"Všichni víme, že světlo se šíří rychleji než zvuk. To je důvod, proč někteří lidé vypadají bystře, dokud je neuslyšíte mluvit.“
"Všichni víme, že světlo se šíří rychleji než zvuk. To je důvod, proč někteří lidé vypadají bystře, dokud je neuslyšíte mluvit.“
Jak řekl Mark Twain: „Lepší mlčet a být považován za hlupáka, než
promluvit a odstranit všechny pochybnosti.“:-)
Bertrand Russell k tomu vystihl přesně některé zdejší diskutéry:
„Smutné je, že hlupáci jsou si tak jisti, zatímco moudří lidé jsou
plní pochybností.“
A právě v tom je rozdíl mezi hlukem a myšlením. Jistota bez pochybností
není známkou moudrosti, ale uzavřenosti. Diskuse není o tom, kdo mluví
nejhlasitěji, ale kdo je ochoten přemýšlet i tam, kde odpovědi chybí.
Člověk nevzdělaný, nezkušený a zamindrákovaný je plný pochybností,
má být tedy podle Russela moudrým ???

M. Twain je "můj" člověk. Jeho názory "mi nejdou proti srsti", naopak mne hladí. Dokázal tehdejší morálce nastavit zrcadlo (výsměchu a kritiky).
Moudrý člověk nepochybuje proto, že neví nic, ale proto, že ví dost na
to, aby si uvědomil, že neví všechno. Pokud to má být varováním pro mě,
pak mi nevadí být posledním a hloupým, ještě mám šanci to napravit.
Život na Mississippi je krásná kniha, tam se zrodil Mark Twain:-)
což ateisté s toho přemýšlení mají panický strach myslím přemýšlet o Bohu a o tom zda by mohl existovat
naopak, my o tom přemýšlíme násobně víc než věřící, kteří o tom
nepřemýšlí vůbec ale rovnou na první dobrou zcela věří
a pak už přemýšlí max o tom, jak "co myslel", co mu jiní lidé nacpali do
bible, která podle tebe dokonce ani nemusí být napsána slovo od slova, jak
ho bůh diktoval, což už je vrchol nepřemýšlení :-)))))))))
Pochybuji o existenci toho Boha, který je opisován v Bibli.
Kdybych něco připustil, tak jsou to mimozemšťané - o těch je víc mýtů,
hieroglyfů, či ústních podání potomků starobylých národů - o tom jak
sestoupili z hvězd, Slunce a pod.
Jako například v Bibli :
Exodus 19 :
18 Celá hora Sinaj byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v
ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla.

Proč v ohni, kouřem a hřmotem až se celá hora třásla?
Jako všemocný mohl přijít v tichosti, ne??

Oni jsou taky všemocní? Nebo jak víš, že k tomu nepotřebovali nějaký raketový motor?
Pobožní zřejmě mají na mysli nehmotné a neviditelné duchy (jejichž přítomnost se pozná pouze podle zápachu) a ti se pohybují Vesmírem neomezeni A. Einsteinem nekonečnou rychlostí.
To je jednoduchá úvaha: když dovedli přicestovat až k nám, tak musí
být technicky na velice velice vyspělé úrovni. Jejich pohon pak nutně
nemusí být rachotící součástka, jak jí známe my. 
Nevím, čemu se na tom směješ – máš někde dáno, že vyspělá technologie musí být bezhlučná?
Celá ta debata je od začátku přece vedena na hypotetické rovině, ne?

Cestovat vesmírem ve "vzduchoprázdnu" nje něco jiného, než se pohybovat
v "hustém" vzduchu - jaký hluk dokáže udělat vítr.
Nehlučně by dokázal přistát jen někdo všemocný.

tak bude to dělat vrrrrr, ale rozhodně to nutně nemusí cloumat celou
horou. 
Tak se podívej na start rakety.
Pokud by chtěla zpátky s celou váhou přistát, tak je to stejný hukot.
https://www.youtube.com/shorts/x67ku2zLgTs

Ono ve vesmíru i naše technologie letí tiše.
Zanedlouho přijdeme na to, jak cestovat bezpečně vesmírem rychlostí 10%
rychlosti světla.

Prozatím nevíme, jak se dostat bezpečně na Měsíc a zpět. O tom, jak se
tam dostat hospodárně a být tam řekněme rok a vrátit se do životního
prostředí Země, také ne.
Ano, byl rok 1969 a všichni byli uneseni z úspěchu projektu Apollo, který
byl od výroku Kennedyho 1961 zvládnut za směšný okamžik osmi let. Také si
lidé "malovali", že do roku 2000 stanou lidé na Marsu, pobydou tam rok a
vrátí se domů. V té době měly být jak na Měsíci, tak na Marsu
autonomní habitáty.
Zdálo se to být na dosah ruky. Zdálo. Fyzika se přelstít nedá. Realita
zůstane realitou.
A pámbíček pobožných by prý mohl, ale neumí a nechce. 
Ve vesmíru jsou tiché všechny procesy, i výbuchy, když je tam vakuum.
Potřebovali bychom cestovat aspoň 100násobnou rychlostí světla, aby to za něco stálo.
Přímým způsobem ne, ale třeba ve Star Treku existuje mechanismus, který
umožňuje cestování rychleji než světlo, a to prostřednictvím buďto
umělého generováním červích děr, jimiž si loď zkracuje ke svému cíli
cestu a tím se k němu dostane rychleji než k němu standardní cestou doletí
světlo, anebo se loď přesune do jiné dimenze, tzv. subprostoru či
hyperprostoru, která má jiné fyzikální vlastnosti než náš prostor, v
něm snadněji urazí potřebnou vzdálenost a pak se zas přesune zpět do
našeho prostoru a tak jako v prvním případě je tam rychleji než to
zvládne světlo. Takhle by to šlo. 
hmmm, myslím že to vůbec nejde. Myslím že červí díry jsou myšlenkový konstrukt :-)) Tedy né žebych neměla ráda scifi. Věřím, že je možné si vytvořit jiný svět...ale pořád budeme teď a tady.
Tak jasně, jsou to fantazie, ale zas vymýšleli je fyzikové (snad i S.
Hawking), takže jsou to "odborné" či "kvalifikované" fantazie. 
Červí díry jsou vypočtené, že by teoreticky existovat mohli, ale měli by podle výpočtů být tak nestabilní, že by ihned po svém vzniku začli kolabovat, takže by jimi nestihlo prolétnout ani světlo.
Myslím že Star Trek se v tomto trochu přiblížil Einstein teorii kdy už
o tom psal Albert že dostat se z bodu A do bodu B že by šlo prelomit ten
vesmír a tím vytvoří se ta rychlost,asi jsem to teď napsal blbě. 
Fyzikové by asi řekli že to nejde...tedy že to nejde prakticky. Jen hypoteticky.
pro mé chápání vesmíru, je to fundamentálně nemožné. Jsem spíše příznivcem vesmíru, který je bez pozorovatele v superpozici všechmožných stavů a teprve pozorovatel zůsobuje kolaps a jede svoji jedinečnou historickou trajektorii, tedy interpretuje svoji vlastní časovou křivku současně se svými souputníky, kteří něco takového taky zažívají a pozorují a vzájemně si interpretují prožívanou a fakticky již neexistující realitu.
Tím pádem žije každý v přítomnosti a nějaké létání přes červí díry je jen iluzí.
Michal simuluje stav
Budhistické hibernace, ale ve skutečnosti se kurevsky snaží. 
On ten kolaps nezpůsobuje přímo pozorovatel, ale interakce objektu s okolím, což se pak děje i při aktu pozorování. Vesmír tak na makroskopické úrovni nebyl v superpozici nikdy.
To je věcí interpretace, vzhledem k tomu že Bůh stojí mimo prostor a čas...pro něj (hypoteticky) existuje vesmír v podobě nám neznámé.
Tohle zrovna interpretace není, to je vypozorované. Jakmile spolu dvě částice začnou interagovat, změní svůj stav bytí z vlny na částici, ze superpozice stavů na jeden konkrétní stav, z nelokální podoby objektu na lokální. A proces pozorování je procesem interakce, při zrakovém pozorování s objektem interaguješ prostřednictvím světla co se od něj odráží k tobě, při sluchovém s ním stejným způsobem interaguješ prostřednictvím vzduchu atd.
Jj...a dál to není? A když se procesem zrakovým,sluchovím a ve vzduchu i vůně? Se v tomto světě s objektem interaguješ tak se v tom procesu pozorování se zůstává jako pozorovatel? Nezaujaty ? Předává tedy tyto interakce dál...?
Nerozumím. Prostě interakce způsobí, že se ze superpozice stavů stane jeden konkrétní stav, přičemž nezáleží na tom, jestli ta interakce někomu sloužila k pozorování (získávání informací) nebo ne.
I když prostor pro Boha tu je, setkal jsem se s interpretací, že
elementární částice jsou vlastně zhmotnělé Boží myšlenky, když ve
stavu superpozice stavů existují jen coby potenciality, a výběr
konkrétního stavu, který se z celé té množiny možných stavů bude
realizovat, není deterministický (s ničím nekoreluje). 
ad soucet:
.."setkal jsem se s interpretací, že elementární částice jsou vlastně
zhmotnělé Boží myšlenky"..
a cim byl ten nesmysl oduvodnen?
To jsem přece napsal:
když ve stavu superpozice stavů existují jen coby potenciality, a výběr
konkrétního stavu, který se z celé té množiny možných stavů bude
realizovat, není deterministický (s ničím nekoreluje)
ad soucet:
to ale neoduvodnuje VIRU, že jsou to zhmotnele Bozi myšlenky - věda se o
elementárních casticich "vyjadruje" pochopitelně uplne jinak..
ad soucet:
.."Odůvodňuje"..
neni tomu tak, je to iracionalni vira..
ad soucet:
.."Je to odůvodněná interpretace"..
perfektni, v tom pripade ji tedy prosim oduvodni - moc dekuji..
ad soucet:
to nebylo oduvodneni, ale aspon je videt, ze opet nemas vubec nic
a právě proto s tebou nemá smysl vést debatu, protože tobě o debatu nejde, nýbrž jen o zažití pocitu, že máš nad druhým navrch.
ad soucet:
.."s tebou nemá smysl vést debatu, protože tobě o debatu nejde, nýbrž
jen o zažití pocitu, že máš nad druhým navrch"..
neni nutne mi pripisovat "negativni" motiv a psychologizovat mne, kdyz jsem
ohledne meho pristupu k diskusi otevreny - kontra-apologetika je predevsim o
kriticke analyze a vyvraceni argumentu, ktere theiste k obrane viry pouzivaji..
jestli jsi tedy ochoten diskutovat, bud na to prosim ve vzajemne intereakci
pripraveny a klidne to povazuj za sveho druhu "intelektualni" disciplinu, ve
ktere ve chvili, kdy placas nesmysly, ti to je s poukazanim na tve ignorantstvi
receno 
ad soucet:
o mych motivech rovnez hovorim zcela otevrene.. dle meho jsou
"bohulibe" 
o ale musí pro něj existovat i čas a prostor náš, když ho stvořil a nás do něj
Bůh se ukázal zde na zemi Ježíš byl člověk a Bůh. Bůh nemá problém
s ničím ani s časem který stvořil.
Funguje s časem i bez času. 
Moje poznámka sice byla v úplně jiných souvislostech, ale Ježíš nebyl a není Bůh
Popiš mi, odkud víš, že bůh funguje s časem i bez času, a kdybys věděl i jak to dělá (tu obojetnost) , bylo by to milé
Můžeš své tvrzení nějak dokázat - jinak je to jen takový výcuc z
malíčku.

Určitý typ Pozemšťanů se pravidelně setkává s mimozemšťany. Je spousta lidí, kteří si tykají s bohem, Ježíškem, Marií a rozličnými duchy. Nemálo z nich nemá funkční mozek a jejich "já" mají ve své duši, cítí a hledá řešení situace funkčním srdcem.
pozorovatel pozoruje reakci s okolím a spouští reakci s okolím tedy ji
způsobuje

Na kvantové úrovni už proběhla teleportace - fotonu.

Jednou v budoucnu se to dokáže možno i z celou kosmickou lodí - pokud se
lidstvo samo nezničí.

žádná teleportace fotonu nikdy neproběhla. experiment
teleportace kvantového stavu co popisuješ proběhl bez dvou let před 30léty
od té doby to jen opakují a prodlužují vzdálenosti.
jdeš s křížkem po fůnuse 
Kosmickou loď nelze teleportovat, ale kdyby si chtěl teleportovat její
kvantový stav musel by si ji odizolovat od okolí a zmrazit teměř na nulu

akorát se jimi nedá cestovat protože jak vzniknou tak zaniknou v nula
čase. 
„Jiná dimenze“ mi připadá jako zaklínadlo, pojem bez významu. Nikdo neví, co by to mělo být, ale spousta lidí se tím ohání pořád dokola, hlavně když potřebují uklidit boha někam mimo zorné pole vědy…
Jiná dimenze je další rozměr. Podle teorie strun má třeba prostor 10
nebo více rozměrů, z nichž my vidíme jen ty 3.
Bůh se "uklízí" do bezprostoru, tedy do bezdimenzionálního, nehmotného
prostředí.
Naše domovská Galaxie má průměr (šířku) na 200 000 LY (světelných let). Abychom se mrkli do jejího středu za dobu letu jednoho roku museli bychom se pohybovat 100 000 násobkem rychlosti světla. To je realizovatelné jen ve fantastických románech.
Jistě že čím větší rychlost, tím lépe. Při 100násobné r. sv. bychom mohli navštívit objekty od Země vzdálené 500 sv. let. Je to sice z vesmírného hlediska "hned za domem", ale byl by to už velký pokrok. Zvládli bychom i 1000 sv. let a více, jen by se úměrně s tím snižovala rychlost komunikace se Zemí.
Při 10%-tní rychlosti světla, by jsme byli u nejbližší hvězdy(mimo té
naší) za 40 let

Možná všemocní být museli, když dovedli překonat takové vzdálenosti.

Mohli to být cestovatelé toulající se vesmírem miliardy let -
nesmrtelní, generace, humanoidní roboti. Mýty mluví o podstatně vyšších
humanoidech - obrech. 
Ano a i jiné sci-fi filmy.

A proto taky vím, že co v nich bylo jako sci-fi technologie, je dnes to už
realita.

Když čtu Genesis, Henochovu knihu nebo Gilgameše, vidím v tom víc než
jen mýty. Synové božští sestupují k lidským dcerám a plodí obry
(bytosti, které se vymykají kontrole). Henoch je popisuje jako "krvelačné."
V Gilgamešovi se objevuje Chuvava, strážce lesa, který připomíná spíš
robota než tvora z masa a kostí.
Mezihvězdné cestování může být pro živé organismy problematické (čas,
radiace, energetická náročnost). Ale genetická informace (DNA, embrya), to
už je jiná možnost. Místo fyzických bytostí by mohly cestovat jen základy
života. Na cílové planetě by došlo k „dopěstování“ a to pomocí
automatizovaných systémů, umělých děloh nebo biolaboratoří. Přenos
znalostí by mohl probíhat přes umělou inteligenci nebo digitální paměť.
A nemusí to být sci-fi. Věda tomu říká embryonální kolonizace.
Život ve vesmíru může být na primitivní úrovni, na naši úrovni, nebo
na tak vysoké úrovni, že by jsme ji dnes ještě nedokázali vůbec pochopit.

Co třeba Egyptské Pyramidy jako přistávací plochy.Hora na Sinaji je
podobná pyramidám stejně jako hora Kailás. 
Pyramidy jako přistávací plochy?
Když už, tak (gravitační) antény, ne?
No taky asi když mě se líbí spíše Hvězdná brána jak teorie Nikola
Tesly i když jeho výtvory předběhly dobu první vysílače na mobilní
komunikaci jeho rádiové antény a mnoho objevů jsou impozantní. 
Pobožní si představují okřídlené anděly tichounce šumící svými perutěmi.

bůh na strašení pobožných lidiček musí být krutý, ničící, hřmotný
a vraždící. Náboženská mafie potřebuje ustrašené ovce poslouchající
na slovo svého pastýře. Pastýř potřebuje také kousající a zabíjející
psy, aby zabili ovci, která nechce být dále poslušnou ovcí.
Přírodní katastrofy, zemětřesení, požáry, sucha, záplavy, tsunami jsou v různé intenzitě i v našich časech.
Sopka Santorin, počala před 600 000 lety a opakovaně ničivě vybuchla. Ten poslední velký výbuch nastal před 3600 lety a je nazýván minoiskou erupcí, protože ukončil minoiskou kulturu. Předpokládá se, že způsobil ničivou tsunami ve východním Středomoří, ničivé zemětřesení, ničivý kouř a ničivé požáry, které, jak jinak, "udělal" pro pobožné naivky mono-bůh svým laskavým příchodem, jak napsáno ve slovu božím.
Ateisté se bojí přemýšlet o Bohu.
Ale stejně tak by se dalo říct, že věřící se bojí přemýšlet o
světě bez Boha.
ad Mrkni-j-sem:
.."Ateisté se bojí přemýšlet o Bohu"..
minimalne v mem pripade tomu tak neni - ostatne zde pomerne casto theisty
vyzyvam, aby prezentovali koncept Boha, v jehoz existenci veri..
Jde o reakci na příspěvek.
Jinak pokud je tomu tak, jak píšeš, nic proti tomu nemám a je to
chvályhodné:-)
ad Mrkni-j-sem:
vim, ze nejsi verici ani neverici, ale je dle tveho nazoru nejaky Buh, jehoz
existence je pravdepodobnejsi nez existence dalsich bohu?
Na to se z mého hlediska nedá odpovědět. Pravděpodobnost v otázkách víry nebo existence božstev nehraje roli. Dávám stejnou šanci všem, a zároveň žádné zvláštní výsady nikomu.:-)
ad Mrkni-j-sem:
.."Dávám stejnou šanci všem, a zároveň žádné zvláštní výsady
nikomu"..
no.. mozna by stalo za to zapojit pred malou chvilkou mnou zminene
kriticke a analyticke mysleni, drahy priteli - obavam se totiz,
ze jinak se momentu, kdy zjistis, zda-li veris ci neveris v Boha ci
nadprirozeno, nikdy nedozijes - ale jelikoz toho pravdepodobne schopen nejsi,
navrhuji ti, abys kuprikladu namisto navstevy Albanie, ve ktere jsi dle tveho
vyjadreni byl, zamiril do Recka, udelal si vylet na horu Olymp, kde podle recke
mytologie zije nejvyssi buh Zeus a uvidis sam, ze je to samozrejme PICOVINA -
byl jsem tam na vylete ze Solune a mohu te ujistit, ze tam nakvartyrovanej fakt
neni.. budes si tak moci konecne "vodskrtnout" jednoho / prvniho Boha ze seznamu
TISICU jen a pouze vymyslenych entit 
Na všech těch místech jsem skutečně byl, v Butrintu v Albánii, na hoře Olymp, v Soluni i v Dionu. Vím, že tam žádný bůh fyzicky nesídlí, ale to není podstatné. Božstva nejsou objekty k vyvrácení výletem, ale kulturní obrazy, které vyjadřují lidské hodnoty, strachy a touhy. Kritické myšlení neznamená jet se přesvědčit, že Zeus není doma, ale pochopit, proč o něm lidé hovořili, psali, brali ho jako součást každodenního života a často se ho i obávali.
Z mého pohledu stejně jako dnes byli a jsou Bozi prostředek k tomu, jak si
vysvětlit vše, čemu člověk nerozměl, nerozumí dodnes - ne všichni lidé
prostě dávají svět, o kterém ví, že o něm skoro nic neví. V dávných
věcích (věk), když člověk nevěděl ani kde se bere blesk, to bylo celkem
pochopitelné, stejně jako nutkání "někoho" poprosit /malbou na stěnu
jeskyně) o dobrý úlovek ap.
Je ale s podivem, že postupem času člověk sice valnou většinu uvedených
"utajeností" odhalil (sice objevil mnoho dalších otázek), ale dodnes si
někteří nedokáží připustit, že NEVĚDĚT patří k lidskému životu a
je to omezení člověka, není třeba kvůli tomu vymýšlet Boha, abych jím
vysvětlili to, co nevíme.
Ale nakonec kdyby si Boha vymysleli pro ty záležitosti, o kterých nevíme, "kde se vzaly", tak ještě budiž, ale proč k tomu musí nabilat tunu inkrustací lidské mysli, co že všecno ten neznámý "stvůrce" po nás chce? .-))))))))
Jak se člověk vyvíjel, rozvíjelo se i jeho abstraktní myšlení, schopnost chápat symboly, vytvářet příběhy, spojovat neviditelné souvislosti. Tyto obrazy nevznikaly nutně z nevědomosti, ale z hluboké potřeby porozumět sobě samému i světu kolem. Nevědět je nejen přirozené, ale často i plodné. A přesto vnímavému vytane na mysli: "Na každém šprochu pravdy trochu."
ad Mrkni-j-sam:
navrhnul jsem ti navstevu Olympu z toho duvodu, ze dle meho nejsi schopen
zapojit "kriticke a analyticke mysleni" a neni tedy divu, ze
stale vlastne ani nevis to, "zda veris ci neveris v Boha ci
nadprirozeno".. ber to doporuceni jako kdyby bylo urcene malemu
diteti
Možná to působí, jako bych nepochopil, ale ve skutečnosti se snažím nedělat závěry bez dostatečného porozumění souvislostem. Ukvapené soudy bývají relativní a v delším časovém horizontu spíš neproduktivní než přínosné. A ty se, zdá se, snažíš o to samé jako v ostatních odpovědích, přinejmenším mě postavit do pozice, kde buď obhajuji, nebo přijímám tvou vnucovanou pravdu o mé údajné myšlenkové nepřipravenosti vést solidní diskusi. Zeptám se tedy ještě jednou: Stojí ti to za to? Pochopím tvé ano.
ad Mrkni-j-sem:
o tu solidni diskusi te opakovane zadam, ale ty zrejme nejsi ochoten / schopen
nebo z nejakeho jineho duvodu zodpovedet cokoliv.. a vtlouci hlupakum do hlavy
treba jen trosililinku logiky mi za to pochopitelne stoji, drahy priteli
: Božstva nejsou objekty k vyvrácení výletem, ale kulturní
obrazy, které vyjadřují lidské hodnoty, strachy a touhy.
To je faktum. Božstva jsou produkty lidské fantazie určit příčinu přírodních fenoménů.
Ono jde o zneužívání fantastických božstev náboženskou mafií na
manipulaci naivních pobožných.
Od nějakých šamanů v pravěku (i v současnosti, woodoo figurka propíchána
otrávenými špendlíky), kteří dodávají sílu svým výrokům tvrzením,
že to tak jejich bůh chce, po dnešní vysoce specializovanou a strukturovanou
mafii křesťanských ideologií.
Pokud by způsob předávání víry byl jiný, otevřený, respektující, bez strachu a nátlaku, vadil by ti stejně? Jde mi nejen o obsah, ale i o formu. Právě ta je často rozhodující.
Každý věřící má v hlavě představu svého boha. Proto - co
věřící, tolik bohů.

ad soucet:
.."každý nevěřící má nějakou svou představu boha"..
to neni pravda.. ne kazdy atheista ma o Bohu predstavu
I pohan má své představy svých bohů, Řekové měli své bohy a bohyně.
Mě imponovala Pallas Athena, inteligentní a moudrá.
No, a představy monoboha mám od křesťanů, z biblických pohádek a
podobně.
Koncept Boha tu byl prezentován nesčetněkrát ale ve zkratce:
Bůh je především láska je jeden, všemohoucí, vševidoucí a samozřejmě
věčný tedy byl tu jetu a bude tu.
Z těchto atributů je zřejmé že cokoliv jiného nemůže být ani rovno
Bohu. Také pro to, že Bůh všechno stvořil.
ad jonatan1:
ok a jaky duvod pro uvereni v Boha, "ktery je především láska, je jeden,
všemohoucí, vševidoucí a samozřejmě věčný, tedy byl tu je tu a bude
tu" je dle tveho nazoru ten nejpresvedcivejsi / nejlepsi?
Nemá něco lepšího a nemůže mít něco lepšího. Nejlepší je ovšem
Karkulka, tu lze přesně definovat. 
Věříci se nebojí přemýšlet o světě bez Boha, akorát nemají
potřebu přemýšlet o tom co neexistuje.
U ateistů je to jiné ti mají strach vůbec říci, že nemají informace o
existenci Boha. Raději budou tvrdit rovnou, že neexistuje a tím popírají
jejich údajnou vědeckost. 
Není to naopak? Nemají spíš věřící strach přemýšlet o světě bez
Boha? Nemají strach si připustit, že celá jejich víra byla a je k ničemu?
Čím by ji nahradili?
Pro ateistu je představa o existenci Boha zcela nereálná, neuskutečnitelná.
Pokud by se existence Boha přece jen potvrdila, mohou klidně přiznat svůj
omyl. Vlastně tím mohou, i z hlediska věřících, jen získat.
Jinými slovy - pokud Bůh neexistuje, mám pravdu, nic se nemění.
Pokud Bůh existuje, alelujá, máme naději na posmrtný život 
teisté to mají stejně - nemají potřebu přemýšlet o něčem, co neexistuje
existence s eprokazuje důkazy, důkazy existence boha neexistují
jdiný vědecky logický závěr je ateismus
Jistota bez pochybností je známkou naprosté profesionality. Přemýšlet
nemusíš protože víš.
Buh například také nepřemýšlí, protože všechno ví a to dokonce
dopředu. Proto ten co má jistotu bez pochybností se podobá Bohu.
Já taky vím be zpřemýšlení, to si nemysli.
Že jsi pobožnej blb.
A na rovinu, není a nemůže o tom být pochyb. Protože o bohu VÍŠ úplný
hovno. vše sis jen usmyslel, nic, doslova vůbec nic (a pak že nic neexistuje
.-))))))))))))))))) o bohu nejsi schopen doložit .-)))))
Pak je typický ruský mužik dokonalý profesionál, od boha prakticky nerozeznatelný. Zcela bez pochybností totiž „ví“, že je třeba porazit ukrajinský a evropský nacismus, aby Rusko bylo v bezpečí, a že co tatíček Putin činí, dobře činí.
Nepochybovat o nedoložitelných „faktech“ není známkou profesionality, ale vymytého mozku.
Jistě dopředu

A proto je po celou dobu jeho "činnosti" zmatek nad zmatek.

Ani profesionál nemá absolutní jistotu, právě naopak, skutečný
profesionál ví, kde jsou hranice jeho poznání. A právě to je známka
profesionality. Schopnost pochybovat tam, kde končí jistota, a přemýšlet i
tam, kde odpovědi chybí.
A pokud se někdo podobá Bohu tím, že nepřemýšlí, protože „ví“, pak
je otázka, jestli se podobá Bohu, anebo jen představě, kterou si o něm
vytvořil.
Jednu jistotu však máme, známe docela přesně a spolehlivě, kde jsou
reálné hranice fyziky.
V ideologiích a fantaziích se můžeme vyřádit (vyblbnou) do nekonečna.
Realizaci snu jsou kladeny nepřekonatelné hranice.
Fyzika není neměnná soustava pravidel, ale dynamická věda, která se neustále vyvíjí. Její dnešní hranice, mohou být zítra překonány (nové poznatky, technologie apod.).Proto si nemyslím, že známe hranice fyziky, ale spíše hranice našeho současného poznání. Popřeji tedy vědě odvahu růst tam, kde se rodí nové otázky společně s novými otazníky.
Existuje Newtonův makrosvět a einsteinův a bohrův mikro.
Pro všechny základní potřeby člověka stačí v naprosté většině ten
makro - se všemi jeho fyzikálními konstantamia pravidly. Dneska sice s
raodstí využíváme i ty poznatky z "mikro" (GPS, ŠIFROVÁNÍ, AP.), ale
přežili bychom i bez nich. Já kažodpádně napsal, že jednu jistotu známe
- kde jsou reálné hranice fyziky. Reálné. Nikoli "dnešní"
Přehodil jsme ty reakce, ale snad to nevadí
Někomu stačí to a jinému ono. Někdo opře kolo o strom, jiný k tomu potřebuje kolostav.
To je jasne, ale to je o subjektivite. Ja pssl o co nejvetsim priblizeni se objektivite
Albert Einstein "Čím více poznání získáváme, tím jasněji vidíme,
jak málo toho víme.“
Za mě "Objektivita není pevný bod, ale horizont, čím víc se k němu
blížíme, tím víc se posouvá"
No právě, ale už to aspoň vidíme.
Objektivita není ustupující horizont. Možná v něčem, ale v mnohe věcech
a příadech nikoli.
S tou první částí by se dalo souhlasit, ale jen relativně "v daném čase na dané místě."
Každé nové poznání zvyšuje objektivitu poznání, i kdyby o další
otázky.
"Pravda" je stále stejně daleko, ale my se k ní stále blížíme, i kdyby
přibývalo kruháčů ...
Ona je čím dál tím složitější a vyžaduje větší komplexnost vnímání, proto se ten horizont neustále vzdaluje. Ber to jako soudní proces. Nová fakta, argumenty a místo práce na jeden den se to táhne bez výsledků roky, spis se zvětšuje a zároveň je velmi komplikované se v něm už vyznat.
To ale nehraje roli. Nic to nemění na tom, že o dané věci/cestě k ní
víme zase mnohem víc a tudíž zvyšujeme objektivitu poznání.
než jsme to poznali, ty nové oyázky, ani jsme netušili, že existují a
tudíž jsme je vůbec nebrali v potaz. teď už je v potaz bereme
Poznání možná zvyšuje objektivitu, ale horizont nám pořád uniká. Otevírají se nové možnosti, které jsme dřív ani nevnímali, a tím se vše komplikuje. Neztrácíme přehled kvůli neschopnosti, ale protože poznání vyžaduje čím dál komplexnější vnímání. Někdy je potřeba se vrátit na začátek, podívat se znovu, revidovat a tím se horizont posune zase dál. Stejně tak nikdy nebudeme úplně objektivní, protože poznáváme skrze vlastní perspektivu (viz. Ratka). Absolutní důkaz mít nebudeme, jen přesnější otázky.
To nemusí být pravda.
za 1. já na začátku psal o co největším přibližování se objektivitě,
a to se děje i uvedeným způlsobem
za 2. ano, samozřejmě jsou oblasti, kde se poznáváním dopozáváme k tomu,
že zase neznáme víc otázek co do počtu než předtím (a viz 1,). přesto
ale ne všechny otázky před nás postaví ještě víc otázek. některé jsou
zodpovězeny s konečnou platnosti bez vygenerování dalších, a i u těch s
generací dalších otázek se ale může jednat o otázky už z oblasti
"mikro", kdežto pro naše lidské "makro" stačí ta poslední známá
"odpověď". Což jsem také záměrně zmíínil. Navíc platí, že nějaké
nové otázky jsou třeba už samy o sobě typu, že nějakou potřebnou
"odpověď", objektivní znalost, už nezmění, jen ji zpřesní nebo vedou už
úplně jinam - např. konkrétní složení atomu nějakého prvku co do počtu
P, N a E, nás vede dál k poznání mikrosvěta, ale charakteristické
vlastnosti toho prvku už to další poznání nijak nezmění - takže pro
rozlišení, co je tuhý látka, radioaktivní prvek, tekutina, plyn, .... to
atomové složení úplně nepotřebujeme. Natož spin, druhy kvarků ap.
Abych to shrnul, myslím, že se naše názory na věc zase tolik neliší. Mně šlo především o to ukázat, že poznání nepřináší absolutní pochopení, ale spíše vyjadřuje hloubku ponoru do problému a ta nikdy nebude úplná.
U některých "problémů" úplná být může. Z hlediska podstaty
problému.
Každopádně jakékoli poznání čehokopli zpřesňuje vidění "problému" a
tím i jeho vyšší objektivizaci
a když ne, tak jsme si pokecali :-))) je třeba nechat dveře otevřené a nehrotit
Samozřejmě, že hranice fyziky známe. Nemůžeme žít bez kyslíku,
potravy a vody. Nemůžeme žít věčně. Nemůžeme generovat energii z
ničeho.
Optimismus není na škodu, ale vydávání pohádek za realitu není
optimismem, ale klamem.
Představa, že náš pohádkovej nadtaťulda Ježíšek pro nás ohýbá fyziku je směšná. Náboženské ideologie slibují nadfyzikální zázraky. A jak vidět, je spousta lidí, kteří takovou pohádku považují za realitu. Jejich idol není omezen přírodními zákony a to jim vytváří představu, že fyzikální zákony lze kdykoliv překročit.
To, na čem tví vědci pracují jsou detaily a aplikace již dávno známého. Ano, třeba se jim podaří realizovat prakticky použitelný zdroj energie z fůze vodíku, či jiných prvků, nebo elektrochemické úložiště přebytečné elektrické energie, ale to není lámání, nebo překročení dosavadních hranic fyziky.
Naše poznání se samozřejmě rozšiřuje, nejen lékařská věda je toho důkazem, hranice poznání jsou v nedohlednu. Fyzikální hranice jsou však vymezené.
To jsou proboha zázraky jako celosvětová potopa , hýbání Sluncem ve
Fátimě, zjevování Marie různým pasáčkům koz a miliony dalších.
Nezapomenou dennodenní bezdrátovou komunikaci s bohem bůhví jak vzdáleným.

ejspíš to, že se to z hlediska fyziky nemohlo stát :-))))))))))))))
Až jednou poznáme vše do puntíku, možná budeme mít odpovědi na většinu otázek. Ale dokud některé zákonitosti zůstávají skryté nebo nám unikají, nemůžeme reagovat neomylně. Fyzika pro mě není pevně uzavřený systém, ale cesta, která se vyvíjí spolu s poznáním.
myslím že ani ne, pak to odpovídá tomu tvému horizontu který se vzdaluje. čím větší podrobnosti a detaily odkrýváme, tím větší nabalených nejasnosti vyskočí.
to ale není důležité.
důležité je, že jsme odkryli další podrobnsoti a detaily a nakonec posun k
objektivitě je i to, že jsme objevili i další nejasnosti - do té doby jsme
to nevěděli.
Tam se posouvá ten horizont. Protože s dalšími podrobnosti se "zesložiťuje daný problém".
něco na tom bude...pro moji hladovou mysl je ale nabytá informace minulostí a hned má tendence se zakousnout do nových neznámých věcí. Takže pořád neví nic.
jenže ještě víc nevím. V tom je ten problém...že to co víš je pryč a odhalí se ohromná masa nevědění.
????
Ne.Ty víš stále víc a víc, i kdybys věděla stále víc toho, co ještě
nevíš. Předtím jsi to nevěděla a klidně jsi mohla objektivitu "obejít",
protože js nebyla limitována novými otázkami.
Nově už o těch problémech víš a tudíž "odpověď" v podobě závěru,
který nově objvená otázka vylučuje, už neučiníš a tím jsi zase o
krůček blíš objektivitě.
zjednodušeně : když stojím před 1 cestou, mohu si myslet, že URČITĚ
vede k cíli. když po ní ale chvíli půjdu a za lesem narazím na
křižovatku s 3 možnýma cestama, najednoumi dojde, že ta jedna cesta, o
které jsme si v daném stupni poznání myslel, že k víli vede, k cíli
nutně nevede.
tvoji objektivitu pomáhají utvářet a definovat nejen objevy konečných
řešení, konstatnt, ale i objevy nových otázek, proměnných. i kdyby jen v
tom smyslu, že to "zřejmě nebude tak jednoduché, jak sis myslela". i to je
posun k objektivitě
Fyzikové říkají, že s každým novým poznáním se vynoří kupa
otázek, takže paradoxně čím víc toho poznáváme, tím více toho nevíme.

ve skutečnosti v daný okamžik už víme, co nevíme, zatímco před novým poznáním jsme nevěděli, co nevíme :-))))))))))))
dnes v noci jsme nemohla spát, pořád se mi honilo hlavou co ještě nevím :-) Nakonec vše dobře dopadlo, ale určit je nejhorší bič vědět že nevím. A že něco vím se v tomto ohromném nevědění ztrácí.
Mně to nic nedělá, mně je jasný, že NIKDY nebudu vědět všechno a nijak zásadně mne to neovliv%nuje., Samzořejmě při nějakém rozhodování to může působit problémy, ale pokud vím, že se rozhodnout musím, s vědomím nějakého rizika se prostě rozhodnu
Někdo by mohl říci, že v tvé předešlé odpovědi je prostor pro víru ,ale s tím, co jsi dodala souhlasím.