Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

No jistě, vždyť to tam Kulhánek vysvětloval. Provázanost znamená, že superpozice všech částic jsou svázány v jednu superpozici (jsou vzájemně provázány a tvoří jednu hromadnou superpozici).
To je jenom tvoje přání. Ve skutečnosti nemáš potřebné znalosti, abys do dovedl posoudit.

:-)))))))))))))
superpozice je současnost všech možných stavů jednoho kvanta :-))))
provázanost je záležitost mezi dvěma kvanty, nikoli mezi dvěma superpozicemi, to už je jen takové dětinské blábolení :-))) i tak ale platí opak, ne že tvoří jednu velkou superpozici, ale naopak u nich dojde k výběru nějakého konkrétního "superpoziičního" stavu a u propojených kvant vznikne mezi těmi stavy nějaká konklrétní provázanost :-))
kulhánek tam jasně vysvěttloval, že to je o provázanosti, dokonce v úvodu ukazoval to množství provázaných kvant

já chápu, že když tomu nerozumíš, tak si myslíš, že jsou provázané superpozice

ale hlavní je, že nikdo nepopřel kauzalitu.

Tak znovu princip kvantového počítače:

Každý kvantový počítač využívá tři základní jevy z kvantového světa: superpozici, provázanost a interferenci. Princip superpozice je v mikrosvětě důsledné uplatňován. Objekty mikrosvěta mohou být ve více stavech naráz a teprve v okamžiku měření se realizuje jeden z možných stavů, který je výsledkem tohoto měření.

V bulletinu AB 33/2017 věnovanému teleportaci jsme se zmínili o provázanosti objektů, při níž mají dva objekty společnou vlnovou funkci. Například dva elektrony, které mají společný původ, mohou mít provázané kvantové stavy. Provázané kvantové stavy je možné uměle navodit také za pomoci mikrovlnného nebo laserového impulzu. Výsledkem provázanosti je společný stav obou elektronů, který je superpozicí čtyř možností...

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. Ty mohou být reprezentovány například určitým napětím na elektrodě nebo orientací magnetické domény v magneticky aktivním materiálu harddisku či jiného média. S těmito nulami a jedničkami poté děláme základní operace (například logickou negaci (NOT), logický součin (AND) nebo logický součet (OR). Pro určitou kombinaci nul a jedniček na vstupu je dána konkrétní kombinace nul a jedniček na výstupu (viz ukázka v následující tabulce). U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice. V případě provázanosti dvou qubitů máme k dispozici 4 koeficienty (viz poslední vztah). Podaří-li se nám provázat N qubitů, je počet koeficientů 2N, tj. pro 50 provázaných qubitů je počet koeficientů 250 ≈ 1015, tedy více informací, než je schopen pojmout jakýkoli klasický počítač. Samozřejmě, že příprava velkého množství provázaných qubitů a jejich udržení po dostatečně dlouhou dobu je velkým technickým problémem.
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_37_kvp.php

Superpozice je reálný jev, poněvadž díky ní pracují kvan. poč. daleko rychleji než klasické (viz tučné zvýraznění).

Nekauzalita byla dokázána a ty s tím nejsi schopen nic udělat. Nejsi schopen to dokonce ani přijmout, to je celé.

:-)))))))))))))­)))))))))))))))))
Ještěže já už zoufale nic hledat nemusím a jsme schopen reagovat jen "z hlavy" .-))))

Superpozice je označení pro současnou přítomnost x stavů kvanta .-)))
Jak sám kopií dokazuješ,. superpozice (kterou lze úplně stejně popsat pilotní vlnou, stejné vlastnosti, stejné výsledky :-))))))))))))))))) čili je to jen o interpretaci a názvu, s pilotní vlnou ovšem nepotřebuješ ty stavy popisovat jako "současné kvanta", souyčasně živá a mrtvá kočka :-))))) je jen základní, nijak významný parametr
To zvýšení výkonu je pak dáno jednoznačně až provázaností qubitů, jak správně kopíruješ :-))))) bez toho bys se superpozicí dopadl jak baťa s dřevákama

Ten důkaz narušení kauzality mi konečně už poskytneš? :-)))))
Důkaz, nikoli sdělení, že u něčeho nevíme, proč se to děje.
Skryté parametry se týkají provázanosti, tedy vůbec ne kauzality .-)))))))))))))))))

Já tě nechci zdržovat abys zoufale hledal nějaké informace potvrzující tvoji neznalost v dané věci, ale to je na tobě, co ti ego nedovolí.

Nicméně když tak ten jednoznačný důkaz nekauzality si ještě prosím .-)))

Je jedno jak to nazveme, podstatné je, že element. objekty mohou být ve stavu, kdy nemají přesně určené hodnoty některých svých vlastností, ale nabývají všech těch možných hodnot zároveň. Toho využívají kvantové počítače (ale i třeba teleportace). Viz:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Díky tomu jsou kvan. poč. rychlejší než klasické.

Za důkazem si musíš zajít za nějakým fyzikem, který ti to ukáže v laboratoři. Jinak ale vzhledem ke tvé laickosti nejsi v pozici, kdy bys to mohl vyvracet a tvrdit něco kategoricky.

O tom prvním není sporu už dávno :-))))))))))))
A já ti už dávno vysvětloval, že jen existuje interpretace, která nevyžaduje strašidelnosti typu že jedno kvantum má současně 4 stavy, a teprve až ho změříme, změříme jen jeden, nebudeme vědět který, proč a s jakým výsledkem

Pilotní vlna dává "soustavě vlny a částice - kdy jsou to "oddělené provázané objekty" vlnově-částicový charakter, tedy totéž, co je označováno jako superpozice - stejné možnosti, stejné výsledky. :-))))
A v případě argumentace rozpadem atomu dokonce není třeba se zdržovat blábolem, že elektron je "všude v atomu" (ale ne jako vlna, jako patvar) , ale pak by nehrály roli energetické hladiny a elektron by ani nemohl přeskakovat .-)))

Jen tvoje neznalost daného a tvé ego tě omlouvá z prodlužování "diskuse" na uvedené téma, nejsem si jist, že to pochopíš alespoň teď :-)))

Kvantové počítače jsou rychlejší kvůli provázanosti .-))))) 2 možné stavy kvanta (pro jednoduchost) ti zrychlí QC jen 2x a ještě ani to ne. Teprve ta provázanost zrychlí na ten mnohanásobek .-)))
opět pro jednoduchost pro člověka, který se v tématice zjevně vůbec neorientuje, tedy tebe - kdyby šla vytvořit provázanost mezi 1 a 0 (jednostavem) bitu, také bys tím počítač zrychlil .-)))))))))))))­)))))))))))

Kauzalita teď už nebyla vůbec na pořadu dne, nebo se mýlím? .-)))))))))))))

To není interpretace, to je fakt. Ten objekt nemá jenom jednu hodnotu své vlastnosti, on má všechny ty hodnoty naráz. Právě to je to, co zrychluje kvantový poč. oproti klasickému, že každá ta hodnota představuje informaci a on pracuje se všemi těmi informacemi naráz (v jednom kroku). Takže se to reálně děje. Máš to dobře vysvětlené v tom textu, který jsem ti teďka posledně dal.

To je interpretace .-)))
Poslal jsme ti link na asi 1000 interpretací kvantové fyziky a sám dodal pochopitelnější asrozumitelnější pilotní vlnu, která ale jinak dává stejné experimentální výsledky a nevybočuje ani ze tvé superpozice .-)))))))
To pracuje se všemi superpozičními stavy naráz i u pilotní vlny, kde jsou současně, protože podle té se kvantum jako vlna i částiče současně JEN NECHOVÁ, ale současně vlna (pilotní) a částice fyzicky opravdu je .-)))))))))))))­))))))))
a taktéž pracuje s oběma stavy současně, protože "tam jsou", jen mnohem definovaněji .-)))))))))))))))

tnejhorší je, že ty nechápeš dokonce ani to, co ti já už nejméně dva dny píšu ..... a nezastavíš se, i když tě 4x vyzývám.

QC můžeme opustit, leda pokud bys mi chtěl naprosto konkrétně popsat třeba výpočet 1+1 od zadání vstupu do QC, co se a jak děje v QC a jak si přečtu výsledek za pomoci tvého pojetí superpozice.

Není, je to fakt. Kvantové objekty mohou mít všechny hodnoty vlastnosti naráz. Rychlost kvan. poč. to dokazuje. Tohle se nedá nijak okecat. Kvan. poč. právě díky tomu zpracovává více informací naráz v jednom kroku. Tudíž je to reálný jev a nikoli interpretace.

Tvoje verze to tak říká, ano :-))))
Že je mají současně, tedy naráz, pro jistotu, když to moje současně neuspělo, a že se pak překlopí do nějakého konkrétního jednoho až při pozorování.
Rychlost QC je dána primárně provázaností
To se nedá nijak okecat, to říkal i Kulhánek .-))))

Ano, ta provázanost je reálný jev. A existuje i u pilotní vlny, která na kvantové úrovni vykazuje stejné vlastnosti a výsledky měření jako superpozice, jen bez tý strašidelnosti, že jedno a to samé kvantum má "vlnově-částicovou neurčitost" až do kolapsu vlnové funkce (dovozeno štěrbinovým experimentem

no a pilotní vlna říká, že existuje spojení částice a vlny, kdy jedno i druhé existují současně a my až do změření nevíme vlastnosti, ve chvíli, kdy je změříme, určímě i částici v místě kde je, i vlnu a její projevy (protože pilotní vlna, stejně jako ta vlna (stav kvanta) ze tvé interpretace změřit neumíme (zatím). :-)))))))))))

Tudíž je to interpretace, která se ale neliší od jiné interpretace v chování a výsledcích :-))))))))) I v QC je využíván i u pilotní vlny ten "propojenec" kvanta a vlny, což ty nazýváš superpozicí (soičasnou existencí vlnového i částicového charakteru kvanta).

vždyť to není tak těžké ...............

Kulhánek říká:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.

to ale umí i interpretace pomocí pilotní vlny, copak to fakt vysvětluju tak nesrozumitelně? .-))))))))))))
U superpozice se navíc jedná jen o nabývání hodnot hustoty pravděpodobnosti .-)))))))))))))­)))))))
Zajímalo by mne, jak doložíš, že kvantum nabývá vícero hodnot naráz, když kdykoli se na něj podíváš, zjistíš jednu jedinou hodnotu, ještě i pokaždou jinou, a to i podle toho, čím měříš - tedy stav kvanta je ve tvé interpretaci ovlivněn měřením .-))) jak víš, že nabývá všech hodnot naráz? už to tak někdo zm+ěřil, všechny najednou?
za prvé se jedná jen o hustotu pravděpodobnosti a za druhé to je přeci jen teorie, která není pro QC vůbec nutná, pro QC stačí, aby kvantum MOHLO nabývat vícero hodnot, nemusí je nabývat naráz. (naopak, to by byl jen problém, protože by se člověk nedozvěděl s jistotou výsledek).
ostatně, i proto mají QC tak obrovskou chybovost a čím víc qubitů, tím víc chyb a opravné programy pak prodlužují výpočet na stejnou dobu jako u klasického počítače a ještě nemáš jistotu
takže QC, pokud by už existoval nějaký opravdu prokazatelně funkční a ověření (a to neexistuje, jak sdělil i Kulhánek, že ty dva mají mizivé využití, IBM sice už vloni mělo něco s 1000 qb, ale obávám se, že to je zatím taky jen hračička) tak by byl v současnosti vhodný opravdu max k hledání cesty z bludiště nebo hesla, tedy tam, kde je třeba prozkoumat (vyzkoušet) spoustu dat, ale nikoli se dobrat ke konkrétnímu výsledku v podobě třeba i komplexního čísla.

Vždyť to dokazuje právě ten kvantový počítač. Copak to nechápeš? Přečti si znova, co jsem naposledy napsal. Kvan. počítač pracuje s více informacemi naráz, protože kvantové objekty mohou nabývat více hodnot svých vlastností naráz.

Na více informací naráz stačí i pilotní vlna, copak to nechápeš?
Že nabývají naráz všechny možné stavy jedné vlastnosti nikdo nikdy nedokázal, to je teorie. :-)))))
Pro QC stačí to, že MOHOU nabývat různých hodnot svých stavů. Reálných, jak popisuje pilotní vlna. Nikoli jen hustoty pravděpodobnosti, jak popisuje superpozice .-))

Na tom "naráz" spočívá ta rychlost. Jsi tupej jak zdejší rusofilové. Opakuju znova:

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.
https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=76742#p76742

Jak funguje QC na principu tvé interpretace suprapozice se ale nedozvím.
že na začátku jsou fotony uváděny jen do jednoho a toho samého superpozičního stavu ti psali dokonce na jednom tvém linku nebo kopii
po projití kvantovou branou pak podle tebe mají kvanta všechny možné stavy současně (co na tom, že superpozice se vyjadřuje jen hustotou pravděpodobnosti nějakého stavu, což asi ne zcela doceňuješ, co to znamená), no mne by zajímalo, jak bys tímhle způsobem spočítal příklad 1+1 :-))))))) protože výsledek ve tvém pojetí QC by byl plně odvislý od způsobu změření výsledku (stavu výsledných kvant).

tak až budeš vědět, klidně mi to napiš.

do té doby co ti ego zavelí .-))))