klišé!
miliardy s ním majú nejakú skúsenosť - zázračné vyliečenia z nevyliečiteľných chorôb, záchrana v beznádejných situáciách (vo válkach, na moriach pri stroskotaní lodí v tajfúnoch, automobilových a leteckých haváriách, vo väzeniach, a pod.), požehnanie jednotlivcov, rodín a celých rodov pre dobré veci...skutky svedčia o existencii a pôsobení Boha...
Ale no.
To o čem píšeš je jen štěstí v životě.
Pokud by se Bůh Chtěl projevit - nebyl by zničen žádný Boží chrám.
No a ty se bortí po celém světě.
No a někdy má taky štěstí a z celé vesnice zůstane stát jenom kostel.

to je právě pak postoj... může to být postoj vděku, komu děkuji? anebo si mohu říct, mám štěstí
já děkuji... nikoliv štěstí nýbrž Bohu za vše co mám a nakonec i za to že dýchám a vím o tom..
Jenže já dýchám také, můj kocour dýchá také a dýchá i klíště na kocourovi, než je odstraním. Dýchání je výměna plynů, nezbytná pro metabolismus žijícího individua.
Rovněž nevidím důvod za to děkovat nějaké pomyslné entitě, děkovat za svůj život, za jídlo, za xxxx. Spíš za tím zbožným děkováním vidím pokrytectví a zlovolnou snahu náboženské elity si udržet pověrčivé chudáky na uzdě. Konec konců jsou pověrčivými chudáky živeni. Otevřeně a brutálně vyjádřeno parazitují na chudácích.
to chápu, ale to vidíš ty... je klíště schopné si toho být vědomé? Pro mě je zázrk tato schopnost uvědomování si, vnímání sebe v prostředí a za určitých okolností i schopnost se dívat a vidět sebe i svět přesně takové jaké právě jsou, tedy vnímat okamžik a to v celé celistvosti. Jistě i klíště to dovede, ale je si toho vědomé?
Ale nechici otevírat debatu na toto téma, pokud to pro někoho je nezajímavé nemá smysl se o tom bavit.
Někoho baví to, a jiné zas ono. Jsme přece lidé tak různí v zájmech, že?
Osobně vnímám ateissmus jako přirozený názor na svět. Na svět kolem nás, na vědu, na přírodu a i na okolí Země. Přirozený ve smyslu nepokroucený nějakou ideologií vymeizující omezený prostor myšlení a zakazující jiný prostor myšlení.
presne, ateismus je názor, nie viera - ale má jeden defekt: nezoberá sa logikou podstaty vecí, svet a Vesmír berie ak fakt existencie, a nezaujímajú ho názory o jeho podstate, zmyslu, cieli...
No to spíš nezajímají názory jiných o podstatě a smyslu bytí a logiku
zkracuješ do jednoho slova - Bůh.
Kde je v tom logika, že všechno stvořil Bůh, kde je logika, že náš
vesmír stvořil Bůh, když můžeme být článkem věčně trvajícího
multi-vesmíru.
Odkud bereš tu jistotu, že něco mělo počátek, když multi-vesmír tady
může být už věčnost - bez počátku a konce.

Omyl, všichni lidé hledali odjakživa, hledají a hledat budou podstaty fenoménů. Ateisté je hledali a nalezli v objasňování přírodních kauzalit, theisté si to vylepšili o zásah jejich pohádkového boha.
Třeba fenomén duha, Teisté ji považují za boží znamení, ateisté ví,
že jde o lom slunečního (nebo jiného široko spektrálního světla) v
kapičkách vody, v přírodě pochopitelně deště. Nebo takzvaný blesk za
bouřky. Teisté věří, že blesky hází pohádkový bůh z nebe na zem,
ateisté ví, že tomu tak není. 
No a teismus je visitore též jen názorem a sice názorem, že existuje nějaký všemocný, věčný a vševědoucí bůh.
jestli do toho mohu vstoupit, veice podceňuješ věřící. o existence lomu světla v kapičkách vody se vědělo vždycky. Ovšem duchovně je duha znamení.... "Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a ukáže se duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou i vámi a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva." Tedy nemá to žádnou souvislost s nějakým fyzikálním výkladem. Je to čistě duchovní záležitost.
o existence lomu světla v kapičkách vody se
vědělo vždycky
To snad nemyslíš ratko vážně. Podstata světla byla vědecky zkoumána
teprv nedávno, tak zhruba od 17. století.
Protože si ten fenomén duhy nedokázali lidé dřív vysvětlit, tak si vymysleli, že ta duha je udělaná pohádkovým bohem jako neverbální komunikace. Stojí v pohádkové bibli. Tam je to čistě náboženská záležitost a jako taková přísně náboženskou ellitou chráněná. Kreacionisté zřejmě dodnes odmítají lom světla v kapkách vody.
Ale ta duha je pokaždé, když svítí slunko na déšť, tedy denně někde na světě a to odjakživa, když nebylo po bibli ani potuchy. Je to prostý přírodní fenomén.
Za prvé – proč by nás nezajímala podstata vesmíru? Nějakou rozhodně
má a my o ní nevíme o nic míň (ani víc) než vy. To, co podle vás o ní
vy „víte“ navíc, to jste si jen vybájili, to se na ničem jiném než na
víře nezakládá.
Za druhé – neexistuje skutečně logický důvod, proč by
vesmír musel mít nějaký smysl a cíl. Jestli se nějaký někdy ukáže,
proč by nás neměl zajímat? Jenže se žádný neukazuje a ten váš je opět
založený pouze na víře, která je dána tím, že tak by se vám to líbilo,
kdyby to opravdu bylo, a tak si necháte lehce namluvit, že to tak opravdu
je.
víme o ní stejně, základní paradigma se stanovuje jako ANO nebo NE, tedy je to přesně napůl. a nelze vůbec říct která varianta je "pravdivější"
Ano, víme stejně, ale vy děláte závěry, které z toho, co víme, prostě neplynou. Takové my zkrátka dělat odmítáme.
Pokud tedy se řekne ANO, tak musí být děje nějak provázány a dít se v ANO.
Ale může se říct i NE, nebo MOŽNÁ, či SNAD.
Děje jsou pochopitelně provázány, vše má nějakou příčinu a nějaké následky.
jistěže můžeš říct NE a tím je věci vyřízená. Snad neexistuje... to je spíše opatrnost, lavírování mezi ANO-NE. Nevede to k ničemu. Nelze se pohroužit pokud je tam snad... pohroužit se člověk může pokud je to ANO, tam uvnitř JE. Pokud NE, tak to člověk ani nezkusí.
Asi se to dá nazvat lavírováním, ale podle mého názoru je to pružný postoj, to jest nezabetonovat se v nějaké "údajné" pravdě. V přírodě je vše živé také pružné a oportunní.
Příklad: strom se ve větru ohne a nenechá se zlomit a jak ten vítr
povadne, tak zase stojí rovně a vzpřímeně na tom samém místě. To akorát
starý strom už není tak ohebný, za to je statnější.
Já vím, každý příklad, každé připodobnění má své nedostatky a
chyby.
Jestli jsem tě ratko pochopil, tak máš tím "pohroužením se" na mysli nějakou ideologii. Osobně ideologie, hlavně ty vydávané za jediné pravdivé, neuznávám. Proč? Protože té jediné pravdivé ideologii stojí v přímém rozporu jiné, také pravdivé ideologie. A nezřídka se pak vykopou válečné sekery ...
A z tím zkoušením. Můj otec razil myšlenku, že každý člověk má zkusit všechno. Odporoval jsem mu s tím, že je nesmyslné zkoušet třeba drogy, že mi bohatě stačí zkušenosti jiných, publikované v médiích. ... No, nedohodli jsme se, protože odmítám jednat proti svému rozumu. Pochopitelně neměl na mysli třeba pokus přeplavat Atlantik, nebo vylézt na Mont Everest, ale na Gerlachovku by to prý stálo za pokus. Mno, závratí jsem nikdy netrpěl, tak proč ne, ale také jsem se o to nikdy nepokusil.
k prvnímu odstavci. To přece není žádné zabetónování se. Je základní paradigma, základní postoj k realitě. Pokud řeknu ANo pak věřím, že existuje něco co převyšuje vše co dosud znám nebo jsem schopna poznat a cítím respekt k tomu co mě přesahuje. A pokud Ne tak prostě nic víc není a nemá cenu se zabývat ničím.
já byla na Mont Blancu, dělala jsem 4 denní přechod přes Bionassy Grad :-) Na zádech přes 20 kg, celou vysokohorskou výbavu, věci na bivak, spacák, jídlo.... no zážitek to byl. Bez elementární víry by to nešlo, bazální důvěry že to zvládnu. Myslím že to je víra o které mluvím, těžko se to popisuje, protože vy s koleníkém to hned překroutíte na pánbíčka, al eje to především stav hluboké důvěry... tedy nastavení a otevření subjektu (já) vůči celku. Neddělování já a "zbytek", sjednocení.
Přeji ti tu radost z tůry na Mont Blanc. Já na takové tůry nikdy sílu neměl. Na vojně nás sice proháněli, tehdá to šlo, byli jsme mladí.
Co se týče slova "víra", tak s ním mám problém. Pochopitelně se
dostávám celý život do situací, kdy je nutné se rozhodnout pro jednu z
vícero možných cest, no a to je spojeno s vírou, že jsem volil správně a
že na ten vytýčený úkol mám sílu a schopnosti. No a tu samou víru ve
správný odhad schopností a síly mých kolegů jsem potřeboval při dělbě
úkolů. Pochopitelně to nevyšlo pokaždé na 100%, ale vytýčený cíl byl
vždy dosáhnut, někdy s malým skluzem a někdy s většími náklady.
No a když si mne manželka brala, tak musela též věřit, že budu dobrým
manželem ... a vice versa. V tomto smyslu je víra nutná. Tu víru můžeme
nazvat i optimismem, nebo optimistickým očekáváním.
Slovo víra je univerzálním očekáváním jinak ne 100% zaručených příštích událostí. Proto jsem na rozpacích označovat pobožné zkráceně věřícími, když neuvedu v co vlastně věří, tedy co je předmětem jejich věření. Moje kočka je také věřící, tedy věří že jí neublížím a věří že když si vyžádá potravu, tak ji také dostane. Podobně jsou i pejskové věřícími.
Pakliže ty to slovo víra nespojuješ s náboženstvím, tak bys to měla nějak dát najevo. Když jdeš do hor, je logicky potřebné věřit v předpověď příznivého počasí a věřit ve spolehlivost partnerů na takové tůře.
Když jsem chodila do hor tak jsem ještě nebyla oficiálně v církvi, tedy nebyla jsem křtěná, ale cítila jsem že je zde něco co mě přesahuje, neznámo.... které mi je nakloněno v dobrém, tedy mohu důvěřovat tomu co dělám. věřit že je to dobré, nepotýkat se tolik s vnitřními strachy protože je mohu odevzdat a věřit že to co se děje je dobré. Když jsem byla v Izraeli, najednou jsem věděla s naprosotou jistotou že jsem křesťanka. A po návratu domů jsem se nechala pokřtít.
náhle obrátenie k Bohu je milosť, ktorá sa zjaví len u pokorného človeka s pripraveným pokorným srdcom, ktorý prizná, že ho niečo/niekto ďaleko presahuje...áno, obyčajne sa to stáva v obdive prírody...neviera je teda ignorancia a neschopnosť spolupracovať s milosťou...sú takí, ktorí majú obrovské všeobecné vedomosti, vedomosti vedecké, i tie o Bohu, Bibliu dokonca poznajú takmer naspamäť, ale sú neveriaci...proč asi? dám len 2 príklady: Max Planck, laureát Nobelovej ceny za fyziku, sa vyznačoval hlbokou vierou v Boha, podobne André-Marie Ampèr (ktorý sa denne modlil ráno pred svätostánkom),... ale napr. Jacques Monod, laureát Nobelovej ceny za biochémiu, sa vyznačoval svojím ateizmom (napísal aj objemnú knihu: "Náhoda jako následek nevyhnutelnostt") ...v čom to je?
Bude to tím, že víra je záležitostí fantazie, představivosti a emocí, stejně jako mírou ovlivnitelnosti...S rozumem a logikou vůbec nesouvisí, a proto v ní žádný vědec není autoritou.
Moje víra s logikou i s rozumem souvisí :-).
Tak například jsem se ještě nikde nedala pokřtít protože mi zdravý rozum
velí že církve často učejí i nebiblické bludy se kterýma se nemohu
ztotožnit :-).
Tedy jsem ještě nikomu nenaletěla na lep :-).
Tohle po de mně věšíte všude kde mne neblokujete, taky mne to už
nebaví..
Mám jinou víru než vy a za to by jste mne neměl pronásledovat svým spamem
ani mne umlčovat, není to fer plei.
A víra ratky jo?
proč se vůbec zase pletete do čeho se nemáte plést, chápu to tak že by
jste mne nejraději umčel ale to není vůbec OK.
Na dobře vymyšlený podvod, naletí i vzdělaní lidé. Rozhoduje vidina zisku. Prakticky "za nic", jenom za to že uvěří, získá život po smrti, navíc ve věčné blaženosti. No nekup to. Genialita toho podvodu spočívá v tom, že slibovaný profit získá naivní věřič až po smrti, kdy už nikdo nemůže reklamovat, že naletěl na podvod.
Na pánbíčka se to tu překrucuje proto, že ateismus je vymezen právě nevírou v něho. Víra nebo nevíra v cokoliv jiného předmětem této diskuse není. Pokud jsem ale teistou jen proto, že věřím třeba ve správnost časového údaje na obrazovce, pak teda bych to překrucování na pánbíčka taky nechápal…
Proč by se člověk měl někam hroužit? To je problém spousty těch, kteří se do víry pohrouží tak, že už nevidí, co je venku.
Jaképak lavírování? Jedna věc je umět se rozhodnout pro nějakou cestu. A druhá věc je vědět, že svět je různých cest plný, a tudíž pravděpodobnost, že zrovna ta, kterou jsem si vybral, je jediná správná, je mizivá. A být připraven z ní sejít, když zjistím, že správná není. To není žádné lavírování, to je otevřená mysl.
lenže tzv. otvorená myseľ (čo len neustále hľadá fatamorgánu) nie je cieľom života človeka, jeho cieľom nie je hľadať celý život a zomrieť bez nájdenia cieľa - ale cieľom života je NAJÍT, len vtedy sa zomiera v pokoji a naplnenosti...
Vaším cílem není NAJÍT, vaším cílem je NABÝT PŘESVĚDČENÍ, ŽE JSTE NAŠEL, a to i za cenu uvěření nepravdě, když skutečná pravda (ještě?) není k dispozici.
naopak, naším cieľom je NÁJSŤ! - a my, ako píše ap. Pavel, sme našli - Boha, Stvoriteľa, zjaveného v Kristovi, skrze ktorého bolo všetko stvorené, našli sme alfu i omegu stvorenia, našej existencie, Krista! - ako píše aj ap. Pavel, Pierre Teilhard de Chardin a i Francis Collins vo svojich tézach k BioLogos:
.....
4. They believe in the historical incarnation of Jesus Christ as fully God and
fully man. It is by the historical death and resurrection of Jesus
Christ, by which everyone is saved and reconciled to God.
Tak za prvé :
Drobné prohřešky:
(Z pravidla budete napomenuti dočasným správcem (DS) nebo stálým správcem
(SS) v případě neuposlechnutí budete vykopnuti z místnosti )
"Užívání jiného jazyka než češtiny a slovenštiny (výjimkou jsou místnosti k tomu určené)"
A za druhé ja jsem v pokročilejším stádiu toho hledání, neb bylo mi
dáno nalézti a svědčí o tom i to že se mne snažíte umlčet, asi se
bojíte :-), ale čeho?
Pravdy?
čom to tárate? čím to reagujete? ak nemáte čo povedať (a vy nemáte), a veciam neozumiete, tak je lepšie mlčať!
ak nerozumiete anglicky (všetci tu rozumejú), tak sa do príspevkov nemontujte!
Pravidla diskuzí by se měla dodržovat tady to milý pane není holubník :-)!!!
To děláte zde dnes vy, podívejte se kde jste s tím začal, provokujete a ještě užíváte i nevhodná vulgární slova.
s vami som nedebatoval, arecuk rozumie dobre anglicky a citoval som tézy Collinsa v originále...a nemontujte sa do vecí, ktorým nerozumiete, lebo potom je to ako dotieranie komára...
Anglicky nerozumím a ráda by jsem rozuměla diskuzi která zde probíhá a
cizí jazyky je pro to tu zakázáno používat, neb je to diskuze veřejná, a
už po druhé mne zde napadáte tím že píšete o mně že "ničemu"
nerozumím což je lež, není to pravda, rozumím hodně věcem a to Vám asi
že vadí.
(pozoruji že zřejmě nejste schopen slušné seriozní věcné diskuze)
Že někdo považuje za důležitější, co napsal Pavel, než jaká je realita, svědčí o tom, že zkrátka chce věřit, nikoliv vědět… A to, co říká Collins opět svědčí jen o jeho víře, o pravdivosti jejího obsahu to neříká vůbec nic.
Jistě že nějaké to vědomí, nebo sebevědomí to klíště má, protože reaguje na vnější podněty, na pachové stopy ve vzduchu, na teplotu pokožky pod kterou najde žilku (krevní potrubí) a také prchá z místa hrozícího nebezpečí.
Nikdo ratko nepopírá, že člověk je, co se týče intelektu a komlexnosti komunikace, na vrcholu fauny. Ale kromě specializace horních končetin v jemné motorice a v opozici palce proti ostatním prstům zaostává za schopnostmi jiných zvířat. Nemám pochyby o tom, že savci i ptáci vnímají sebe, jiná zvířata a okolní svět ve své komplexnosti určitě detailněj, než dnešní člověk. Právě lidé chycení do tenat ideologií, i té náboženské, pozbývají schopnosti objektivního vnímání světa.
Pochopitelně existují vyjímeční lidé už od pravěku, kteří vynalezli například způsob jak rozdělat oheň, jak se chránit proti chladu a nečasu a díky své schopnosti komunikace s ostatními lidmi se tyhle geniální objevy a dovednosti rozšířili na celou komunitu. Učenlivá jsou i jiná zvířata a to nejen primáti.
I slepá žížala reaguje na světlo, na jemné vibrace půdy, na feromony emitované jinými žížalami. Zřetelný je její um, jak si přinese potravu ke své noře a jak ji tam v klidu a v bezpečí konzumuje.
nezajímá mě jestli je člověk na vrcholu, zajímá mě zda chápe svět kolem sebe, důsledky svých činů, zda rozumí tomu proč je tam kde je.
Někdo to chápe, jiný zase ne. To lze pozorovat kolem sebe.
Příkladem nám může být třeba i chování jedinců v téhle době pandemie
COVIDu.
A proč jsem tady, kde jsem? To vím moc přesně. Bude to tím, že jsme si zde koupili parcelu, postavili barák a založili rodinu.
NO vida, takže jsi dělal samé prozíravé rozhodnutí a to včetně výběru země v které žiješ. Zpětně je možné dokonce vysledovat křižovatky, kdy se to může vyvíjet úplně jinak... žena může onemocnět, parcela může být vytopena (i tady je prozíravost na místě) nebo ji vykoupí na stavbu dálnice, děti mohou onemocnět nebo je (nedejbože přejet auto) Tedy v důsledku je to jak říká Dalko velké štěstí, že osud je člověku nakloněn, já tomu říkám požehnání a vážím si toho. Nemyslím že je to jen a pouze prozíravost, že je vše v mých rukách... je třeba nechat dění i volnost a věřit že vše dobře dopadne. a tady je opět víra.
Jistě že není všechno v našich rukách. To ale o existenci boha nijak nesvědčí. Dítě přejede nějaký debil, ne bůh. Nebo nešťastník, kterému neopatrně vběhne před auťák. Nakazí ho třeba neočkovaný Lorak, taky ne bůh. Že se to nestane, znamená, že dítě se s debilem na silnici nesetkalo zrovna při páchání jeho fatální debility, že nepotkalo Loraka když chytil covida nebo tuberu, nebo že měl Lorak kliku (nebo super imunitu, třeba diplomatickou) a nic nechytil…
Navíc, kdyby Ondi dělal jiná rozhodnutí, třeba by žil úplně stejně spokojeně někde úplně jinde s někým úplně jiným… Proč myslíš, že za přízní „osudu“ musí být někdo tam nahoře – ten samý by přece musel být za jeho nepřízní vůči jiným lidem. To přece nemá logiku! Příznivá (štěstí) nebo nepříznivá (smůla) souhra okolností na nějakém bohu přece nezávisí, obojí nastává i bez něj. Že věříš, že za tím je nějaký bůh, je sice hezké, ale je to taky všechno, o čem to vypovídá.
nooo, takhle. Pro mě je Bůh věčná provázanost v čase, tedy my jsme ti šťastní v přítomnosti, kteří se dožili...můžeme zpětně u každého z nás nalézt linii "šťastných náhod" které nás dovedli do přítomnosti a tento život prostě máme žit, a jsme provázaní s dalšími kteří se posouvají do budoucnosti která jejích přítomností, jako velikánská síť. Požehnání znamená, že "můj" život pokračuje dál.... v nějaké formě. může se také někde zarazit, a nepokračovat, zmizet. Nebo udělat nějakou vývrtku... odbočku a vrátit se. Pořád vidím ty generace z kterých vyrůsta přítomnost jako z podhoubí
Nerozumím. To, co popisuješ, přece na existenci boha nijak nezávisí. Provázanost v čase je výsledkem příčin a následků. Proč by zrovna tohle měl být nějaký bůh?
To co nastává je dílo Boží, prostě vše je v Něm i když je to nepříznivé z různých důvodů (příčina a následek)
velké štěstí, že osud je člověku nakloněn, já tomu říkám požehnání a já zase dílo náhody.
Denně jsem jezdil do zaměstnání vlakem, někdo mne mohl nakazit, nebo nějaký debil do mně zapíchnout kudlu a já na to zemřít. Jezdil jsem autem a lítal letadlem na služební cesty, pracoval jsem s vysokým napětím i v celkem nebezpečném prostředí a tak jsem se musel spoléhat na mi neznámé lidi, na techniku, na svou dovednost, inteligenci ... bla, bla bla.
Když jedeš po silnici stovkou a proti tobě také auto stovkou, tak tě dělí od smrti jen dvoumetrovej odstup, rozum člověka v protisměru, vlastní rozum a spolehlivost techniky aut.
Jenže "co se může pokazit, se jednou pokazí" (Murphyho zákon). I tohle zahrne rozumný člověk do kalkulace nebezpečí. Takže se vlastně každý, kdo vyleze z bezpečné postele a zaklapne za sebou dveře bezpečného domu vydá v náhodné nebezpečí. A pak, jak je bezpečný příbytek s rozvodem plynu a elektriky? Každý den se někdo někde otráví jídlem, plynem, nebo uhoří v bytě, či zahyne v troskách zříceného domu.
Teista má oproti ateistovi jen jedinou výhodu a tou je víra, že když se něco fatálně pokazí, třeba utrhne lano lanovky, tak se dostane do krásného nebe k milujícímu Ježíšovi. Já to pobožným přeji a pravím, že takového dudlíka (šidítko) nepotřebuji a nepostrádám.
Zkrátka "Tady stojím, tady jsem a nemohu jinak". 
Na konci života každého člověka je hřbitov. To je přírodní zákon a také zákony náhody.
dělal samé prozíravé rozhodnutí
Spíš si myslím, že to byl v mém případě oportunismus v tom směru, že jsem reagoval pružně na nabízející se možnosti. Pochopitelně jsem při rozhodování použil svůj rozum .. a kdo by ten svůj nepoužil, že jo. To dělají všichni lidé a i zvířata.
Na prozíravost a na osud ratko nevěřím. Svět kolem mne je logicky vysvětlitelný a logikou si lze v něm hledat optimální cestu. Tím ratko pochopitelně netvrdím, že jsem neomylný, že jsem se nikdy nedopustil chyby, nebo přehmatu. Jsem také jen pouhý člověk, i chybující a mýlící se.
Znám lidi, kteří si plánovali budoucnost, nebo rodiče, kteří plánovali budoucnost svých dětí. Myslím si, že to plánování budoucnosti přináší aspoň ve většině případů menší, či větší zklamání. Mí rodičové to nedělali a my jsme budoucnost svý dětí také neplánovali. Nakonec tu cestu životem rozhoduje mnohokrát jen ta náhoda, nebo jak někdo míní štěstí.
pod prozíravostí rozumím vzít si dobrou ženu, postavit si dům na dobrém místě, najít si dobré zaměstnání, žít umírněným životním stylem (žádné extrémy) Vše věci které v budoucnu přinesou ovoce.
Hodně zvířat si uvědomuje sama sebe - např. slon, některé opice,
někteří ptáci delfín a atd.

Ano, souhlas, pohádky jsou zábavné, bez pohádek by bylo pro děti smutno.
Kdyby ten ťapák Josef, když zjistil, že slečna Marie je těhotná, ji nechal ukamenovat, jak bylo tenkrát dobrým zvykem, potom by lidstvo bylo ušetřeno hrůz křesťanství.
Na Moravě tornádo zničilo věž kostela. Věž už není. Asi to bude tím, že tam lidé málo chválí pánbíčka.
Co tím chceš visitore naznačit? Máš objektivní důkazy, že bůh působí vo válkach, na moriach pri stroskotaní lodí v tajfúnoch, automobilových a leteckých haváriách, vo väzeniach, a pod ???
Že je původcem pohybu zemských desek a tím zemětřesení a horotvorných fenoménů? Že je původcem technických poruch letadel, opilosti řidičů a tajfůnů ? Že nabádá lidi ke kriminalitě ? Že pomáhá kriminalistům kriminálníky dopadnout ?
To je ta jejich pokroucená logika. Ateista: Nevyšlo to? Smůla! Vyšlo? Klika! Teista: Nevyšlo to? Smůla! Vyšlo? Bůh!