadpřirozených jevů. Co je takovým nadpřirozeným jevem je na obsáhlejší debatu.

Definovat, co je nadpřirozený jev, je dost podstatné, jestliže je takový termín součástí jiné definice. Dokud není definován, tak není definován ani ten širší význam pojmu ateismus.

Ateisté většinou náboženské nauky neposuzují, proč by to dělali, když pro ně existují jen jako "filosofické upovídané hraní si" určité skupiny. Někdy někdo, jako třeba my ateisté zde na diskusi, o tom s vámi brebentíme, ale pochybuju, že by někdo čekal, že přijdete s argumenty. Spíš jen takové rozvíjení logických a verbálních schopností.