Co se té demokracie týká, tak liberální demokracie západního typu
rozhodně není ideální pro každého - a už vůbec ne pro země s tak velkou
rozlohou a s takovým množstvím obyvatel, mnohdy naprosto odlišného
etnického původu či náboženství, jako je tomu v Rusku nebo v Číně (i
když tam ty etnické rozdíly nejsou tak velké, ani mezi Číňany nebo
Tajwanci). Liberální demokracie může fungovat jenom v maličkých zemích
jako je třeba Švýcarsko, kde se i přes všechny svoje kulturní rozdíly
tamní obyvatelé jsou schopni mezi sebou domluvit a skutečně se podřídit
stanovisku většiny, když o tom sami rozhodnou v referendech, které se
konají prakticky o všem, a vláda se těmi výsledky skutečně řídí. To je
skutečná demokracie, ale nedovedu si představit, že by to tak mohlo fungovat
v nějaké jiné zemi, možná ještě snad v Rakousku (je zajímavé, že jak
Švýcarsko tak i Rakousko jsou vojensky neutrální, a tak si to přejí jejich
občané).
Co se týká Číny, tak ta za svůj velký ekonomický úspěch vděčí
právě té kontinuitě, kterou může poskytnout jenom autokratická
dlouhodobá vláda, které nehrozí, že bude každé 4 roky nahrazena jinou, a
s ní i veškeré plány půjdou do háje, takže si může klidně vytýčit
cíle, které budou splnitelné až za dalších 20 nebo i za 50 let, a nic jí
nebude stát v cestě. Rusko tohle zatím nedokázalo, ale to bylo dáno právě
asi tím, že muselo překonávat větší nátlak zvenčí během studené
války, a nebylo tak neproniknutelně uzavřené do sebe jako Čína, která
jakoukoli kritiku zvenčí naprosto ignorovala a ignoruje To je právě
největší slabina demokracie, že si tohleto nemůže dovolit. Každá vláda
má jen 4 roky na to, aby ukázala nějaké výsledky, a to na ty dlouhodobé
cíle nestačí - proto jsou politické strany a jejich představitelé vedeni k
laciným populistickým slibům, protože jedině tak si mohou získat voliče.
Na dlouhodobé cíle se mohou vykašlat.