siouxi, myslim, ze slucujes dve veci, ktere se sloucit nedaji pricinu podminujes existenci, ale jadro pudla bude jinde, jen zatim nedokazu urcit kde
siouxi, myslim, ze slucujes dve veci, ktere se sloucit nedaji pricinu podminujes existenci, ale jadro pudla bude jinde, jen zatim nedokazu urcit kde
A víš, že máš pravdu. :-))) Já to beru ale z obou stran stejně.
Příčinu podmiňuji existenci a jindy existenci podmiňuji příčinou.
Vždyť i ta obehraná otázka, co bylo dříve, zda vajíčko nebo slepice, je
vlastně otázka, kde je příčina podmíněná existenci a naopak, existence
je podmíněná příčinou.
Jen tak, ze zvědavosti se zeptám, ty máš názor na to, co bylo dříve?
(Pouze Boha takto nevidím, protože každá existence jednou skončí nebo se
nějak promění, ale Bůh je stále stejný, proto Bůh neexistuje, ale
Je.)
asi te zklamu, mam problem s evoluci i s velkym treskem... dnes se pry uprednostnuje teorie, ze driv bylo vejce, krestanske stvoreni sveta by napovidalo, ze buh stvoril slepici i vejce zaroven... jinak mam rada prohlaseni papeze frantiska : Čteme-li o stvoření v (biblické) knize Genesis, vystavujeme se riziku, že si boha budeme představovat jako mága, který je s kouzelnou hůlkou schopen udělat cokoli. Ale tak to není. Velký třesk, který dnes považujeme za počátek světa, není v rozporu se zásahem božského tvůrce, ale spíše jej vyžaduje,“ prohlásil podle listu The Independent papež.
opravuji vetu, spravne ma byt: ... mam problem se stvorenim, s velkym treskem i evoluci...nedokazu tomu porozumet...
Evoluce, která tvrdí, že živočišný druh „X“ vznikl vývojem z nižšího živočišného druhu „Y“, je podle mne naprostý nesmysl. Pokud by Bůh nestvořil živočichy podle jejich druhu, nebylo by to takto zapsáno do Svatých Písem tisíce let před Darwinovou domněnkou, tedy v době, kdy takový problém nikoho nezajímal. Jak je to s Velkým třeskem nevím a vědci si také nejsou zcela jisti. Je brzý na tohle mít definitivní názor. Stvoření světa si představuji spíše podle Janova evangelia, nevím na co by měl mít Bůh kouzelnou hůlku, když měl Slovo.
mě se líbí, ale nevím teď, jestli to říkal zrovna on, že až tady přistanou mimozemšťané, tak je ochoten je přijmout do katolické církve, že taky mají právo na spásu
Mě se líbil film Dva papežové. Ten příběh, který se tam vypráví, sice není autentický, ale je v souladu s mou představou o kvalitách obou těch pánů. Navíc tam bylo celkem dost humoru, i když nevěřícím některé hlášky mohly možná uniknout.
znate pribeh spartakiadniho vraha straky?
... byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Wikipedie
jako sestnactilety dostal myslim 10 let vezeni a naslednou povinnou lecbu... v lecebne prodelal kastraci...
zacala si s nim psat nejaka zena, se kterou se po prupusteni ozenil, pak se rozvedl a zije s zenou, se kterou se ozenil v lecebne...
svych cinu nelitoval, litoval jen toho, ze ho chytli... vzhledove i povahove odporny jedinec... jaka mohla byt pricina toho, ze se do nej ta prvni zena zamilovala? ja bych zadnou pricinu najit nedokazala, ona asi jo
ženy podvědomě hledají alfa samce, což bývají fyzicky silní muži, nebo finannčně zajištění muži, nebo násilníci, včetně vrahů ...... podvědomě, a vždy když jsem toto vysvětlení napsal, dostal jsem od žen vynadáno, že to není pravda
to jo, ale jsou zeny, ktere o alfa samce nestoji a spokojene ziji s nejakym drobeckem
Ano, někdy se příčina hledá obtížně, ale vždy nějaká je. Policisté ji říkají motiv. Bez motivu není žádná vražda.
Vraždil by, kdyby zfetovaný nebyl? Jestli by v takovém případě nevraždil, pak ten jeho stav byl příčinou a tedy motivem.
Lze to říct i jinak, ten stav způsobil že vraždil bez důvodu protože mu jeblo v hlavě.
Obsah příspěvku byl smazán.
Obsah příspěvku byl smazán.
Lze to tak říct a také se to tak říká, ale je to tvrzení obsahující protimluv. Jestliže se něco děje "protože...to nebo ono“, pak „to nebo ono“ je důvodem a to co se dělo, se nedělo bez důvodu. Když prohlásím, že protože celou noc padal sníh, bylo ho ráno půl metru, nemohu napsat že ráno bylo bezdůvodně půl metru sněhu. Tedy napsat to mohu ale nesmím u toho psaní přemýšlet.
a jaky motiv se skryva v tom, ze napisi jen pozdrav? jinak nic... kazdy den jen pozdrav
Těch motivu může být celá řada. Měl by ho znát ten, kdo takhle zdraví. Pokud neví proč to dělá, pak to zavání psychickým problémem.
znam zeny, ktere si pokazde vyberou partnera, ktery je bije a sikanuje (
pokud teda dokazou odejit od toho prvniho)
kazda zena hleda jineho muze, coz je dobre, nemuzeme chtit vsechny romana
seberleho
i já vždy skončil se stejným typem ženy, ačkoliv se zpočátku zdály jiné, nebo jsem je viděl, jak jsem je chtěl vidět .... některé příčiny by navíc mohly sahat i do minulých životů, kdoví jak to je
jak pises o tech minulych zivotech: mne se asi od peti let zdalo, ze padam do studny, budila jsem se s pocitem zalehajicich usi, chladu a padu do hlubokeho kruhoveho prostoru... do vody jsem nikdy nedopadla...prestalo to, kdyz se mi narodily deti, ale ted se mi ten sen obcas vraci... topila jsem se 2x , ale vidy se nebojim
doplneni: zapomnela jsem napsat, ze jsem se s timhle pocitem a krikem budila skoro kszdy den
také mívám zlé sny, někdy je příčina jasná, například když se mi zdá že musím znovu na dva roky na vojnu ....nebo že mám před maturitou a nic neumím .... ale někdy se mi zdávalo něco u čeho příčinu neznám, ale naštěstí ne každý den, ale jen třebas 4 x za rok.
Něco jsem četl o karmickém zákonu, a ti co ho uznávají často věří, že náš život v tomto těle má příčinu v minulém, či minulých životech
tim zamotanym prispevkem jsem chtela rict, ze pricina se najde pokazde, i kdyz se nam muze zdat, ze se neco stalo bez priciny
jenže když příčinu neznáme, tak by jsme asi neměli tvrdit, že příčina existuje, můžem v to jen věřit, jako v Boha, jehož existenci také nelze dokázat, ani vyvrátit, ani neznáme příčiny a záměry jeho konání
Boha nelze dokázat, ale lze, odvozením od pozorovaných skutečností, rozumově dospět k tomu, že Bůh je.
četla jsem článek od vyšetřovatele který ho vyslýchal i chytil. Bylo
to zvláštní. Celkem ho litoval, Strakovi bylo 16 let.. Myslím že ho pustili
z vězení a žije řádným životem.
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/101078/pred-10-lety-propustili-spartakiadniho-vraha-dnes-je-z-nej-novak-pracuje-a-ma-rodinu.html
To ano, ale to řeším najiném místě. Byla to náhodná smrt. Jako automobilové neštěstí nebo pád letadla. Tím že žijeme, žijeme i v riziku že se nám něco stane. I když budeme opatrní nelze to vyloučit. A když budeeme super opatrní umřeme třeba na nějakou hnusnou nemoc.
Abychom dodrželi oko za oko, zub za zub, měl by být nejdříve pětkrát okraden, třikrát oloupen, pětkrát znásilněn, dvakrát by se poprava neměla povést a pak třikrát popraven.
mel by dostat vyjimecny trest i v pripade, ze byl nezletily... ale ja jsem cilila na ty pani, ktere nasly duvod, proc s nim zit, ja nych ho nenasla
Kdyby ho zabili a on měl šanci se napravit, tak by to bylo zabití... prostě by ho sprovodili ze světa a zatížili se vinou. Takhle se valí vinna jako kulička... a je velice složité najít "lidským" způsobem míru odpovědnosti za druhé.
sanci se napravit? je psychicky nemocny, staci, abyse prestal lecit a stane se znovu nebezpecnym... nikdy ho nemeli z lecebny pustit
Oni to ve vězení na něj zkoušeli víckkrát. Tohle je pro mě záhadou. Obecně. Teď pominu spartikádního vraha. Ale člověk roste, v mládí nadělalspoustu blbostí a pak mu je šedesát a je pořád spojován s tím co bylo v 15 či 16 letech. V šedesáti je ale člověk někdo jiný, jinak myslí, má jiné zkušenosti a to co bylo před 40 lety je jak film před jeho zrakem. Něco promítaného. Minulost. Taky to tak máte? 6e to co se stalo před 40 lety jakoby se týkkalo někoho jiného. že už jste jiný člověk?
Celé tohle téma je pro člověka veliký problém. Nechci však kázat vodu, protože sám nejsem lepší a často si kladu stejné otázky, jako spousta ostatních. Bible nám dává řešení, ale my, někdy nechceme a jindy neumíme, tu moudrost přijmout. Vím jen to, že když se mi někdy povede si říct, bez zbytku záští, nechám to na Bohu, mívám z toho dobrý pocit.
Obávám se, že bych selhal na čelé čáře. Mně, když se povede to co jsem napsal, tak většinou jde z mého pohledu o prkotiny.
no prave, prkotiny se odpoustet daji lehce, umyslns brutalni vrazda nekoho blizkeho se podle me odpustit neda... neverim tomu, ze odpusteni by v tomhle pripade prineslo nejakou ulevu nebo uklidneni cloveku, ktery zavrazdeneho miloval
Nevěříš, že mohou být lidé, jak o nich vypráví například Karel Čapek v Baladě o Juraji Čupovi z Volové Lehoty?
lide jako cup? clovek se snizenou inteligenci, ktery dle sveho prohlaseni zabil sestru na bozi pokyn? mne spis pripadal zajimavy ten konec, ze mu kvuli dolarum v byte sestry prisili loupeznou vrazdu a obesili ho... a pak ta uvaha, zda slo o bozi vuli, bozi trest, bozi mlyny... nevzpominam si, jak je to tam presne... ten clovek, stejne jako straka byl pro spolecnost nebezpecny, protoze byl psychicky nemocny... podle me mel tenhle skoncit v psychiatricke lecebne, ne na sibenici, on se v te vrazde nevyzival, nebyl uchylny a sadisticky...na rozdil od straky
pokud to tedy neberu jako povidku, ale jako o skutecnost, ktera se mohla stat
Já jsem měl tenkrát,při čtení podobný pocit, jaký je vložen v závěru té povídky do úst četnickému kapitánovi Havelkovi:
...Poslyšte, já nevím, bylo-li to z těch ovčích kožichů nebo z únavy nebo proto, že v tom, co jsem viděl a slyšel, byla taková divná krása nebo důstojnost: ale musel jsem jít ven, do mrazu, protože se mně točila hlava; na mou duši, ve mně něco stoupalo, jako bych měl povstat a říci: Boží lidé, boží lidé! My budeme soudit Juraje Čupa po světském řádu; ale ve vás je zákon boží. — A byl bych se jim poklonil po pás; ale to se na četníka nesluší, a proto jsem šel ven a tak dlouho jsem sám pro sebe sakroval, až jsem zase našel svou četnickou duši
co udelali ti lide tak mimoradneho, ze je strazmistr nazval bozimi lidmi? vrah se priznal a starosta ho hnal ve vanici 30 nebo kolik km aby se udal a dlouho stal pred dvermi, nez mohl jit dovnitr, ve stejne vanici jel strazmistr s pomocnikem do vesnice kde se to stalo... vesnicane se shromazdili, aby umirajici zena mohla oznacit vraha... na jeho jmeno doslo, az kdyz byla mrtva, vrah zareagoval primou na otazku starosty a priznal se.... kde jsou ti bozi lide? starosta, ze prikazal cupovi, aby se sel tou vanici udat? cup, ktery neutekl a dosel tam, kam ho starista poslal?
Když se to nepovedlo Čapkovi, aby to tak jako na mne působilo na všechny čtenáře, tak jak se to má povést mně? Než bych se o to pokoušel, raději od toho uteču.
karel capek neznal podkarpatskou rus, ani jeji obyvatele, to obslehl od olbrachta, ktery na rozdil od nej znal chude, proste a dusevne i fyzicky zaostale obyvatelstvo tamnich vesnic, ktere zilo legendami a poverami , znal krajinu i celkove zoufalou situaci historicky tyrane zeme, obsazovane madary a rusy... myslim, ze si capek tamni obyvatele idealizoval asi jako karel may indiany
mam ho rada jako cloveka, ktereho jsem osobne neznala, dodnes rada ctu jeho pohadky a dasenka byla prvni knizkou, kterou jsem jako mrnous precetla... i jeho povidky a jine texty ctu rada, ale nedokazala jsem se prokousat jeho romany... prisly mi zdlouhave, nudne a bez vtipu...mozna je to tim, ze scifky nemam rada v pisemne, ani filmove podobe, mozna jsem ty knihy necetla ve vhodnou dobu
pokud mohu soudit na zaklade vlastni podobne zkusenosti , tak castecnou utechu muze prinest clovek, ale kdyby mi tvrdil, ze vrahovi musim odpustit, poslala bych ho pryc...
Nechci z tebe tahat informace, které můžeš pokládat za čistě soukromé, takže se nic nestane, když mi neodpovíš. Jak jsi na tom s vírou v Boha, Bohu, případně s křesťanstvím?
v boha verim, krestanstvi ma pro me prilis nejasnosti, nez abych mu dokazala verit
Já si myslím, že odpuštění přinese úlevu vždy a každému, kdo odpustit dovede. Problémem je, že každý máme jinou hranici toho, kde odpustit dovedeme a kde už ne. Po nás se žádá, abychom odpustili všem a s nikým nebyli ve sporu nebo dokonce v nenávisti. Jenže to nedokáže nikdo z nás. Stále nedovedu zapomenout na některé křivdy, které se mne třeba i před léty dotkly. Křesťanství říká, že takto neusmíření lidé, jako jsem i já, sotva mohou očekávat pozitivný výsledek u svého posledního soudu. Co mám ale dělat, když odpustit prostě nedovedu? Modlím se tak, že prosím Ježíše, aby dotyčné osobě odpustil za mne a připsal to k těm mým ostatním hříchům, za které zemřel. Já odpustit nedovedu a když to On neudělá za mne, tak nemám šanci.
jedinou možností je postupně měnit úhel pohledu, pak se křivdy jakoby "vytratily" samy. není to pak přímo odpuštění nýbrž srovnání se s tím co je.
myslim, ze na umyslnou brutalni vrazdu a vraha uhel pohledu menit nejde, nejde o krivdu, o nejakou nestastnou nahodu, jde o vrazdu
jde o smutek, zoufalost z toho, co se stalo, pokud ti to pripada jako "uzirani se" a radsi bys uchylnemu vrahovi odpustila a myslela si, ze ti to nejak v tvem zoufalstvi ulevi, je to tvoje vec ( porad nepisu o krivdach, ale o umyslne brutalni vrazde)
to nemuzes, prave proto se divim, ze to svym prispevkem o uzirani posuzujes
tam se toho píše...
ale proč ne, např. Josef odpustil všem svým jedenácti bratrům to, že ho
chtěli zabít a prodali ho do otroctví...
jenže to nebyl obyčejný člověk, to byl genius, který telefonoval s
Hospodinem, vykládal sny a zachránil celý Egypt před hladem, velký
duch...
nejsem kristus a pisu, ze je pro me krestantvi v mnoha ohledech nejasne...a neni tam nahodou nekde zminka, ze hrisnik musi sveho cinu litovat a kat se?
Nikdo nejsme Kristus. Pokud chce, aby se to odpuštění, které už bylo „uděleno“, vztahovalo i na něj, tak ano, měl by si svůj hřích uvědomovat a měl by toho hříchu litovat. Ale má na to prostor až do ukončení své pozemské existence.
Jidášovi Ježíš odpustil jako všem ostatním. Zda to Jidáš přijal
nevím.
Upřesním své předchozí tvrzení, chtěl jsem říct, že člověk se má
vyznat z toho čim se provinil, dokud je na tomto světě, než zemře.
Vycházím z biblického poučení, že se máme dohodnout se svým protivníkem
včas, dokud jsme s ním na cestě k soudu. Podle mne se u soudu ocitneme
bezprostředně po své smrti, a proto mám takový názor.
dokonce ten soud může být přímo umírání... to se zpětně promítá film života jakoby z nadhledu a člověk si (prý) uvědomuje kde chyboval nebo komu ublížil a je mu to líto (nevyřešená traumata)
mat, 26
24„Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo
Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec
nenarodil.“
25Jeho zrádce Jidáš na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“
„Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš.
zni tohle jako odpusteni?
Na jiném místě zrazuje Petr Krista (než se rozední 3x mě zapřeš) a přesto mu Ježíš odpouští.
Chtěla jsem tím říct že to neplatí absolutně. Jidáš zradil, ale nenašel cestu zpět. Tedy nepostavil se čelem ke svému činu. Nehledal odpuštění u Boha. Petr zapřel, litoval a našel cestu zpět.
jsou to příběhy sepsané dlóuho po tom, co Ježíš učil, a možná ledasjak upravené...
A ty dovedeš z toho textu odvodit, že za Jidáše Ježíš nezemřel? Jidáš se ptá, zda je to on, komu je „běda“. Dostal tudíž varování na poslední chvíli. Ježíš věděl, že ač když zemře i za zradu Jidáše, Jidáš bude odpuštění stěží přijímat a že mu u soudu nebude juchuu. Ale jak to proběhlo skutečně, to pochopitelně nevím, o tom mohu pouze spekulovat.
jen mně tak napadlo, že lidé považují za smrt něco jiného, trvalého, ne zemřít na 1,5 dne a zase ožít. Krom toho má Ježíš Nazaretský hrob v Indii, a Japonsku. Indie dokonce nabízela Vatikánu, že může vzít vzorky DNA a jinak zkoumat hrob ...... a v indické verzi o Ježíšovi z Nazareta nechybí ty takzvaná "ztracená léta" ....
je to nejspíš smyšlený příběh a apologeti mohou bádat celá staletí, jestli je Jidáš hoden spásy a odpuštění nebo ne...
o zradě Ježíše Jidášem, vlastně ho ani nebylo potřeba, spousta lidí Ježíše přece viděla - nebylo těžké ho identifikovat anebo sebrat celou tu skupinu dvanácti...
Četl jsem kdysi jinou verzi příběhu, ta byla logičtější. Římanům Ježíš vůbec nevadil, takových kazatelů tam bylo tisíc, zato jeho kritika vadila židovským náboženským vůdcům, a ti trvali na jeho popravě. Ježíš ale vyléčil Pilátovi manželku a tak Pilát zařídil, aby Ježíš ukřižování přežil, a vrátil se do Indie, kde trávil "ztracená léta"
místo pravd existují úhly pohledu, největší chybou je přestat hledat a myslet si, že už vše vím, a vše objevil
znám to, mrzí mě, že je to pořád v rovině nějakých spekulací a není to rozseknuto, vypadá to, že to není pravda, ale co když, nelámu hůl...
pro mně to ani není důležité, věřím že Ježíš žil, tehdy to bylo
údajně běžné jméno, Jeshua, nebo tak nějak .... a příběh už se
předtím odehrál téměř stejně, 15 -20 krát v mýtech starších než
Ježíš, například Horus, Mithra, Dionýsos atd .... narozeni panně, konali
zázraky, Dionýsos měnil vodu ve víno, nakonec zabiti, po 3 dnech vstali z
mrtvých a byli vzati na nebesa .....
Vzhledem k tomu že věřím, že se musím snažit sám, a nechci být
"spasen", není to pro mně důležité, jen mám rád historii a skládám
mozaiku
s tím Dionýsem, Mithrou a spol si to radši pořádně nastuduj, já vím,
že to říkali v tom filmu Zeitgeist, ale mnohé z toho není pravda...
např. Mithra se nenarodil z panny, ale ze skály...
https://pohanskykruh.wordpress.com/2012/01/26/mithruv-kult/
Římané věřili, že ze skály, jiná verze zní že se narodil v jeskyni panně 25.prosince
vzpoměl jsem si, že jestli se nepletu i muslimové věří, že Ježíš ukřižování přežil
muslimové ale nejsou ateisté, věří ve stejného boha s křesťany, a stejné některé proroky, třeba Abraháma. A ateisté bych řekl nevěří že nějaký Ježíš existoval
Ale když věří z dobových pramenů, tak je topro ně obyčejný člověk - rebel, co byl odsouzený a tajně sundaný z kříže, takže se pak mohl ukázat učedníkům.
Muslimové naproti tomu považují Ježíše za
jednoho z pěti nejvýznamnějších proroků
předcházejících Mohamedovi
(vedle Adama, Noe, Abrahama a Mojžíše).
Ježíš je v Koránu zmiňován 25-krát
(jak jsem se dočetl...), muslimové věří
podobně jako křesťané, že přišel na svět
zázračným způsobem (zrozen z panny Marie),
během života konal zázraky, vstoupil na nebesa,
že před koncem dějin přijde znova na svět.
Nevěří však, že by byl „Božím Synem“,
ani že byl ukřižován.
a dle Bible bohem vyvolený národ :
Velká většina Židů považuje Ježíše za negativní
postavu, za falešného proroka, svatokrádežného
heretika nejhoršího druhu (svévolně se
prohlašujícího za Mesiáše, Syna Božího, resp. za vtělení Boha)
To platí o židech s malým ž. To jsou stoupenci judaismu, Židé s velikým Ž jsou příslušníky židovského národa a ti nemusí být vždy židé. O těch židech ale máš pravdu. Já se jim nedivím a nediví se tomu nikdo kdo je jen trochu obeznámen s touto problematikou.
no zajímalo by mně kde bys našel ty židy co nejsou judaisté ? Krom malé
skupiny mesiánských židů ...... No a kdo studoval Bibli, tak se tomu
nediví, protože oni očekávali nového krále Davida, který bude vládnout
Izraeli a celému světu, a ne nějakého dobromila ......
Nedej bůh číst Talmud ......
Ty bych nenašel nikde. Protože židé jsou totéž co stoupenci judaismu. Já to za slovíčkaření nepovažuji, vždyť je to rozlišovací znak, který nám dává poznat o kom nebo o čem píšeme. Národnostních Židů, kteří nejsou věřícími židy, by se asi našlo dost, ale necítím potřebu je hledat.
U nás už to takovou roli nehraje, jak nám to zní. Jidášovi to jako varování přijít mělo. Jenže, pokud by to Jidáš vyslyšel, musel se stejně za něj nejspíš najít nějaký náhradník. Ale to by asi nebyl zas takový problém.
rikaji, ze mame cas litovat a kat se az po smrti? vim jen o svetle na konci tunelu
no já věřím na reinkarnaci ( na což údajně věřili dříve i křesťani ), a tím pádem existuje možná až nekonečně mnoho druhých šanscí, kdoví. Myslím že to je nekonečný proces, můžeme se stávat lepšími, i horšími, v jakékoliv fázi, v jakýkoliv okamžik
aha, tak to se omlouvam, nemam na mobilu velky displej, tak jsem to spatne precetla
tak obecně zase ne, říkají to někteří z těch, co byli celý život
nevěřící a žili egoistickým životem...
to je zajímavé, protože někteří křesťané rádi učí, že není
žádná druhá šance...
"Kristus" je pozemský titul, takže jich tu můžou běhat miliony. Ale těžko někdo může za jiného odčinit jeho činy, i když si katolická církev přisuzuje monopol na odpustky
teoreticky (logicky) je to možné. Třeba se matka nepostará o dítě, udělá to za ni někdo jiný jakoby to byla ona. Tedy převezme odpovědnost za druhého.
ne, není, když například člověk "A" někoho zabije, tak s tím člověk
"B" nic neudělá, jen Katolická církev ti nabídne odpustek .....
Takže co kdo zaseje, to i sklidí
Co jsou to odpustky?
"Odpustek je odpuštění časných trestů za hříchy, a to před Bohem,
které
byly odpuštěny jako vina; je to odpuštění, které náležitě připravený
věřící
získává za určitých podmínek zásahem církve, která jako služebnice
vykoupení autoritativně rozděluje a používá pokladu zadostiučinění
Krista a
svatých.
Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda částečně nebo
úplně
osvobozuje od časného trestu za hříchy". Odpustky mohou být věnovány
živým
nebo zesnulým.
http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=828
víc info u Katolické církve, já nejsem členem
To chápu ale řekni to k tomu případu o kterém byla řeč. Co jsi chtěl říct?
Píšeš: když například člověk "A" někoho zabije, tak s tím člověk "B" nic neudělá, jen Katolická církev ti nabídne odpustek .....
Takže komu nabídne odpustek? Pozůstalým nebo tomu viníkovi, nebo příbuznému toho viníka ? A za koho se ten odpustek modlí: Za viníka nebo za mrtvého nebo za pozůstalé nebo za příbuzné viníka. Vůbec totiž nechápu co chceš říct. a kam míříš.
církev je společenství a tedy lidé jsou spojeni jeden s druhým v Duchu svatém. Když se za někoho přimlouvám (modlím) tak důvěřuji, že duch svatý to vidí. TAto přání jsou sdílena. Proto se věřící společne modlí za jiné.
tak to jo. jen mě překvapilo že jsi tak tvrdý. člověk v životě nadělá spoustu chyb, přesto důvěřuje a často i zažívá zkušeností že tyto chyby jakoby se proměnily v normální život. A naopak kolikrát se snaží činit dobré a nic z toho není. Tedy vnitřně cítím, že pokud mám dobrou vůli tak i když to stojí za starou belu, tak to třeba jednou .... dopadne dobře, nebo v příštím životě jak říkáš. Nejsem tvrdá ve smyslu jednou na hovno navždy na hovno.
každý dělá chyby, hlupáci v nich setvávají, moudří se z nich
poučí, nemoudří věří, že za ně kdysi někdo zemřel na 1,5 dne a tím
jejich chyby odčinil dřív, než se narodili ....
Já věřím na karmický zákon - co zaseješ, to sklidíš . A to je
spravedlivé
není to snad logické? když ve škole propadneš, tak za tebe ročník může zopakovat někdo jiný a bude to, jako bys ho absolvoval ty sám?
Mohl bych ti tedy poslat odkaz na online Bibli, jako na zdroj informaci o tom, kolik je Kristů. Z toho tvého odkazu jsem ale nepochopil, co tě inspirovalo k napsáni toho ,že "Kristus" je pozemský titul, takže jich tu můžou běhat miliony.
.... především však jako trojí úřad kněze, krále,[1] nebo proroka,[2] což byly úřady, do nichž se vstupovalo skrze pomazání olejem ... a jsou tam odkazy i na Bibli
Psala tady paní, dobře jsme se znali a byl to velice příjemná paní s vnoučátky. Již zemřela. Ta vyrůstala v dětském domově, protože její tatínek zabil maminku. Odpustila tatínkovi a žila si svůj život. Byla velice přátelská.
Nechci to dávat jako příklad, jen že když se stane taková věc tak vlastně tím že se neodpustí tak ten zlý čin pořád působí a to i do dalších generací pokud ta osoba která neodpustí ovlivňuje své děti a vnáší to do nich. a oni třeba do další generace a tak se zlý čin nese z jedné genrace do druhé dokud to někdo nedokáže utnout.
taky asi záleží, jestli toho tatínek potom litoval, to se odpouští snadněji, ale úkladní vrazi, kteří nelitují a ještě se u soudu smějí pozůstalé rodině, těm se odpouští mnohem hůř...
To ano, litoval toho. Taky mu odpustila. Ale není to jediný případ. Znám osobně ženu, kterou tatínek týral a trápil, když byl tatínek starý a nemohoucí, chodila ho navštěvovat a odpustila mu.
U úmyslných trestných činů, bych se držel Bible. Oko za oko, zub za zub. Všechno jiné, podporuje nárůst zločinnosti.
to je prilis obecne vyliceno a navic citove podberveno: tatinek zabil maminku...byla to brutalni sadisticka vrazda? byli tatinek i maminka dusevne zdravi? mel tatinek k vrazde duvod? na polehcujici okolnosti kouka nejen soud
Pokud vím, bylo to z žárlivosti tedy z vyšinutí smyslů. Ono je těžké se vžít do člověka, který se vytočí natolik že druhého zabije. Protože nejsme v botech druhého, nevíme jak se to cítí, tak extrémní vyšinutí tedy amok.
Syn teď čte knihu o závislostech. Bohužel je to jen v angličtině a tak mi to vysvětluje :-)
Realistický viděno, i takové myšlenky by nás bezpochyby od pokusu o odpuštění odrazovaly. Sám jsem přiznal, že bych s takovou situaci měl veliké problémy a proto tady pouze teoretický plácám o tom co by se mělo, oč by člověk měl usilovat a že když se mu to nebude dařit, tak že by se měl obrátit o pomoc. Doufejme, že ničemu podobnému nebudeme nikdy vystavení.
Neživé předměty asi vzájemnou lásku pociťovat nebudou. Takže mohl by být příčinou například život?
pokud je hmota jen energie o nízké frekvenci, tak živé i neživé se liší jen frekvencí, a stejně jak se lidé mýlí v tom, že zvířata a rostliny nemají city, mohou se mýlit i v předmětech, které nazývají neživé
dostal jsem vnuknutí, že bych si mohl pustit nějaký film, a zdá se mi to
jako dobrý nápad.
Díky za smysluplnou diskuzi a pro dnešek se loučím
To neumím komentovat. Vůbec tomu nerozumím a proto nevím, proč by to tak muselo být.
Bůh je jediné bytí nezapříčiněné, jednoduché, věčné, živé, moudré, pravdivé, milující příčiny všeho, co má počátek.
Všichni bohové na kde co, jsou výmyslem starověkých neználků. Současného boha křesťanů "na všechno", vymyslel nejspíše mazaný žid Eliáš.
Je to mnohem prozaičtější, Bůh je v nás:
Galatským 5
14 Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati
budeš bližního svého jako sebe samého.
Ojoj mi ženy: ... jako sebe samou :-).
Na ženský rod se v Bibli pro něco pozapomnělo :-)
Obsah příspěvku byl smazán.
Od slova bůh je to bohyně, ale ptal jsem se na slovo člověk. Nebudu tě trápit, Slovo člověk je výhradně mužského rodu, přestože žena je přece také člověk. Pokládáš to snad za nějakou diskriminaci? Pak bych mohl i já protestovat proti tomu, že láska je pouze rodu ženského. Avěříme přece, že Bůh je Láska! Jak k tomu já, jako mužský přijdu, že nemohu být láskou? A s pravdou je to stejné! Bůh je Pravda, takže chlapi asi musí lhát! Já bych to opustil a zabýval bych se svou vírou z jiného konce.
Neřekla by jsem že bohyně, to by bylo pohanské oslovení, bohyń bylo i je.
Ano a pohanské bohy není třeba zde řešit. Slovo bohyně s velkým počátečním písmenem je možná z pohledu českého jazyka gramatický nesprávný tvar, ale přiznávám, že natolik zdatný v jazyce nejsem, abych to mohl tvrdit, a hledat to jsem líný. Jak ale vidíš ty můj „mužský problém“ se slovy láska a pravda? Mám snad vystoupit z církve, nebo dokonce zapřít víru?
Je to jasný, stalo se toto:
Genezis 11
7Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem
nerozuměli.“
Zase? Tak to mě mrzí, fakt! V čem to vězí? Co jsem pochopil jinak než jsem měl?
Tak promiň! Já myslel, že jsem něco popletl. No dva lidé se někdy domlouvají špatně, o třech ani nemluvě a nás jsou miliardy, s tím nehneme. :-))
😃Své jméno zapři, odřekni se otce, anebo, nechceš-li, zasvěť se mně, a přestanu být Kapuletová.
to nedolejzam, jen me to napadalo
Ty svou hlavu zbytečně nenosíš, to se hned pozná! Jakou máš velikost klobouku?
Myslím, že nemůžeme definovat, co je to Bůh. Věřím v existenci vyšší moci, ne podle nějakého náboženství, v existenci nesmrtelné duše .... ale definovat Boha je podle mého nad naše možnosti. Stejně tak kdo stvořil Vesmír, z čeho a kde, kde to má či nemá konec ......
Já s tím naprosto souhlasím. Definovat můžeme pouze to, co o Bohu víme. A toho je velmi málo k nějaké ucelené definici Boha, ale je toho dost na to, abychom o Bohu mohli smysluplně myslet a poznávat ho. To co jsem napsal, jsou předpoklady, bez kterých nedovedu rozumově zdůvodnit to, že Bůh je. Zároveň je ale pravdou, že bez takto definované první příčiny, si nedovedu vysvětlit existenci světa.
Ano, to je složitá otázka, kdo je stvořitel, a kde se tu vzal, nebo kdo stvořil jeho, z čeho a kde ...... Nemůžeme prokázat existenci Boha, ani jeho neexistenci
Pokud bychom prokázali, že „něco“ ať by to bylo cokoli, děj nebo co je hmotné podstaty, tedy i energie, se událo nebo vzniklo bez předchozí příčiny, první příčina všeho by ztratila svou nutnost bytí. Dokud ale budeme žít ve světě, který je z příčin a následků, nelze první příčinu zpochybnit. Jaké „vlastnosti“ první příčina všeho co je musí mít, jsem napsal v úvodu tohoto vlákna. Pochopitelně tam nejsou ty „vlastnosti“ všechny. Například tam není, že ta první příčina nemůže být dělená. Ale je to obsaženo v tom, že je jediná a jednoduchá. Také tam není napsáno odkud a kdy se vzala. Ale je tam napsáno, že ve věčná, nemá tedy počátek a je tím pádem nevzniklá. A to vše lze rozumem odvodit.
věřím že se něco děje i bez příčiny .... i tak myslím, že dopátrat se vzniku a počátku je nad naše možnosti. Je i možné že ty znalosti jsou ve Vesmíru dostupné, ale ne pro bytosti na úrovni, který by to využila ke zničení sebe i Vesmíru ..... jsem asi pesimista
Věřit v děj bez příčiny je jistě možné, a nic proti ni nenamítám, ale taková víra je méně rozumem opodstatněná, než víra v Boha.
na počátku se něco muselo sát zcela bez příčiny, nebo mi to aspoň přijde logické, kde by se ta příčina vzala ? A jo vlastně, nevím .... ( Vím, že nic nevím - Socrates )
Já mám názor takový, že kdyby svět vznikl bez příčiny, bylo by samozřejmostí, že se v něm budou dít věci bez příčiny. Ale to nepozorujeme. Navíc by svět přišel o důvod své existence.
i kdyby náš svět vznikl bez příčiny, mohou v nem platit univerzální zákony, například karmický, tedy zákon akce a reakce, příčiny a následku ..... ( i když věřím, že platí a mám i částečně odzkoušeno na sobě, první spouštěcí akce asi neměla příčinu )
Tak dobře, co je tedy možné bez příčiny, co máš částečně na sobě vyzkoušené. Skutečně mě to zajímá. Pokud to tak opravdu je, budu muset změnit svůj dosavadní názor.
napsal jsi to jasne... karmicky zakon = Každý čin se vrátí k tomu, kdo
jej vykonal.
...taky to mam vyzkouseno na sobe, takze: Nikdy neprejte nikomu nic zleho, vraci
se to jako bumerang
a narozdíl od bumerangu nemáme tušeníá kdy a odkud se to vrátí, ovšem dá se očekávat že mnohem silněji, než jsme to či ono vyslali
jak jsem psal, věřím že něco se děje i bez příčiny, což myslím neznamená uzavřený kruh
A co konkrétně by to například mohlo být to co se děje bez příčiny? Já jsem na nic takového nikdy ani teoretický nenarazil. Vše co jsem dosud prožil, s čím jsem se setkal mělo příčinu. Nediv se tedy, že jsem zvědav na to, co příčinu mít nemusí.
To mívá tolik příčin, že je obtížné určit, která je první a která je hlavní.
Jistě že ano. Protože jsi, můžeš milovat nebo nenávidět. Když nebudeš, nebude ani tvá láska ani tvá nenávist. Nebo si umíš představit, že nejsi ty nebo nejsem já nebo není nikdo z nás dvou a přesto si spolu píšeme?
Jednou z podstatných příčin to určitě je. Bez nás by se to přece nedělo. Druhotnou příčinou toho pak jsou naše emoce a nejspíš bude více takových následných příčin, podle toho, co bude důsledkem.
třeba nějaká myšlenka co mně napadne, nemusí mít žádnou příčinu .... a myšlenku pak můžu uskutečnit v čin
Příčinou tvých myšlenek je přece tvá mysl. Ty sám jsi příčinou toho co si myslíš.
Netvrdím, že musí. Ale budou tě napadat tvé myšlenky, když nebudeš? Takže v tomhle případě je zdroj příčinou, s tím nejde nic udělat.
nekdy se mi stava, ze mam naplanovanou nejakou akci a najednou me neco zastavi, abych to nedelala... zadny duvod, nic... jen jako kdyby mi v hlave najednou nekdo naridil, abych to nedelala... naucila jsem se toto neoduvodnene vystrazne varovani poslechnout
Ano takové věci se dějí, také to znám. Nevím zda psycholog, spíše si myslím že psychiatr by mi vysvětli příčinu těchto mých stavů. Ale jistě by neřekl, že příčinu nemají.
presne tak, ale kdyz mam pocit, ze mi v hlave opakovane blika vystrazne svetlo, tak poslechnu
a máš někdy i pozitivní vnuknutí? Tedy že máš něco udělat a jdeš a uděláš to.
to jsem ani neměl na mysli, spíš opravdu něco ku prospěchu jiných bytostí, třebas na jaře když bylo ještě velké sucho jsem nakoupil čerpadlo, hadice a snažil se zachránit rostliny na zahradě před uschnutím. Věř nevěř, šlo mi o rostliny. aby přežily
Byla to tvoje zahrada, takže to chápu jako logickou příčinu a následek. Tedy tohle nechápu jako vnuknutí... kdy člověk udělá něco jakoby "náhodou" úplně jinak nebo nově jakoby bez příčiny a třeba se s někým sejde, nebo někomu zachrání život nebo se dostane do zásadní situace, která změní celý jeho život. Například.
Například: Ztatila jsem klíče a zoufale je hledala, byly to důležité klíče a najendou jsem se rozhodla že se půjdu podívat ven (už jsem tam byla a nenašla) a tak jsem šla k výtahu a omylem přivolala paní z třetího patra. DAli jsme se do řeči a já říkkkám že hledám klíče a ona říká že musí do práce, protože šefce omylem vzala klíče. Vytáhla je z kapsy a byly to ty moje :-)))) Ona je omylem vzala v prádelně, kde jsem prala a dala si je do kapsy a zapoměla na to. Když šáhla do kapsy, uviděla klíče a jela je vracet do práce. A já ji v ten moment přivolala výtahem. to je buď náhoda, souhra okolností nebo vnuknutí...
Takových případů mám víc.
měl jsem před odjezdem na montáž a vnuknutí bylo, že po montáži už by mohlo být pozdě .... ale budiž, přiznávám se, plánoval jsem to do deseti let
Obsah příspěvku byl smazán.
Všechny vlastnosti, které má bůh má i práce, z díla poznáme tvůrce,
vše, co pracuje to je božské, podívejte se na včely, jak pracují, a tak od
nich máme sladký med, proč mnoho lidí nepracuje a má se dobře, nad tím je
se třeba zamyslet, pokud chceme očistec proměnit v ráj.
ale já přeci Boha miluju, nikdy bych neudělala nic, co on nechce abych dělala, denně se k němu modlím
Jan 1
1Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo
Bůh.
2To bylo na počátku u Boha.
Buh je jen myslenka? Jak te muze mit rad a byt spravedlivy a vyslychat tve modlitby? "Co" te nevyslisi........
Máme milovati Boha svého tedy máme každý Boha svého a tak to musí být někdo? Není to Bůh v nás ?
Efezským 4
6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je
ve všech.
Zvnitřňuje se v nás formou myšlenky. Jak jinak nás může "dosáhnout", pouze tak že se skrze Něj (v Kristu) uvědomíme a Jsme jedno s Otcem.
Lukáš 9
23 Všem pak řekl: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe,
bere svůj kříž každý den a následuje mne.
24 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil
svůj život pro mě, ten jej zachrání.
25 Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil
nebo sám sobě uškodil?
Vždyť muž by si neměl pokrývat hlavu, jelikož je Božím obrazem a Boží slávou; ale žena je mužovou slávou.“ Muž byl stvořen jako první a nějaký čas byl sám. Jen on byl k obrazu Božímu. Pak byla z muže stvořena žena a měla být podřízena muži. (1Ko 11:3–7)
O ne celé je to k obrazu božímu, muž i žena, muž jako první a žena jako druhá, takový je celkový obraz Boha:
Genesis 5
V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží.
2Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim
jméno Adam (to je Člověk) .
taky je zajímavé, že jednou je den dnem (krátký okamžik) a jednou milion let :-)) Klidně mohl být ten den milion let.
Vždyť muž by si neměl pokrývat hlavu, jelikož je Božím obrazem a Boží slávou; ale žena je mužovou slávou.
JEHOVA je neviditelný Bůh. Když ho Mojžíš požádal, zda by mohl spatřit jeho slávu, Jehova mu odpověděl: „Nejsi schopen vidět můj obličej, protože žádný člověk mě nemůže vidět, a přesto žít.“ (2. Mojžíšova 33:20)
Musíš kouknout do zrcadla a vidíš se namalovaná na rovné ploše jako odraz, jako obraz. Jistě ten obraz je sám o sobe bez prožitků. Vše co je prožíváno jsi ty a je to v tobě. Ale představme si že ten obraz by si myslel že to on sám všecko.
Ti lháři, co psali Bibli, to nějak nedomysleli:
Gn 32,31 I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť
řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“
V první řadě je to nesmysl. A nesmyslem to zůstane do té doby, dokud existence Boha, nebude nad vší pochybnost dokázána.
1. Korintským 11
11V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
12vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z
Boha.
Podle čeho to rozlišuješ?
Bůh je entita, ve kterou se jenom věří.
Na entitu se ptáš kdo, nebo co?
Bůh je výmysl starověkých neználků, na vysvětlení všeho dění v přírodě. Nejdříve byly celé hejna bohů, na kde co. Potom mazaný žid, nejspíše Eliáš, sloučil všechny bohy do jednoho boha na všechno.
Výmysl je to, cos napsal. Nejdříve nebyli vůbec žádní bohové. Jenom duchové a duše. Asi kvůli vysvětlení všeho dění v přírodě.
A důkaz pro toto plkotání máš kde? Aha, já jsem zapomněl, že na základní škole jsi v dějepise spal, nebo čuměl z okna.
Bohové jsou mýtické nadpřirozené bytosti stejně jako démoni, titáni, draci a jiná bajná zvěř.
Je to fenomén, tenkrát se toho lidi chytli jako se dneska chytnou lidi nových věci. Jeden rekl ze buh je super ze dela a udelal tohle a tohle a druhe "blbej" relkl "hmmm to je dobry" atd. Neni nic víc nez jen fenomen. Nikdo by se toho nezastaval a neveril v to kdyby na svete verilo jen 200 lidi, ale protoze je tohle cislo mnohem vetsi tak se lidi samy k tomu nutí. Stejne kdysi nekdo prohlasil ze se zeme toci dokola .... nikdo mu neveril protoze byl sam, ale kdyby to najednou zacaly rikat desítky ne-li tisíce lidí tak se toho taky chytnou je to tak . . .jedna velka reklama ale uz hodle dlouho vytvorena
Pravdu je možné zjistit a tvrdit pouze o jasně definovaných objektech a jevech. Máme-li posoudit, zda jsou výroky pravdivé, musí se týkat věcí zřetelně definovaných. Tvrzení o nedefinovaném objektu není možné považovat za výrok, protože se nedá rozhodnout, zda je či není pravdivé. Pokud není definováno, co je to Bůh, tvrzení o Bohu nemohou patřit mezi lidské poznatky, protože nedávají žádný smysl. Takže pokud někdo umíte definovat, co je to Bůh, tak se budu těšit :-)
V Bibli máme jednu zprávu o tom co je Bůh kterou Ježíš Kristus zdělil
ženě při Jákobově studni v Jan 4.
24 Bůh je Duch a ti, kdo jej uctívají, mají tak činit v Duchu a v
pravdě.
Pavel odkazuje na toto v 1.Korintským 3
.. jste Boží chrám a Duch Boží ve vás přebývá ..
17 Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý,
a ten chrám jste vy.
Bůh je Duch. Budiž, ale to jsme se stále nic nedozvěděli, protože nevíme, co je to ten duch/Duch. Navíc to poněkud koliduje s Boží trojící, kde se uvádí samostatně Bůh a samostatně Duch. Pokud by mezi nimi bylo rovnítko, tak by to nedávalo smysl.
"Boží trojice" to není biblický pojem, má se křtít ve jméno Otce i
Syna i Ducha Svatého a v Efezským 4. je psáno :
4 Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni,
5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve vás
všech.
I bohové podléhají evoluci. Nejdříve byly celé hejna bohů, na kde co. Potom mazaný žid, nejspíše Eliáš, vymyslel jednoho boha na všechno, a křesťané z něj zase udělali trojjedinou obludu: Fotr, junior a strašidlo.
Pokud člověk je žena, muž, otec, syn, doktor, inženýr, učitel....tak
to jsou jen tituly. Což je i v případě Boha. Ve Starém Zákoně se projevil
jako Otec, to byl jeho titul, v Novém Zákoně jako Syn, to byl znovu jeho
titul ( Imanuel, Boží jméno .... Bůh s námi....„Hle, panna počne a
porodí syna a dají mu jméno Immanuel,“ což se překládá: Bůh je s
námi.
Matouš 1:23 B21)
Po osmi dnech Bůh dostává jméno lidské, jak přikazuje anděl Marií a
Josefovi......Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno
Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.
Lukáš 2:21 B21
To všechno jsou jména a tituly jedné osoby.
A Duch Svatý je znovu titul. Nyní je to Bůh v nás. Pořád je to ten stejný Bůh, který mění podle situace, díla... své tituly.
Skrze Ducha svatého, jenž v nás přebývá, opatruj ten vzácný poklad,
který ti byl svěřen.
2 Timoteus 1:14 B21
Tentýž Bůh, který řekl: „Ať ze tmy zazáří světlo!“ ten
zazářil v našich srdcích, aby nás osvítil poznáním Boží slávy ve
tváři Ježíše Krista.
2 Korintským 4:6 B21
Je to jak s láskou, která navštěvuje dítě, ženu, muže....jednou je v matce, jindy v tvém manželovi, či ženě..... nachází se na každém kontinentu země. Pořád je to láska, jedno a totéž, jen mění svou schránku kde přebývá, svůj přístřešek, kde si udělá domov.....
Nem Buh se nikdy jako syn neprojevil, syna poslal. Cítil ten rozdíl? Sám sobě synem nebude!
Přemýšlej rosse. Ježíš se narodil z Ducha Svatého. Duch Svatý je Bůh.
Když však o tom přemýšlel, hle, ve snu se mu ukázal Hospodinův anděl
a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť
to, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
Matouš 1:20 B21
Všechno co bylo v Božím synů v Ježíši bylo z Boha. Pokud by nebyl Bůh
v Ježíši, Ježíš by nikdy nebyl Boží Syn.
Jedině Bůh se mohl s člověkem ztotožnit. Jedině Bůh mohl zrodit
člověka. Jedině Bůh může přebývat v člověku. Protože nás učinil na
obraz svůj, ne to tělo, ale to co je v nás. Tělo je jen obálka, která
ukrývá co je v té obálce
Bůh byl v Ježíši. Imanuel, jeho jméno, což se vykládá Bůh s námi.
Je to jak s čaj s cukrem 😇 podávají ti čaj, ale chuť má cukrů, který je v tom čaji. Nemůžeš se přece hádat s číšníkem, že cukr nemůže být čaj .
Jan 4
24 Bůh je Duch*+ a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a
pravdou.“+
Pokud to cose počalo v Marií, počalo se z Ducha Svatého a přišel na
Svět Imanuel, Bůh s námi, je to Boží Syn, tak Duch Svatý musí být
Bůh.
Protože jinak by Ježíš byl syn Ducha svatého a Otec by musel byt Duch
Svatý, jako samostatná osoba.
Myslíš, ze v ráji Bůh odsoudil obálku Adama y zločince nechal v kljch
odejít? Mluvil jen o trestů těla......
Jaký soud soudí jen obálku?
Jsi chycení filosofií gnosis. V Bibli máš pravdu černé na bílém.....
Slečna Marie, byla nejspíš znásilněna římským vojákem. Proto ji asi Josef nenechal ukamenovat, jak bylo tenkrát dobrým zvykem. Kdyby to udělal, tak svět by byl ušetřen hrůz křesťanství.
Obsah příspěvku byl smazán.
A co tohle :
Nemohu s Janem souhlasit. Bible popisuje Boha jako kruté, vraždící, závistivé monstrum. Lásku si představuji dost jinak.
Jan mohl poznat Boha jinak, z jiného úhlu pohledu, neb Ježíš jej miloval..
Jojo kdežto kruté, vraždící, závistivé monstrum ověřitelné je, s tím se asi že víc setkáváme, víc to bije do očí..?
Tak Bůh je popsán ve vlastní Bibli. Evangelia jsou už jenom vzpomínky na revizionistu a kacíře, který navíc tvrdil "že nepřišel změnit ani písmeno".
Ale jinak máte samozřejmě pravdu. V Bibli není ověřitelné téměř nic. Je to sbírka starověkých historek. Ale o to mně v tuto chvíli nejde, i když je to také zajímavé téma. Zajímá mě zda víme, co je to Bůh, nebo-li zda celá diskusní kategorie "Náboženství a filosofie" má smysl? Zatím se zdá, že věchny ty desetisíce příspěvků jsou jenom blábolení, protože ti lidé neví o čem hovoří.
Je to návrh k diskusi (o který jsem byla požádána). Nechápu proč prudíš.
Možno jako ty.
Proč si své založil ty, když ostatní názory mimo SJ odmítáš.
Pro vás je to DF úplně zbytečné - od "jinověrce", nebo nevěrce se nic
nového nedozvíš - jenom si "upevníš" svoje ego.
Ne tak docela. Rád si popovidam i o jiných názorech, pokud nemám pocit,
že mluvím do větru.
Naše fórum slouží k poskytování informací tem, kteří je chtějí číst
a premyslet o nich.
Je to protiváha informacím od lidi, kteří proti SJ bojují všemi
prostředky. Je na každém, jakému zdroji dá přednost.
No zatím jsi nevnesl do diskuse žádný věcný příspěvek. FMI co je to SJ?
Odpovídal jsem Dalkovi, my spolu už pár let debatujeme.
SJ je zkratka pro svědky Jehovovy.
Je třeba sledovat diskusi i stromově, ne jen časově
To jsou celá Bible vzpomínky. To si musíš ujasnit, o co ti teda vlastně skutečně jde.
Už jsem to napsala, ale zopakuji ti to: "Zajímá mě zda víme, co je to Bůh, nebo-li zda celá diskusní kategorie "Náboženství a filosofie" má smysl? Zatím se zdá, že všechny ty desetisíce příspěvků jsou jenom blábolení, protože ti lidé neví o čem hovoří."
Matouš 7
Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou
měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Bůh je vztažný bod náboženské úcty, nejvyšší tajemství, absolutní skutečnost, jež vším proniká, vše nese a vše dokonale přesahuje; bývá chápán i jako zdroj existence světa. Teismus o něm mluví jako o bohu osobním, v neteistických náboženstvích se uznává absolutní (a v tomto smyslu božská) skutečnost, avšak nepřipisuje se jí osobní ráz. Stačí to takhle?
To je jenom úhybný manévr. "Nejvyšší tajemství" či "absolutní skutečnost" jsou prázdné pojmy, které by bylo třeba definovat, aby to co píšete mělo smysl. Nejsem si jistá, zda takové pojmy lze vůbec relevantně definovat, ale ráda si na ty definice počkám.
Co je na termínu "nejvyšší tajemství" nejasného, že ho potřebuješ
definovat?
Absolutní skutečnost = skutečnost nepodmíněná, ničím neomezovaná
Když řekneš, že Bůh je "nejvyšší tajemství", tak jsem se o něm stále nic nedozvěděla. Definovat Boha jako tajemství je přiznání, že žádnou definice nemáš. Jenom místo "nevím" říkáš "tajemství".
Ty jo o tajemství je v Biblenetu 50 veršů:
http://biblenet.cz/app/bible/search/tajemstv%C3%AD/2
Možná už jsi zapomněla, že jsem toho napsal víc. Tohle jsou jenom dvě slova z té definice.
nejvyšší tajemství, absolutní skutečnost, jež vším proniká, vše
nese a vše dokonale přesahuje; bývá chápán i jako zdroj existence
světa.
NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ???
A tolik o něm víte??
No nějak se mi to nezdá.
Bůh je tajemství stejně jako elementární částice nebo čtyřrozměrný objekt. Ale klidně si z té definice ta dvě slova "nejvyšší tajemství" škrtněte, když vám činí problém.
Pak už zbývá ta "absolutní skutečnost". Co to je? Čím se to liší od "realtivní skutečnosti"? Proč skutečnost sama o sobě není absolutní?
Přirovnání Boha k elementárním částicím už vůbec nedává smysl. Je snad Bůh fyzikální jev? To mně docela zajímá. V tom případě by totiž musel být hmotný, což by bylo konečně něco, od čeho bychom se mohli odrazit. Odpovězte prosím.
Zrovna teď na jiném místě jsme nalezli tyto atributy z citace Bible.
Bůh je Duch, je světlo v kterém tmy není, je láska.
Těžko se to vyjádří lidským jazykem.
"Bůh je Duch" o bohu nic neříká, protože nevíme, co je to ten Duch. Věty jako "Bůh je láska" nebo "Bůh je světlo" jsou jenom bezobsažné metafory. Nebo mám snad věřit, že Bůh je proud fotonů?
K pojmu absolutní skutečnost už jsem se vyjádřil. Je to skutečnost nepodmíněná, na ničem nezávislá, ničím neomezovaná. Zkrátka je to něco, jehož existence je nepodmíněná, není na ničem závislá a není ničím omezovaná. Čím se liší od relativní skutečnosti je snad nasnadě.
Existence všeho, co známe, nevykazuje takovéto znaky.
Nepřirovnávám Boha k elementárním částicím, říkám pouze tolik, že u elementárních částic také nevíme, co jsou zač a tudíž jsou pro nás tajemství. Ve stejném smyslu je pro nás tajemství Bůh.
Každá skutečnost (objekt), je podmíněna, závislá či omezovaná (ovlivňovaná) jinou skutečností.
Měl jsem na mysli celek tvořený vším, co známe. A omezení kromě těch, která jsou dána naší neznalostí.
Já vím, ale takhle jsem to právě nemyslel. Já jsem to nevyjádřil příliš dobře. Říci jsem chtěl, že nic, co známe, žádný objekt, nevykazuje takové znaky.
Jistě, protože neexistuje osamoceně, bez vlivu zbytku „světa“. Ale co je relativního na existenci našeho světa, nebo vesmíru, chcete-li?
Já jsem ale neřekl, že vesmír jako takový má relativní existenci. Popravdě to ani nevím, i když nejspíš asi má, když vezmeme v úvahu Velký třesk, který musel mít nějakou příčinu.
Neřekl, pouze jsi uvedl boha jako jedinou absolutní skutečnost. Velký
rozdíl v tom nevidím.
Příčina Velkého třesku (stejně jako předcházející singularity) může
být klidně dána vlastnostmi hmoty, které (ještě?) zdaleka neznáme
úplně.
Předjímat další level (tj. vsugerovat si relativitu existence vesmíru, a
tudíž nutnost nějaké absolutní („vyšší“) existence), když ani
nedohlédneme na konec toho aktuálního, je naprosto k ničemu.
Víra v existenci Boha primárně nevychází z nějaké takové nutnosti.
Je otázka, jestli lze za nepodmíněné prohlásit něco, co je proměnlivé.
Pak ale jeho definice jako absolutní skutečnosti postrádá jakýkoliv smysl.
Proč by to, co existuje nepodmíněně, muselo být neměnné?
Proč by uvedení takového faktu mělo postrádat smysl?
Protože proměnlivost ukazuje na to, že daný objekt podléhá nějakým vlivům. A jeho stav tedy není nepodmíněný.
Protože dokud nevím, že realita existuje jen relativně, nepotřebuju si definovat absolutní existenci mimo tuto realitu.
Proměnlivost může spočívat ve vnitřních faktorech. Úplně stejně bych mohl říct, že ani bůh neexistuje absolutně, protože ho něco muselo přimět ke stvoření světa, že?
Je to prostá deklarace atributu této existence. Ten atribut má bez ohledu na to, jestli ho sdílí či nesdílí ještě jiná existence. Proto má smysl ho v definici uvádět.
To je vcelku jedno, kde se ty faktory nachází. Tak jako tak platí, že
jeho stav není nepodmíněný.
Boha nic nemuselo přimět, to bylo jednoduše jeho svobodné rozhodnutí.
Nevyvolala to žádná nutnost.
Čili si usmyslíme nějakou další existenci a určíme si, že bude nepodmíněná? Těch ale můžeme mít, kolik chceme, ne?
To není jedno. Pokud ten faktor je součástí oné existence samotné, pak není podmíněna ničím jiným, než sama sebou, a tedy je absolutní.
I svobodné rozhodnutí mění stav toho, kdo se rozhodl – stává se rozhodnutým něco učinit, což je změna stavu. Pokud platí, že nepodmíněná existence musí být neměnná, nemůže nic stvořit. Protože z onoho aktu stvoření vystoupí změněná – přinejmenším vědoma si toho, že cosi stvořila. A pokud své dílo sleduje, mění se minimálně její obsah informace.
Ano, dá se to tak říct. Můžeme jich předpokládat víc, ale nějak k tomu není důvod.
Dobře, dejme tomu. Co tu tedy bereme jako onu existenci: hmotu? To znamená konkrétně co? Elementární částice (látkové i polní)? Co přesně je potom tím vnitřním faktorem?
Změnou stavu se rozumí změna vlastností. Rozhodnutí či reflexe informací nemění vlastnosti, alespoň ne nutně.
A jaký je důvod předpokládat vůbec nějakou?
Sám jsi to napsal: vše co známe. A já bych dodal plus to, co neznáme, ale nikoliv to, co si vyfabulujeme. Co přesně je vnitřním faktorem? To je přece jedno, šlo pouze o to, jestli je existence našeho světa závislá na existenci něčeho jiného, tedy nějakého vnějšího faktoru.
A vědomost o něčem není vlastnost?
viděla bych to jinak, zda naše existence není náhodou tímto "vnějším" faktorem.
Vnějším faktorem čeho? Který ovlivňuje co? Nebo to myslíš tak, že my jsme ta absolutní existence?
Pak bychom si ale nepotřebovali definovat žádnou na víře založenou absolutní existenci.
Pořád k tomu mířím, ale je těžké to pojmout. Protože člověk se identifikuje se svým tělem, s ním pak stárne a pomíjí protože se nedokáže nad něj povznést.
Důvodem je vnitřní přesvědčení vycházející z nějaké náboženské zkušenosti. Může se jednat přímo o prožitek božské přítomnosti nebo jenom o vnitřní tušení takovéto přítomnosti. Víra v bohy, stejně jako v duchy a duše, má psychologický základ; proto je tato víra historicky na Zemi všudypřítomná a proto nikdy nezmizí.
Jde o to, co přesně je míněno tím "vším", tím světem. Vesmír je prostor, v němž se vyskytují objekty. A ty objekty nejsou absolutní, protože jejich existence není nezávislá, nepodmíněná. Proto je potřeba mluvit konkrétněji, co tedy vlastně míníš tou existencí.
Tak vlastnost je rys, znalosti se neprojevují jako vlastnosti či rysy.
K trojce, mění se jen jev, jak se jeví a interpretuje. pODSTATA JE NEMĚNNÁ
To chce si to pořádně přečíst. To nebylo o trojici, ale o třetím bodu příspěvku, na který Ratka reagovala...
mění se podmíněností :-) tedy musí se vzdát "svobody" a podmínit se aby se měnilo.
Tak tohle mi připadá jako když se mi snažíš ukázat, jak vypadá text, který smysl nedává…
Pokud vezmeme že pozorovatel je absolutní a pozoruje relativní skutečnost... pak oko se ptá co je oko. To jen malé podobenství.
Opakuješ pořád to samé jinými slovy, ale tím to nedává větší smysl. Asi zbytečná debata.
No opakuju, protože ty věci jsou jasné, jak jsou řečené. Já nechápu, co bys na tom potřebovala vysvětlit.
Elementární částice - jsou tajemství??
4-rozměrný objekt je tajemství??
To co jsi uvedl už dávno tajemstvím není.
Pokud je něco největší tajemství(Bůh) - nemělo by so o tom nic
vědět.
O Bohu jste "nakecali tolik, že to žádné tajemství nemůže být.
Elementární částice jsou tajemstvím, protože nevíme, co to vlastně
je. Známe jejich vlastnosti, ale neznáme jejich podstatu.
4-rozměrný objekt je přirozeně tajemstvím, protože si ho nedokážeme
představit.
O Bohu taky prakticky nic nevíme, máme jenom pár předpokladů.
V Bibli není ověřitelné téměř nic.
V Bibli není ověřitelné téměř nic - o BOHU
(jinak jsou tam i fakty - to ale plyne z "hmatatelné" historie)
Mně Bible prozradila co a kdo bylo to "slunce" co za mnou přišlo před 35 lety, bez Bible by sem o tom nevěděla do dnes nic..nejsou k tomu jiné ověřovací zdroje:-).
Ono to s trojicí musí kolidovat, protože žádná není a vymyká se logice..
Ahoj, docela odvážný námět....
Nejfikanější odpověď na tuhle záludnou otázku asi vynalezli
hinduisté:
Bůh je vše, co je."
Je to hezké v tom, že je to zcela absurdní a naprosto logické
zároveň...
Tak nevím, moje babička mně říkala, že Bůh je všude, i v bramborové kaši, kterou právě jím. Jenom už nevěděla, co se s ním stane, když tu kaši sním :-))
Potom je Bůh vesmír, respektive synonymum pro vesmír. To bych brala, ale s tím věřící nesouhlasí.
neviem, prečo ste založili forum, ktorého obsah je už vo viacerých založených forach...toto forum nemá zmysel - nechápem, prečo vám to admin dovolil...
Vy porád musíte někoho a nebo něco omezovat, co kdyby jste omezil sám
sebe?
Bez vás by se totiž dalo svobodně psát, ale asi i dýchat.
On má Trojjediného Boha ve třech osobách :-) a zablokoval se s tímto
svým názorem do své diskuze :-).
To asi proto aby se mu Bůh nerozrostl do vícero osob:-)
sú na to iné fora, kde je táto otázka diskutovaná a prediskutovaná v desaťtisícoch príspevkoch.......
je vidieť, že o Bohu nemáte an páru - potvrdzuje to už názov vášho fora: otázka zni, kdo je Bůh?, ne co je Bůh?...
Pokud nevíte, a zjevně nevíte, co je Bůh, tak nemůžete vědět ani jakého je rodu. Může to být klidně ona. Navíc se pokoušíte Boha antropomorfizovat, čímž potvrzujete tezi, že lidé si stvořili Boha k obrazu svému :-)
Je i ona, neboď:
Genezis 1
26 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší
podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad
zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“
27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem
Božím, jako muže a ženu je stvořil.
Tak že znova:
Jan 4
24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v
pravdě.“
1. Korintským 3
16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?
Ano vaše církev si udělala z Boha tři osoby což je nebiblické a nikoliv Kristovo učení..
Vedecky se tohle neda rozebirat, logika na Bili shori. Bible jsou sepsane prihody a vymysly nejakych panu (zensky se do takovych veci nemohly tehda plest) v dobe kdy Zeme byla jeste placata. Nedivim se, ze lidi tenkrat verili na zazraky, protoze nic jineho nebylo. Dnes vime daleko vic a tim padem dulezitost Bible a nabozenstvi samo upada.
Zajimalo by me jak by lidi dnes reagovali kdybych jim rekl, ze znam vsemoznou bytost v podobe pana, ale nikomu ho nemohu ukazat protoze je neviditelny. Musite mi jen verit. Myslim, ze poprve by se mi vysmali a kdyz bych to rekl podruhe, tak by me hodili do blazince.
V zadnem pade neodsuzuju verici, chran Boze, oni to potrebuji. Pro me to neni protoze ja preci jen radsi tu pravdu taky se nechci morit rozhodovanim jako treba pri rvacce "oiko za oko" a nebo "nastavit druhou tvar".
"Zajimalo by me jak by lidi dnes reagovali kdybych jim rekl, ze znam vsemoznou bytost v podobe pana, ale nikomu ho nemohu ukazat protoze je neviditelny. Musite mi jen verit. Myslim, ze poprve by se mi vysmali a kdyz bych to rekl podruhe, tak by me hodili do blazince."
Takhle přece běžně vznikají sekty. Asi byste se divil, kolik lidí by vám uvěřilo :-) Stačí to doplnit nějakými zázraky, slibem spasení, věčného života a podobně a máte svoji církev. V USA jsou takových stovky.
Rozhodnout ne, ale lze to poznat. To se ale musí chtít a ne pyšně mlít a prosazovat arogantně tu svou pravdu, že něco není jen proto, že to dotyčný sám nepoznal. Asi někde dělá chybu...
Vlastně rovnou můžu napsat v čem je ta chyba - v jeho pýše a aroganci a
"víru v sama sebe", což je zárodek všech problémů lidstva, ať se to
týká válek, zlodějen, korupce, atd atd.
"Nejlepší" jsou ty kecy typu - já dělám všechno poctivě, jsem slušný,
nekradu...
I prd velebnosti! Tací jsou právě ti nejhorší!
Pýcha, arognace, samolibá povýšenost čiší hlavně z vašich komentářů. Je mně vás líto.
Co je to svědomí? Co je to žívot? Co je to člověk? Co z toho dokážeš definovat? Předveď se, abych tě mohl brát jako autoritu a ne jako to, za co tě pokládám dosud, Zkus definovat, to za co tě dosud pokládám.
Nejsem cvičený medvěd, abych se předváděla na přání. Je mně úplně jedno, za co mě pokládáš. Nemám potřebu tě cokoliv dokazovat. Jestli se chceš bavit, tak to zkus znovu a slušně. Ta tvoje samolibá povýšenost mě jenom odradí.