Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Jo? Tím, že si vytváříte představy a ty berete jako skutečnost? (neboli pevně jim věříte) Protože právě u toho jsem vás tu nedávno přistihl. A kdykoli u vás takovýto přístup můžu dokázat, například otázkou:

Jak rozpoznáš iluzi od skutečnosti, když neznáš, jaká ta skutečnost je?

To poznáš snadno - ten, komu se ta iluze stala, ti ji není schopen popsat, len rozhodně ví, že to byl kontakt s Bohem .-)))

Jinak ta iluze se stala, ta je reálná. Nikoli ale že by byla pravdivá ta interpretace dotyčného, co ta iluze znamenala, to zapracovala jen jeho fantasie :-))

stejně tak pracuje tvoje fantazie, ale na rozdíl od tebe, tu říkám jak to je

Vůbec nevíš, jak to opravdu je. Prostě si pleteš iluzi se skutečností. Nebo jen chceš, aby to tak bylo.

Autosugesce je metoda přesvědčování sebe sama.

ad soucet:
.."Jak rozpoznáš iluzi od skutečnosti, když neznáš, jaká ta skutečnost je?"..
na diferencovani mezi realnymi a iluzornimi jevy pouzivam prislusnou metodologii a drzim se zasad vychazejicich z teorie poznani - jelikoz predpokladam, ze te takova odpoved asi moc "neuspokoji", tak navzdory riziku meho vykoledovani si "obvineni" z redukcionalismu, k tvemu prispevku poznamenam neco trochu jineho, kdyz uz je zde opet diskutovana osobni zkusenost..
pochopeni naseho vlastniho psychologickeho usporadani/mys­lenkovych pochodu je bezesporu nejzasadnejsim/ne­jobtiznejsim problemem, kteremu veda celi - nikoliv nahodou bylo dosazeno mensiho pokroku v porozumeni mysli nez v porozumeni zbytku vesmiru - jelikoz vsak k nasi mysli mame instantni introspektivni pristup, lide si paradoxne mohou myslet, ze by mu melo byt rozumeno.. ostatne i Descartes udelal z introspektivni "jistoty" zaklad vedeni - ackoliv vsak neuroveda o mozku odhaluje, ze mysl neni o nic vice ucelove rizeny system nez cokoli jineho v prirode, presto jsou lide pri obdobnych uvahach jakoby v neustalem pohlceni smyslem, ktere vychazi z humanitnich ved - jedna se o pozadavek interpretacniho porozumeni.. po disciplinach proto chteji, aby vysvetlovaly myslenky/arte­fakty/akce/uda­losti z hlediska jejich vyznamu - de facto se jedna o soucast neukojitelneho hladu po "pribezich se zapletkami" - lidstvo na nich "trva" jiz od doby, kdy z nas evoluce pred stovkami tisic let udelala konspiracni teoretiky.. pro lidi je proste charakteristicke videt motivy skoro vsude a moment uspokojeni nasi zvidavost prichazi povetsinou az ve chvili, kdy se dozvime vyznam veci ci jejich ucelu - ackoliv se da v kolokvialnim slova smyslu konstatovat, ze prirodni zakony jsou vetsinou nadcasove "matematicke" pravdy, v nichz cile ci motivace nehraji vubec zadnou roli, spousta lidi ma presto stale problem "zabalit" svou mysl kolem fyziky a chemie.. popisy prirodnich zakonu za pomoci vedeckych teorii bez "zapletek a rozuzleni" sice logicky nemohou uspokojit onu poptavku po fabulovanych narativech, ktere ja osobne vnimam jakozto prekazku v pochopeni nami zite reality a tedy i pokroku, ale jestlize na druhou stranu vime, ze verit v nadprirozeno je naprosto prirozene, coz potvrzuji evolucni antropologove kuprikladu i na zaklade vyzkumu kognitivni adaptace, neni prece vubec zapotrebi nadprirozenych bytosti k tomu, aby vysvetlily, proc v ne tolik lidi veri - na to bohate staci prirozene evolucni procesy.. muzes tedy prosim priblizit, jak si to myslel, kdyz si psal o "představách, které si vytváříme a bereme jako skutečnost"? proste nechapu samotny duvod vytvareni si predstavy o necem, co jakozto atheista pritom povazuji za iluzorni ci imaginarni

Napsal jsi hodně pravd, doufám, že si to zdejší ateisté celé přečtou. Veškeré informace o světě, resp. jakékoli informace vůbec, k nám přicházejí skrze psychiku, je tudíž psychika fundamentálním prvkem v procesu poznání, je ovšem politováníhodné, že o tomto "aparátu" víme tak málo. Jeho poznáváním zjišťujeme, že považujeme za samozřejmé něco, co vlastně vůbec samozřejmé není a naopak zase děláme výstřednost z něčeho, co je přitom přirozené. Neboli že každý žijeme v nějaké své bublině - ve "svém světě". Všichni svět nějak pojímáme, každý ho nějak vnímáme a interpretujeme, každý nějak pojímáme své místo v něm, a tyto své představy každý bezděčně považujeme za skutečnost. Je to přirozené, poněvadž jsme odsouzeni k tomu, něco za skutečnost považovat. To, že ateista odmítá ideu Boha, znamená jen tolik, že má představu světa, v němž se nevyskytuje Bůh, přičemž tuto představu považuje za skutečnost. Ateista i teista tak žijí v představě o světě - v představě, která klidně může být iluzí.

Kristepane, to je zase blíbol.
Veškeré informace člověk získává prostřednictvím smyslů a detekuje, analyzuje, ap. pomocí rozumu. Psychika se mu, rozumu, max "plete do práce". Pokud bys chtěl tvrdit, že rozum je také psychika, pak si to přelož to ROZUMOVÉ a POCITOVÉ složky psychiky.
S pomocí rozumu nikdy "nepoznáš", že je normální něco, co ve slutečnosti normální není, ani nebudeš dělat výstřednost z něřeho, co je přirozené. Tady buď opět prezentuješ svoje nepochopení podstaty problému, a nebo zkoušíš manipulovat - prostě neustále motáš dohromady REÁLNÉ projevy psychiky (včetně těch patologických, produkujících patologický mozek, se SUBJEKTIVNÍ INTERPRETACÍ toho prožitku lidskou psychikou. Realita - v hlavě jsi vedl nějakou komunikaci. Dojem - bylo to s Bohem.

Rozdíl mezi ateistou a teistou pak je ten už zde 1000x uvedený
teista SI JE JISTÝ, že Bůh je (ale důkaz nemá vůbec žádný, má jen svoje subjektivní dojmy a interpretace)
ateista NEVĚŘÍ, že bůh existuje (protstě proto, že neexistuje důkaz existence Boha)

To je reálný dopad rozílu myšlení teisty a ateisty.
Pokud bude Bůh dokázán, ateista tu informaci přijme a bude vědět, že Bůh existuje
Pokud by se nějak povedlo dokáat, že Bůh neeexistuje, nebo i jen to, co se děje už 2000 let, že se mnohokrát povedlo dokázat, že něco, co věřící do té chvíle přisuzovali kreativní vůli boha, touto kreativní vůlí boha nebylo, teista postupuje klasickým stylem typu "Bůh vi, co a proč činí" a víry se nepustí.

Přeci není možné takhle odbýt objektivitu a racionalitu zrelaticvoizováním smatláním se subjektivitou a iracionalitou ? .-))))))))))))))

Např. představy o Bohu jsou pro mě iluze. Nikdo je jako skutečnost neprokázal. Proto jim nevěřím, stejně jako představám o vodníkovi a polednici.
Ateisté žádné takové iluze a představy nevytváří, proto jim ani nevěří a nemají důvod se jimi zabývat.
To věřící naopak berou nějaké představy jako skutečnost a dělají si o nich iluze.
Ano, rozeznat iluze od skutečnosti je složité. Chce to racionální přístup a ne skočit na špek nějaké církvi nebo sektě.

No dobře, představy o Bohu ano, ale představy o náboženství, o víře, o věřících, ale i o světě (jsoucího bez Boha), o tom, co je po smrti, už ne. Iluze o těchto věcech si přece vytváříš - nebo ty můžeš svědomitě a poctivě prohlásit, že nevytváříš?

Přece jsme tu nedávno viděli, že si taky vytváříš představy o vzniku náboženství a bereš je jako skutečnost, bez toho, abys použil racionální postup (a nejen ty, samozřejmě). Děláš si tedy o tom iluzi a žiješ ohledně této věci v iluzi. V kolika dalších iluzích ještě žiješ? Uměl bys to nějak odhadnout?

ad soucet:
.."No dobře, představy o Bohu ano, ale představy o náboženství, o víře, o věřících, ale i o světě (jsoucího bez Boha), o tom, co je po smrti, už ne. Iluze o těchto věcech si přece vytváříš - nebo ty můžeš svědomitě a poctivě prohlásit, že nevytváříš?"..
tohle fakt zavisi "kus vod kusu" - intelektualne cestni atheiste, kteri zde tebou zminenenou "predstavu o vzniku nabozenstvi" prezentuji, i kdyz tedy povetsinou v konverzacni forme, dle meho vetsinou maji, o co oprit, a to navzdory skutecnosti, ze v ramci diskuse o existenci Boha prece neni nezbytne vystudovat dejiny nabozentvi, religionistiku apod., nevztahnu-li vsak tuto vytku na toto forum a budu uvazovat vseobecne s ohledem na aktualni stav badani, vedecky zpracovanou literaturu pramenne povahy ci znalost dolozitelnych historickych realii, neposkytuje prehled o nich v ustredni diskusi, tedy o existenci Boha, vychodisko ze stavu argumentacni nouze..

To ano, intelektuálně čestní ateisté se o co opřít mají, ovšem takoví jste tady jenom dva.

Ve skutečnosti je to z globální ho hlediska, bazírování na mentalitu humánního aspektu.

ILUZE
luze je mylný smyslový vjem. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. Odtud v přeneseném smyslu klamné očekávání, mylná naděje.

Ateista, nemaje důkazy o existenci Boha, nevytváří si iluzi jeho existence definované jistotou
Teista, nemaje důkazy o existenci Boha, vytváří si iluzi jeho existence definované jistotou

Ateista tedy naopak nic neinterpretuje, nevytváří, tudíž to nemůže interpretovat mylně, tudíž nemůže žít v iluzi :-))))) Ateista prostě nemá dokázánu existenci Boha a tak v jeho existenci prostě nevěří :-)))))) Až se existence boha prokáže, uvěří v něj, opět nebude nic interpretovat :-)))))

Jenže když miliardy lidí každý den komunikuje s Bohem, tak je ateista obviní z toho, že mají všichni navštívit psychiatra.
Ateista o této komunikaci nic neví, přesto naprosto přesně ví o co jde.

Ateisté postupují podle převrácené logiky. Nejprve si stanoví dogma-postulát-axiom a na základě toho si dopočítává výklady a tvrzení věřících, tak aby mu to logicky sedělo.
Přitom ho vůbec nezajímá, zda daný postulát je pravdivý, nebo je to jen produkt ateistické ideologie.
Tak se stane, že ateista si zkonstruuje spousty nesmyslů, kterým bezmezně věří a dokonce věří tomu že je má ověřené.

Z té miliardy to doposud žádný věřící relevantně nedoložil svoji komunikaci s bohem..

Proč je nazýváš věřící, když už "vědí"??

Já komunikuji s mimozemšťany - prý jsou tady už 6.027 let a stvořili člověka.

Ty nekomunikuješ s mimozemšťany, protože na to neexistuji prostředky, samotné světlo je ve vesmíru příliš pomalé na to, aby neslo komunikační informace. Relevantním důkazem je samotné svědectví. Není možné předpokládat, že miliardy lidí bude lhát, že denně komunikuje s BOHEM.

Ty znáš snad něco, co je rychlejší než foton? Jestli tě napadne tachyon, tak věz, že kráčí o hypotetickou částici s negativní masou.
Fyzikové, kteří tachyon "vynalezli" mají exotická jména : E. C. G. Sudarshan, Olexa-Myron Bilaniuk, V. K. Deshpande a Jakow Petrowitsch Terlezki.

Lze předpokládáat, že miliardy lidí jsou na takové vzdělanostní úrovni, že sami věří, že komunikují s Bohem, ale přitom by jim bylo nejlépe u psychiatra.
To tvé první hodnocení možné komunikace s mimozemšťany je také takové veselé :-))))) Proč máš pocit, že komunikace s mimozemštany musí probíhat jen na nějaké děsivé vzdálenosti, když jsou, spolu s Bohem, dávno mezi námi? .-)))))))))))))­))))))) což tebe očividně vůbec nenapadlo .-))))

Asi zastává názor, že modlitba k bohovi se šíří v nulovém čase v celém prostoru našeho Vesmíru. Zřemě přepokládá, že každý pobožný má v hlavě jak nebeskou vysílačku, tak nebeský přijímač.

Ta komunikace musí pochopitelně obsahovat ID-kó, aby se v nebi dalo rozlišit od koho která modlitba právě běží (asi stejný systém jako v internetové síti - modlitba je zakódovaná a doplněná ID (identifikační číslo)). To ID bude přidělováno sexuálním andělem oplodněnému vejci, který je přítomen každému úspěšnému oplodnění lidské samice.

Pořádek muší bejt.

Tak v tom případě musí být ve cvokárně Bůh, pokud má přijímat nejméně miliardu kňourání, fňukání, podlejaázní, uplácení a kdo ví ještě čeho v jednu a tu samou chvíli :-)))))))))))))))

Reakce na příspěvek #38347

Jestli se lidé narození na Zemi nazývají Pozemšťané, či Terráni, tak se bůh nemůže nazývat místem narození, protože se vůbec nenarodil.

Je skutečně podivné, že miliardy Pozemšťanů věří v reálnou existenci něčeho nehmotného, neviditelného a nehmatatelného, které nad to oplývá superlativy. A to jen na základu zcvoknutí faraóna Echnatóna, který se prohlásil za boha Slunce, za Atona. Pochopitelně tím Echnaton sledoval své mocenské cíle ... což se mu také podařilo. Vyšachoval kněze desítek, ne-li stovek jiných bohů a sám jmenoval a dosazoval kněze své božské bytosti.

Mojžíšovi se to zalíbilo a zavedl to i u svého národa, aby ho měl pěkně v hrsti. Kdo a proč zavedl vlastně obřízku u chlapců a děvčat ... a proč vlastně? Vím, miliardy pobožných v tom mají jasno - nařídil to všemocný, nehmotný a neviditelný hospodin a to pro svou zábavu.

Ještě štěstí, že se židovská sekta nazývaná "křesťany" spokojila jen s poléváním neviňátek studenou vodou.

Jsou mezi námi a my jim říkáme andělé, no vidíš takže ateisté komunikuji s Bohem kterého nazývají mimozemšťan. A vidíš vůbec si nemyslím, že jsou ateisté zralí k psychiatrovi.

ad jonatan1:
.."Jsou mezi námi a my jim říkáme andělé"..
sorry za offtopic, ale s clovekem, ktery tvrdil, ze ho ve snu navstivil andel, jsem jiz mel tu cest..
jelikoz ostentativne odmital, ze se mohlo jednat o lucidni sen, halucinaci, spankovou paralyzu, produkt prehnane aktivni predstavivosti ci jen fikci "prevlecenou" za skutecnost a trval na zjeveni, odcitoval jsem Pavla 2 Korintskym 11:14 "A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla" s tim, ze jelikoz snaha odvest verici, oklamat je a znicit, je nedilnou soucasti Satanovy prirozenosti, coz v literarni interpretaci paradoxne znamena i samotne odpoutani pozornosti od Krista k andelum, je i dle teologu tedy dost dobre mozne, ze clovek, ktery tvrdi, ze komunikuje s andely, mluvi jen s obrazy nebo hlasy ve sve vlastni hlave, ktere ve skutecnosti nejsou ani demoni, ale ani andele - jelikoz nam dle verouky ma Kristus poskytovat vse, co potrebujeme pro komunikaci s Bohem, podporil jsem to Stary zakonem, kde je opakovane varovano pred odvracenim se od zjeveni Boha v Pismu prostrednictvim jeho ustanovenych proroku k alternativnim prostredkum komunikace s nadprirozenem - je na ne totiz pohlizeno tak, ze v nejhorsim mohou vyvolat dojem, ze Buh, jeho obstarani Krista, modlitba, jeho slovo a Duch jsou nedostatecne

Také jsem se potkal s jednou pobožnu dívkou, která se čas od času ustrašeně ohlédla za sebe. Na mou otázku "co tam vidíš" mi řekla, že tam v koutě je její anděl, který je přísný a hlídá ji. Měla z téhle sugesce zjevně strach.

To nemusela být a nejspíš nebyla sugesce, ale jednoduše nějaká forma psychózy nebo neurózy, vzhledem k tomu, že onoho anděla dokázala lokalizovat a že byl vůči ní nepřátelský.

Prostě na psychiatra ...

Tak hlas nebo obraz ve vlastní hlavě je to v každém případě, i při komunikaci s nějakými reálnými anděly/démony. Ale asi je to míněno tak, že to v hlavě vzniká (že je to intrapsychické).

Mimochodem, když jsi psal
jestlize na druhou stranu vime, ze verit v nadprirozeno je naprosto prirozene, coz potvrzuji evolucni antropologove kuprikladu i na zaklade vyzkumu kognitivni adaptace, neni prece vubec zapotrebi nadprirozenych bytosti k tomu, aby vysvetlily, proc v ne tolik lidi veri - na to bohate staci prirozene evolucni procesy

jaké evoluční procesy jsi tím mínil? To co jsi nadhodil už někdy dříve, že na existenci duchů lidi "přišli" v důsledku toho, že v hýbajících se keřích a stromcích v krajině museli z obezřetnosti předpokládat predátory?

ad soucet:
viru v "komunikaci s reálnými anděly/démony" povazuji za iracionalni a tim "mluvenim jen s obrazy nebo hlasy ve sve vlastni hlave" byla myslena komunikace se sebou samym, a to konkretne komunikace s vytvorem nasi mysli, Bohem.. kdyz jsi zde vcera uvedl, ze prispevky mych "bratru ve zbrani"/atheistu bohuzel nejsou neseny v duchu znalosti dejin nabozenstvi, zamerne me tvrzeni podepru v tebou preferovanem duchu.. je to sice paradoxni, ale diky radikalnim vericim vystupujicim vuci prekrucovani nabozenstvi a kooptaci mame u rady starozakonnich zidovskych proroku z osmeho stoleti pred nasim letopoctem dochovanou nejenom myslenku, ze bohy stvorily lidske bytosti, ale predevsim prvni naznaceni, ze zapojenim se do uctivani techto umelych vytvoru jejich nasledovnici riskuji ztratu zdraveho rozumu a lidskosti, kdy falesne nabozenske chovani pramenici ze stirani rozdilu mezi stvorenim a stvoritelem je ironizovano ve smyslu lide vytvori bohy, kterym pote obetuji sve syny
mame sice poznamky o rivalite mezi smyslenymi bohy, ktera rozdeluje nabozenskou oddanost lidi, zesmesnovani uctivacu, pohrdani bohy, ale za jeden z nejvyznamnejsich prulomu v nabozenskem nahledu povazuji prime naznacrni, ze lidmi stvoreni bozi jsou pouhou projekci lidske slepoty, a to v podobe soudu VSICHNI JSOU KLAMEM a JEJICH SKUTKY JSOU K NICEMU.. nikoliv nahodou pouha dve stoleti pote zacali byt tradicni bohove tercem utoku pro jejich intelektualni nedostatky a odsuzovano jejich nemoralni chovani, coz vedlo k vedomi problemu nabozenstvi samotneho - problemu vysvetleni univerzalniho rozptyleni ideje Boha a objevovani jeho zdroju.. fakt ze bych Boha a nabozenstvi (umelou iluzi k udrzeni socialni a politicke kontroly) nepopsal jinak, a to mne od autora tohoto textu deli zhruba 2500 let

"Muž bystré a jemnomyslné mysli vynalezl pro lidi strach z bohů, aby mohlo být něco, co by ničemné vyděsilo, i když jednali, mluvili nebo mysleli tajně. Z tohoto důvodu zavedl pojem božství." Řekl, že existuje duch, který si užívá nekonečného života, naslouchá a vidí svou myslí, je nesmírně moudrý a všepozorující, nositel božské přirozenosti. Slyší vše, co se mezi lidmi mluví, a může vidět vše, co se děje"

p.s. o vire jako vedlejsim produktu evoluce jsem se uz nekolikrat rozepsal, ale kouknu na to az v pondeli, jsem ted na chate a hledat to v mobilu je fakt utrpeni

... iracionalni a tim 'mluvenim jen s obrazy nebo hlasy ve sve vlastni hlave'.
Ano, typické.
Zkopírované z Wiki : Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti, je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti.

Je to jinak, nase mysl myslenky, ktere prichazi odnekud (nevime odkud), preklada do nam srozumitelne formy, to jest do slov, vznikaji tak cele vety..cele dlouhe texty, o nichz vime, ze nejsou nam vlastni, to znamena s vyznamem opacnym, nez mame sami.
Domnivam se, ze tak funguje telepatie.

byla myslena komunikace se sebou samym, a to konkretne komunikace s vytvorem nasi mysli, Bohem
Jo, tak jsem to pochopil, čili odehrává se to čistě v naší hlavě, takové situaci se říká, že je to intrapsychický fenomén, intrapsychické dění či intrapsychická událost - narozdíl od interpsychického dění/události/fe­noménu, což by byla situace, kdy by do naší hlavy chodilo něco zvenčí, tj. jednalo by se o komunikaci s nějakým druhým, vnějším subjektem (příp. objektem).
Jinak bych chtěl podtrhnout správnou formulaci, jakou jsi uvedl, že se jedná o "výtvor naší mysli" a nikoli nějaký náš záměrný výtvor (výtvor vědomého já). V souvislosti s tím bych podotknul, že s rozumem nebo třeba svědomím také vlastně komunikujeme; tyhle dvě psychické instance nám "házejí" různé podněty, námitky, pochybnosti až výčitky, a přestože rozum je svým charakterem spíš nástroj, který užíváme, tak se přesto stejně jako svědomí chová imperativně a upozorňuje nás, že "takhle to není správně, nýbrž takhle je to správně!" A my buď dáme na jeho rady anebo ne. Podobně by ani "Bůh" nutně nemusel být přímo výtvor mysli, ale nějaká instance či funkce.

Já tvým bratrům ateistům nevyčítám, že neznají dějiny náboženství, nýbrž že nepostupují racionálně.

Co se týče těch vyjádření v SZ o "cizích" bozích, v tom bych neviděl nic zvláštního. Ony jiné národy taky měli zase nějaký názor na cizí bohy, i na toho izraelského. Oni to v tom SZ vůbec nemuseli vnímat tak, jak ty to interpretuješ, nýbrž tak, že člověk má náboženský cit a tyto okolní národy ho mají pokřivený. Špatně pochopený a nasměrovaný, špatně vyjádřený.

Hypotéza o vzniku náboženství v podobě "vynalezení strachu z bohů" naráží na fakt, že v počátcích náboženství nebyli přítomni žádní bohové, nýbrž šlo o víru v duchy a duše a o uctívání přírodních sil.

OK, až budeš mít komfortní přístup ke zdrojům.

Bůh jako instance nebo funkce ČEHO? Našeho mozku, jako ta morálka, což je ale rozumem nebo "dědictvím" získaná zkušenost??? Kdy amorální se nám jeví to, co je v rozporu s naším rozumem?
Stejně tak co je "záměrný výtvor". Řídíme my jako hmotné objekty rozum, nebo řídí rozum nás? V případě 2 vlastně není "náš záměrný výtvor" vůbec nic, protože ke všemu náš "vede a donutí" náš rozum.

Proč je třeba znát dějiny náboženství? :-)))))))))))))) Když se o nich nikdo nebaví, ale jen o tom, na základě čeho ná-bože-nství vzniklo? .-))))))

jj, každé náboženství vnímalo ta kolní náboženství jako pokřivená a občas je chtělu narovnat i silou .-)))))

Vynalezení ne náboženství, to už je jen prefabrikovaná institucionalizace víry (o tom tu někdo někdy něco napsal, že náboženství vzniklo díky strachu z Boha????), ale vynalezení Boha a víry v něj bylo dílo strachu z neznámého, nevysvětlitelného .-)))))))))))))))

ad soucet:
.."tak jsem to pochopil, čili odehrává se to čistě v naší hlavě, takové situaci se říká, že je to intrapsychický fenomén, intrapsychické dění či intrapsychická událost"..
tohle na mne az moc "smrdi" mystikou, ve ktere je Buh prezentovan jako intrapsychicka realita - nikoliv tedy intrapsychicky jako "vykouzleny" ci "vytvoreny" mysli, ale na jakousi vnitrni "pravdu" psychiky odkazujici - obdobna tvrzeni apologetu paradoxne mohou vest az k presvedceni, ze bozsky zivot je jedno s nasim zivotem, kdy sice neni identicky, ale ani oddeleny - na zde se neustale opakujici "osobni zkusenost" je v tomto ohledu nahlizeno jako na zkusenost z hlubin nas samych, de facto samotnou zkusenost Boha (ziti mystickeho zivota jako podstata oddanosti "Nejsvetejsimu Srdci"), coz samozrejme odmitam.. kdyz treba sv. Pavel slysel Bozi hlas, citil pritomnost Krista/bezpros­tredni spojeni, jeho zkusenost nam predstavila bozstvi jako vnitrni hlubokou realitu, jako dobro v nas, ktere se neustale siri do sveta - pritomnosti/e­xistenci takoveho Boha ve svete byl minen projev nasi lasky k druhym, jelikoz ono bozske v nasem vnitrnim klidu se stava bozskym v kazdodennim jednani.. bozskou pritomnost v nasich hlubinach (transpersonalnich a univerzalnich) z tohoto pohledu vsak nelze pochopit logikou nebo myslenim, ale je mozne ji pouze vycitit a ctit - jinymi slovy, vstoupit do tajemstvi Boha a nas samych nevyzaduje myslenku, ale uctu.. de facto se to da oznacit za nevedomou mysl mystiky, kdy je Buh spocivajici mimo koncepty a ciny udrzovan laskyplnou pozornosti k bozske pritomnosti - nabozenska zralost by tedy nenastavala kvuli vire, ale kvuli transcendenci vlastniho ega a kdyby v nas skutecne "prebyval skryty zivot" a mystici z tohoto mista "zili" a rikali mu Buh, realna existence Boha by prece nebyla vubec nutna jinak ta poznamka o nami stvorenych bozich mela predevsim poukazat na to, ze lide byli "vzdy" velmi dobri ve vymysleni si "svetu", ktere chteli, aby byly skutecne a ze vymyslene intelektualni ospravedlneni pro tyto nazory prislo povetsinou az posleze/jestlize k nemu tedy bylo vubec pristoupeno.. nejen v dnesnim "postpravdivem" svete vsak lide veri predevsim tomu, cemu verit chteji (na prvnim miste byla vzdy touha), takze kdyz chceme ospravedlnit sva presvedceni, kuprikladu, ze existuji dobre duvody pro viru v Boha, je nutne mit na pameti predevsim limity nasich epistemickych schopnosti a nelze je "svevolne" vybirat ci vytvaret.. jelikoz lidska bytost jakozto zvire hledajici smysl k tomu, aby vedla smysluplny a naplneny zivot, "potrebuje" obhajitelne predstavy o osobnich identitach, zdrojich hodnoty, ucelu ci vlastni sebehodnote, tak ony "hlubsi" pravdy, ktere theistum pripadne mohou davat smysl a smer jejich zivotu, nahlizim jen a pouze jako na motivovana a nikoliv jako na oduvodnena presvedceni - stejne jako nam je v podobe krestanstvi dan pro mnohe presvedcivy zpusob, jak uspokojit nasi hlubokou lidskou touhu po smyslu, je tato kognitivni a existencialni smysluplnost jim zprostredkovaneho sveta sice racionalne a moralne uspokojujici, ale nikoliv racionalni a moralni.. dokladem muze byt i to, ze pri navrhovani metafyzickych vysvetleni nami zite reality prochazi nabozenske doktriny neustalymi aktualizacemi, a to prokazatelne v souladu se zmenami spolecenskych konvenci a postoju ("oko za oko" versus "nastaveni druhe tvare") - kdyby totiz v Pismu "zjevene slovo Bozi" nebylo pouhou fixaci zastaralych socialnich praktit, jeden by mohl dokonce hovorit o pozoruhodne evolucni zmene Boha, tedy o Bohu jako o produktu kulturni evoluce

p.s. co se toho vyhledani textu o animismu tyce, myslel jsem me vlastni prispevky.. bud jsem ale totalne neschopnej, nebo mi to visitor maznul - chces priblizit neco konkretniho?

Ona to není ani tak mystika jako spíš psychologie, což by ani nemělo překvapit, poněvadž mystika potažmo náboženství je ve své podstatě psychologický fenomén. Možná to není na první pohled zřejmé, ale konkrétně třeba Nový Zákon je poset psychologickými výpověďmi a odkazy na psychické dění. Myšlenka, že v člověku je odlesk Boha či "Božská jiskra", není v náboženství nic neobvyklého, např. v hinduismu máme Brahmu coby Boha sama o sobě a Átman coby jeho "odlesk" existující v člověku a tvořící jeho základ, v křesťanství máme Boha Otce coby neprojeveného Boha a Boha Syna coby Boha vtěleného v člověka (to vtělení je sice bráno jako jednorázová historická světová událost, na druhou stranu ke spáse je potřeba pustit krista do svého srdce a být "jako on", připodobnit se mu - viz třeba Zj 3,20 Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou., J 14,20-21 V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.) Tady existuje shoda s ateistickými náboženstvími jako je budhismus či taosimus, které člověku také přikládají nějakou podstatu, která by se měla vyjevit, "vyjít na povrch" či realizovat, jen jí nijak nespojují s jakýmsi Bohem. Koneckonců, sice se ohrazuješ proti přesvědčení, že "bozsky zivot je jedno s nasim zivotem, kdy sice neni identicky, ale ani oddeleny", ovšem vždyť tohle je přece shrnutí křesťanského náhledu na vztah mezi člověkem a Bohem. Člověk žil s Bohem v jednotě (v Edenu), hříchem o tuto jednotu přišel, a cílem jeho snažení by měla být obnova této jednoty. Tohle je historicko-psychologická výpověď.

Hypotéza, že náboženské pojmy jsou ve skutečnosti psychologické pojmy, vůbec není od věci, poněvadž dokáže elegantně zodpovědět některé základní otázky (např. univerzální rozšířenost víry v Boha či obecně duchy) a je podepřena několika fakty (např. tradiční popis fenomenologie ducha se shoduje s popisem fenomenologie komplexu). Jen je třeba tomu rozumět správně, že teistické náboženství je potom výpovědí psýché o sobě samé, o její určité struktuře a dynamice. Nepojednává se v něm tedy o světovém dění (až na pár výjimek), nýbrž o psychickém. Je to vlastně ateistická hypotéza, protože nevyžaduje existenci Boha coby bytosti dlící v nějakém duchovním světě a s něčím takovým ani nepracuje, na druhou stranu je to ale čistě fenomenologická hypotéza, která dělá jen tolik, že popisuje a vysvětluje psychické fenomény spojené s náboženstvím. Jako taková se pak klidně může ukázat být oním mostem mezi vědou a náboženstvím, poněvadž je racionalistická a zároveň náboženství nijak neneguje či neznehodnocuje, potažmo neruší jeho legitimitu.

ad soucet:
zrejme si nerozumime - psychologicky pristup k chapani viry nabizi predevsim vysvetleni viry z hlediska zakladnich psychologickych determinant a i proto jsem psal o potrebach, touze apod., protoze je prokazano, ze lide s urcitymi druhy potreb konvertuji casteji nez ostatni.. jelikoz temer vsechny psychologicke vyklady povazuji viru v nadprirozeno (intuitivni, vychozi) za prirozeny jev, de facto za funkci nasi povahy, jsou prave diky tomu kriticke vuci krestanskemu pohledu na viru jako na "nadprirozene setkani" a konstatuji, ze sama osobnost theistu je za urcitych socialnich podminek cini prokazatelne naklonenymi ci primo nucenymi prijimat a jednat podle nepodlozenych tvrzeni ohledne Bozi existence a naseho vztahu k nemu.. samozrejme netvrdim, ze jestlize Buh prezentovany jako psychologicky konstrukt odrazi obraz NASEHO JA, neni ponechan prostor pro skutecnou Bozi pritomnost a znamena to, ze neexistuje, ale pochybuji, ze o tom, co Buh dela, kde sidli, s kym interaguje, jak by mel byt uctivan apod. ses dozvedel s pocitem numinozniho udivu pri setkani s hlubinami SVE VLASTNI mysli - ackoliv reprezentace Boha sahajici od antropomorfnich (bozsky vladce, nebesky otec) az po vysoce abstraktni (univerzalni duch, prvni pricina) nejsou vetsinove povazovany zrovna za konzistentni a koherentni, tak z psychologickeho hlediska predstavuji nadprirozene koncepty naprosto zasadni vyzvu pro standardni, konstruktivisticke modely ziskavani znalosti - bylo totiz prokazano, ze znalosti o nadprirozenych bytostech jednotlivec ziskava z diskurzu sve kultury, tedy pote, co prijde do styku s kulturnim virem, nabozenstvim.. jinymi slovy, nabozenske myslenky jsou prenaseny vyhradne kulturou - pri snaze o osvetleni pocatku nabozenstvi si proto z hlediska psychologie muzes klidne vystacit s intuici, teleologickou zaujatosti (predpoklad, ze urcite objekty/udalosti byly navrzeny zamerne) ci kartezianskym dualismem (vira, ze mysl muze existovat nezavisle na tele)
duchove, vzory ci znameni jsou fakt vsude, zvlaste pokud je jako lidske bytosti/konspiracni teoretici tak intenzivne hledame - jestlize vsak vime, ze mame prokazatelnou tendenci vytvaret spojeni mezi mystickym myslenim a skutecnymi udalostmi, o to spis bychom nemeli vecem pouze verit.. i ja, tedy za predpokladu, ze by mi totalne hrablo, tady muzu "vyblejt" prirodnim zakonum neodporujici teorii o Kristovi a do urcite miry se stale pohybovat na hrane kontextualni verohodnosti navzdory tomu, ze odprezentuji totalni picovinu - jedine, co ma teorie bude vyzadovat, bude vira.. co treba tahle, akce Jezis byl podvod spachany rimskymi autoritami ve snaze uklidnit Zidy nemilitantnim, kolaborantskym mesiasem - ackoliv vyhodou obdobnych teorii je, ze nevyzaduji, aby schema uspelo ve svem zamyslenem cili, coz se nikoliv nahodou stalo (Judea zustala vuci krestanstvi, kulturnimu viru, imunni), tak navzdory nutnosti vymyslet si slozite motivy spiknuti rimskych uredniku, zpusobu udrzeni operace v tajnosti a skutecnosti, ze mam narozdil od vericich k dispozici vsechny potrebne "materialni" prvky, o cemz existuji rozsahle empiricke dukazy (prokazatelne existujici urednici pouzivajici sily a schopnosti, ktere prokazatelne meli), bude tento vyplod nahlizen jako bizarni - krestanstvim navrhovana spiknuti nadprirozenych magickych agentu, ackoliv je vnimam jako jeste daleko smesnejsi "konspiracni" teorie, si vsak toto oznaceni z rad vericich malokdy vykoleduji.. takze se te musim zeptat, proc jim veris, skutecne podle tveho nazoru žil "Člověk s Bohem v jednotě (v Edenu)" a proc o tom pises jako o "historicko-psychologické výpovědi"?

Při snaze o osvětlení počátku náboženství si lze vystačit i s vysvětlením, že si lidi ty různé nadpř. bytosti vyfantazírovali z dlouhé chvíle večer u táboráku, jak tu před časem navrhoval Ondi. Jde jenom o to, jestli to vysvětlení dává smysl a jaké jsou pro něj podklady či dokonce doklady. Psychologie se však nemusí zastavovat jenom u pouhého popisu lidských tendencí (teleologická zaujatost či karteziánský dualismus), nýbrž může se tázat po tom, jak k nim vlastně člověk přišel - a nejen tedy psychologie, ale celá věda o náboženství, která se nicméně podle toho, co je mi známo, těmito otázkami skutečně zabývá (a do takovéto hloubky jde i ten psychologický výklad náboženství, který jsem tu nadnesl). Existuje např. v religionistice snaha vysvětlit, proč podoba náboženství konkrétního národa byla zrovna taková a ne jiná, proč některé nadpř. bytosti byli mužského rodu a jiné ženského, proč jim byli připisovány jejich atributy, proč se některé motivy v různých náb. systémech opakují apod. Z takovéhoto výzkumu se podle mě dá daleko lépe pochopit, jak to náboženství vlastně vzniklo, poněvadž se dá při něm objevit celá řada různých souvislostí, které pak mohou ukazovat určitým směrem.

Psychologické, resp. vědecké výklady vždycky musí být kritické vůči odkazům na nadpřirozenost, ať už čehokoli. To už se samotné podstaty vědeckého přístupu. Tady by asi chtělo se křesťanů zeptat, co tím "nadpřirozeným setkáním" přesně myslí a proč si to myslí.

Aby bylo jasno, nepsal jsem o Bohu jako o obrazu našeho já, nýbrž o náboženství jako o obrazu lidské psychiky. Náboženství není pouze Bůh a psychika není jen "já" - Bůh je pouze jeden z prvků vyskytuvších se v náboženství, stejně jako "já" je pouze jedna z psychických komponent. A to mimochodem komponenta, která v psýché vždycky nebyla přítomna, nýbrž má nějaký historický počátek, čímž se dostávám ke tvé závěrečné otázce. Před vznikem "já" je veškerá psychická aktivita spontánní, vše řídí příroda, a taková bytost je vnitřně soudržná, jednotná - může sice docházet ke konfliktu pudů (např. mezi pudem mateřským a sebezáchovy), ty jsou ale prožívány na nevědomé rovině a vyřeší je sama příroda tím, že se bytost jednoduše zachová podle toho pudu, který je silnější. Bytost je tak v jednotě se sebou (s přírodou), o vše se postará příroda. Nabytím vědomí do té míry, že vzniká autonomní "já", vzniká druhý psychický systém, na jehož bedrech spočívá rozhodování o jednání a směřování bytosti, čímž se začnou objevovat i mj. ambice a odpovědnost, do té doby neznámé kvality. Najednou tu tedy máme druhý řídící prvek, který tomu původnímu odebral část jeho "agendy" a může mu konkurovat a jednat proti jeho tendencím, což se i nevyhnutelně děje díky nárůstu pocitu důležitosti u "já". Začne tak docházet k různým konfliktům (které mají své vyjádření např. v rozladěnosti či komplexech) i větší či menší rozštěpenosti mezi různými psychickými funkcemi (jež se nově objevili v důsledku nárůstu komplexnosti psýché), jako třeba když člověk touží dosáhnout něčeho, co z morálního, racionálního či jiného hlediska považuje za nepřípustné. Původní jednota bytosti se sebou samou, s přírodou je fuč a člověk se nachází v neutěšeném stavu, s tím, že někdy je to "lepší" a někdy "horší". Cestu k obnovení oné předvědomé jednoty, už ovšem na vědomé úrovni, podle všeho představuje právě náboženství. Koneckonců má se za to, že slovo religion (náboženství) bylo odvozeno ze slova religare, znovuspojit, nebo relegere, něco opakovat a pečlivě konat nebo dbát (ve smyslu svědomitého uctívání božského).
Pokud by ses ptal, kde je ale ten Bůh, pak lze odkázat na texty Starého zákona, v němž je Bůh vykreslen jako hybatel nejen fyzikálního, ale i biologického dění. V užším smyslu lze Boha ztotožnit s určitou základní komponentou psýché, o níž se tradičně referuje jako o podstatě (novodobě jako o Zdroji).

Dává smysl. Protože pro něj jsou podklady.

Lidé si kdysi dáááávno vymysleli u táboráku po úspěšném ulovení mamuta také vodníky, duchy, rarášky, Sněhurku, lampu s džinem pro Aladina ... a také bohy.
Nebyla TV, nebyla kina, hospody ještě taky ne, lidi se nudili a vymýšleli si figurky pro zábavu a potěchu. Takže se se svým bohem těš, povídej si s ním, teda jestli jsi už odložil medvídka.

no jistě, tak jako si pro zábavu a potěchu vymýšlíš ty teď

Ty si opravdu myslíš, že fantazii objevili lidé až kvůli sepsání monoteistické příručky zvané biblí?

Pochopitelně má každé zvíře něco jako řeč, ktereou se domlouvá s jinými zvířaty. Může to být i bučení a kvokání. No a naši dávní předkové kdysi také jen chrochtali či řvali (do dálky) nějaké slabiky, jako varování před jeskynním medvědem, nebo šavlozubým tygrem.

Evoluce nestojí a tak se vyvíjí i řeč. Někdy byla už natolik vyvinutá, že dokázala vyjádřit i vlastní myšlenky, nebo popsat něco abstraktního. Zkrátka někdo kdysi dávno vymyslel vodníky, duchy a bohy.

Problémem pro nás je, že o tom kdy došlo až na bohy, můžem jen spekulovat. Asi to bylo už před vynálezem symbolických značek (hieroglyfů). Existují spekulace, že jeskynní malby, datované na stáří dvaceti tisíciletí, mohly být výzdobou nějaké kultovní místnosti .. a to by mohl být start nějakých duchů a bohů.

To si opravdu nemyslím. Stejně jako si nemyslím, že ty jsi objevil fantazii až kvůli sepsání vysvětlení vzniku náboženství.

Ruku na srdce, to přece dělá každý člověk a teisti jsou v tom přímo favority.

Favority jsou v tom ateisti, stačí si přečíst jejich názory na náboženství

To je fakt :-)))) my ateisti jsme optimisti, že věčící nakonec přeci jen dostanou rozum :-))))

dyť říkám že věřící komunikují samozřejmě ne přímo s Bohem, ale s jeho poslem a ateisté komunikují s mimozemšťanem . Obě tyto bytosti jsou identické, ateisté a věřící mají pro ně jen jiné jméno .

ateisté s níkým uvedeným nekomunikují, šašku .-))))))))))))))))
nebo mi ukaž, kde ti někdo z ateistů psal, že komunikuje s mimozemšřťany .-))))))))))
ty jsi faklt blázen, regulérní, reálnej :-))))))

já napsal je to, že existence mimozemčťanů je VÝRAZNĚ PRAVDĚPODOBNĚJŠÍ než Boha :-)))))))

A chápání ironie t jde taky tak, že jsi na ponechání na cvokárně :-)))))))))))))­)))))))))))

Každopádně přítomnost mimozemšťanů mezi námi nebo někde poblíž je výrazně pravděpodobnější než existence Boha :-))))

Jinak mimozemšťany nazývám mimozemšťani. Nikoli Bozi :-)))))))))))

dyť říkám že věřící komunikují samozřejmě ne přímo s Bohem, ale s jeho poslem a ateisté komunikují s mimozemšťanem . Obě tyto bytosti jsou identické, ateisté a věřící mají pro ně jen jiné jméno .

Jeden posel pro ???
A to si ty modlitby miliard pobožných nahraje na magnetofon a odletí do nebe to bohovi přehrát ?

bavíme se o světě nehmotném a jeho propojením s našim světem, tam neplatí fyzikální zákony našeho světa.
Mohlo by ti pomoci toto:
https://www.vira.cz/otazky/duchove-projevy-sveta-za-oponou-nebo-halucinace.html

Když oni Ateisté mají asi že hmotné myšlenky :-)

https://www.kvantovaterapie.cz/blog/7251310510588440463 :-O

Myšlenka tvoří hmotu :-)))))
škoda, že pan blogger ani písmenem nezmínil, co to ta myšlenka vlastně je :-)))

Techniky Kvantového Doteku Matrixu

To sem objevila i Kvantové probuzení : https://www.facebook.com/groups/kvantoveprobuzeni/?multi_permalinks=6394424090601013¬if_id=1686242970164224¬if_t=group_highlights&ref=notif

Možná by bylo lepší jít si na chvilku lehnout :-)))))))))))))

Takové věci vymýšlí samí kvantoví koumáci

Kroky je přikladem 3v1 je živým prohlížečem, vyhledávačem a přehrávačem u kterého nespustila PLAY

Myšlenky vznikají na základě hmotných procesů. Bez hmoty by nebylo myšlenek

Myšlenka je nehmotného původu.
Myšlenky zásadně nevznikají na základě hmotných procesů, jelikož ty je jen umožňují , aby vznikly.
Myšlenky vznikají na základě přemýšlení.

Myšlenky zásadně nevznikají na základě hmotných procesů, jelikož ty je jen umožňují, aby vznikly.

Člověk fakt už neví, jestli jsi opravdu tak blbej nebo si jen děláš srandu. Takže hmotné procesy umožňují vznik myšenek, ale myšlenky zásadně nevznikají na základě hmotných procesů. Bez hmotných procesů nevzniknou, ale vzniknuvší myšlenky nevznikají na základě hmotných procesů

Zkusíme to jinak :
1.Může existovat myšlenka bez hmoty?
2. Může existovat hmota bez myšlenky?

Rád bych podotkl, že to tady Kroky rozvířila ale tvrzení, že MYŠLENKA VYTVÁŘÍ HMOTU (nebo tak nějak)

Myšlenka je ve skutenosti jen imaginace (obraz na stínítku mozku, paměti) a může nabývat jen forem, které umožňuje lidská zkušenost (i evolučně zděděná) a potenciál osobní fantazie.

Hmota bez myšlenky vznikat nemže správně si podotkl. to je důkazem Boha, který vymyslel svět-hmotu.
V našem světě se uchovávají myšlenky ve hmotě například datový nosič(DVD) mozek nebo DNA .
Samotný datový nosič není tvůrcem myšlenek.

Hmota nemůže vznikat ani zanikat. Myšlenka na to nemá vliv.

Teť jsem se dočetla hezkou věc: „ Duše má barvu tvých myšlenek. “
— Marcus Aurelius https://cs.wikipedia.org/wiki/My%C5%A1lenka

A pokud myšlenku nevyslovíme a nezrealizujeme tak asi že zanikne a nebo to samé může napadnout někoho jiného, možná myšlenky mají svůj princip jak vylézt na svět :).

myslím že nezanikne, zasune se do podvědomí a tam se pokusí znovu vystoupit jiným způsobem (oklikou) Proto je důležité zumat své myšlenky, co je jejích živnou půdou a odkud se berou... pořád budou vzlínat i když je nechceme mít v hlavě. Realizují se pak oklikou třeba přes nemoc nebo nějak zcela zastřene ale můžou škodit.

Jo aha tak že je lépe o svých myšlenkách hovořit, vyslovovat je aby škodit nemohly, člověk by se mohl jimi i zadusit :-) jenom že vyslovením někdy škodíme a nebo i něco budujeme, je psáno že "skrze Slovo povstal svět".

někd úplně stačí si je uvědomit, akceptovat že jsu a nepotláčet je. Priznat si je jako součást sebe sama.

Slovo jako takové ale není myšlenka. To už je jen zvukové vyjádření myšlenky. Je to potřeba?
Na počátku bylo slovo : to je spíš jen o tom, že až se "slovem" se lidé začali opravdu dorozumívat (i když to první slovo byl třeba jen skřek), když proč ne Na počátku byl posunek, gesto?

Odkud se berou - podle některých od Boha. Není hřích je zkoušet "zasouvat, ničit, zapomínat"? :-)

Myšlenka zaniknout nemusí, když není zrealizována.
Je skoro jisté, že jakákoli myšlenka napadla více lidí, ale někoho dřív, jiného později, někdo ji vyslovil, někdo ne, někdo ji zrealizoval (jako první), někdo ne (nebo jako až další)

Jo, ty básnické metafory jsou hezké, ale v reálu si vystačíš s odstín dobra a zla, bez zbytečné colorizace

myšlenky nemají bayrvu, jsou nehmotné

myšlenka má na to zásadní vliv vše se děje na základě přírodních zákonů které jsou produktewm myšlenek

Myšlenka je produktem myšelní.
Tedy asi myšlení Boha? .-))))

to není tvůj případ u tebe je myšlenka produktem kolene

No pokud má myšlenka tvořit hmotu a pokud je produktem myšlení, pojato po tvém ve cvokhausu tu hmotu MUSEL vymyslet Bůh, a tím ji stvořil, že "pustil myšlenku o hmotě" :-))))

nebo ty to vidíš jinak, paciente? .-))))))))))))))

Bůh nic uvedeného samozřejmě nevymyslel. Existence energie/hmoty samozřejmě důkazem Boha není, nemůže být. Důkaz stylem : Kdo jiný? není důkaz ničeho.
Tvůrcem myšlenek je zkušenost, znalosti, vzdělání - lépe řečeno schopnopst jejich propojování, rozvíjení, - jak jsme již psal, schopnost lidského mozku imaginovat a "myslet" do budoucnosti - to, btw., zvířata neumí, ta to zvládají max čistě pudově, ze zkušenosti, proto jsme proti nim "páni tvorstva", protože umíme třeba připravit lest (tedy ne se jen někde schovat a čekat, umíme si oběť i přivolat ap.)

Boha k tomu nikdo nepotřebuje.

Co to vlastně je MYŠLENKA (ne jak vzniká, co to je?)

Tvůrcem myšlenek je zkušenost? to je stejně platné tvrzení jako když řekneš že Tvůrcem myšlenek je houpací kůn tvůrcem myšlenek je zásadně jen inteligence

Jistěže zkušenost. I ta inteligence tvořří myšlenky na zákaldě zkušenosti a fantazie.Inte­ligence může způsobit max vyšší kvalitu myšlenek, ale nikoli myšlenky vůbec. Myšlenky produkují i největší blbci ve Vesmíru, důkazem jsi ty sám.

Ty jsi tím Bohem úplně posedlej, ty bys ho nacpal i do konzervy.

Obrázek na monitoru PC je nehmotný. Hmotný monitor je pouze "promítací plátno" obrázku.
Podobné je to v mozku a ani tam nejde o "hmotné procesy", ale elektro-chemické vzruchy, to jest o transport nehmotné informace. Ten "obrázek" v mozku je dílo sekce mozku na obrazotvornost. Malíři dovedou dílo své obrazotvornosti přenést tužkou na papír, sochaři na vyhotovení sochy z nějakého materiálu.

Ty elektro-chemické vzruchy jsou nicméně projevem energie a energie je formou hmoty. Jde mi o to, že myšlení je proces, který je na hmotě a tedy na energii zcela závislý.

To máš zajisté pravdu ... , ale !
Přeměna energie na hmotu (zhmotnění energie) proběhlo kdysi, v dávném okamžiku, posměšně nazvaném Velkým Třeskem (Hoyle). A dnes asi jen v relativistickém světě.
Ta v mozku spotřebovaná energie (cukr + kyslík) se nakonec mění na teplo.

ty jsi tak brzy vzůru? Mě dnes vnuk vzbudil v pět. ale u tebe to vypadá na půl čtvrtou

ondi ty teda jedeš, pěkně to motáš, ale například rostlina je důkazem přeměny sluneční energie v růst rostliny. uhlí z přesliček je důkazem přeměny sluneční energie v dávných dobých a teď je spalujeme a ohříváme domy.

máš v tom jonatáne totální zmatek. Těžko vysvětlit člověku věřícího v boha a ne v přírodu principy chemie.
Sluneční energie, jonatáne, se podílí na tvoření, rozbití a přetvoření molekul na jiné. Nevím jestli si kdy zaslech slovo fotosyntéza. Podle tebe ji asi vynalezl ten tvůj pámbíček, takže by měla být popsána v bibli. Asi není, co se dá dělat, pro tebe asi není záchrany.

Přeměna hmoty na energii existuje pouze v jaderných procesech, třeba sloučením H na He. Výsledný produkt He je o fous lehčí než materiiál ze kterého vznikl. Ten chybějící fous hmoty je přeměněn na tu energii.

Růst není přeměna energie na hmotu. Je to jen proces, který s využitím energie přesouvá hmotu z okolí do buněk rostoucího organismu a tam ji vhodně uspořádává.

Myslenka sama o sobe je fromou energie a tedy i hmoty..jsou od sebe neodlucitelne.

1. Může existovat myšlenka bez hmoty?
2. Může existovat hmota bez myšlenky?

Myslenka jako takova existovat muze, vychazime li z toho, ze energie se neztraci, pak nekde je. kde..prozatim nevime. Taky vychazime z materialistickeho pojeti sveta z toho, ze bez hmoty vzniknout nemuze, jenze je to opravdu tak? Porad jeste nevime, jak tomu bylo na zacatku.. hmota bez myslenky existovat z materialistickeho pohledu muze..vis kamen

Právě jsme se ptal - co to vlastně je myšlenka?
Že je produktem aktivit energie/hmoty, to ano, ale co to je samotná myšlenka? Opravdu to je také nějaký obláček energie s nějakým rozumovým smyslem?
Opravdu může existovat nezávisle na energii/hmotě, tedy něco na způsob rybníka, moře, že myšelnky plují všude kolem nás a jde o to, jakou si nějakou formou ulovíme?
Pak by ale myšlenky nevznikali jako produkt činnosti mozku, ale byl by to náhodný úlovek ... a hypoteticky by tedy myšlenky měl i kámen???

Nase universum sestava ze 70% nezname, tmave energie, 25 % z dosud nesledovatelne tmave materie

podle mne je myslenka jakysi druh energie. vzhledem k tomu, ze existuji lide, kteri silou myslenky dokazou pohnout predmetem(psycho­kinese) a ze i diky vire v uzdraveni k nemu skutecne dochazi..(spontanni uzdraveni), da se predpokladat, ze myslenka je jakysi druh "psychicke" energie, pricemz psyche neni hmota.

Snad jen k tomu uzdravení - je pravda, že většina nemocí je psychosomatického původu. A e skutečně platí, že když se ti lidé uvedou do klidu a optimismu, už je tím mohou nemoc porazit, nebo zabránit, aby vznikla.
Jenže ...
To nemá s uvedeným, cos psala, nic společného
To je vcelku dobře vysvětleno na základě toho, co a jak produkuje lidské tělo "pod vlivem" klidného, optimistického mozku a "pod vlivem" vystresovaného, zlobného až nenávistného ap. mozku.

Ja si ale presto myslim, ze dochazi k prenosu myslenek a to je mozne jen proto, ze myslenka je nejspis energie, stava se dost casto, ze na nekoho intenzivne myslis a ten dotycny v ten stejny moment, nebo kratce po nem zatelefonuje..to jiste zazil kazdy..

No ale ne se zdůvodněním, že měl nějaké tušení, že na něj myslíš.
je tolik lidí a tolik telefonů, že se tu nutně stávat musí

Ano mluvil jsem o své ženě a po chvíli zavolala to je běžný napojení mysli.

To je běžná situace, že mluíš o manželce a ona zrovna něco potřebuje :-)))
Jo, jiná by byla, kdyby ti do telefonu řekla, že jsi kecal a cos o ní vyprávěl že bylo jinak a jak .-))))
Ale pak bych si spíš prohlídl hadry, vlasy a tak, protože budeš mít někde štěnici :-))))

Taky mám tendence tomu věřit, protože s manželkou máme obrovský počet situací, kdy někdo si něco řekne v "hlavě" a ten druhý to doslovně řekne nahlas.

Byla experimentalne dokazana i telepatie mezi clovekem a psem.

Pes - páníček. Sociální vztahy jo, telepatie sotva.

Pes dokáže na páníčkově držení těla, posunku, hlasu a obličeji rozpoznat "náladu" šéfa, ale nedokáže to, když je páníček v sousední místnosti, tedy za zdí, tedy telepaticky.
Někteří fandové telepatie tvrdí, že rozeznají přes půl země náladu a myšlenky jiného člověka ... a to je nesmysl.

Byly dělány telepatické pokusy - lidi v oddělených místnostech, ten jeden myslí na toho druhého a nařizuje mu napsat slovo, třeba "strom". A ten druhý ??? Kouká do prázdna a čeká a na "telepatický" povel.

Praktické uplatnění telepatie je zrušení telefonů (i mobilů) - lidi se mezi sebou domlouvají telepaticky. Zapomeňme kabaretní šou čtení dopisů přiložením na čelo a podobně.

Pes je jídlo.

Jak pro koho.

třeba pro číňany. Když jsem byla v Hongkongu, tak všude visely reklamy a plakáty s rozkošnými pejsky a obří nápis: Nejez nás! Jsme tví přátelé.

Jedl jsem svého Psa na hromadě žampionů a byl to gurmánský zážitek.

Ty do tý cvokárny nezpochybnitelně patříš :-)))

Ne kazdy je schopen telepatie, jedna se o zvlaste citlive jedince..a psi dokazou reagovat prstoze se nachazi nejen v jine mistnosti, ale i v jinem dome ..zazila jsem to vicekrat osobne.

To nemusí být ale telepatie, ale psí schopnost vnímat ultrazvuk nebo jiné fyzikální podněty.

Ostatne i rostliny jsou nejak na sve pestitele napojeny...vnimaji napr.psychicky stav cloveka, ktery o ne pecuje.

Je to o vibraci,moje mamka mluvila na Kliviji:Ty krávo už začni kvést a druhý den kvetla nevím jestli náhoda,ale vím dle pokusů když dáš dvě květiny do váz a k jedné budeš chodit nadávat jí a k druhé jí říkat hezky tak ta co jsi jí nadávala vadne rychleji jak ta co k ní hezky mluvíš.Ta v té váze kde na ní mluvíš zle voda je zelená hnusná a v té druhé váze zase voda čirá že se dá pít.

Pohádka o klívii je totální pičovina ,protože květ se tvoří víc jak týden. Ale určitě kvete jen za určitých podmínek. Nesmíš ji měsíc zalévat.
A vibrace? maximálně vibrátor co máš doma pod postelí

Ano, souznění dvou si blízkých osob ve stejné situaci často vyvolává stejné pocity, vzpomínky a reakce. Tohle se nám také občas stává.

To se stává i nám, ale vždy je to v kontextu nějaké situace (nikoli nutně situace kolem nás, ale situace v hlavě) a zatím vždy jsem to dokázal zdůvodnit stejným pohledem na danou věc a vyvolání uvedeného stejným prožitkem.