Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Už jsem se vyjádřil, ale není problém zopakovat.
Ježíš mimo solidarity a opovrhování hmotnými statky hlásal především lásku. Komunisté, nejenže hromadili majetek, ale hlásali zejména nenávist. Ježíš kázal o lásce k bližnímu svému, nastavení i druhé tváře a rovnosti před Bohem, chodil chudě oblečen a pomáhal lidem zázraky, o kterých si můžeme myslet lecos, ale byť by to i byly jen pohádky, vždy šlo o uzdravování, charitu, či nasycení hladových. Komunističtí vůdci se vozili v pro lid nedostupných limuzínách, obývali luxusní paláce - většinou ukradené jiným, dštili kolem sebe jen nenávist, třídní boj a neznám jediného komunistu, který by svůj měnší, či nestoudně velký majetek někomu rozdal. Zatímco v Kremelském paláci, jenž byl komunisty ukraden komunisty popravené carské rodině, pořádali soudruzi nabubřelé hodokvasy, miliony chudých umíraly hladem. Ježíš o svých vizích lidi přesvědčoval slovem a hlavně odpuštěním, komunista si nejen své nenávistné bludy, ale i ten cizí majetetek násilně vynutil se zbraní v ruce. Ježíš nikoho nezabil, pro komunisty byl život jiných bezcenný. Takto lze pokračovat donekonečna.
Je vskutku až nechutné, že by si komunisté chtěli přivlastnit už i Ježíše Krista. Dosud vzhlíželi k jiným idolům, ti naši měli například za vzor masového krvelačného vraha a zloděje Jan Žižku. Ten mi k nim pasuje daleko víc, než mírumilovný Ježíš. Po řádění Žižkových žoldnéřů se naše země vzpamatovávala sto let a zdá se, že po řádění komunistů bude třeba minimálně stejně dlouhá doba.