Tvoje vykecávání se ze svých omylů mě už přestává bavit. Když je
hmotnost parametrem v rovnici, tak ta hmotnost není vlastností té rovnice,
tj. není to rovnice, co má tu hmotnost. Ani ve fyzice 21. století nemá
matematika hmotnost. 
I v této fyzice pořád platí, že
hmotnost je jedna z vlastností hmoty a hmota jí nutně mít nemusí. Např.
určitý okamžik hned po Velkém třesku neměli částice hmotnost. A
některé je nemají dodnes (foton). Hmota není definována vůbec. Hmota je
prostě název pro všechno to, co reálně existuje. Energie a hybnost jsou
dvě z mnoha vlastností hmoty. Že pole je něco, co se vlní, to jsi tvrdil
ty. Kvantová teorie vysvětluje pole jako výměnu částic, jak už jsem psal.
Ten mechanismus znám není. Umíme ho nějak popsat (matematicky), ale neumíme
říct, co to přesně je a co se přesně děje. Diletantismus tu projevuješ
ty, poněvadž vlnová funkce je souborným vyjádřením všech vlastností
částice, přičemž jen některé z těchto vlastností nejsou pevně dány.
Vlastnosti, co jsou pevně dány, ty má ona částice ve všech svých
možných stavech totožné, čili ty jsou neměnné a nemají tedy ani jak
kolabovat. Kolapsem se nemění definice objektu, objekt je to pořád stejný,
jen se dostává do jednoho konkrétního stavu ze všech možných.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
