ad soucet:
.."Tyvole co to kecáš za nesmysly, ty šmejde hnusnej? Když se ptám,
jakým způsobem může být Bůh modelem chování, tak samozřejmě vím, co
to je model chování (člověka), a neptám se na to, co to je ten model, ale
na to, jak Bůh může být modelem chování (modelovým příkladem chování
člověka)"..
v nabozenskem kontextu, ktery jsi vnesl, je "model" definovan prave tim
zpusobem, jakym reprezentuje skutecnost - tvrdit, ze znas model, ale netusis
jeho zpusob, je jako tvrdit "vím, co je mapa, ale absolutně netuším, jak
může zobrazovat krajinu" - vyrokem popiras samotnou podstatu pojmu.. pokud
dnes "absolutně netušíš" ten zpusob, pak jsi vcera prokazatelne lhal, kdyz
jsi tvrdil, ze je to v tom textu "pěkně osvětleno" a ze je to "skvělé" -
bud jsi lhal vcera, nebo lzes dnes.. bud nerozumis tomu, co pises, nebo popiras
sam sebe, abys utekl z onoho ontologickeho sveraku, kdy tve nadavky jsou jen
kourova clona tveho rozpadu - tve vcerejsi reci o "skvělém osvětlení" byly
jen lzivou pozou diletanta, usvedceneho lhare ve spirale vlastnich protimluvu -
sleduj, jak se tva iluzorni nadrazenost meni v prach..
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
Psal jsem, že jsem nemluvil o žádném modelu v
nějakém náboženském kontextu, jaks to vylíčil, ty blázne! Nikam jsem
nevnášel žádný náboženský kontext. Mluvil jsem o modelovém (vzorovém)
chování člověka, a to zejména v mravním smyslu. Když neumíš chápat tak
jednoduchou větu jako "modelové příklady toho, jak se má člověk v
určitých situacích zachovat", tak o čem se chceš bavit? Nemůžeš být a
nebudeš brán vážně, když všechna sdělení druhých přetvoříš v
nesmysly, jelikož nemáš dostatečný intelektuální schopnosti na to, abys
rozuměl významu slov a slovních spojení, natož vět. 