Ženský protějšek Boha (nebo božství obecně) nemá jediné jméno,
protože každá kultura a mytologie ho vnímá jinak.
Konkrétní podoby podle tradic:
• Křesťanství a Judaismus: V kabale a mystických učeních se objevuje
ženský aspekt Boha zvaný Šechina (představující Boží přítomnost a
mateřskou péči). Často je zmiňována také Sofie (Boží moudrost).
(Křesťanství uctívá Pannu Marii, která sice není Bohem, ale plní roli
nebeské matky a přímluvkyně)
• Hinduismus: Každý hlavní bůh má svůj ženský protějšek (šakti),
který představuje jeho aktivní energii. Například bohyně Parvati je
protějškem Šivy, Lakšmí je partnerkou Višnua a Sarasvatí doprovází
Brahmu.
• Pohanství a Wicca: Zde se klade důraz na rovnováhu. Nejvyšší Bůh
(Bůh s rohy) má svůj ženský protějšek v podobě Velké Matky (Bohyně),
která symbolizuje plodnost, zemi a cyklus života.
• Mytologie (Sumer, Egypt, Řecko): Uctívání bohyní jako Ištar, Isis,
Héra nebo Gaia jakožto stvořitelek a vládkyň vesmíru.
Pravý ženský protějšek Boha (Alláha) v islámu neexistuje, protože islám
je striktně monoteistické náboženství a Bůh je v něm jediný a
bezpohlavní.
Předmět diskuze:
Bůh a nebo Bohové?
Proč Bůh o sobě mluví v množném čísle?
Bohové jste: Žalm 82:6, Jan 10:34,
G 1/26 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby...
