Nesouhalsím.
Že je mnoho nepoznaného si valstěn uvědomují jen ateisté - věřící vše
nepoznané nasypou bohu.
A ulehčuje jim to život, samozřejmě.
My ateisté si ho neulehčujeme, tím, že bychom rádi důkaz boha
Věřit v boha je určitě terapeutické a praktické pro ty, kteří jsou
nějak duševně handykapovaní. Protože pro ně je Bůh vysvětlením všeho,
čemu nerozumí nebo rozumět nechtějí, všeho dobrého i zlého, co s ejim
stane a z nějakého důvodu nejsou ochotni přemýšlet, jestli si život sami
nemohli udělat lepší, jiný.
K vědmí, že věci nemusí vždy dopadnout dobře si myslím boha nikod
nepotřebuje
A on problém s bohem pro ateistu (nebo jinověrce) není v samotném bohu
jako takovém, ten, jako naprotoneznámá neidentifikovatelná představa je na
úrovi vodníků, čertů, víl zuběnek ap., problém je, že ho věřícího
vydávají za "autoritu života", kterou je nutné poslouchat, jinak .... na
tebe sešle oheň pekelný, shodí tě do pekla, neodpoustí ti ap.
čili bůh jako představitel víry (ne náboženství) je v pohodě,
problém natává až s jeho institucionalizací, ze které začínají plynout
údajné povinnosti člověka k bohu