Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán.

Ten byl vydán na smrt pro naše hříchy, a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění.

Tak i vy jste pro Zákon mrtvi, moji bratři, a to skrze Kristovo tělo. Proto teď náležíte jinému, tomu, který vstal z mrtvých, abychom přinášeli ovoce Bohu.

že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem;

Káže se o Kristu, že vstal z mrtvých. Ale jak potom mohou říkat někteří z vás, že vzkříšení mrtvých není?

a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých.

Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, (věříme) také, že s Ježíšem přivede Bůh (k životu) i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním

Já myslím, že to bylo všechno říkané v obrazech.

Zboří chrám židovský a do tří dnů postaví chrám křesťanský - tím, že všem nakuká, že vstane z mrtvých.
Celou tuto iluzi mohl připravovat několik let, domluvit se s "uzdravenými", provokovat, aby ho ukřižovali a dohodnout i vyprázdnění hrobu. Ukřižovaní zůstávali na křížích i několik dnů a je zajímavé, že právě JK udělali "výjimku".

V podstatě je to jedno... není to důležité. Důležité je uvěřit, že Bůh se stal člověkem...a spasitelem. Vše ostatní je víceméně průvodní konstrukce a opora pro mysl. Aby se uklidnila, abychom akceptovali sami sebe, abychom se netýrali ... a v klidu tento svět aopustili až nastane náš čas. A abychom se nebálli.

Důležité je uvěřit, že Bůh se stal člověkem..

Ano - pro věřícího je to důležité.
Egypťané, Inkové, Aztékové a pod. uvěřili, že jejich vládcové jsou bohové, co sestoupili z nebes, jako lidé.

Ježíš není výjimkou v historii - jediný rozdíl je v tom, že ti, co to o něm hlásali, byli nejvíc přesvědčiví.

Ježíš nikdy sám sebe neprohlašoval za politického vládce ani za božského krále na způsob faraonů, Inků nebo Aztéků.
Ježíšovo božství bylo formulováno až postupně a pečlivě křesťanskou teologií (např. při nicejském koncilu roku 325 n.l.). Zpočátku byli jeho následovníci přesvědčeni, že je Mesiáš zaslíbený v židovských prorockých textech, ne že je automaticky vládnoucí Bůh na zemi.

v evangeliích je tázán, jestli je král Židů a mluví o svém království...

No minimálně za božího syna byl vyhlašován, ne?

Marek 1 :
10 Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.
11 A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“

Jinými slovy – není důležité, jestli je to pravda – důležité je uvěřit. Abychom se nemuseli zabývat něčím, co naše mysl neunese. OK, kdo to potřebuje – proč ne? To je to, co si o víře myslím celou dobu…

Jonatán se ohání vědou tam, kde se věda nevyskytuje. Proto se tu s ním hádám.

To ateisté se v předmětu diskuze ohání vědou, ale když se jedná třeba o zázraky tak tlachají pohádky a vědecky zázrak nikdy nezpochybní.

pokud by šel vysvětlit vědecky, tak už to není zázrak...

Na pobožné zázraky je přírodověda "krátká", ta náboženské pomatence nepřesvědčí, to máš jonatáne1 pravdu. Lepší a účinnější je psychopatologie, popřípadě doplněná o svěrací kazajku a uklidňující léky.

Souhlasím, jen bych dodal, že je to všechno víc než jen pro uklidnění a zbavení strachu. Má to jistě takový efekt, ale ten efekt je hlubší, protože tato konstrukce, tyto obrazy a děje jsou alegorií psychických procesů, takže když se člověk zachová podle doporučení a uvěří v reálnost toho příběhu, tak tím nasedne na instinktivní "vlnu", která ho potenciálně donese do stavu obnovené jednoty mysli (jaká byla před vznikem vědomí sebe sama).

No, na počátku je třeba se dostat alespoň do bodu nula, tedy přestat protestovat a vzpírat se a bát se že budu za blba pokud uvěřím.

Z jakého čísla bodu jsi se dostávala do bodu nula ? Bylo to namáhavé, nebo riskantní?

To jo, on to je docela proces. Je to prostě cesta. Čím více se člověk spolehne na instinkt, tím snadněji se po ní kráčí. Víra vyžaduje celého člověka, takže je tu člověk konfrontován se sebou samým. A to i ve vztahu k reakcím ostatních lidí, ovšem v této věci platí, jak lze poznat, že za blba je člověk kvůli své náboženské víře jenom ve společnosti nadutých hlupáků.

takhle to neberu :-) sama jsem se pochechtávala kdysi své věřící kamarádce, Nebyla jsem v té době nadutý hlupák, teedy nevidím se tak. Spíše jsem tomu nerozuměla. Nerozuměla jsem jí. Pak jsem se kála :-) a ona se jen usmívala. To nelze nějak uspíšeit nebo překonat chtěním. Doteče to nebo nedoteče. Nekdy to nikdy nedoteče... vnitřní zatvrzelost nebo uzavřenost tomu brání.

Byl jsem dnes na estetické operaci. Na zkrášlení ksichtíku. A už mě to začíná dost bolet. Ale to hlavní: V čekárně jsem měl pokec s ateistou. Mám totiž na mobilu za obalem obrázek Pána Ježíše Krista žehnajícího. Rýpal do mě, že jsem pámbíčkář, ať mi ksicht vylepší pámbíček zázrakem, atd. Ovšem pak ho sestra zavolala dovnitř. A než se za ním zavřely dveře, všiml jsem si, jak vzhlédl nahoru a pokřižoval se. A bylo po ateistovi.

Tvé vymyšlené příběhy dokážou pobavit

Takže to nebyl ateista, že? Nebo snad věříš v boží zázrak, který z ateisty udělá v jedné sekundě teistu?

Spousta ateistů se stane v momentu teisty třeba zvoláním "krucinál fagot" (česky - ukřižovaný otče boha - nebo tak nějak) , když se praští do brňavky.

A když z voláš kurva?

To nevolám, křivkám nic za vinu nekladu. Spíš jde o lajdáctví boha v nebesích, kterej porušil své povinnosti a nedával bacha. Asi jako když se strážný u muničáku zašije a chrápe, místo aby odháněl rusácké teroristy.

To ti chválím, chlupaté bradavice nemají ve xichtu co dělat.

Já jsem se taky svého času vysmíval víře a speciálně křesťanství. Taky jsem byl nadutý hlupák. To že jsem tomu nerozuměl, to na tom nic nemění. Nenadutý, pokorný člověk se nevysmívá. Zatvrzelost je koneckonců projevem nadutosti. A ano, člověk do toho musí dorůst, dozrát.

a pak tě zevangelizovali?

Ne, nic takového neznám.

mě zevangelizovali, to je normální...
takže ty jsi k tomu opačnému postoji dospěl četbou a přemýšlením?

ne, zkušeností na vojně
i když vlastně určité knihy (ne vyslovené křesťanské) a přemýšlení se zde taky uplatňovali.

zkušenost na vojně? něco kokrétnějšího?

no prostě jsem tam poznal, že bojem se nedají řešit všechny konflikty nebo si zajistit pokoj od ostatních. Že je lepší se chovat tak, aby konfliktům bylo předcházeno a abych nezavdával příčinu k antipatii. Tamní prostředí mi vlastně podnítilo k sebepoznávání.

ty jsi byl ostře nasazen ?

Ne to ne ale byl jsem od svých 14 let blázen do bojových umění (hlavně nindžutsu), takže jsem žil v představě, že když mi někdo bude dělat problémy, tak prostě půjdu a rozbiju mu hubu a tím ho odradim od dělání dalších problémů. Jednoduchý jak facka. Jenže na té vojně jsem poznal, že existují typy konfliktů, které se fyzickou silou řešit nedají. To mě tehdy přeorientovalo z východu na západ. Seknul jsem s bojovým uměním (v něm jsem najednou neviděl smysl), včetně východní filozofie jako zen a tao, která byla spjatá s bojovým uměním a přešel k hermetismu, který mě oslovil.

Mám podobný vývoj, od svých cca 14 let jsme dělala judo, pak znovu judo, pak taichi, pak tao a zen (mám to otočené) abych nakonec zjsitila že zde máme úžasný náboženský systém i s tradicí a to je křesťanství. Najednou jsme to pochopila Neboli stala jsem se křesťankou, nalezla jsem svůj domov.

Jo tak to je skoro to samé. Ono asijské bojové styly (strategie a techniky boje) se hodně opírají o principy budhistické a taoistické filozofie, takže člověk se s těmihle filozofiemi setká tak nějak bezděčně, a zároveň se vždycky zdůrazňoval fakt, že fyzické techniky jsou jenom polovinou úspěchu, protože stejně podstatný je v boji stav mysli. Zvládnutí mentálních technik že udělá z bojovníka mistra. Takže je tam odkaz i na tu filozofii, která mě tak jako tak zaujala a četl jsem teda i zenové texty obsažené v této knize co jsem si koupil. Knihu o taoismu jsem žádnou neměl, o něm jsem se dozvídal z různých knih o bojových uměních, co hned po Revoluci vycházeli, např. v téhle (skvělá knížtička) nebo téhle.

Já to mám od narození, když potkám třeba Svědky Jehovovi tak je to hezký popovidani o víře. No o víře, spíše mluvím já oni jsou premluveni a když je zas vidím a jdu k ním oni že už musí jít prý. Ale nikdy jsem se nikomu neposmival ba naopak, když se smáli mě usmál se a nechal je v jejich konání. Věděl jsem vnitřně že jsou v nižší fázi bytí.

Být nadčlověkem je příjemný a povznášející pocit, že?

Když víš a znáš tak ano .

Důležité je uvěřit, že Bůh se stal člověkem...a spasitelem.
Pro koho a proč je důležité je uvěřit .. v co? Jak se měří a ověřuje věření?
Co když jen někdo lže že věří, ale nevěří. Smí se lhát?
Co se stane těm, kteří v tuhle, nebo v jinou náboženskou ideologii neuvěří? Budou zavražděni na hranici jako ve Středověku, nebo zaplatí nějakou pokutu za neuvěření? Co se stane s polovinou lidstva za to, že nevěří, že země není středem Vesmíru, který byl uplácán bohem z hlíny na podzim 4004 roků před naším letopočtem?
Jak budou postiženi nevěřící biblické pohádce O potopě světa?

napsala jsem proč, tvoje důvody jsu irelevantní.

ad ratka:
neco jako uklidnujici decka pro male deti

spousta lidí se chová jak ja vystrašené děti celý život a i ve stáří. I když to zakrývají suverénností.

Skrývají něco ze studu?

Udělali výjimku, protože prý stráže Josef Arimatejský podplatil.

prý

No je to popsáno v té bibli, čili je to součástí toho příběhu.

a vůbec, prý je jenom láska

ad DalkoT:
presne tak.. nahaty, zmasakrovany a ponizeny na ocich vsech jakozto vystraha - vyjimka je dle historiku tezko uveritelna

možná byl fakt politickej, čemuž to ukřižování nasvědčuje, rouhače by si ukamenovali sami a bez Piláta...

ad krudox:
jelikoz se prohlasil kralem Zidu, politicke duvody k tomuto presvedceni historiky vedou.. Rim za nabozenske "prohresky" nepopravoval

šak ho pilát popravit nechtěl

ale chtěl, jenže římani z něho udělali svatýho...

Naopak hochu, naopak.
Pilát toho buřiče popravit musel. Kdyby nemusel, nebo nedej bóže nechtěl, tak by 2,5 miliardy lidí zůstaly ateisty.
Strašlivá představa pro tebe, viď?

židi si sami nikoho ukamenovat nemohli, nebyli páni ve své zemi.

Protože Ananos měl takovou povahu, usoudil, že je vhodná chvíle, když Festus byl mrtvý a Albinus byl ještě na cestě, a svolal zasedání soudců, přivedl před ně Jakuba, bratra Ježíše, zvaného Kristus, a některé jiné. Obvinil je z porušování zákonů a předal je k ukamenování.

Flavius, Židovské starožitnosti,

Svým způsobem ano, měl být židovským králem to se nelíbilo.

Judea byla provincjí Říma, jako i jiné provincie, třeba Germania, Galia, Britania. Římané chtěli poslušnost lidí ve svých provinciích a to pro spolehlivé dodávky surovin, výrobků a otroků. Lidé v provinciích se ovšem zdráhali sloužit Římu a být jim vykořisťován a tak vznikal neklid, a odpor.
V Judei to nebylo jiné a tak místodržící Říma Pilát si nemohl dovolit další vlnu protestu odbojným Ježíškem. Kdyby Pilát Ježíška nenechal oddělat, tak by byl vyměněn za razantnějšího místodržitele. Prostě neměl jinou volbu, něž vzpurného Ježíška nechat oddělat. To, že tím vzniknou fanatické velikonoce pochopitelně netušil a i kdyby tušil, tak by na to hodil bobek.
Řím byl proti různým náboženstvím celkem tolerantní, křesťané a jiní vandalové ale vnášeli do Říma nepořádek, tak byli skrmeni divokými zvířaty. Bylo to zajisté nehumánní, ale co je v náboženských ideologiích humánní?
J. Husa oddělali Římané už jen kvůli jeho názorům. Tohle se netrpělo v Římě, podobně jako ve to netrpělo ve stalinistickém komunizmu. Názor, který se lišil od ideologií nařízeného názoru se trestal odkráglováním. Buďme rádi, že církve už natolik oslábly, že nemohou zabíjet nevinné lidi jen kvůli odlišnému názoru. Teď mají v arzenálu už jen lži a nadávky.

Představa, že Ježíš mohl "připravit" své ukřižování, smrt a prázdný hrob, je historicky i prakticky krajně nepravděpodobná a neodpovídá dobovým reáliím:
Ukřižování bylo brutální a smrt byla prakticky jistá.
Před ukřižováním byl Ježíš podle evangelií těžce zbičován (což samo o sobě mohlo způsobit smrt), pak přibit na kříž.
I kdyby teoreticky přežil přibití (což je málo pravděpodobné), následky (ztráta krve, šok, infekce) by ho zaručeně zabily během několika hodin až dnů.

Výjimka z pravidla o ponechání na kříži není zvláštní – byla to běžná praxe o židovských svátcích.
Podle židovského zákona (Deuteronomium 21,22–23) nesměl zůstat popravenec na kůlu přes noc, zvlášť před sabatem a o velkých svátcích (např. Pesach).
Proto Židé požádali Piláta, aby byli ukřižovaní sňati před začátkem sabatu (Jan 19,31–33).
Nešlo o žádnou "výjimku pro Ježíše", ale o běžné dodržení náboženského zákona.

Prázdný hrob sám o sobě nestačil k vytvoření "křesťanství".
První křesťané nehlásali jen prázdný hrob – hlásali, že se jim Ježíš živý ukázal a promlouval k nim.
Bylo by extrémně těžké zinscenovat masové vize různých lidí na různých místech, v různých časech.
Navíc většina apoštolů za svoje svědectví podstoupila mučednickou smrt. Těžko si představit, že by většina z nich umírala za něco, o čem by věděla, že to bylo podvodné divadlo.

A co ti dva vedle - ti tam zůstat mohly??

taky si myslím, že je to fantasmagorie, ale z druhé strany Kristus a Otec jsou dvě osoby jednoho Boha a Otec přece ten projekt spásy vymyslel, Syna pověřil a poslal, aby se narodil, kázal a na tom kříži zemřel a vstal z mrtvých, a Syn o tom mluvil, že se to musí stát, takže připravil - nepřipravil...

Mrk 15 :
44 Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel; zavolal si setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
45 A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.

Pokud by "nezemřel" - tak by nebyl sňat z kříže.