Formy nátlaku jsou různé a domnívám se, že téměř každý z nás
starších ateistů se s nimi setkal. Nešlo ani tak o to věřit, to se těžko
ovlivní, ale formálně jednat jako věřící. Chodit do kostela, do hodin
náboženství ve škole, mít svatbu v kostele, nechat pokřtít své děti
atd. Platilo to hlavně na vesnicích.
Nátlak byl a je hlavně psychický. Ty jiné formy jako fyzické tresty nebo
odpírání některých potřeb praktikovali věřící v dobách minulých.
A nevykládej mi nic o fantazii ateistů. To co píšeme o církvích je
většinou smutná pravda.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
