Já si myslím, že jsi psal, kdy :-))))))))))
ne, tam je naprosto jasně napsáno, že qubit může nabývat hodnboty 1 a 0
(připravíme si fotony s určenou polarizací (tedy 1 nebo 0) pustíme je do
kvantového procesoru, tak se pracuje se superpozicí a výsledek nám QC
podstrčí zase s jasnou polarizací, žádná superpozice. ale koneckonců i
kdyby nám výsledky dal jako superpozice, přečtením se dozvíme jejich
stav.
co je ovšem v tom případ ězajímavé, že v tom případě je výsledek výpočtu vlastně kompletně znehodnocen přečtením výsledku, protože samo "změření" polarizace fotonu určí tu polarizaci, která ale nemusí vůbe codpovídat vypočtené .-)))))))))))))))))))
no je to děsná divočina, ta superpozice ...................... vlastně
nikdy nevíš, jestli ten změčený stav fotonu odpovídá výsledku.
ostatně, jak může být jakýkoli výsledek výpočtu předáván formou
superpozice, tedy v podobě "všech možných stavů současně", dokud se na
ně nepodíváme? :-))
to mi hlava nebere :-)))

,


Když se foton nachází ve formě vlny, tak je tam
všude a ne na konkrétním místě. Všude kde je ta vlna, tam je ten foton.
(Speciálně tohle tam zmiňoval ten Kulhánek.) Na stínítku vlny žádný
obrazec nedělají, poněvadž ten obrazec sestává z velkého množství
jednotlivých teček - bodů, kam zkolabovala každá jednotlivá vlna-foton.
Každý zkolabuje do jiného stavu, ačkoli jsou podmínky pokusu pořád
tytéž.

