Pokud se týče toho národního ponížení a ohnuté páteře tak
- český národ v roce 1620 neexistoval, podobně jako národ německý.
- protože národní identita nebyla, byla identita náboženská. Katolíci,
utrakvisté a protestanté.
Z těchto identit se postupně formovalo národní vědomí. U protestantů
německé u katolíků a utrakvistů české.
Národ vznikal jako produkt státní existence. Protože středověký
český stát po Bílé Hoře postupně zanikal, bylo zformování moderního
národa obtížné. Složitější než u Poláků a Madarů, kde zbytky
existence států přetrvaly déle než v Cechách.
"Nářek koruny české" je produktem naší slovanské mentality a k té
nám Bílá Hora přišla jako na zavolanou. Před 100 lety , kdy lidem v Praze
přišlo, že nastal obrat a po 300 letech poroby přišlo zadostiučinění,
bylo vysloveno mnoho slíbů a zaříkání. Ze se to už nikdy nebude opakovat,
že otvíráme novou kapitolu národních dějin....atd...Nakonec , jak
poznamenala ta Brdečková, to zase skončilo u knedlíků...
Sté výročí založení suverénního českého státu by nás mohlo dovést k
závěru, že svůj osud svou budoucnost máme ve svých rukou. To znamená, že
si taky uvědomujeme vlastní odpovědnost.
Jenže tak daleko jsme se nedostali a tak z poklesky , které po roce 1918
nastaly, můžeme svést na tu bitvu.