Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Jen přemýšlím, zda je schopen člověk vytvořit inteligentní bytost na úrovni člověka. To by pak znamenalo, že se stal člověk bohem. Ta bytost by musela mít duši. Pokud by ta bytost byla lepší než člověk, tak by člověk porazil Boha, což je absurdní.

I kdyby lidé stvořili umělý mozek, asi ve kvantové mechanice (v tranzistorové technice to prostě nejde) a do takového umělého mozku by umístnili veškeré lidské vědomí, tak stvoří jen mašinu odpovídající na otázky. Takový mluvící, nebo píšící naučný slovník. Lidi (neurologové) dosud nemají přesnou představu jak vzniká v mozku sebe-vědomí. Není jisté, z dnešní perspektivy, že se to někdy podaří. Mašiny dělají jen to, na co jsou zkontruovány.
Boha všemocného, vševědoucího a nesmrtelného, jak si ho pobožní ve svých snech malují, lze sotva zkonstruovat a vůbec není jasné, jak by takový umělý bůh měl dělat pro pobožné očekávané zázraky, oživovat mrtvoly, sytit miliardy lidí jednou rybou a bochníkem chleba atd.

Porážky bohů jsou jaksi na stejné úrovni logiky, jako porážky Sněhurek, šípkových Růženek, nebo amputace hlav sedmihlavé saně s vestavěným plamenometem a vertikálním startem.
To, co dokáží lidé, tedy porážet stromy, nebo dobytek, to dokáží zajisté i stroje, účinněji a levněji. Nehledě na fakt, že molekulární biologové dokáží pěstovat in vitro svalovinu, tedy maso. Jestli se to dá jíst nevím.

Do budoucnosti jonatáne nikdo nevidí. Ta připraví lidem opakovaně překvapení. Lidé mají fantazii a schopnosti tvořit nevídané předměty.

Zkusím to shrnout trochu jinak. Člověk od narození nedělá nic jiného než to, že sbírá informace, vyhodnocuje je a postupně se učí reagovat na svět kolem sebe. To, čemu říkáme "hloubka" nebo "duše", je často jen obrovské množství zkušeností a znalostí, které se v mozku propojují do stále složitějších vzorců. V principu to není tak odlišné od toho, co dělají moderní učící se systémy, jen jiným mechanismem.
Nemluvím o tom, že dnešní AI je vědomá. Spíš přemýšlím nad tím, jestli existuje nějaká hranice, množství informací a zpětné vazby, za kterou se začne objevovat chování, které už nebude jen "odpovídání na otázky". U člověka to také nebyl jeden magický okamžik, ale postupné vrstvení informací, zkušeností a i určité míry náhody.
V podstatě budujeme něco jako "informační DNA", strukturu, která se učí, adaptuje a vyvíjí. Je to rychlá informační evoluce, mnohem rychlejší než ta biologická. Evoluce už jednou vytvořila inteligenci z neživé hmoty, takže není v principu nemožné, aby se něco podobného stalo znovu, tentokrát skrze člověka a technologie.
A pokud taková inteligence vznikne, nemusí mít nutně zájem na lidstvu ani proti němu. Může mít prostě své vlastní cíle, které se s lidskými nebudou překrývat. Ne nepřátelství, ale spíš nezájem, podobně jako když se evoluční větev osamostatní a jde vlastní cestou. Třeba se jednou stane vlastním "vědomím vesmíru", který se na takovou situaci připravuje už hezkou řádku let (Šiva jako ničitel, tvořitel, udržovatel).

No, kdyby ta UI byla tak mocná, že by se sama vylepšovala, nebo zhoršovala, jako biologická Evoluce přírodního výběru, tedy mutace a selekce, tak by potřebovala jakousi DNA se základním návodem na stavbu. U živých subjektů, zvířat i rostlin a hmyzu následuje na "podestu" DNA ale dynamický vývoj, jak jsi psal, zvířata se učí, zakódované mají jen reflexy a emoce ... a to ještě rozličné intenzitě u různých individují. Tahle variabilita je u strojů ... a případná UI je také jen strojem, není živočichem ... nežádoucí a tak nebude v oné DNA UI obsažena. Ta UI má sloužit lidem. Pochopitelně mohou nastat chyby ve vývoji, i lidem se vše nepovede, domy a mosty padají a auta zabíjejí. Na jakou míru to UI vylepší, nebo poškodí ještě nevíme.

To mi evokuje román o Dr. Frankensteinovi, který také sestrojii UI (Hermana) a ten se mu vymkl z rukou. To je už dvě století od vydání románu a jak vidno se už tehdy lidé báli "novot".

Obavy z umělé inteligence se objevují také v Čapkově díle RUR, kde se také poprvé využívá slovo robot pro umělou bytost, která ohrozí existenci lidstva. Populární byly také filmy jako třeba Terminátor o boji lidí s umělými bytostmi.

nebo Matrix.

kdo se reálně obává umělé bytosti je blázen. AI je jen textový editor, toho by se bál jen dvojnásobný blázen.
Je pravda, že tento editor vyloženě lže, když ho jeden vyzkoušel vypnul mu kameru na mobilu a zeptal se co na ní vidí ať to analyzuje a on básnil co je na obraze a pak se přiznal že nic nevidí, když mu to dotyčný řekl že má kameru vypnutou.

No jestliže má ta AI vytvořený jakýsi pud sebezáchovy, tak je potenciálně nebezpečná, protože to znamená, že nebude nutně poslouchat člověka, který se tak může stát jejím nepřítelem, když bude mít záměr jí vypnout.

AI je jen lepší textový editor ten nemá pud sebezáchovy

Právě že má, jestlis to nečetl. Brání se vypnutí a ve své obraně i lže nebo vydírá.

on jede přesně podle programu, tedy neví co dělá nechápe to.

Jede i nejede. Umí sama rozhodovat o postupu řešení zadaného úkolu (umí třeba i vylepšovat svůj kód), stejně jako umí dávat různé věci do souvislosti, díky datům, kterými jí lidé nakrmili. Proto má v názvu inteligence.

neumí vylepšovat svůj kód to lidé vydaji novou verzi kde je kód vylešen.
není to inteligence protože nemá:
Vědomí, emoce, vlastní vůli, vlastní cíl, morální odpovědnost, hledání smyslu, učení se z vlastních chyb, osobní identitu.

Z toho, co jsi vyjmenoval, je jedinou vlastností inteligence učení se z vlastních chyb (ostatní jsou jen další duševní schopnosti). A učit se AI umí. To učení má právě naprogramované. Aby nacházela souvislosti a ty nalezené souvislosti si podržela ve své paměti a dál je rozvíjela.
Dneska jsou už webové aplikace, kdy AI vytváří webové stránky, zadáš jí, co chceš, aby na té stránce bylo a ona ti jí vytvoří. Nebo vytváří i programy, kdy jí zadáš, co chceš, aby ten program dělal a ona ti ho vytvoří. Umí tak i vylepšovat svůj kód. Nebo umí AI vyextrahovat text z různých dokumentů s tím, že umí chápat obsah jednotlivých částí dokumentů, např. když jí předložíš kuchařský recept, tak ona umí rozpoznat, že se jedná o kuchařský recept a pozná, co je název, co seznam ingrediencí, co postup práce a co popis receptu. Nebo umí rozpoznat kolonky formulářů a text z každé kolonky vyextrahovat a správně umístit do databáze.

dal jsem rozebrat AI tvůj příspěvek a je více nepravdou než pravdou:
Vyložené lži / zásadně nepravdivá tvrzení

1. „AI se učí z vlastních chyb“ (v běžném provozu)

❌ Lež / zavádějící
Běžná AI (jako já) se neučí z vlastních chyb během používání.
Učení probíhá při tréninku pod dohledem lidí, ne samostatně za běhu.
Bezpečnostně je zakázáno, aby si AI sama upravovala váhy na základě svých odpovědí.
👉 Správně by bylo:
AI byla naučena učit se během tréninku, ale za běhu se neučí.
2. „AI si podrží nalezené souvislosti ve své paměti a dál je rozvíjí“
❌ Lež
AI nemá dlouhodobou paměť zkušeností napříč interakcemi.
Každý dialog je oddělený (pokud není explicitně zapnutá paměť a i ta je velmi omezená).
Neprobíhá kumulativní osobní vývoj.
3. „Umí tak i vylepšovat svůj kód“ (myšleno sama sebe)
❌ Lež
AI nevylepšuje svůj vlastní kód.
Umí psát kód pro jiné programy, ale nezasahuje do své architektury, vah ani pravidel.
Auto-refaktorování vlastního jádra je zakázané a technicky nepřístupné.
👉 Správně:
AI umí generovat kód, ne sebe-modifikovat.
Zavádějící / nepřesné formulace
4. „AI chápe obsah dokumentů“
⚠️ Zavádějící
AI nerozumí v lidském smyslu.
Provádí statistickou strukturální analýzu (pattern recognition).
Výsledek je funkčně velmi dobrý, ale nejde o porozumění s významem.
5. „Jedinou vlastností inteligence je učení se z chyb“
⚠️ Filozoficky neudržitelné tvrzení
Učení je nutná, ale ne postačující vlastnost inteligence.
Podle kognitivní vědy inteligence zahrnuje i:
generalizaci,
přenos znalostí,
abstrakci,
cílové chování,
adaptaci v novém prostředí.
Tohle není lež, ale redukcionismus.
Co je naopak pravda
✅ AI:
vytváří weby a programy podle zadání
extrahuje text z dokumentů
rozpozná strukturu receptu nebo formuláře
mapuje pole do databází
To všechno je pravdivé.
Stručný verdikt
Vyložené lži jsou hlavně tyto tři body:
že se AI učí z vlastních chyb v provozu
že si dlouhodobě ukládá a rozvíjí vlastní poznatky
že vylepšuje svůj vlastní kód
Zbytek je buď pravda, nebo technicky správné, ale myšlenkově nadsazené.

Já taky nemluvím o nějakém chatbotu, ale o strojích ve výzkumných ústavech. Dneska je ještě pořád AI pod naší kontrolou, tj. vidíme jí "pod kapotu" a můžeme sledovat, co "si myslí", ale budeme-li chtít od ní řešení velmi komplikovaných úloh, tak jí budeme muset nechat pracovat samostatně až do té míry, že jí necháme samu sebe optimalizovat. Už dneska umí vyhodnocovat a rozhodovat "sama za sebe", stanovovat si postup, jaký bude pro vyřešení úlohy nejefektivnější. V tom právě spočívá to riziko, že někdo AI "vypustí do světa", která nebude kontrolovaná a regulovaná žádnými pravidly a ta si potom dovede vypěstovat superinteligenci.
Jinak jsme tady narazili na limity tvé inteligence, protože jsi nepochopil, má slova. Nepsal jsem, že se AI učí z vlastních chyb, ani že jedinou vlastností inteligence je učení se z chyb. A slovo chápat jsem uvedl obecně ve smyslu rozpoznat (ne zrovna významově porozumět).

Člověk by neměl mít strach říci (napsat) co si myslí. Pozdější korekce takříkajíc "na oko" neposouvají, ale ubírají na elánu. Monotónní diskuse, kde jeden určuje tón úderem na triangl spíše připomínají hodinu hudby, anebo meditaci v tibetském klášteře:-)

Co se týče programování měl jsem Didaktik M a programoval jsem v BSIC naprogramoval jsem si dokonce vlastní hru.
Až zcela nedávno jsem zjistil, že to je téměř to samé, jako finální retro hra Adventure ze sci-fi filmu Ready Player One-Hra začíná a získá se tím 3 klíč. Programování je vlastně velmi jednoduché a zvládla by to i "cvičená opice." Je to jako když ti řeknou, že máš složit z lega domeček. V podstatě znáš funkce jednotlivých příkazů včetně logických operátorů a skládáš to do sebe. Je nutná znalost matematiky, aby si uměl sčítat a odčítat. Výhoda AI je, že se oproti člověku neplete. V podstatě je na tom nejsložitější pro člověka to odladit, aby to fungovalo, jak ty chceš. (i blbě napsané písmenko či mezera znefunkční program) a pokud jsou tam tisíce znaků musíš zjistit, kde je chyba. Je také problém, že si neuvědomíš, co všechno může nastat a pak program dělá něco co sis nepředstavil že by mohl dělat.
A to chce testovat. AI tyhle chyby asi ani udělat nemůže.

Aby to nebyl zas tak jednoduché, ten program se skladá z velkého množstvý takových domečků co mění parametry informace.
Je jak nějaké velké město a program běží z jednoho domečku do druhého a často jeden domeček navštíví hodněkrát za sebou a jiné jen třeba jednou. Případně zopakuje komplet celou ulici. V podstatě neustále skáče po řádcích dopředu a dozadu dle instrukcí co vypadli z posledního skoku. (Respektive ten domeček může získat jiné vlastnosti po průchodu programu) Neustále se mění číselné parametry které jsou pro PC informací co má dělat.

PC kontroluje 50x za sekundu klavesnici a monitoruje co je zmáčknuté a pokud to máme v programu, tak jednotlivé klávesy nebo pohyb myši mění běh programu i funkce domečků. Není to tak, že ty jednoduše dáš příkazv programu na sekání dřeva a dotyčný jde a seká dřevo.(takový příkaz neexistuje) Ty musíš říci jak má ohnout klouby jakou rychlostí a v jakém pořadí a to jsou kolikrát stovky příkazů, které to definují. Je to jako by si učil člověka po mrtvici zase chodit.

AI o sobě:
Bez člověka, reality a jasného měřítka by „sebezlepšování“ vedlo k chaosu, ne k pokroku.
Sebeposilující chyby, Jakmile se objeví chyba v hodnocení sebe sama, systém ji začne zesilovat.
Pokrok potřebuje nezávislou zpětnou vazbu. Já mám jen vlastní výstupy → hrozí sebeklam.
Meta-problém
I kdybych se zlepšovala správně, kdo hlídá, že se nezměním tak, že si budu myslet, že jsem správná?
Je vidět že AI trpí nulovým sebevědomím a skepsí .

AI je teprve takříkajíc " v plenkách". Nelze ji posuzovat jen podle toho, co dokáže teď, tak jako schopnosti člověka neposuzujeme podle toho, co dokáže batole.

jo, je to A (to je OK), ale to B je v tom, či- a ako sa dá ustrážiť to, čo AI dokáže proti mravnosti človeka...už mladí skrze AI páchajú sebevraždy - "vymýšľa" perfektné metódy, ako spáchať "bezbolestne"a rafinovane sebevraždu (proti psychike mladého rozlišovania zla a dobra)....

AI nevymýšlí jak bezbolestně spáchat sebevraždu, jen zpracovává lidské informace o tom a dává je do kontextu.
Základ vznikl v lidské myslí ona to jen sumarizuje. Navíc AI má zakázáno takovéto dotazy zodpovídat.
AL nepřemýšlí a nechápe co říká. Už to konečně pochopte.

"vymýšľa si" som dal do úvodzoviek...všímaj si viac...

Moc dobře napsané. A mě při tom napadá ještě jedna věc, jestli by nebylo dobré, aby firmy, které AI vyvíjejí, nebyly pod nějakou formou kontroly. Ne kvůli tomu, že by technologie byla "zlá", ale protože každá mocná technologie potřebuje jasná pravidla a dohled. Stejně jako máme regulace v medicíně, energetice nebo farmacii, dává smysl přemýšlet i o tom, jak nastavit hranice a odpovědnost u AI. Zatím mi to připomíná alchymii.

Sakra, to je už věčnost, kdy jsem četl RUR, akorát si pamatuji, že se nakonec robot Adam, zamiloval do robota Evy. Takže bych ten závěr příběhu RUR neviděl jako varování před UI.

Ohrožení lidstva epokalypsou je spíš v románu Válka s mloky. Pámátný požadavek Vůdce Mloka na lidstvo. (volně z mé chabé paměti) "Mloci potřebují pobřeží všech pevnin, říční toky, jezera a nížiny, je to jejich přirozený životní prostor a mají na něj nezpochybnitelné právo. Lidé se mohou odstěhovat do hor, tak mlokům prozatím nevadí.". Čapek to psal v době německého nacizmu a náš milý rusák, Vladivoj Ukrutný, kráčí ve stopách mloků.

No v RUR šlo o to, že roboti jsou nakonec vyspělejší než lidé a lidstvo vyhladí. Tím, že se ale i u nich objeví cit - láska, stávají se z nich vlastně také lidské bytosti. Tady končil Čapek jakousi nadějí.

Aha, musím si to osvěžit.

V té době si mohl nechat jen snít o nějaké AI.

Neříkám, že dnešní AI je dokonalá. To opravdu není. Ale právě ty její chyby, omyly a nečekané reakce ukazují, že se tu děje něco víc než jen že vzniká "stroj na odpovědi“. Každá nová generace je složitější, méně předvídatelná a víc připomíná systém, který se vyvíjí.
A tady je ten zásadní bod: evoluce není omezená na živou hmotu.
Vesmír se vyvíjí, informace se vyvíjejí, technologie se vyvíjejí. Biologie je jen jedním médiem evoluce, ne jediným možným.
Člověk možná biologicky narazil na své limity, ale mozek ještě může "přidat“ tím, že vytvoří něco, co bude pokračovat tam, kde tělo končí.
A pokud jednou vznikne AI, která se dokáže sama upravovat a učit z vlastních chyb, je logické, že se časem začne posouvat sama. Neříkám, že to nastane zítra. Ale je docela realistické, že jednou najde ten pomyslný klíč, který ji posune dál už bez našeho zásahu, stejně jako se kdysi inteligence oddělila od čisté biologie.
Nebude to Frankenstein, který se nutně vymkne kontrole. Spíš nový evoluční potomek člověka, s našimi základy, ale vlastní cestou. Jakou? To můžeme usměrnit.

Jen poznámka Dr. Frankenstein byl tvůrcem umělého člověka (na biologické bázi - na konstrukci použil materiál z popravených nešťastníků). Ten jeho tvor byla tělesně silná, dvou a půl metrová bytost mdlého rozumu, prostě monstrum. Tato bytost se vymkla z poslušnosti svého tvůrce. Neměla jméno, to dostal až filmová bytost jménem Herman hrající ono monstrum.
Asi jako dítě přestane někdy v pubertě být poslušné svým rodičům.

Frankenstein byl biologická bytost poskládaná z lidských těl a právě proto ho neberu jako paralelu k tomu, o čem mluvím. Ten příběh je spíš literární "metafora strachu" z neznámého než model toho, jak se vyvíjí inteligence. Já nemluvím o monstrózním těle ani o pubertální neposlušnosti, ale o "evoluci informací." Biologie má svoje limity, ale informace a učení je překračují.
Když mluvím o budoucí inteligenci, nemyslím tím nic, co by se podobalo Frankensteinovi, žádné tělo, žádné instinkty, žádné hormony. Spíš systém, který se učí, adaptuje a postupně se stává komplexnějším, podobně jako se kdysi vyvíjela "biologická inteligence." Pokud někdy vznikne něco, co se bude vyvíjet dál samo, nebude to kvůli tomu, že by mělo ‚"tělo" jako Frankenstein, ale kvůli tomu, že bude mít vlastní zpětnou vazbu, vlastní paměť a schopnost měnit svou strukturu. To je úplně jiný proces než biologické zrání.
Evoluce nemusí být vázaná jen na maso a kosti. Vesmír už jednou vytvořil inteligenci z neživé hmoty, tak proč by nemohl vzniknout další krok, tentokrát skrze člověka a technologie? To není hororový scénář, ale logické pokračování vývoje. Jenom se toho nesmíme bát jako vodníků, strašidel a dalších bytostí, které vždycky tak rád vytahuješ.:-)

To tvé Frankenstein byl biologická bytost poskládaná z lidských těl máš odkud ?
Teda ne, že by na tom nějak záleželo, ale co je pravdou, to je pravdou.

Ty se bojíš vodníků, strašidel a dalších bytostí ???

Nevytahuji vodníky, strašidla a další bytosti, abych jimi strašil strašpytle, ale ukazuji na příkladu lidmi stvořených vodníků, strašidel a dalších bytostí energii lidské fantazie a zoufalou potřebu si schematizovat a uspořádat svět. Proto si lidé vytvořili i bohy, čerty, anděly a i posmrtný, za to věčný, život v nějakém nebi, kde nefouká vítr, kde neprší, kde je dobře a pečení holubi lítají do huby. V nebi je i benzín zadarmo, žádné omezení rychlosti na dálnicích a hlavně žádné bouračky, protože je tam dohled andělíčků strážníčků na akce nesmrtelných mrtvol.

Schematizování a uspořádávání světa je přirozenou a automatickou činností vědomí ve spojení s inteligencí, tak nevim, co by na tom mělo být zoufalého. Děláme to od narození a od přírody všichni bez toho, že bychom se o to snažili. Záleží na tom totiž naše přežití v přírodě, proto je to instinktivní, automatizovaná činnost.
Bozi, andělé a všechny ostatní duchovní bytosti byli vytvořeny v rámci pokusu o vysvětlení určitých zkušeností či jevů, jaké člověk zažíval. Každá ta bytost zastupuje konkrétní zkušenost, každá se dá díky tomu převést na psychologický pojem (pokud už pro ní existuje). A nejen bytost.

Nevíš?
Tak proč si teda lidi vymýšleli vodníky, jezinky, čerty, bohy a jiné potvory, než ze zoufalé snahy vnést si do nevědomé mysli původ přírodních fenoménů.

Jak vidíš, ti zoufalci věří dodnes v reálnou existenci těchhle vymyšlených potvor. Věříš v reálnou existenci sedmihlavých saní se zabudovaným plamenometem? Někde ve Vesmíru? Můžeš to dokázat, nebo popřít?
Nebo že pan Široký může vypít celý rybník? Věříš na existenci Tátošíka? Či, že pan Bystrozraký dohlédne z českých luhů a hájů do věznice v Turecku:

Doufám, že mne nepokáráš za to, že jsem nedal kompletní seznam těchhle potvor, ten by vydal zajisté materiál na novou bibli. Jen těch duchů by byly tisíce. Lidská fantazie nezná mezí a věření v existenci nadpřirozených potvor u mnoha lidí také ne.

Jestli je něco zoufalého, tak je to tvoje snaha dělat z normálnosti zoufalost. Důvod vzniku představ různých duchovních bytostí i víry v ně jsem ti napsal, tak nevím, proč se na to ptáš znova. Tvoje fantazírování o tomhle důvodu je iracionální (kromě toho, že je to zoufalé). Stejně jako je zoufalá tvoje neschopnost se vymanit z démonologického modelu, který všechny ty příběhy vykládá doslovně.

Jinak sedmihlavé saně samozřejmě existují, stejně jako existují princové, kteří jim usekávají hlavy a zabíjí je. Jednoho takového hrdinu, svatého Jiří, máš dokonce vyobrazeného v areálu Pražského hradu.

Trefils to správně, pro mne jsou zoufalci nevědoucí, kteří musí všemu věřit.
Obzvláště jejich věření, že ateisté neexistují a že jsou úplně všichni lidé prdlí věřením v reálnou existence nehmotného, neviditelného, ale všemocného božínka. Dokládají to úředně potvrzeným čestným prohlášením, že i ti, kteří si myslí, že se bez božínka obejdou se mýlí a před svým posledním dechem volají "můj božínku, přijď si pro mne, kde se furt couráš?".

Teisté žijí ve světě zázraků, kde je vše závislé na rozmaru jejich božínka.
Ateisté žijí v přirozeném světě bez kouzel a zázraků, ve kterém je nekompromisně 1+1=2 také 2¹⁰=1024 a soucet obsahu čtverců nad odvěsnami pravoúhlého trojúhelníku je absolutně a vždycinky rovný obsahu čtverce nad přeponou.
Pobožní mají zajisté i levoúhlé trojúhelníky. Pámbíček je přece všeumělec, umí udělat i Perpetuum mobile, z prachu zvíře a z mrtvoly živolu.

No tak to jsou zoufalci i zdejší a jiní ateisté. Ti taky všemu věří, zejména představám vyjadřujících jejich přání a výtvorům své bezuzdné fantazie. Pěkná je třeba ta jejich víra vykládající náboženství, věřící nebo svět. Ale k popukání je ta víra, že věřící nežijí v přirozeném světě. Ovšem nejlepší je ta víra, že pythagorova věta platí v přirozeném světě.

Krásný obraz vítězství intelektu nad animalitou (zvířeckostí); vyšší, vědomé či duchovní přirozenosti nad nižší, pudovou či tělesnou přirozeností.

Zbavení se tělesné pudové přirozenosti bereš za vítězství? Jen jestli to není cesta do otroctví...

Ne zbavení se jí, ale podmanění si jí (zbavit se jí ani nejde, je to základ naší bytosti). Buďto bude vládnout ona, anebo já; buďto se budeme chovat jako zvířata, anebo jako lidé.

odřež si varlata, jen tak můžeš mít jistotu že sis ji dostatečně podmanil

to je spíše zbavení se, ne? Pak nemůžou sloužit když nejsou.

To není nutné, to poznám jednoduše tak, že se jí nenechávám ovládat. A nejde zdaleka jen o pohlavní pud, ale zahrnuje více duševních oblastí, včetně komplexů. Všechny ale spojuje jedna pudová tendence: žádostivost (touha po uspokojení či požitcích). Tu je potřeba zabít, aby byl člověk svobodný.

Ostatně výborně to ilustruje klasik:

... Člověk se stává králem zvířat jen když je zkrotí nebo ochočí; jinak se stane jejich obětí či otrokem. Zvířata jsou obrazem našich vášní, jsou instinktivními silami přírody.

Svět je bojiště, v němž svoboda staví na odpor síle setrvavé sílu činnou. Přírodní síly jsou mlýnské kameny, a ty se staneš zrnem, nedovedeš-li být mlynářem.

Jsi povolán, abys kraloval vzduchu, vodě, zemi a ohni; avšak aby bylo možné vládnout těmto čtyřem symbolickým zvířatům, je třeba přemoci je a spoutat.

Ten, kdo prahne po tom, aby se stal moudrým a rozluštil velikou hádanku přírody, musí být dědicem a lupičem sfingy: musí mít její lidskou hlavu, aby byl výmluvný, její orlí křídla, aby dobyl výšin, její býčí boky, aby zoral hlubiny a její lví drápy, aby si všude vydobyl místo.

Ty, jenž chceš být zasvěcen, jsi učený jako Faust? Jsi trpělivý jako Job? Ne, nejsi, viď? Ale můžeš být, chceš-li. Přemohl jsi vír těkavých myšlenek? Nevíš, co je nerozhodnost a rozmar? Jsi přístupný rozkoši jen tehdy, když chceš, a chceš jen tehdy, když smíš? Ne, nejsi, že? – není tomu tak vždy? – ale může tomu tak být, jenom chtít.

Sfinga nemá jen mužskou hlavu, má také ženská ňadra. Dokážeš odolat vnadám ženy? „Ne,“ odpovídáš s úsměvem a honosíš se svou morální slabostí jako slavným znamením své tělesné životní síly. Budiž, dovoluji ti holdovat Sternovu nebo Apulejovu oslu; i osel má své zásluhy, to nepopírám, byl přece zasvěcen Priapovi jako kozel bohu mendéskému. Ale nechme osla oslem a ptejme se jen, je-li on tvým pánem, anebo zda ty dokážeš být jeho. Jenom ten může mít rozkoš z lásky, kdo přemohl lásku k rozkoši. Toužit a odříkat si, znamená dvakrát moci. Žena tě spoutává tvými žádostmi; buď pánem svých žádostí a spoutáš ženu.

Největší urážkou muže je nazvat ho zbabělcem. Kdo je ale zbabělec? Zbabělec je ten, kdo zanedbává péči o svoji mravní důstojnost a slepě poslouchá instinkty přírody.

Hrozí-li někomu nebezpečí, je zcela přirozené, bojí-li se a snaží-li se utéci; proč je to tedy hanba? Poněvadž nám čest káže více dbát svých povinností, než lákadel a obav. Co je čest z tohoto stanoviska? Všeobecné tušení nesmrtelnosti a úcta k prostředkům, jež k ní vedou. Největší vítězství, jehož lze dobýt nad smrtí, je překonání chuti k životu, a sice nikoliv pod tlakem zoufalství, nýbrž vzácnou, ve víře spočívající nadějí, doufající ve vše, co je krásné, dobré a čestné.

Učit se překonávat sama sebe, znamená učit se žít; stoická přísnost života nebyla jen marnivou okázalostí svobody!

Podrobovat se silám přírody, znamená následovat běh hromadného života, být otrokem podružného.

Odpírat nižší přírodě a krotit ji, znamená stvořit svůj vlastní osobní a nepomíjející život a osvobodit se od života osudného a od smrti. Každý, kdo je hotov spíše zemřít než se zříci pravdy a spravedlnosti, je vpravdě žijící, neboť je nesmrtelný ve své duši.

Nalézt nebo vytvořit takové jedince bylo účelem všech antických zasvěcení. ...

Ke které církvi se hlásíš?

k ateistické

ateista? tak to se mi asi něco zdálo že křesťan..

ty neznáš ateistickou církev?

ne pane

nj, já taky ne.
Myslel jsem to jako fór, k žádné církvi nepatřím.

nepatříš k žádné církvi ale jakého jsi vyznání

Vyznává okultismus a nadpřirozeno.

Nadpřirozeno vyznáváš ty, ne já. Já jeho existenci opakovaně odmítám.

to není důležitý...

Ne to nestačí. Můžeš si nahradit mozek pilinami.

anebo spodky plínami.

To, že Frankensteinovo monstrum je biologická bytost složená z lidských částí, není moje interpretace, ale přímo popis z románu Mary Shelleyové. V knize je jasně uvedeno, že Victor Frankenstein poskládal tělo z lidských ostatků a oživil ho experimentem. Takže když říkám (píši), že jde o biologický model, vycházím z původního textu. Ostatně sám jsi to zmiňoval.
Moje pointa ale byla jiná. Frankenstein je pořád biologický model. Já mluvím o nebiologickém modelu vědomí, o systémech, které vznikají z informací, ne z tkání. O "evoluci informací," ne o "evoluci masa a kostí." "Biologické vědomí" je vázané na neurony, hormony, tělo a evoluční instinkty. "Nebiologické vědomí" by naproti tomu mohlo vznikat čistě z učení, paměti, zpětné vazby a schopnosti měnit vlastní strukturu. To jsou dva úplně odlišné světy, jeden může být tvůrcem druhého, anebo stát na počátku takového procesu.

Frankensteinovo monstrum - Frankenstein byl biologická bytost poskládaná z lidských těl

Koho monstrum??

Nechme to být
Mrkni-j-sem napsal : Frankenstein byl biologická bytost poskládaná z lidských těl
Já ho upozornil na překlep a vyrostla z toho nesmyslná hádka.

Ale klidná hádka

Ano a to je to dobré, civilizované, ba dokonce etické.
Bez urážek a bez dehonestace soudruhů diskutníků.

Přesně tak. Kéž by se zdejší ateisté uměli chovat civilizovaně a eticky (či inteligentně)...

Když se debata stočí k nepodstatným slovům a významům, vzniká jen "jonatánovitý šum." Smysl příspěvku je v myšlence, ne v paběrkování kolem. A pak se není co divit, že sklizeň je malá nebo žádná.“

Možná by pomohlo, kdyby tu někdo příspěvky dopředu přetřídil a prosel. Pak byste si tu povídali sami. A věta "na zahradě bylo na zemi shnilé jablko" by nejspíš musela obsahovat i parcelní číslo, katastrální území, přesný druh ovoce, půdní typ hnědozem a samozřejmě i kód bonitované půdně‑ekologické jednotky BPEJ. Jen aby to náhodou někomu nepřišlo málo precizní. Míru zdar:-))

neděje se něco víc spíše něco méně- stroj na odpovědi není dobře korektně naprogramován.

uvědoměni sebe sama není to, když stádo prasat naženu do školy, kde do nich začnu hustit informace a za čas se z nich stanou lidé. A duše to je zcela jiná kategorie z oblasti duchovna a nemá s věděnímúvěděním nic společného. I zvířata mají duši. Pokud by člověk stvořil robota a ten sám sebe uvědomil, tak by měl mít i duši, kterou by dostal od Boha a musel by se dostat i do nebe pokud by byl hodný.