ad soucet:
tva snaha vkladat rovnitka mezi nahodna slova ("nenávist, nesnášenlivost,
vášeň, zaujatost = neklid") uz neni ani diletantismus, to je cista
intelektualni agonie.. proste si vymyslis vlastni definice pojmu, abys nemusel
priznat, ze ti veda i historie rozkopaly tvou naivní moralistickou teorii o
"zlých lidech bez pokoje" - fatalne si pletes afektivni intenzitu s vnitrnim
neklidem - vasen a zaujatost jsou projevy vysoke psychicke energie (libida)
investovane do jednoho bodu - kdyz je tato energie plne integrovaná a
ztotoznena s egem (ego-syntonie), vysledkem je absolutni vnitrni presvedceni a
chladny, monoliticky klid - fanatik je jednostranny, protoze v nem neexistuje
protipol, ktery by generoval napeti / jeho vnitrni more nema vlny, je zamrzle v
ledu dogmatu.. nesnasenlivost a nenavist fanatika generuji neklid pro jeho
okoli, nikoli pro nej samotného - sam sebe vnima jako spravedliveho, nastroj
vyssi moci (Boha, Ideologie, Gaii) - kdyz likviduje sve nepratele, neproziva
vnitrni neklid, ale hluboke, zvracene uspokojeni z dobre vykonane prace
p.s. zbabele jsi ignoroval norimberske psychiatricke posudky, ktere exaktne
dokazaly, ze architekti masoveho vrazdeni netrpeli zadnym vnitrnim neklidem -
tvrdit tvari v tvar historicke realite, ze fanatik "z podstaty věci nemá
klid", je projev tve zaslepenosti, rigidni neochoty prijmout fakta, ktera se
nehodi do tve iluzorni teorie - tva semanticka ekvilibristika vsak nikoho
neosali - kdyz ti veda dokaze, ze fanatik proziva vnitrni pokoj a ztotoznení s
archetypem, tva odpoved je: "Ale já jsem si definoval vášeň jako neklid!",
coz je diskusni uroven ditete v materske skolce
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
