Představ si, že máš velkou krychli. Pak z jiného materiálu vytvoříš
dva její malé modely, červenou a modrou krychličku. Podobají se ty
krychličky té krychli, nebo ne?
No podobají, protože jsou to taky krychle, i když malé. Takže
obrazem a podobou velké krychle je krychlička – červená a
modrá. A musí snad k tomu, aby krychličky byly obrazem krychle, být
ta původní krychle zároveň modrá a červená? Nebo musejí být ty
„obrazy“ i stejně velké jako originál? Nebo musejí být i ze stejného
materiálu?
No nic z toho není třeba – nemají být totožné s originálem, ale jen
podobné. Je úplně fuk, jakou má originál barvu, velikost nebo materiál.
Krychličky jsou mu podobné svým tvarem. Přestože jedna je červená a
druhá modrá, a my ani nevíme, jakou baru má originál…
No a lidské pohlaví – žena nebo muž – je jako ty barvy. Oba jsou
originálu dost podobní na to, aby byli jeho obrazem, a přitom je úplně fuk,
co má originál mezi nohama, nebo jestli tam má vůbec něco, nebo jestli má
vůbec nohy. Tvůj požadavek, že bůh musí být dvojího pohlaví, je
nesmysl. Jeho obrazem má přece být člověk. Že člověk je buď muž, nebo
žena, to je prostě fakt, ale obrazem boha je proto, že je člověk, ne proto,
že je žena, nebo že je muž. Ta formulace s mužem a ženou je tam nejspíš
proto, že ve spoustě jazyků se slovo člověk více ztotožňuje s mužem,
než se ženou, takže bylo třeba zdůraznit, že se to týká i žen.
A ty za tím hledáš nějaký nový objev Ameriky…