Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ne. ty jsi tvrdil, že tam je JENOM ta superpozice od začátku do konce. :-))) já ti soložil, že na začátku a na konci ne .-)))))

Superpozice je prokázána jako reálný jev asi tak stejně, jako je prokázáno, že všechno nevíme.
Tvrzení, že až změření částice určí stav částice vůbec prokázané není :-))))))

"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

Možná se ti to jen domotalo.

qubit může být naplněn jen 0 nebo jen 1, ale m ůže myšlenkově být i v superpozici. To ale jen v průběhu výpočtu.

"Zkusme nyní tuto situaci přenést do mikroskopického světa, kde bychom jeden bit reprezentovali jediným atomem či fotonem. Od bitu požadujeme, aby nabýval dvou hodnot – 0 a 1. V případě fotonu lze tuto vlastnost nasimulovat například odlišnou polarizací. Foton může být polarizován vodorovně či svisle. Tyto dva stavy lze po řadě přirovnat k nule či jedničce bitu. Před zahájením výpočtu si můžeme připravit dostatek fotonů polarizovaných, řekněme, vodorovně a tyto fotony pak vysílat do procesoru. Procesor provede s fotony potřebné operace a nakonec vrátí fotony upravené tak, abychom z jejich polarizace byli schopni vyčíst výsledek výpočtu. Ten zjistíme změřením, jak je každý foton polarizován, buď vodorovně, či svisle. Z polarizace každého fotonu, který opustil procesor, tak zrekonstruujeme řetězec bitů nesoucích cílovou informaci.

V právě popsaném mikroskopickém modelu počítání však přichází do hry nový hráč. Je jím kvantová mechanika, jejíž zákony je v mikrosvětě nutno brát v úvahu. Tyto zákony nám mimo jiné říkají, že ačkoli byly fotony na počátku připraveny jako vodorovně polarizované, z procesoru používajícího kvantové brány mohou vylétat fotony, které nejsou polarizovány ani vodorovně ani svisle, ale jejich stav je kombinací obou."

Ta superpozice tam dělá jen chyby :-))))
Ty elektrony běhají po drátech :-)))))
fotony max po skleněných a mnohem rychleji :-)))

Ne já jenom poukazoval na to, že tam ta superpozice je. Nepsal jsem kdy, protože je to jedno kdy. I v tom, co cituješ, je to popsáno, že se tam vyskytuje "kombinace obou stavů" (tedy ani jeden z těch konkrétních dvou, ale jejich superpozice). Proto se tomu taky říká qbit - kvantový bit, že může nabývat obou bitových hodnot zároveň. Tady se využívá této kvantové vlastnosti a právě díky tomu jsou kvantové počítače rychlejší.

Strunový fyzik Brian Green to ilustruje na nalezení cesty z bludiště, a to tak, že klasický počítač zkouší jednu cestu po druhé, dokud nenajde východ, zatímco kvantový počítač díky tomu, že za využití superpozice může pracovat s více informacemi naráz, zkouší všechny cesty naráz a proto najde východ násobně rychleji.

Já si myslím, že jsi psal, kdy :-))))))))))
ne, tam je naprosto jasně napsáno, že qubit může nabývat hodnboty 1 a 0 (připravíme si fotony s určenou polarizací (tedy 1 nebo 0) pustíme je do kvantového procesoru, tak se pracuje se superpozicí a výsledek nám QC podstrčí zase s jasnou polarizací, žádná superpozice. ale koneckonců i kdyby nám výsledky dal jako superpozice, přečtením se dozvíme jejich stav.

co je ovšem v tom případ ězajímavé, že v tom případě je výsledek výpočtu vlastně kompletně znehodnocen přečtením výsledku, protože samo "změření" polarizace fotonu určí tu polarizaci, která ale nemusí vůbe codpovídat vypočtené .-)))))))))))))))))))

no je to děsná divočina, ta superpozice .............­......... vlastně nikdy nevíš, jestli ten změčený stav fotonu odpovídá výsledku.
ostatně, jak může být jakýkoli výsledek výpočtu předáván formou superpozice, tedy v podobě "všech možných stavů současně", dokud se na ně nepodíváme? :-))
to mi hlava nebere :-)))

Ne nepsal, protože je to irelevantní, kdy. Podstatné je, že se tam vyskytuje, že tam k ní dochází, a tím je prokázáno, že je reálná.
Tam se píše:

"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

Tyto zákony nám mimo jiné říkají, že ačkoli byly fotony na počátku připraveny jako vodorovně polarizované, z procesoru používajícího kvantové brány mohou vylétat fotony, které nejsou polarizovány ani vodorovně ani svisle, ale jejich stav je kombinací obou."

Obojí popisuje superpozici. Na ní jsou kvantové počítače postaveny a proto se takovému superponovanému bitu říká qbit, kvantový bit.

???
V daném případě šlo o to KDY. jinak jsem ti uvedené kopíroval sám, že AŽ V PRŮBĚHU VÝPOČTU .-))))
na začátku žádná superpozice, na konci taky ne :-))) ta by celý výsedek zmršila .-)))

uvedneému se říku qubit, nikoli qbit, a říká s emu tak kvůli tomu, že to je quantum bit, tedy žádný subit, superpoziční bit :-)))) kvantum. foton je kvantum. :-)))

co na tom, že už jsme úplně l. y. od náhody .-)))))))))))))))))))

Kvantové počítače prokazují, že existuje superpozice stavů a ta vylučuje existenci pilotní vlny.

Vzhledem k tomu, že kvantový počítač zatím žádný neexistuje, tak ani nic neprokazuje.
Ty sis to zjednodušil otočením kauzality :-)))))))))))))))

krom toho proč by superpozice vylučovala pilotní vlnu? .-)))))))))))

Existuje. A probíhá tam superpozice.
Ty jsi psal, že superpozice stavů neexistuje a že to tam všechno zaonačuje pilotní vlna.

Lžeš :-)))))))
Já psal, že v superpozici nevěřím, že je mi bližší pilotní vlna.
Tedy nikoli že částice je neustále ve všech možných stavech, dokud ji nezměříme, přičemž výsledek je poplatný (způsobený) tím měřením - různé způsoby měření poskytnou tedy různé výsledky.

Princip superpozice (neurčitelnosti, rozdělení pravděpodobnosti) vychází z duality, tedy vlnově-částicového charakteru částice a jejího chování, přičemž úplně stejně a bez superpozioce lze to chování částice vysvětlit pilotní vlnou.
Je jasné, že pilotní vlna vylučuje superpozici, ale superpozice nevylučuje pilotní vlnu (neúplná teorie)

K Kulhánkovi. Respektuju ho, tak jsme si to celé poslechl
ohledně fungování kvantových počítačů tam řekl ne moc (asi 15-20 minut z 1:40 hod, 20 min diskuse) a vlastně nic z toho, co jsme chtěl vědět.
dobře ukázal fungování na tom bludišti, ale pořád je to teorie, jak by to fungovat mělo, ale založeno je to na kvantové provázanosti (a i tu lze vysvětlit i na obrovské vzdálenosti pilotní vlnou), superpozice jen zvyšovala počet dostupných "hodnot") - nijak nevysvětlil, jak přesně a co se v KC odehraje, že se při příchodu na křižovatku výpočet rozdělí - i kvantový výpočet je sekvenční, jen probíhá ve vícero větvích (což ale dokáží i dnešní lepší kompy) - takže nezbývá než "věřit".
V podstatě neřekl o moc víc než jsem dával link na wikipedii. Co řekl a korepsonduje to s wikinou, že vyrobeny zatím byly jen 2 KC, pro google a NASA (lépe řečeno IBM je vyrobila a jen uvedení projevili zájem), které ale nejsou skoro využity a jejich výkon zvládají i dnešní počítače (což je dáno malým počtem qubitů) - nicméně problémy s uvedeným jsou relativně velké.

Na závěr se vrátím na začátek - nic z uvedeného, co jsme tu řešili, nepopírá kauzalitu i v kvantovém světě, vlastně naopak.

No vždyť jo. Jenže superpozice existuje a kvantové počítače jsou toho důkazem. Ty na tom principu pracují (superpozice a provázanosti). Máš to vysvětlené v tom Kulhánkovi (jestli ti to bylo málo, tak si najdi další video).

Příklad popření kauzality jsem ti přednesl už na začátku. Jedním z jejích projevů je výběr určitého stavu při redukci superpozice.

neexistující kvantové počítače postavené na provázanosti - byť je to tak uváděno - myslím nejsou důkazem její existence
zcela v klidu a dokonce lépe i na pochopení to lze realizovat pilotní vlnou, jak jsme si dovolil trochu zafantazírovat ....

Neexistující kvantové počítače nejsou důkazem její existence, ale existující kvantové počítače ano.

Ani ty pokusy, které zatím ničím nepředčí klasické, nejsou důkazem superpozice ve smyslu kvanta ve všech možných stavech současně. Jsou důkazem jen toho, že kvantu můžeme sami jako lidé "přidělit" nějaký příslušný stav, který umožňují - tedy třeba na Kulhánkovo příkladu těch elektronů a jeho energetických hladin jsme schopni elektronu udělit/poslat ho na příslušnou energetickou úroveň, ve které může existovat. Neznamená to, že do té chváíle existoval ve všech možných energetických úrovních.

Ale ano, dokazují. Už v těch dnešních počítačích jsou qbity nacházející v superpozici dvou stavů (pokud by tomu tak nebylo, nebyli by to kvantové počítače). Superpozice a provázanost je základním principem fungování kvant. počítačů a díky tomu jsou tak rychlé. Máš to tam vysvětlené Kulhánkem.

Jak jsme psal, superpozice v možnosti kvanta nabývat různých stavů ano, ale superpozice v podobě současného stavu všech možností ne :-))))))))))))) to by v počítači nemohlo fungovat ,.-)))))))))))))))))

Podívej, zjisti si, co to je superpozice (a co není) a přestaň blbnout. Už je té blbosti moc.

Klidně si to dostuduj, budu rád :-))))

http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/744-superpozice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_superpozice

Kvantový stav systému obsahuje veškerou informaci, kterou lze měřeními o tomto systému získat. V kvantové fyzice je proces měření netriviální úkon, kde naměřený výsledek neodlučitelně závisí i na zvoleném způsobu měření. V závislosti na zvoleném způsobu pak měření dává obecně jiné výsledky. Provádíme-li jistá měření na dvou podsystémech, mohou výsledné hodnoty různých měření vykazovat velmi silné korelace. Lidově řečeno, výsledky měření pro první a druhý podsystém se chovají velmi podobně. A to natolik, že tuto podobnost nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Takto silné korelace mezi výsledky měření na kvantových podsystémech jsou projevem kvantového provázání.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A9_prov%C3%A1z%C3%A1n%C3%AD

Jako já ti nabízel ukončení už 2x, nemohu za to, že se nedokážeš ovládnout .-)))))))))))))­)))))))

Tady se míní to, že proces měření zasahuje do chování měřeného systému. Když chceš např. v makrosvětě zjistit, stav nějakého předmětu, tak jeho zjištění můžeš provést různými metodami a vždy dostaneš ten samý výsledek. U kvantových objektů je naproti tomu zjištění stavu závislé na tom, jaké kroky a v jakém pořadí provedeš. (Tady zkrátka neplatí, že 3+2=2+3) protože každým tím krokem do měřeného systému vneseš vliv, který jeho stav změní. Dále viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A9_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD#Specifika_kvantov%C3%A9ho_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD

No :-)))))))))))))))
To ti píšu celou dobu, že způsob měření stavu částice v superpozici ovlivňuje výsledek a to tak, že jsou ty výsledky až různé .-))))))))))))))))))
Já ti věřím, že to je na tom linku, takže už víš, že to fyzici tvrdí a že to tak je :-)))
Kauzalita tedy zatím popřena nejen nebyla, ale prakticky naopak potvrzena právě tím, že záleží i na způsobu měření.

A teď už kdyžtak jenom nějakou tu reakci na ten můj dotaz ohledně tvého "superpozičního" (založeného na superpozici, nikoli tedy jen kvantového, založeného na kvantech) počítače - ja to teda funguje od zadání až po výsledek výpočtu třeba 1+1=2.

A pak už tohohle necháme. :-)))

Tak si to přečti. Netvrdí se tam to, co tvrdíš ty. Neříká se tam, že bychom aktem měření určovali jaký bude konkrétní výsledek měření. Tedy že bychom tím "říkali" částici, do jakého stavu má zkolabovat.

Kauzalita popřena byla a dával jsem ti o tom výpověď hned na začátku. Přestaň se chovat jako ignorant.

Kauzalitu jsi nikdy v diskusi nezpochybnil. Je mi to moc líto.

A pokud mi sem ted sám napíšeš, že záleží i na pořadí kroků měření, a podle toh odostaneme výsledek .... :-))))))))))) ono je úplně jendo, jestli přímo nějak strčíme do kvanta a to se stabilizuje na nějaké hodnotě, nebo jestli těmi kroky jen odečet zpomalíme, a kvantum se mezi tím dostane do jiného stavu, nebo ... prostě je vlastně lhostejné, co a jak naměříme - buď to ovlivníme měřením, jak píšu celou dobu a i ty jsi to poslal, a nebo cytneme výsledek, který má svoji příčinu někde "pod kvantem", kterou ještě neznáme .-))))))))))))

ale tobě se díky té neznalosti asi zcela nesprávně zdá, že tam žádná kauzalita není :-))))

tohle se vědě stalo už 1000x.

co ten počítač?

Zpochybnil: https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=75776#p75776 A líto mi to neni.

Procesem měření neovlivňujeme samotný proces výběru konkrétního stavu. Ty si to představuješ jak Hurvínek válku.

Ale ne, že si to myslíš je hezké, ale jen tvoje věc :-)))

Proč pořád lžeš o konkrétním stavu? :-))))))))))))
Ty si to představuješ jak Spejbl Hurvínka :-)))))))))))))­))))))))

Prostě měření ovlivňuje výsledek.
To bys snad pochopit mohl a už se zklidnit.

Co ten počítač?
Jestli to nechceš řešit, tak mi to napiš a už to skončíme, zase se z toho stáva jen estráda tvého ega a to už jsme zažili.

Ty jsi prostě egomanskej debil...

aj ty sa vyjadruješ ako necitlivý nevzdelanec, bez úcty....

To se vyjadřuješ ty. Ty dokonce necitlivý nevzdělanec bez úcty reálně jsi.

Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.

Denně porušuješ 8. přikázání z Desatera.

Já ti rozumím, ani nevíš jak .-))))))))))))

PS : já ale nepsal, že my měřením ZÁMĚRNĚ určujeme KONKRÉTNÍ výsledke měření :-))))
Já ti celou dobu píšu, že tím měřením výsledek ovlivňujeme - tedy že výsledek má příčinu v měření :-)))
Tak já nevím :

"(Tady zkrátka neplatí, že 3+2=2+3) protože každým tím krokem do měřeného systému vneseš vliv, který jeho stav změní."

To je tak, když pracuješ jen na základě narychlo získávaných informací z netu přímo během debaty .... :-)))

???
Tam je ale přeci kauzalita naprosto jasná právě tím, že měření a jeho způsob předurčí ten změřený výsledek. to už jsme ale přewci probrali??????

pokud by existovala superpozice schrodingerovi kočky, do otevření krabice NEVÍME, po jejím otevření uvidíme co uvidíme- tvoje superpozice tvrdí, že to, co uvidíš, bude ovlivněno tvým pohledem (jasná příčina (pohled) a následek (viděné), já se liším jen v tom, že tvrdím, že kočka byla to, co uvidíme po otevření krabice, už před otevřením krabice. což je vysvětleno pilotní vlnou, která vysvětluje dualitu částic (kvantově-vlnový princip)

Měření nic nepředurčí. Už jenom z toho důvodu, že redukce superpozice (kolaps vlnové funkce) se neděje zdaleka vždy v důsledku aktu měření (jsou to vlastně jenom výjimky, kdy se tohoto procesu účastní člověk).

Kolaps vlnové funkce má vždy nějakou příčinu. Kauzalita. My rozhodně víme, že kolaps vlnové funkce způsobuje naše měření a dto dokonce natolik, že různý způsob měření přináší i různé výsledky. Z tohoto důvodu tato vlastnost superpozice (a to dokonce i pokud tu superpozici charakterizující vlastnost - dualitu a neurčitost - popíšu s pomocí pilotní vlny) je u QC v podstatě nevyužitelná. Proto jsme chtěl vědět, jak je to řešeno u QC konkrétně, což mi ani Kulhánek nevysvětlil. Superpozice je dle mého využita jen ve smyslu, že kvanta mohou nabývat každého z možných stavů, což je dáno jeho vlastnostmi (příčina). Jak i kulhánek zmínil, nelze dostat do superpozice všechny vlastnosti kvanta.
Jen u toho kolapsu měřeného člověkem o něm víme. že k němu dochází i z jiných příčin než jen díky lidského měření lze logicky předpokládat, ale ověřený máme jen zásah člověka. a nebo pak samozřejmě to lze vysvětlit pilotní vlnou, která zcela odstraňuje i jen ten filosofický předpoklad, že kvantum je v superpozici, tedy až do změření ve všech svých možných stavech. Což by samozřejmě vysvětlilo i kolaps vlnové funkce ve smyslu, že nic takového není, že jsme prrostě změřili jen to, co bylo celou dobu před měřením,.

Samotný kolaps ano, ale výběr konkrétního stavu ne. Nevim co nazýváš těmi výsledky. Měření je určitý fyzikální proces a k redukci superpozice dochází vždy, když dojde k tomuto fyzikálnímu procesu (k němu dochází průběžně od začátku existence vesmíru).

???
Výsledkem je měřený/zjišťiovaný stav kvanta.
polarizace fotonu, energetická úroveň elektronu, život nebo smrt schrodingerovi kočky - to všechno, co zjistíme, naměříme, je podle bohrovi kvantové mechaniky přímo ovlivněšno procesem našeho měření nebo zjišťování, protože to měření, zjišťování způsobí ten kolaps vlnové funkce do jednoho určitého stavu. akorát klidně. akorát se ty stavy u jenoho a téhož kvanta budou/mohou lišit i z důvodu použití jiného způsobu měření/zjišťoivání

prostě o tom nevíme skoro vůbec nic, o téhle superpozici, která pracuje jen s hustotou pravděpodobnsoti, usuzujeme na ni jen z vnějších projevů.

Ten konkrétní zkolabovaný stav, tedy stav, který je vybrán ze všech superponovaných, není nějak dán způsobem měření. Jeden způsob měření ti dá pokaždé jiný výsledek, čili způsob měření neurčuje, jaký stav ze všech možných bude vybrán.

Žádné měření není nikdy stejné, minimálně rozdílem v čase. Navíc že by jeden způsob měření nedal jeden výsledek jsme nečetl, jen že to závisí na způsobu měření, tedy je zjevné, že měření je příčinou toho kolapsu a výsledku

Přitom pilotní vlna uvedené plně vysvětluje bez nutnosti "superpozice", co že se to děje a že to kvantum má celou dobu konkrétní vlastnosti, které pak změříme. tím "celou dobu konkrétní vlastnosti" nemyslím, že stále stejné, ale nikoli stav všech možných současně

Může být měření stejné. Např. při dvouštěrbinovém exper. je měření vždy stejné (dopad na stínítko). Děláš furt jedno a to samé a přesto je výsledek pokaždé jiný. Kromě toho to co tvrdíš žádný fyzik netvrdí.

Při štěrbinovém experimentu je výsledek vždy stejný .-)))))))))))))­))))))))))))))
Uvedený experiment je ale záležitost duality, tedy částico-vlnového charakteru částice, nic o nějaké superpozici :-)))))))))))
A víc než výborně to vysvětluje pilotní vlna a to při zachování toho částico-vlnového charakteru, jen narozdíl od Bohra, který tvrdí, že uvedená dualita, č-v charakter jsou přímo vlastnosti částice, a částici objevíme při zhroucení té vlnové vlastnosti (funkce), broglie-bohm ty vlnu popisují jako samostatnou, s částicí pouze spojenou nějakou vazbou, přičemž ta částice je stále jen částice, akorát se veze na vlně. a ten interferenčí obraz na stínítku dělá ta vlna, která, celku logicky jasně, proniká objemi štěrbinami a za nimi právě interferuje. vysvětlení vcelku jednoduché a účinné. :-)))

Ne není vždy stejný. Každý jednotlivý foton (nebo cokoli jiného) dopadne na stínítku jinam. Pokud by byla pravda, co říkáš, tak by každý zkolaboval do stejného místa (bodu).

Ten vlnový charakter je projevem superpozice, konkrétně vlastnosti "poloha". Fakt si o kvantovce něco přečti, protože by ti bylo potřeba vysvětlovat základy (zmiňoval to tam i ten Kulhánek).

???
Dvouštěrbinový experiment pracuje s JEDINÝM fotonem, protože při mraku fotonů samozřejmě nedokážeš popsat srážky jednotlivých fotonů před, při průchodu i za štěrbinou - tak to jsme si teda myslel, že už víme oba, že ten experiment se provádí zásadně s jedním fotonem a výsledky jsou pro ten jeden, neovlivňovaný jinými, vždy stejné. ta interferenční spektra nejsou způsobena fotonem, ale energetickým polem (čelem vlny) - ve tvé kvantovce vlnovou funkcí, která nám brání současně vidět částici.
Netuším, proč by měl každý zkolabovat do stejného místa .-))))))))))))) Zkolabuje tam, kde se nachází ve chvíli zkolabování vlnové funkce ve tvé kvantovce, u pilotní vlny v tom místě, do kterého na stínítku dopadl.

Ve tvé kvantovce je vlnový charakter způsoben siperpozicí, ale jedná se ve skutečnosti o dualitu částic, superpozicí nazváno jen pomocně, protože u jiných částis je superpozicí ještě i leccost jiného :-))))) Pilotní vlna z té tvé superpozuice dělá časopis sluníčko pro děti .-)))))

Mám načteno, teď je řada na tobě, aspoň ty základy.
Kulhánek tam o uvedeném nic neříkal, pokud tvrdíš že ano, zajímalo by mne, co (jsi z mého zase nepochopil)

No a co ten tvůj superpoziční počítač, jak funguje?

Výsledky nejsou stejné. Každý foton kolabuje do jiného stavu (místa), ačkoli dělám stále jedno a to samé. A jinak píšeš nesmysly z nepochopení těch jevů a pojmů.

???
To jsi vážně tak hloupý?
Foton kolabuje tam, kde je ve chvíli kolapsu vlnové funkce.
Ale obrazec na stínítku způsobený vlnou je vždy stejný :-)))))))))))))­)))))))

Ty bláho, víš ty o tom aspoň něco?
Mně zarazilo už jen to, jak jsi zkoušel "skryté parametry" montovat na kauzalitu, přitom skryté parametry byly zkoumány (a vyvráceny) JENA POUZE v souvislosti s nelokálností kvantových jevů

To je asi marné

Co ten tvůj superpoziční počítač, pokusíš se aspoň, čistě jen teoreticky, oba víme, že i kvantová mechanika je zatím jen teorie a filosofické "obejmutí" toho, co neznáme. Zajímalo by mne, jak si představuješ že funguje superpoziční počítač

ale asi už nic víc .-))))))))))))

Foton samozřejmě nekolabuje, ale objeví se tam, kde je ve chvíli kolapsu vlnové funkce - podle tvé kvantové teorie

Tyvole ty nemáš znalosti vůbec žádné! Když se foton nachází ve formě vlny, tak je tam všude a ne na konkrétním místě. Všude kde je ta vlna, tam je ten foton. (Speciálně tohle tam zmiňoval ten Kulhánek.) Na stínítku vlny žádný obrazec nedělají, poněvadž ten obrazec sestává z velkého množství jednotlivých teček - bodů, kam zkolabovala každá jednotlivá vlna-foton. Každý zkolabuje do jiného stavu, ačkoli jsou podmínky pokusu pořád tytéž.

Skryté parametry se týkají obecně superpozice. Nelokálnost = nacházení se v superpozici.

Ty jsi hlavně u těch kvantových počítačů nepochopil tu principiální skutečnost, že to že kvantový objekt zaujímá dva různé stavy zároveň (je v superpozici stavů), se využívá k rychlejšímu řešení úloh. Že právě na tom je to postavené.

:-)))
Dualita, tedy částicovo-vlnový charakter. Dostuduj .-)))))))))
Ano, vlna je kde je foton. Ale foton není ta vlna .-))))))))))
Ty "tečky" vytváří (a proto ten obrazec i zeslabuje a zase zesiluje intenzitu) interference vlny :-)))))))))))))))))) interferenčí závislost vlny,, vždyť to bylo i někde na tvém linku, rozhodně na tom mém videu .-)))))))
:-)))))))))))))­))))))))))))))))

Ne, nelokálnost je o tom přenášení informace na "nekonečnou vzdálenost" .-)))))))))))))­))))))))))))))))))

Postavené je to na tom, že kvantum může nabývat rozličných stavů. Jak i kulhánek sám popisuje, my tu stavy v superpočítači i ovlivňujeme :-))
Takže představu, jak by fungoval tvůj superpoziční počítač, aby výsledke nebyl ovlivněn přečtením výsledku, nemáš.
Dobře :-))))

Ty si dostuduj co všechno znamená a obnáší vlno-částicový charakter. Házíš tady pojmy a zjevně pořádně neznáš jejich obsah. Foton je všude tam, kde je ta vlna. Tu tečku nevytváří samotná interference, ale interakce toho fotonu-vlny s tím stínítkem.

Kvantová nelokálnost – skutečnost, že kvantové objekty nemusí být lokalizované v jednom jediném místě. Například elektron se vyskytuje v celém atomárním obalu a známe jen pravděpodobnosti jeho výskytu, foton se vyskytuje v obou ramenech interferometru současně atd. Kvantová nelokálnost objektů mikrosvěta spolu se superpozicí a provázaností kvantových stavů patří k základním pilířům současných kvantových technologií.
https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=2598

Postavené je to na tom, že kvantum může nabývat rozličných stavů naráz! qbit má např. hodnotu 0 i 1 (tj. je zároveň ve stavu "0" i ve stavu "1").

Ty si musíš dostudovat, že pilotní vlna to řeší s úplně stejnými výsledky experimentů a nepotřebuje "vlnově-částivcový" charakter vlny, částice :-))))))))))
Jinak sám v té své kopii máš, že nelokálnost SOPOLU S SUPERPOZICÍ, je tedy naprosto zjevné, že to sice patří do stejného oboru, ale NENÍ TO TOTÉŽ, NESOUVISÍ TO TAK, ŽE BY NELOKÁLNOST NEMOHLA BÝT BEZ SUPERPOZICE A SUPERPOZICE BEZ NELOKÁLNOSTI :-)))))))))))))­)))))))))))))))))

Hrozný, gfakt hrozný. Rozhodně zatím žádné popření kauzality.

Klidně pokračuj :-)))))))))))))

To doporuč Kulhánkovi a jiným studovaným fyzikům, ať si něco dostudujou.
Už jsem to psal, nelokálnost je projevem superpozice vlastnosti "poloha". Objekt má buď přesně určené vlastnosti a pak se nachází ve formě objektu jako ho známe ze zkušenosti, anebo nemá, nachází se v superpozici stavů a pak existuje jako vlna. (Mimochodem to tam taky vysvětluje Kulhánek.)

V té ignoranci jsi stejný jako Visitor.

á to doporučuju tobě .-))))
mně nemusíš vysvětlova, co je superpozic a lokálnost nelokálnost :-))))))
to tys nevěděl, že skryté parametry byly zkoumány jen u té ne-lokálnosti :-)))
a pár dalších věcí .-)))
ale dá se to naučit

Tvůj problém je, že ty ses z 1000 interpretací kvantovky upnul k jediné, zcela ignoruješ, že stejné a stejně pouřitelné výsledky jako v té bohrovo interpretaci získáš při využití brogli-bohmovo, díky tomu navíc bez podivností vysvětlíš pár daších věcí a budeš moci opustit na první pohled nesmysly (i když samozřejmě dost podivností ještě zůstane, protože "tam dole" to zdaleka ještě neznáme (teda ty jo, ty už jsi na dně, díky svému ignorantství, možná většímu, než jaké projevuje VISITOR .-)))))))))))))))))) )

je docela dobře možné, že částice se nenachází ve dvou možných stavech současně, ale že je prostě tvořena částicí a vlnou, která se nám jeví jako 2 stavy jednoho a téhož objektu, ale to jen proto, že "pod to" už nevidíme :-))))))))))))))) ale jasně, proč to neignmorovat a nevést si svou :-)))))))))))))­)))))))))))))

jasně, kulhánek se tam netají tím, že používá kodaňskou interpretaci :-))))))))))))
tak co by měl říkat jiného? .-)))))))))))))­)))))))))))))
Prostě ji převzal jako ty, asi s emu nejvíc líbila
a není to málo, antone pavloviči? .-)))))))))))))­)))))))

každopádně kauzalitu to nijak nepopírá a o to šlo

jedeme dál?

Tvůj problém je, že díky své egománii máš potřebu "mít pravdu za každou cenu" a tahle potřeba tě nutí k ignoraci, zapírání, vymýšlení blbostí a velice infantilnímu směšnému chování a jednání. Nutí tě debatovat o věcech, o kterých nemáš ani páru, používat termíny a koncepty, kterým nerozumíš, a to všechno jenom proto, abys neprožíval méněcennost. Kdybys přitom zredukoval svojí aroganci, tak bys spolu s tím zredukoval i pocit méněcennosti (zde platí přímá úměra).

Tak pokud ses už vyplakal z toho, že o kvantovce skoro nic nevíš (a to platí i k předchozímu tvému a já ti vysvětlil už vše nejméně 3x), tak bys snad mohl překonat své ego a mohli bychom to teda ukončit a nezasírat to tady ještě týden, jak dokážeš.

jen to odsouhlas slovy "jo, dobře" a zase se můžeš chovat normálně. v opačném případě to už jde všechno tohle komplet za tvým egem.

Tohle je jenom další hloupý infantilní projev tvé egománie.

:-))))))

PS : vážně je to qUbit .-.))))))))))))))))) a může mít hodnotu 0, 1 nebo 01 .-))))))))))))))))
vysvětleno a doloženo včera :-))))

Jistě, včera ti to vysvětloval Kulhánek v tom videu, že qbit může nabývat dvou různých hodnot zároveň, díky existence kvantového jevu superpozice.

Ani omylem. Kulhánek mluvil o qubitu
a to vůbec nemusel, to já vím, že ve tvé a jeho interpetaci kvantové teorie se operuje se superpozicí
a dokonce i jak zhruba může vypat víc možmných stavů.

nicméně současně v tom kvantu existovat nemusí, stačí přijmout pilotní vlnu :-))))))

a vlastěn se vůbec nic nezmění, ani zadání, ani výsledky, jen nemusíme blázxnit s tím, že kočka je živá i mrtvá současně jen proto, že nevíme a máme max hustotu pravděpodobnosti :-)))))))

do vánoc to máš :-)))

jo a s kauzalitou nic z toho nesouvisí .-))))

to jako by si řekl, že splachovadlo nesouvisí se záchodem

?????
Ty máš doma ještě hajzl se šňůrkuou?

PS : Než budeš pokračovat v sebezesměšňování, chtěl bych tě upozornit, že jestli přijdeš s tvrzením, že kauzalita "tam" (kvantový svět) neexistuje (neřeším, že nemáš na čem to doložit, ale tvrdit bys to klidně mohl .-)))))) a náhody tam jsou běžné, tak tím přímo popřeš Boha :-)))))))))))))­))))))))))))
tak si dobře rozmysli, jestli se zapojíš :-)))))))))))))

PS : leda bys to myslel naopak, že tam kauzalita je (a tak to souvisí), pak jsi ale lehce mim o téma a superpoziční stavy, ve kterých je tahle už druhý den zbytečná debata :-)))))))))))))))

O čem že... Tyvole to je jak debata s kiwim

Ta částice se nachází ve dvou různých stavech zároveň, to je jisté, poněvadž jinak by kvantové počítače nebyli tak rychlé. Mimochodem na téhle schopnosti jsou postaveny i jiné jevy, např. teleportace (ta byla také už provedena).

Rychlé jsou kvůli provázanosti :-)

To taky, ale je to provázanost superponovaných stavů. Právě díky superpozici pracuje počítač s více informacemi naráz (v jednom kroku).

Uvedené může díky provázanosti. :-))
ale důležité je, že se kauzalita neztrácí a jak konkrétně by fungoval tvůj superpoziční počítač se asi taky nedozvíme, takže hurá, už je konec :-))))

Díky provázanosti superpozic v jednu superpozici. Existuje nekauzalita v podobě kvantových skoků atomů z jednoho stavu do druhého, stejně jako při redukci superpozice stavů do jednoho konkrétního stavu.

Provázanost superpozic?
Tak to já zůstanu u své provázanosti kvant.
To, že ty skoky nám připadají náhodné náhodnost bohužel nedokazuje, prostě jen nevíme. Jako nevíme u "náhody" i v makrosvětě.
Je mi líto

No jistě, vždyť to tam Kulhánek vysvětloval. Provázanost znamená, že superpozice všech částic jsou svázány v jednu superpozici (jsou vzájemně provázány a tvoří jednu hromadnou superpozici).
To je jenom tvoje přání. Ve skutečnosti nemáš potřebné znalosti, abys do dovedl posoudit.

:-)))))))))))))
superpozice je současnost všech možných stavů jednoho kvanta :-))))
provázanost je záležitost mezi dvěma kvanty, nikoli mezi dvěma superpozicemi, to už je jen takové dětinské blábolení :-))) i tak ale platí opak, ne že tvoří jednu velkou superpozici, ale naopak u nich dojde k výběru nějakého konkrétního "superpoziičního" stavu a u propojených kvant vznikne mezi těmi stavy nějaká konklrétní provázanost :-))
kulhánek tam jasně vysvěttloval, že to je o provázanosti, dokonce v úvodu ukazoval to množství provázaných kvant

já chápu, že když tomu nerozumíš, tak si myslíš, že jsou provázané superpozice

ale hlavní je, že nikdo nepopřel kauzalitu.

Tak znovu princip kvantového počítače:

Každý kvantový počítač využívá tři základní jevy z kvantového světa: superpozici, provázanost a interferenci. Princip superpozice je v mikrosvětě důsledné uplatňován. Objekty mikrosvěta mohou být ve více stavech naráz a teprve v okamžiku měření se realizuje jeden z možných stavů, který je výsledkem tohoto měření.

V bulletinu AB 33/2017 věnovanému teleportaci jsme se zmínili o provázanosti objektů, při níž mají dva objekty společnou vlnovou funkci. Například dva elektrony, které mají společný původ, mohou mít provázané kvantové stavy. Provázané kvantové stavy je možné uměle navodit také za pomoci mikrovlnného nebo laserového impulzu. Výsledkem provázanosti je společný stav obou elektronů, který je superpozicí čtyř možností...

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. Ty mohou být reprezentovány například určitým napětím na elektrodě nebo orientací magnetické domény v magneticky aktivním materiálu harddisku či jiného média. S těmito nulami a jedničkami poté děláme základní operace (například logickou negaci (NOT), logický součin (AND) nebo logický součet (OR). Pro určitou kombinaci nul a jedniček na vstupu je dána konkrétní kombinace nul a jedniček na výstupu (viz ukázka v následující tabulce). U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice. V případě provázanosti dvou qubitů máme k dispozici 4 koeficienty (viz poslední vztah). Podaří-li se nám provázat N qubitů, je počet koeficientů 2N, tj. pro 50 provázaných qubitů je počet koeficientů 250 ≈ 1015, tedy více informací, než je schopen pojmout jakýkoli klasický počítač. Samozřejmě, že příprava velkého množství provázaných qubitů a jejich udržení po dostatečně dlouhou dobu je velkým technickým problémem.
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_37_kvp.php

Superpozice je reálný jev, poněvadž díky ní pracují kvan. poč. daleko rychleji než klasické (viz tučné zvýraznění).

Nekauzalita byla dokázána a ty s tím nejsi schopen nic udělat. Nejsi schopen to dokonce ani přijmout, to je celé.

:-)))))))))))))­)))))))))))))))))
Ještěže já už zoufale nic hledat nemusím a jsme schopen reagovat jen "z hlavy" .-))))

Superpozice je označení pro současnou přítomnost x stavů kvanta .-)))
Jak sám kopií dokazuješ,. superpozice (kterou lze úplně stejně popsat pilotní vlnou, stejné vlastnosti, stejné výsledky :-))))))))))))))))) čili je to jen o interpretaci a názvu, s pilotní vlnou ovšem nepotřebuješ ty stavy popisovat jako "současné kvanta", souyčasně živá a mrtvá kočka :-))))) je jen základní, nijak významný parametr
To zvýšení výkonu je pak dáno jednoznačně až provázaností qubitů, jak správně kopíruješ :-))))) bez toho bys se superpozicí dopadl jak baťa s dřevákama

Ten důkaz narušení kauzality mi konečně už poskytneš? :-)))))
Důkaz, nikoli sdělení, že u něčeho nevíme, proč se to děje.
Skryté parametry se týkají provázanosti, tedy vůbec ne kauzality .-)))))))))))))))))

Já tě nechci zdržovat abys zoufale hledal nějaké informace potvrzující tvoji neznalost v dané věci, ale to je na tobě, co ti ego nedovolí.

Nicméně když tak ten jednoznačný důkaz nekauzality si ještě prosím .-)))

Je jedno jak to nazveme, podstatné je, že element. objekty mohou být ve stavu, kdy nemají přesně určené hodnoty některých svých vlastností, ale nabývají všech těch možných hodnot zároveň. Toho využívají kvantové počítače (ale i třeba teleportace). Viz:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Díky tomu jsou kvan. poč. rychlejší než klasické.

Za důkazem si musíš zajít za nějakým fyzikem, který ti to ukáže v laboratoři. Jinak ale vzhledem ke tvé laickosti nejsi v pozici, kdy bys to mohl vyvracet a tvrdit něco kategoricky.

O tom prvním není sporu už dávno :-))))))))))))
A já ti už dávno vysvětloval, že jen existuje interpretace, která nevyžaduje strašidelnosti typu že jedno kvantum má současně 4 stavy, a teprve až ho změříme, změříme jen jeden, nebudeme vědět který, proč a s jakým výsledkem

Pilotní vlna dává "soustavě vlny a částice - kdy jsou to "oddělené provázané objekty" vlnově-částicový charakter, tedy totéž, co je označováno jako superpozice - stejné možnosti, stejné výsledky. :-))))
A v případě argumentace rozpadem atomu dokonce není třeba se zdržovat blábolem, že elektron je "všude v atomu" (ale ne jako vlna, jako patvar) , ale pak by nehrály roli energetické hladiny a elektron by ani nemohl přeskakovat .-)))

Jen tvoje neznalost daného a tvé ego tě omlouvá z prodlužování "diskuse" na uvedené téma, nejsem si jist, že to pochopíš alespoň teď :-)))

Kvantové počítače jsou rychlejší kvůli provázanosti .-))))) 2 možné stavy kvanta (pro jednoduchost) ti zrychlí QC jen 2x a ještě ani to ne. Teprve ta provázanost zrychlí na ten mnohanásobek .-)))
opět pro jednoduchost pro člověka, který se v tématice zjevně vůbec neorientuje, tedy tebe - kdyby šla vytvořit provázanost mezi 1 a 0 (jednostavem) bitu, také bys tím počítač zrychlil .-)))))))))))))­)))))))))))

Kauzalita teď už nebyla vůbec na pořadu dne, nebo se mýlím? .-)))))))))))))

To není interpretace, to je fakt. Ten objekt nemá jenom jednu hodnotu své vlastnosti, on má všechny ty hodnoty naráz. Právě to je to, co zrychluje kvantový poč. oproti klasickému, že každá ta hodnota představuje informaci a on pracuje se všemi těmi informacemi naráz (v jednom kroku). Takže se to reálně děje. Máš to dobře vysvětlené v tom textu, který jsem ti teďka posledně dal.

To je interpretace .-)))
Poslal jsme ti link na asi 1000 interpretací kvantové fyziky a sám dodal pochopitelnější asrozumitelnější pilotní vlnu, která ale jinak dává stejné experimentální výsledky a nevybočuje ani ze tvé superpozice .-)))))))
To pracuje se všemi superpozičními stavy naráz i u pilotní vlny, kde jsou současně, protože podle té se kvantum jako vlna i částiče současně JEN NECHOVÁ, ale současně vlna (pilotní) a částice fyzicky opravdu je .-)))))))))))))­))))))))
a taktéž pracuje s oběma stavy současně, protože "tam jsou", jen mnohem definovaněji .-)))))))))))))))

tnejhorší je, že ty nechápeš dokonce ani to, co ti já už nejméně dva dny píšu ..... a nezastavíš se, i když tě 4x vyzývám.

QC můžeme opustit, leda pokud bys mi chtěl naprosto konkrétně popsat třeba výpočet 1+1 od zadání vstupu do QC, co se a jak děje v QC a jak si přečtu výsledek za pomoci tvého pojetí superpozice.

Není, je to fakt. Kvantové objekty mohou mít všechny hodnoty vlastnosti naráz. Rychlost kvan. poč. to dokazuje. Tohle se nedá nijak okecat. Kvan. poč. právě díky tomu zpracovává více informací naráz v jednom kroku. Tudíž je to reálný jev a nikoli interpretace.

Tvoje verze to tak říká, ano :-))))
Že je mají současně, tedy naráz, pro jistotu, když to moje současně neuspělo, a že se pak překlopí do nějakého konkrétního jednoho až při pozorování.
Rychlost QC je dána primárně provázaností
To se nedá nijak okecat, to říkal i Kulhánek .-))))

Ano, ta provázanost je reálný jev. A existuje i u pilotní vlny, která na kvantové úrovni vykazuje stejné vlastnosti a výsledky měření jako superpozice, jen bez tý strašidelnosti, že jedno a to samé kvantum má "vlnově-částicovou neurčitost" až do kolapsu vlnové funkce (dovozeno štěrbinovým experimentem

no a pilotní vlna říká, že existuje spojení částice a vlny, kdy jedno i druhé existují současně a my až do změření nevíme vlastnosti, ve chvíli, kdy je změříme, určímě i částici v místě kde je, i vlnu a její projevy (protože pilotní vlna, stejně jako ta vlna (stav kvanta) ze tvé interpretace změřit neumíme (zatím). :-)))))))))))

Tudíž je to interpretace, která se ale neliší od jiné interpretace v chování a výsledcích :-))))))))) I v QC je využíván i u pilotní vlny ten "propojenec" kvanta a vlny, což ty nazýváš superpozicí (soičasnou existencí vlnového i částicového charakteru kvanta).

vždyť to není tak těžké ...............

Kulhánek říká:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.

to ale umí i interpretace pomocí pilotní vlny, copak to fakt vysvětluju tak nesrozumitelně? .-))))))))))))
U superpozice se navíc jedná jen o nabývání hodnot hustoty pravděpodobnosti .-)))))))))))))­)))))))
Zajímalo by mne, jak doložíš, že kvantum nabývá vícero hodnot naráz, když kdykoli se na něj podíváš, zjistíš jednu jedinou hodnotu, ještě i pokaždou jinou, a to i podle toho, čím měříš - tedy stav kvanta je ve tvé interpretaci ovlivněn měřením .-))) jak víš, že nabývá všech hodnot naráz? už to tak někdo zm+ěřil, všechny najednou?
za prvé se jedná jen o hustotu pravděpodobnosti a za druhé to je přeci jen teorie, která není pro QC vůbec nutná, pro QC stačí, aby kvantum MOHLO nabývat vícero hodnot, nemusí je nabývat naráz. (naopak, to by byl jen problém, protože by se člověk nedozvěděl s jistotou výsledek).
ostatně, i proto mají QC tak obrovskou chybovost a čím víc qubitů, tím víc chyb a opravné programy pak prodlužují výpočet na stejnou dobu jako u klasického počítače a ještě nemáš jistotu
takže QC, pokud by už existoval nějaký opravdu prokazatelně funkční a ověření (a to neexistuje, jak sdělil i Kulhánek, že ty dva mají mizivé využití, IBM sice už vloni mělo něco s 1000 qb, ale obávám se, že to je zatím taky jen hračička) tak by byl v současnosti vhodný opravdu max k hledání cesty z bludiště nebo hesla, tedy tam, kde je třeba prozkoumat (vyzkoušet) spoustu dat, ale nikoli se dobrat ke konkrétnímu výsledku v podobě třeba i komplexního čísla.

Vždyť to dokazuje právě ten kvantový počítač. Copak to nechápeš? Přečti si znova, co jsem naposledy napsal. Kvan. počítač pracuje s více informacemi naráz, protože kvantové objekty mohou nabývat více hodnot svých vlastností naráz.

Na více informací naráz stačí i pilotní vlna, copak to nechápeš?
Že nabývají naráz všechny možné stavy jedné vlastnosti nikdo nikdy nedokázal, to je teorie. :-)))))
Pro QC stačí to, že MOHOU nabývat různých hodnot svých stavů. Reálných, jak popisuje pilotní vlna. Nikoli jen hustoty pravděpodobnosti, jak popisuje superpozice .-))

Na tom "naráz" spočívá ta rychlost. Jsi tupej jak zdejší rusofilové. Opakuju znova:

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.
https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=76742#p76742

Na tom "naráz" nespočívá vůbec nic už jen proto, že to naráz není doloženo
Více hodnot svých vlastností (určených jen hustotou pravděpodobnosti, žádnou konstantou) dosáhneš i při interpretaci v podobě pilotní vlny
Ta rychlost je díky provázání
Vždyť to máš přímo v té své kopii, kd eje ten "výpočet ycholsti" jasně provázán na to propojení :-))))))))))))))))

uf, ale aspoň o něčem jiném než blbce a blbovi :-.))))))))))))))))

To "naráz" je klíčové, protože díky tomu může počítač pracovat naráz s více informacemi. A ty informace jsou reálné, poněvadž počítač pracuje s reálnými věcmi a ne s interpretacemi, tudíž i ta schopnost nabývat více hodnot naráz je reálná. A s více informacemi naráz může počítač pracovat i bez provázanosti, takže provázanost tu skutečně není principielně klíčová (ta jenom rozšiřuje množství těch naráz zpracovávaných informací ze dvou na více).

To "naráz" opravdu není klíčové.
Klíčová je ta možnost jako taková, že nějaká vlastnost může nabývat různých hodnot, nemusí je mít naráz, k čemu by to bylo? Proto jsme se tě ptal, jak přesně by tvůj superpoziční počítač s hustotou pravděpodobnosti spočítal příklad 1+1.
Tak jasně, to jsme ti psal, že i hexadecimální bit (já vím, hebit) by mohl pracovat s 16 hodnotami "naráz" a bylo by to rychlejší. (ale vytvořit hebit a naučit s n ím algoritmy, vše uměle, by asi nebylo úplně ono jako s kvantem, které může nabývat vícero hodnot (stav vlastnosti), nikoli nutně jen jedné, tak nějak "přirozeně" a nám stačí se to naučit jen ovlivňovat a číst nejen v nějaké pravděpodobnostní rovině.