Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Postával na rohu,
šedý měl vlas.
Hleděl na oblohu,
kavalír Čas.

Kavalír Čas,
diplomat života,
a nebo despota?

Když čas nám do života vejde,
co na okolnostech sejde?
Přes šedý vlas,nás ten čas,
zas dohromady svede.

My dva a čas-to přece znáš...

Znám.

Básně, to jest myšlenka pouhá. I tak mi srdce stůně.

Skládání slůvek milých,
jako kytička s konvalinek bílých
svou vůni tě uhrane....
je to krása- ne, že ne.

Jak duši utišit,
když pláče?
Na bolest u srdce
nejsou žádné fáče.

Na bolest u srdce...léčí láska. Jak? když žádná není...

Ztratil ses v svém snění,
malé odchýlení...

Láska je všude kolem nás,
dívej se a taky ji potkáš.
poznáš ji po vůni...po něžném dotyku
po vlídném slovíčku v láskovém slovníku.

Básnířko,
kam oči tvé bloudí?
V něžnostech loudí.

Básnířko,
zataj dech a v polibku ho skryj,
slova hebká jak mech......do srdce si vryj.

Nevím co teď říci mám,
došla mi zcela všechna slova.
Jen se tak tiše usmívám,
a čtu ty řádky znova a znova.

pod kopečkem leží děda,
běduje tam -běda.běda))
vyjel sice až k vršku....
a pak padl na držku

Pryč s hloupou nenávistí,
té už je na zemi dost.
Chci,po všechny dny příští,
stavět jen pro Lásku most.

Pak po tom mostě kráčet,
za ruku s dobrem se vést,
dát každému kdo pláče,
zapomenout na bolest.

Stavět mosty,pro radost a lásku,
je myšlenka krásná.
Vodit se za ruce -jít na procházku,
kéž byla by ta myšlenka všem jasná.

Zloby a hlouposti je všude dost,
lidé to nezvládaj...je to zlé...pro ně.
Tvůj nápad kvituju, jistě že kladně,
vezmu tě za ruku a přejdem most.

To psaní přistálo ,modré jak nebe
na modrém papíru - přítomnost TEBE
Srdce ti seberu- já známky sbírám,
polibkem polibek s obálky stírám.
Za psaní kouzelné v duchu ti děkuji,
pod lampu měsíce sednu si tiše
nad obálkou modrou ,tiše se raduji
úžasem zavírám oči- není to klišé...

Stále držíš mé otěže,
nikdy jsi neodešla.
Stále máš oči,jak modré protěže......
Kopretinuško.

Neříkej nic.
Tvé ruce pohladím,
pak přeskočím
do tvých plamínků
a v záři ohýnků
budem se hřát.
Oba dva to dobře víme,
že dveře do snů
si těžko zapovíme.

Kam?

Bylo to zákeřně))
do prstu sice-
nešahám na kytky
nikdy už více ))
umřela včela na květu třešně
já opustila zahradu velice spěšně)))

Smutné je že včela život stratila co ti radost nechtě zhatila.

Já jsem na bodnutí včely alergická...
vosa mi nevadí,
sršeň mi nevadí
jen včela je pro mě -katastrofická

Jaro, léto,květy, pupeny. I tak mám nohy studený.

Růže klíč je k srdci ženy,
květ pro lásku narozený.
Její květ je plný vůně,
lidské srdce po ní stůně.
Růže,květů královna,
krásná paní......čarovná.

Krásné )

Nikde se tak netancuje,jako u nás ve vsi.
Protože nám boty šijou ti nejlepší ševci.
Kdo má boty dobře šité z té nejlepší kůže.
Ten si klidně vybrat může holku jako růže.....

KOPRETINO.

nikde se už netancuje
lidi mají strach
protože jim nad životem visí temný mrak.

Ale když si někdo troufne
je to zázrak sám...
pro toho pak za odměnu ...
kopretiny mám )

Pohodu a jiskru v očích
vynutí nám čtení...
našich veršů pro zábavu ,
nic lepšího není