Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Díky provázanosti superpozic v jednu superpozici. Existuje nekauzalita v podobě kvantových skoků atomů z jednoho stavu do druhého, stejně jako při redukci superpozice stavů do jednoho konkrétního stavu.

Provázanost superpozic?
Tak to já zůstanu u své provázanosti kvant.
To, že ty skoky nám připadají náhodné náhodnost bohužel nedokazuje, prostě jen nevíme. Jako nevíme u "náhody" i v makrosvětě.
Je mi líto

No jistě, vždyť to tam Kulhánek vysvětloval. Provázanost znamená, že superpozice všech částic jsou svázány v jednu superpozici (jsou vzájemně provázány a tvoří jednu hromadnou superpozici).
To je jenom tvoje přání. Ve skutečnosti nemáš potřebné znalosti, abys do dovedl posoudit.

:-)))))))))))))
superpozice je současnost všech možných stavů jednoho kvanta :-))))
provázanost je záležitost mezi dvěma kvanty, nikoli mezi dvěma superpozicemi, to už je jen takové dětinské blábolení :-))) i tak ale platí opak, ne že tvoří jednu velkou superpozici, ale naopak u nich dojde k výběru nějakého konkrétního "superpoziičního" stavu a u propojených kvant vznikne mezi těmi stavy nějaká konklrétní provázanost :-))
kulhánek tam jasně vysvěttloval, že to je o provázanosti, dokonce v úvodu ukazoval to množství provázaných kvant

já chápu, že když tomu nerozumíš, tak si myslíš, že jsou provázané superpozice

ale hlavní je, že nikdo nepopřel kauzalitu.

Tak znovu princip kvantového počítače:

Každý kvantový počítač využívá tři základní jevy z kvantového světa: superpozici, provázanost a interferenci. Princip superpozice je v mikrosvětě důsledné uplatňován. Objekty mikrosvěta mohou být ve více stavech naráz a teprve v okamžiku měření se realizuje jeden z možných stavů, který je výsledkem tohoto měření.

V bulletinu AB 33/2017 věnovanému teleportaci jsme se zmínili o provázanosti objektů, při níž mají dva objekty společnou vlnovou funkci. Například dva elektrony, které mají společný původ, mohou mít provázané kvantové stavy. Provázané kvantové stavy je možné uměle navodit také za pomoci mikrovlnného nebo laserového impulzu. Výsledkem provázanosti je společný stav obou elektronů, který je superpozicí čtyř možností...

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. Ty mohou být reprezentovány například určitým napětím na elektrodě nebo orientací magnetické domény v magneticky aktivním materiálu harddisku či jiného média. S těmito nulami a jedničkami poté děláme základní operace (například logickou negaci (NOT), logický součin (AND) nebo logický součet (OR). Pro určitou kombinaci nul a jedniček na vstupu je dána konkrétní kombinace nul a jedniček na výstupu (viz ukázka v následující tabulce). U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice. V případě provázanosti dvou qubitů máme k dispozici 4 koeficienty (viz poslední vztah). Podaří-li se nám provázat N qubitů, je počet koeficientů 2N, tj. pro 50 provázaných qubitů je počet koeficientů 250 ≈ 1015, tedy více informací, než je schopen pojmout jakýkoli klasický počítač. Samozřejmě, že příprava velkého množství provázaných qubitů a jejich udržení po dostatečně dlouhou dobu je velkým technickým problémem.
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_37_kvp.php

Superpozice je reálný jev, poněvadž díky ní pracují kvan. poč. daleko rychleji než klasické (viz tučné zvýraznění).

Nekauzalita byla dokázána a ty s tím nejsi schopen nic udělat. Nejsi schopen to dokonce ani přijmout, to je celé.

:-)))))))))))))­)))))))))))))))))
Ještěže já už zoufale nic hledat nemusím a jsme schopen reagovat jen "z hlavy" .-))))

Superpozice je označení pro současnou přítomnost x stavů kvanta .-)))
Jak sám kopií dokazuješ,. superpozice (kterou lze úplně stejně popsat pilotní vlnou, stejné vlastnosti, stejné výsledky :-))))))))))))))))) čili je to jen o interpretaci a názvu, s pilotní vlnou ovšem nepotřebuješ ty stavy popisovat jako "současné kvanta", souyčasně živá a mrtvá kočka :-))))) je jen základní, nijak významný parametr
To zvýšení výkonu je pak dáno jednoznačně až provázaností qubitů, jak správně kopíruješ :-))))) bez toho bys se superpozicí dopadl jak baťa s dřevákama

Ten důkaz narušení kauzality mi konečně už poskytneš? :-)))))
Důkaz, nikoli sdělení, že u něčeho nevíme, proč se to děje.
Skryté parametry se týkají provázanosti, tedy vůbec ne kauzality .-)))))))))))))))))

Já tě nechci zdržovat abys zoufale hledal nějaké informace potvrzující tvoji neznalost v dané věci, ale to je na tobě, co ti ego nedovolí.

Nicméně když tak ten jednoznačný důkaz nekauzality si ještě prosím .-)))

Je jedno jak to nazveme, podstatné je, že element. objekty mohou být ve stavu, kdy nemají přesně určené hodnoty některých svých vlastností, ale nabývají všech těch možných hodnot zároveň. Toho využívají kvantové počítače (ale i třeba teleportace). Viz:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Díky tomu jsou kvan. poč. rychlejší než klasické.

Za důkazem si musíš zajít za nějakým fyzikem, který ti to ukáže v laboratoři. Jinak ale vzhledem ke tvé laickosti nejsi v pozici, kdy bys to mohl vyvracet a tvrdit něco kategoricky.

O tom prvním není sporu už dávno :-))))))))))))
A já ti už dávno vysvětloval, že jen existuje interpretace, která nevyžaduje strašidelnosti typu že jedno kvantum má současně 4 stavy, a teprve až ho změříme, změříme jen jeden, nebudeme vědět který, proč a s jakým výsledkem

Pilotní vlna dává "soustavě vlny a částice - kdy jsou to "oddělené provázané objekty" vlnově-částicový charakter, tedy totéž, co je označováno jako superpozice - stejné možnosti, stejné výsledky. :-))))
A v případě argumentace rozpadem atomu dokonce není třeba se zdržovat blábolem, že elektron je "všude v atomu" (ale ne jako vlna, jako patvar) , ale pak by nehrály roli energetické hladiny a elektron by ani nemohl přeskakovat .-)))

Jen tvoje neznalost daného a tvé ego tě omlouvá z prodlužování "diskuse" na uvedené téma, nejsem si jist, že to pochopíš alespoň teď :-)))

Kvantové počítače jsou rychlejší kvůli provázanosti .-))))) 2 možné stavy kvanta (pro jednoduchost) ti zrychlí QC jen 2x a ještě ani to ne. Teprve ta provázanost zrychlí na ten mnohanásobek .-)))
opět pro jednoduchost pro člověka, který se v tématice zjevně vůbec neorientuje, tedy tebe - kdyby šla vytvořit provázanost mezi 1 a 0 (jednostavem) bitu, také bys tím počítač zrychlil .-)))))))))))))­)))))))))))

Kauzalita teď už nebyla vůbec na pořadu dne, nebo se mýlím? .-)))))))))))))

To není interpretace, to je fakt. Ten objekt nemá jenom jednu hodnotu své vlastnosti, on má všechny ty hodnoty naráz. Právě to je to, co zrychluje kvantový poč. oproti klasickému, že každá ta hodnota představuje informaci a on pracuje se všemi těmi informacemi naráz (v jednom kroku). Takže se to reálně děje. Máš to dobře vysvětlené v tom textu, který jsem ti teďka posledně dal.

To je interpretace .-)))
Poslal jsme ti link na asi 1000 interpretací kvantové fyziky a sám dodal pochopitelnější asrozumitelnější pilotní vlnu, která ale jinak dává stejné experimentální výsledky a nevybočuje ani ze tvé superpozice .-)))))))
To pracuje se všemi superpozičními stavy naráz i u pilotní vlny, kde jsou současně, protože podle té se kvantum jako vlna i částiče současně JEN NECHOVÁ, ale současně vlna (pilotní) a částice fyzicky opravdu je .-)))))))))))))­))))))))
a taktéž pracuje s oběma stavy současně, protože "tam jsou", jen mnohem definovaněji .-)))))))))))))))

tnejhorší je, že ty nechápeš dokonce ani to, co ti já už nejméně dva dny píšu ..... a nezastavíš se, i když tě 4x vyzývám.

QC můžeme opustit, leda pokud bys mi chtěl naprosto konkrétně popsat třeba výpočet 1+1 od zadání vstupu do QC, co se a jak děje v QC a jak si přečtu výsledek za pomoci tvého pojetí superpozice.

Není, je to fakt. Kvantové objekty mohou mít všechny hodnoty vlastnosti naráz. Rychlost kvan. poč. to dokazuje. Tohle se nedá nijak okecat. Kvan. poč. právě díky tomu zpracovává více informací naráz v jednom kroku. Tudíž je to reálný jev a nikoli interpretace.

Tvoje verze to tak říká, ano :-))))
Že je mají současně, tedy naráz, pro jistotu, když to moje současně neuspělo, a že se pak překlopí do nějakého konkrétního jednoho až při pozorování.
Rychlost QC je dána primárně provázaností
To se nedá nijak okecat, to říkal i Kulhánek .-))))

Ano, ta provázanost je reálný jev. A existuje i u pilotní vlny, která na kvantové úrovni vykazuje stejné vlastnosti a výsledky měření jako superpozice, jen bez tý strašidelnosti, že jedno a to samé kvantum má "vlnově-částicovou neurčitost" až do kolapsu vlnové funkce (dovozeno štěrbinovým experimentem

no a pilotní vlna říká, že existuje spojení částice a vlny, kdy jedno i druhé existují současně a my až do změření nevíme vlastnosti, ve chvíli, kdy je změříme, určímě i částici v místě kde je, i vlnu a její projevy (protože pilotní vlna, stejně jako ta vlna (stav kvanta) ze tvé interpretace změřit neumíme (zatím). :-)))))))))))

Tudíž je to interpretace, která se ale neliší od jiné interpretace v chování a výsledcích :-))))))))) I v QC je využíván i u pilotní vlny ten "propojenec" kvanta a vlny, což ty nazýváš superpozicí (soičasnou existencí vlnového i částicového charakteru kvanta).

vždyť to není tak těžké ...............

Kulhánek říká:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.

to ale umí i interpretace pomocí pilotní vlny, copak to fakt vysvětluju tak nesrozumitelně? .-))))))))))))
U superpozice se navíc jedná jen o nabývání hodnot hustoty pravděpodobnosti .-)))))))))))))­)))))))
Zajímalo by mne, jak doložíš, že kvantum nabývá vícero hodnot naráz, když kdykoli se na něj podíváš, zjistíš jednu jedinou hodnotu, ještě i pokaždou jinou, a to i podle toho, čím měříš - tedy stav kvanta je ve tvé interpretaci ovlivněn měřením .-))) jak víš, že nabývá všech hodnot naráz? už to tak někdo zm+ěřil, všechny najednou?
za prvé se jedná jen o hustotu pravděpodobnosti a za druhé to je přeci jen teorie, která není pro QC vůbec nutná, pro QC stačí, aby kvantum MOHLO nabývat vícero hodnot, nemusí je nabývat naráz. (naopak, to by byl jen problém, protože by se člověk nedozvěděl s jistotou výsledek).
ostatně, i proto mají QC tak obrovskou chybovost a čím víc qubitů, tím víc chyb a opravné programy pak prodlužují výpočet na stejnou dobu jako u klasického počítače a ještě nemáš jistotu
takže QC, pokud by už existoval nějaký opravdu prokazatelně funkční a ověření (a to neexistuje, jak sdělil i Kulhánek, že ty dva mají mizivé využití, IBM sice už vloni mělo něco s 1000 qb, ale obávám se, že to je zatím taky jen hračička) tak by byl v současnosti vhodný opravdu max k hledání cesty z bludiště nebo hesla, tedy tam, kde je třeba prozkoumat (vyzkoušet) spoustu dat, ale nikoli se dobrat ke konkrétnímu výsledku v podobě třeba i komplexního čísla.

Vždyť to dokazuje právě ten kvantový počítač. Copak to nechápeš? Přečti si znova, co jsem naposledy napsal. Kvan. počítač pracuje s více informacemi naráz, protože kvantové objekty mohou nabývat více hodnot svých vlastností naráz.

Na více informací naráz stačí i pilotní vlna, copak to nechápeš?
Že nabývají naráz všechny možné stavy jedné vlastnosti nikdo nikdy nedokázal, to je teorie. :-)))))
Pro QC stačí to, že MOHOU nabývat různých hodnot svých stavů. Reálných, jak popisuje pilotní vlna. Nikoli jen hustoty pravděpodobnosti, jak popisuje superpozice .-))

Na tom "naráz" spočívá ta rychlost. Jsi tupej jak zdejší rusofilové. Opakuju znova:

Právě schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je to, co způsobuje, že procesor paralelně zpracovává více informací naráz (v jednom kroku), což zvyšuje rychlost počítače. Provázanost pak jenom zvyšuje počet těch naráz zpracovávaných informací. Bez provázanosti jsou to 2 informace, s provázaným jedním dalším objektem jsou to 2 informace na druhou, s provázaným jedním dalším jsou to 2 informace na třetí atd. Takže schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je tu klíčová a bez ní se v jednom kroku zpracovává jen jedna informace, jak je tomu u klasických poč.
Čili schopnost kvant. objektů nabývat více hodnot svých vlastností naráz je reálný jev.
https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=76742#p76742

Na tom "naráz" nespočívá vůbec nic už jen proto, že to naráz není doloženo
Více hodnot svých vlastností (určených jen hustotou pravděpodobnosti, žádnou konstantou) dosáhneš i při interpretaci v podobě pilotní vlny
Ta rychlost je díky provázání
Vždyť to máš přímo v té své kopii, kd eje ten "výpočet ycholsti" jasně provázán na to propojení :-))))))))))))))))

uf, ale aspoň o něčem jiném než blbce a blbovi :-.))))))))))))))))

To "naráz" je klíčové, protože díky tomu může počítač pracovat naráz s více informacemi. A ty informace jsou reálné, poněvadž počítač pracuje s reálnými věcmi a ne s interpretacemi, tudíž i ta schopnost nabývat více hodnot naráz je reálná. A s více informacemi naráz může počítač pracovat i bez provázanosti, takže provázanost tu skutečně není principielně klíčová (ta jenom rozšiřuje množství těch naráz zpracovávaných informací ze dvou na více).

To "naráz" opravdu není klíčové.
Klíčová je ta možnost jako taková, že nějaká vlastnost může nabývat různých hodnot, nemusí je mít naráz, k čemu by to bylo? Proto jsme se tě ptal, jak přesně by tvůj superpoziční počítač s hustotou pravděpodobnosti spočítal příklad 1+1.
Tak jasně, to jsme ti psal, že i hexadecimální bit (já vím, hebit) by mohl pracovat s 16 hodnotami "naráz" a bylo by to rychlejší. (ale vytvořit hebit a naučit s n ím algoritmy, vše uměle, by asi nebylo úplně ono jako s kvantem, které může nabývat vícero hodnot (stav vlastnosti), nikoli nutně jen jedné, tak nějak "přirozeně" a nám stačí se to naučit jen ovlivňovat a číst nejen v nějaké pravděpodobnostní rovině.

K čemu by to bylo? Pořád se ptáš na něco, co už ti bylo mnohokrát vysvětleno (mnou i Kulhánkem). Viz Kulhánek:

V klasickém počítači je informace uložena do nul a jedniček. U kvantového počítače je informace nesena v celé superpozici stavů, tzv qubitem. Paralelně je nesena informace o všech koeficientech superpozice.

A říkal to i v té přednášce, co jsem dával, že klasický počítač pracuje s bity, které můžou nabývat jen jedné hodnoty (0 nebo 1) a mohou tedy nést jen jednu informaci, zatímco kvantový poč. pracuje s qbity, které můžou nabývat dvou hodnot (0 i 1 naráz) a mohou tedy nést dvě informace. Naráz je qbit může nést právě díky schopnosti kvantových objektů, že některé jejich vlastnosti nemají přesně určenou hodnotu, ale nabývají všech hodnot naráz.

Pořád nechceš pochopit, že to je jen teorie .-))))))))))))
Doloženo to není

Na projevy superpozice, tady aby sis mohl MYSLET, že je za tím superpozice, stačí pilotní vlna a nikoli současnost všech stavů vlastnosti, stačí jen možnost těch stavů .-)))))))))
prostě ses zasekl. opravdu mi to nemusíš stále opakovat, dokud se nepokusíš pochopit, co ti píšu já .-))))))))))))

Doloženo je to tím, že kvantové poč. pracují podstatně rychleji než klasické. Tudíž to není teorie, poněvadž počítač pracuje s reálnýma věcma, ne s teriema nebo interpretacema nebo možnostmi.

No jistěže.
Pracuje s pilotní vlnou a možností kvanta nabývat u některých svých vlastností vícero hodnot a hlavně s tím provázáním.

Je to jak říkám a dokládá to realita kvantového počítače. Vícera hodnot nabývají i vlastnosti objektů kolem nás. Pro kvantový počítač je klíčová schopnost kvantových objektů nabývat je u svých vlastností naráz.

Ale kdepak, není to jak píšeš
Superpozice je pouze teorie a ke stejné funkcionalitě QC stačí i pilotní vlna. A klíčová je provázanost.

Je to jak píšu a prokázal jsem to argumenty. Pilotní vlna by musela vysvětlovat (fyzikálně), jak je možné, že qbit nabývá dvou různých hodnot naráz (nulu i jedničku).

Pilotní vlna to vysvětluje : je tam jak částice tak vlna současně
Celá teorie superpozice je založena jen na štěrbinovém experimentu s právě uvedeným závěrem, že si kvantum nese obě charakteristiky, vlnu i částici, současně. Tedy jedno kvantum, dvě vlastnosti současně
Pilotní vlna to popisuje jen trochu jinak - částice propojená s pilotní vlnou. V té "sestavě" jsou tedy také vlna i částice, jen "samostatně".
čili v té interpretaci pilotní vlny je "kvantum" opravdu přímo složeno z částice a vlny - tedy má opravdu oba kvantové stavy - projevuje se a dává úplně stejné výsledky, jako superpozice. jen nepracuje se "současnou existencí všech stavů jedné vlastnosti kvanta" (v podstatě se jedná o dvě vlastnosti kvanta, obě částice přímo změřitelná, vlna neměřitelná) a nepracuje s "paralelně vedenými koeficienty" v podobě rozložení hustoty pravděpodobnosti

Argumenty jsi bohužel nedodal žádné. Jen teorii, "díky níž" QC údajně funguje, ale s takovou chybovostí, že je vlastně nepoužitelný. To je to fungování? Proč je v něm tolik chyb? Není to třeba proto, že "něco je v teorii ne zcela správně"?

mimochodem, jen doplním trochu úkrok : ta pilotní vlna by možná vysvětlovala i tu provázanost a nelokálnost - pokud by to, zjednodušeně, fungovalo tak, že dvěma částicím, kvantům, sloučíš nebo sesynchtonizuješ pilotní vlnu tak, aby je řídila oba stejně v duchu nějakých dalších pravidel, oddělováním částic by obě byly stále vázány k té pilotní (stacionární!) vlně, která by se jen rozšiřovala do postoru spolu s částicemi. a díky ní by pak změna na první částici okamžitě (prostřednictvím pilotní vlny) aktivovala změnu na druhé částici na druhém konci vesmíru
úplně hypoiteticky by to mohlo vysvětlit i ten izraelský experiment, kterým se (asi) podařilo spárovat jednu částici s jinou, UŽ NEEXISTUJÍCÍ, odstraněnou, jen prostřednictvím vzájemného párování s dalšími dvěmi.

pokud by pilotní vlna opravdu existovala, mohla to být ona, co "neumřela" a předala vlastnosti té mrtvé.

to už je spíš moje fantazírování, ale mně pilotní vlna popisuje kvantovou mechaniku mnohem lépe. ale samozřejmě, ani já nemám (a co já, nikdo) nemá důkaz, jestli to opravdu existuje, je to jen stejně relevantní teorie jako superpozice.

Pilotní vlna to nevysvětluje. qbit nabývá dvou různých hodnot naráz (nulu i jedničku), protože vlastnosti kvantových objektů mohou nabývat více hodnot naráz. Jestliže to teorie pilotní vlny odmítá, pak pro to nemá vysvětlení. Pokud stále tvrdíš, že má, tak mi dej odkaz na fyzikální článek, který to z pohledu teorie pilotní vlny vysvětluje.

Ale jistěže vysvětluje, taky je v té soustavě částice-vlna obojí naráz, jen to nejsou dva stavy jedné vlastnosti jedné částice :-))))))))
Pilotní vlna to neodmítá, pilotní vlna jen poskytuje jiný pohled na částici, bez nutnosti současně mrtvé i živé kočky :-)))) Ale je u toho nutné pochopit, že když se něco zdá jako "2 stavy jedné vlastnosti jednoho kvanta", že to úplně stejně mohou být "2 samostatné vlastnosti jednoho kvanta" .-)))))))))

Prostě kvantum nemá vlnovou a částicovou charakteristiku současně a jen se rozhoduje, která převládne, kvantum má obě vlastnosti současně stále v nějaké hodnotě, kterážto se ale samozřejmě může měnit :-)))

Vysvětleno jsi to měl už tím videem s fyzikem .-)))
Teď už je to jen o schopnosti přijmout nebo alespoň přímo, bezdůvodně, neodmítat jinou interpretaci .-)))
Kdyby ta superpozice byla tak jasná, neexistuje kolem 1000 interpretací, byť 900 bychom asi vyřadili oba :-))))

Já jsem žádal článek, kde se objasňuje, jak teorie pilotní vlny vysvětluje, že qbit nabývá dvou různých hodnot naráz (nulu i jedničku naráz).

????
Vždyť to je snad v každém tom odkazu
Že žádné "superpoziční naráz" nemusí existovat.
To naráz tam je, ta vlnově-částicová dualita, tedy kvantum tvořené vlnou a částicí, změřitelně obejktivně a nikoli "nejistotou, jestli je kvantum zrovna vlna nebo částice, ccož vyjadřujeme jen hustotou pravděpodobnosti (čistě matematická záležitost nic reálného, ani kvantově reálného), a když to zkusíme změřit, výsledek bude "způsoben" měřeníma navíc tak, že může být pokaždé jiný. S tím se přeci nedá nijak pracovat a nebo fakt nevím jak .-))))))))))))))

Znova: dej mi článek, kde se nachází fyzikální vysvětlení z pohledu teorie pilotní vlny toho, že qbit nabývá dvou různých hodnot naráz (nulu i jedničku naráz). Nebo z něj uveď citaci.

???
Proč ses zasekl na qubitu a Kulhánkovi? .-))))))))
Snad jde o princip té "dvoustavové" možnosti, a ten plyne z toho, co jsem ti poskytl .-)))))))))))))
Jako ty mi nedokážeš poskytnout důkaz, co že to "nese" qubit (máš jen teorii) tak ti ho nemohu poskytnout já (mám jen teorii, která ale dává stejné výsledky jako ta tvá, jen nepotřebuje "neurčitost", pravděpodobnost :-)))

A to mi stačí a aspoň to můžeme konečně ukončit pro ztrátu významu a nedostatek důkazů :-))))))) (upozorňuji, výrok Kulhánka není důkazem .-)))) ani to, že to podle tebe funguje, ty dva stavy by do qubitu vnesla i pilotní vlna) .-)))

Když žádný takový článek nemáš, tak ani nemůže tvrdit to, co tvrdíš.

???
To už je hodně slaboučký.
Ve fyzice, každé vědě, jde o podstatu, princip, ta je jasná.
A tu nezmění ani Kulhánek

Prostě i kvantum popsané s pilotní vlnou si nese současně 2 stavy - vlnu a částici. Jen si je nenese, jak tvrdí superpozice, jako 2 pravděpodobnostní stavy 1 vlastnosti, kdy "kvantum" neví, co vlastně je, a když na něj blikneš, vlna zkolabuje a ty zjistíš kde je částice, ale obě vlastnosti, vlnová i částicová, jsou v každém okamžiku samostané a konkrétní, vlnu nezměříme, ale částici normálně v reálu. U pilotní vlny.

Tato interpretace dává stejné experimentální výsledky jako "superpozice". Jen to vysvětluje mnohem logičtěji, včetně provázanosti.

A na tom tvoje neschopnost nebo neochota vnímat podstatu a dožadovat se, jestli někdo někdy řekl přímo větu "qubit je složen z pilotní vlny a částice" nic nezmění. Ani Kulhánek, který je nejspíš příznivcem Bohra, no má na to právo. Ale ani on ve skutečnosti neví, nikdy nedoložil, že "tam je suprapozice". A to i kdyby neexistovala pilotní vlna, poskytující stejné možnosti a výsledky :-))))))

Takže já ti už nic hledat nebudu, nemělo by to konce, byl by to takovej 3. KIWI nebo VISITOR, se kterým bych komunikoval, a to nechceme ani jeden, že ne? .-)))))

Já chci fundované vysvětlení od fyzika a ne zmatenosti od tebe.

PS : Jinak já tvrdím jediné - že to může být jinak, než jak tvrdíš ty :-))))

https://cs.frwiki.wiki/wiki/Th%C3%A9orie_de_De_Broglie-Bohm

https://cs.frwiki.wiki/wiki/Variable_cach%C3%A9e

https://cs.frwiki.wiki/wiki/Th%C3%A9orie_de_l%27onde_pilote

Jak funguje QC na principu tvé interpretace suprapozice se ale nedozvím.
že na začátku jsou fotony uváděny jen do jednoho a toho samého superpozičního stavu ti psali dokonce na jednom tvém linku nebo kopii
po projití kvantovou branou pak podle tebe mají kvanta všechny možné stavy současně (co na tom, že superpozice se vyjadřuje jen hustotou pravděpodobnosti nějakého stavu, což asi ne zcela doceňuješ, co to znamená), no mne by zajímalo, jak bys tímhle způsobem spočítal příklad 1+1 :-))))))) protože výsledek ve tvém pojetí QC by byl plně odvislý od způsobu změření výsledku (stavu výsledných kvant).

tak až budeš vědět, klidně mi to napiš.

do té doby co ti ego zavelí .-))))