Rozcestník >> Náboženství >> ❤️ Život v Lásce Boží ❤️

Ano, to je dobrá otázka, vždyť před Bohem neexistuje neodpustitelný hřích...

Pořád v nitru slyším: "Vše je odpuštěno!"

Dnes a denně to v hloubi své duše slyším: "VŠE JE ODPUŠTĚNO!!!"

Ale není!!! Nic není odpuštěno!!! Vše je čas od času živé a kruté!!!

Jsem člověkem, to ano, ale jsem i zloduchem a zločincem!

A proč? Jsem psychicky nemocný? Jsem posedlý démonem? Jsem výstrahou pro hříšníky?

Tak to víš pouze Ty, Tatínku můj milovaný, pouze Ty, Lásko moje...

Své zločiny jsem páchal bez zábran a bez lítosti! Nikdy jsem neměl strach z nějakého trestu!!!

Byl jsem jako stroj na zločiny! Bezcitný a chladný!!! Nerozlišoval jsem dobro a zlo!!! Žil jsem tak, jak jsem žil. Bylo mi naprosto jedno, že lidem a vlastně i sobě ubližuji! Tak lhostejný jsem byl k následkům, které mé zločiny způsobily!!! A ptám se: "Jsem dnes v tomto ohledu jiný?"

Ano, miluji Tě, Bože a Pane můj, ten dar jsem od Tebe dostal - kdysi jsem nikdy nikoho nemiloval a ani jsem to nevěděl, že nikoho nemiluji - v tomto ohledu skutečně "starý člověk" pro svět zemřel a od Tebe z nebe sestoupil "člověk nový" nebo "staronový" - člověk, který v Tobě vidí svého milovaného Tatínka a svou LÁSKU, ale sám víš, že se se svým přístupem k životu rozhodně ani dnes chlubit nemohu...

Dnes dobro a zlo rozlišuji, ale dobro se v mém životě děje jen a jen díky Tobě, Tatínku můj milovaný, ale zlo se v mém životě děje díky mně!!! Zlo se sice v mém lidském životě už neděje tak často, mohlo by se zdát, že se neděje vůbec, ale děje se a já to vím a následně bolestně vnímám!!!

Ano, omlouvám se Ti, když si své zlé chování uvědomím, nechci být darebák, ale jsem!!!

Ano, moc a moc toužím po morálním, psychickém a fyzickém uzdravení svém i nás všech, ale opět je to tu, na sebe myslím mnohem víc než na ostatní, přestože vím, že mnozí lidé jsou na tom mnohem hůř než já, protože nemají ani ten zázračný dar lásky k Tobě...

Miluji Tě, Tatínku můj milovaný! Miluji Tě moc a moc a děkuji Ti, že jsi mě tím zázračným DAREM ŽIVÉ LÁSKY K TOBĚ obdaroval... (Kéž bys už ten dar dal lidem všem...)

Ano, miluji Tě, Bože a Pane můj, miluji Tě moc a moc, LÁSKO moje...

A ještě jednou se Ti omlouvám, Tatínku můj milovaný, a děkuji Ti, že máš se mnou i s námi všemi tak láskyplně a milosrdně SVATOU TRPĚLIVOST... Ano, děkuji Ti, LÁSKO MOJE.

DOBROU NOC.

Ano, je to hrůza, když člověk začíná v nitru své lidské duše poznávat, jak hnusně zápornou životní roli měl a vlastně stále ještě má!

Žádné dobro! Jen a jen zlo!!! Zlo v nejrůznějších, ale vždy krutě strašlivých podobách...

A dar LÁSKY k Bohu to poznání hnusně hrůzné hříšnosti umocňuje...

To je tedy den!!!

Moc a moc se Ti omlouvám, Tatínku můj milovaný! Moc a moc se Ti omlouvám a prosím Tě o odpuštění, Lásko moje! Je mi to líto…

Miluji Tě, Tatínku můj milovaný!

Miluji Tě moc a moc, Lásko moje!

Ano, Tatínečku můj milovaný, moc a moc se Ti omlouvám…

Mám Tě moc a moc rád, Lásko moje!

Ano, miluji Tě!

Moc a moc Tě miluji!

Ano, Bože a Pane můj, moc a moc Tě miluji!