Volní vlastnosti jsou vlastnosti podmíněné vůlí člověka. Vyjadřují
záměrné, cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě
vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku.
Volní vlastnosti se projevují například v samoregulaci chování a
jednání. Uplatňují se jak při přípravě určité činnosti, procesu
rozhodování, tak při vlastním vykonávání činnosti. Pomáhají při
překonávání překážek k dosažení určitého cíle. Volní vlastnosti se
formují v průběhu života zejména pod vlivem výchovy. Mezi volní
vlastnosti řadíme například: odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost,
spolehlivost, sebeovládání, zásadovost, svědomitost, sebehodnocení,
sebeřízení, sebekázeň, sebekritičnost, cílevědomost, samostatnost,
iniciativnost a další. Každá z těchto vlastností má také svůj
protipól.
Síla vůle napomáhá rovnováze citů a rozumu. Srdce i mysl potřebují
mít základ v pevném „Já“. Bez vnitřní vůle a sebeovládání by tyto
dvě složky osobnosti sváděly stálý vnitřní boj. Je ale nutné vědět,
že je-li vytrénovaná vůle jedinou silnou stránkou osobnosti, pak je celý
život podřízen vnějšímu úspěchu. Takováto vůle nebere žádný ohled
na duševní potřeby člověka a stává se destruktivní silou nejen pro
svého nositele.