Tatínek mě pobavil...
Na parapet u okna u lodžie v obýváku se mi posadil holoubek. Netoužím,
aby se tu zabydlel - to jsem jim toleroval, když jsem si ten byt pořídil.
(Tenkrát tu zplodili i dva holoubky - bylo hezké je pozorovat, jak rostou.)
Otevřel jsem dveře, holoubek popoletěl na zábradlí. Všiml jsem si, že má
obě nožky okroužkované. Vstoupil jsem na lodžii - holoubek přeletěl na
zábradlí u lodžie u kuchyně. Přešel jsem tam a milý holoubek popoletěl
na zábradlí u lodžie u ložnice. Došel jsem tam a rošťačný holoubek
přeletěl zpět na zábradlí u obývacího pokoje. Odebral jsem se tedy
zpátky, a teprve potom odletěl na střechu, kde hnízdí holoubci divocí...
Nevím, zda to byl holub nebo zda to byla holubice. Jeden kroužek byl žlutý,
druhý červený. Ovšem jednalo se asi o poštovního holoubka! Možná
zabloudil. Plachý nebyl - bylo vidět, že je na lidi zvyklý.
Nedalo mi to a prošel jsem místnosti - milý holoubek byl opět na zábradlí
u lodžie u ložnice. Otevřel jsem dveře a mluvil jsem k němu. Zvídavý
holoubek pouze koukal. Všiml jsem si, že nad tím žlutým kroužkem má
ještě třetí kroužek - černý. Musí to být nějaký vzácný holoubek!
Tři kroužky asi obvyklé nejsou. Odletěl, až když jsem vstoupil na lodžii
- nyní už letěl někam do parku. A tak si říkám, jestli to byl Duch
Boží, jak znáte z příběhu o křtu Ježíše, potom nevím, proč mi
neodpověděl. Shodou okolností byl dnes v TV první díl o životě Ježíše.
Koukal jsem se. Jedná se čtyřdílný film, ale nevím, kdy je další díl...
Prošel jsem byt ještě jednou. Holoubek se už nevrátil - asi někde
"trucuje", že jsem ho rušil při pozorování okolí. To víte, desáté patro
je desáté patro - výhled tu je fantastický...
- Tak hezký večer!