Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

báje se nevymýšlí, báje se formulují

to je prašť jak uhoď...

Ne tak úplně. Formulování není fabulování.

Jak to? Vždyť báje jsou v podstatě jen názor. A názor je vedle nějakých znalostí a zkušeností utvářen i subjektivní představou, vírou toho, kdo báji tvoří?
Pakliže jsou to báje o stvoření světa, jsou vymyšlené od začátku až do konce.

samozřejmě něco "formulovat" znamená většinou slovně to vyjadřovat (ale báje mohou být i psané), a to lze i báje, ale nikoli že báje ze jen formulovat, ne?

Mýty či báje jsou do slov a obrazů oděné zkušenosti, ať už vnitřní nebo vnější, zakusené vědomé nebo nevědomě. Hovoří o člověku a o ničem jiném (i když se to nemusí na první pohled zdát).

https://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/baje/#axzz8mk3lzX9m

Encyklopedie Diderot z r. 1997, heslo Mýtus:
Symbolický příběh zachycující původní lidskou zkušenost v přírodě a v historii; jeho obsahem bývá často nastolení řádu v dříve chaotickém, popř. beztvarém prazákladu světa. Jedná se o vyprávění mimočasové, jež se cyklicky zpřítomňuje v rituálu a často tvoří víceméně ucelený soubor (mytologii). Tradičně rozšířené mínění, považující mýtus za předlogický (předvědecký) způsob interpretace světa, je patrně mylné; pravda mýtu se opírá o důvěru, které je cizí jakékoli prověřování. Hlavním smyslem mýtu je identifikovat, harmonizovat člověka a společnost s daným přírodním i společenským řádem a nikoliv odpovídat na otázky po povaze světa (interpretovat svět). Civilizační rozvoj vedl k tomu, že mýtus postupně přestal rezonovat se změněnými sociálními podmínkami, což vyvolalo potřebu interpretace, popř. revize mytologických výpovědí a posléze i jeho přímé kritiky. V řecké filozofii tento proces vyvrcholil v myšlenkovou polaritu mýtu a logu, jež vedla ke vzniku filozofie a vědy. Filozofie a teologie se tradičně pokoušejí o radikální demytologizaci, zejména v současnosti však často respektuje hodnotu mýtu jako specifické výpovědi o skutečnosti a chce být spíše jeho interpretací. – Mytologická tvořivost a vnímavost pro mýtus nebyla ani v moderní době zcela oslabena, neboť i pro současného člověka je prvořadě důležitá potřeba harmonizace života s osobní i společenskou realitou; v tomto smyslu jsou osobní a společenské mýty předmětem zájmu psychologie a sociologie.

Řeč je o bájích :-)))
Ale i bez slovíčkaření je to i v tvé citaci, že si to člověk v podstatě vymýšlel, aby se harmonizoval se světem. Interpretace ap. Mytologická tvořivost ap.

báj = mýtus; mytologie = bájesloví

O vymýšlení tam není ani slovo. Naopak je mýtus popsán jako zachycení zkušenosti (tj. její formulace) a v tomto směru jako specifická výpověď o skutečnosti.

jedná se o tradiční, obvykle anonymní epický literární útvar, symbolického nebo náboženského významu, v němž se odráží primitivní, lidový názor člověka na vznik světa, lidského pokolení apod.

No a názor?
Pravdivý, nepravdivý, dezinformační a atd.
Kolikrát se názor i změní po poznání jiných skutečnosti, nebo po vyslechnutí si názoru/poznání/fak­tů druhé strany.

Dneska už se názory na mýty posunuly dál.

:-)))
No o vymýšlení tam je vlastně všechno, jen bez pouřití toho slova :-))))))))))))))))))

to je jako s "bytostí" v bibli .-))))

Třeba "bájní tvorové" ap. nebo zkušenoast, kterou si neumí vysvětlit, a tak si vymyslí "příběh", jak k té zkušenosti dosšlo a co znamená.

atyd atp.

já se o tom ale už nebudu dohadovat :-))))

zachycení zkušenosti = její zachycení do slov, její zformulování. To není vymýšlení si, to je jednoduše popis zakoušeného.

no, jonáš v břichu velryby asi skutečnost nebude, spíš jen nějaké to poučení, že před Bohem neutečeš...

i kdyby to bylo jenom takovéto poučení, tak je to přece výpověď o skutečnosti.

Jaký vědec??
Každý normální vědec ví, že zvířata mají určitou inteligenci.
On to neví, takže pro mě vědcem není ani zdaleka.
Je to náboženský fanatik, co se na vědce jen hraje - je to zmetek jako Fico.