Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

Niko, díky. Krásná báseň. Zase mám husí kůži.

(Jeremiáš 8,22) Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař? Proč není zhojena rána dcery mého lidu?

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Novotn%C3%BD_(teolog)

Díky Pavlo.

Niko, prosím tě, jaký střih roušek se nejvíc osvědčuje? Můžeš případně dát nějaký link?

Na fb nebo jinde na netu je nápadů plno , něco si jistě vybereš.

Já teď dělám takové rychlé a jednoduché . vycházím z čtverce 20 krát 20 . Sešívám 2 čtverce , jeden barevný , druhý bílý který přijde na pusu. Někdo žádá kapsu na vložení kapesníku , tak nechávám dolní stranu otevřenou. Na bocích tunýlky na navlečení vázaček , nebo gumiček za uši. Každý si roušku nařasí podle přání.
Druhou variantu skládám a zažehlím na způsob těch ústenek co jsou na jedno použití.
Jestli budeš šít, tak ať se ti daří dílo . :-)

No já je dělám stejně, akorát jsem zpočátku šila jednoduché, teď zkouším dvojité, ale z jednoho pruhu látky, po stranách udělám tunýlky na gumičku, tak, aby šev do žádného z nich nepřišel, aby ty boky nebyly tvrdé. Dole sešiju a nahoře nechám díru na vložení čehokoli. Bílá strana k obličeji mi přijde jako dobrý nápad. Myslela jsem, jestli nemáš zkušenost s takovými těmi tvarovanými rouškami, taky na ně běhají střihy. Nebo jestli víš, co lidi nějvíc chtějí. Gumičky se mi osvědčily spíš za hlavu, tedy jedna delší guma provlečená tunýlky. Nebolí z toho uši. Chyba je, že gumy došly a není je kde sehnat. Dík.

Zažehlené jsem zkoušela úplně na začátku, ale nepřijdou mi moc praktické, taky kvůli překladům látky - je to po stranách moc tlusté a tvrdé, někdy měl i stroj co dělat, aby to prošil.

mně udělal tvarované střihy manžel, jen jsme je sešila a do tunýlků na straně vložila gumu. teď jsme od města dostaly rovné na stažení po stranách.

Myslela jsem, že ty tvarované asi líp sedí na nose, ne? Ale jak si tak všímám lidí, skoro nikomu netěsní žádný střih, ani těm politikům a celebritám. Myslím, že zvlášť když se udělá dvojitá vrstva, a možná se ještě dovnitř strčí nějaký filtr, nedá se to prodýchnout a nutně se musí nasávat vzduch škvírami kolem.

Mně se zdají ty tvarované lepší , ale taky to každý nechce..šiju podle přání , jak mi bylo poručeno. No já mám problémy s dýcháním i tak, nevím jak bych vydržela s jakoukoli rouškou . Ještě že nikam nemusím a coby člen "rizikové skupiny" sedím doma.

Ty šiješ na přání? No tak to je taky dobré. Docela bych uvítala, kdyby věděli, co chtějí.
Já mám roušku za chvíli vlhkou, musela bych mít každých deset minut novou. Nechápu, jak v tom může někdo být celé dny.

stýkáš se s někým, kdo tě mohl nakazit?

Nestykam, ale když to vypuklo, tak jsem jela vlakem z Prahy do Havlíčkova Brodu, a dokud to šlo, tak jsem chodila na angličtinu, což znamenalo i jízdu do města autobusem. No, a taky chodím nakupovat a nevím, kdo na zboží sáhl přede mnou. Jak ale píše Dalko, u mě to bude psychika. Beru i prášky na psychiku - už asi dvacet let.

Domečku , buď v klidu. Když se bojíš , tak trpíš víc, než kdybys byla nemocná. A strach ti oslabuje imunitu.
Požádej Pána o pokoj , jaký může dát jenom On. Prosím za tebe .
Já jsem hodně stará , s vážnou chronickou bronchitidou , takže kdybych to dostala , nebyla by to procházka růžovým sadem. Ale vím , že Pán je se mnou ať jsem zdravá nebo nemocná. Vím, že "milujícím Boha VŠECHNY věci napomáhají k dobrému" a mám v srdci pokoj. Moc to přeju i tobě.

Pokud jsi od té doby (autobuss, angličtina) nebyla v intenzivním kontaktu s nemocným, určitě nejsi nakažená. Jistě může být něco na ovoci, ale umýváš si ruce, umyješ si ovoce a domnívám s že pár kousků virů může být dokonce užitečných. Tělo si na ně zvykne, omaká si je a je připraveno na větší dávku a možný boj. Takže si nemyslím že jsi ohrožená teď. Možná později budeme viru vystaveni všichni a tak není dobré se strachovat.

Myslím si, že cejch šelmy bude něco jiného než nějaké očkování. Bude to muset být něco zcela odlišného, abychom rozeznali, že jde o cejch šelmy. Očkování je prostě jen očkování.

Co je prosím NWO ?

Cejch - to bylo znamení majitele , ať už majitele otroků , dobytka ....atd. Dravá šelma představuje určitou moc, která bude nutit lidi, aby místo Božích přikázání poslouchali a vykonávali její příkazy. bude vyžadovat uctívání , a přijetí její autority , aby ji člověk uznal za svého svrchovaného pána. Takové lidi si označí jako svůj majetek a dopřeje mu určitá privilegia.
Je psáno, že i Bůh si označí ( zapečetí ) ty kteří budou Jeho. Takže v závěru dějin budou nakonec ne zemi jen dvě třídy lidí : kteří patří Bohu - a ti kteří odmítli jeho autoritu a dobrovolně přijali autoritu té " dravé šelmy".
Takže jak píše domeček - s očkováním to nemá nic společného.

jak lze ty dvě třídy v dnešní době odlišit? Tedy jak sama pro sebe poznám že patřím Bohu a nikoliv dravé šelmě

To je proroctví na poslední čas. V dnešní době tě ještě nikdo nenutí postavit se proti Boží autoritě. A všimni si, že to označení lidé "přijmou" , tedy budou se muset rozhodnout dobrovolně, nikdo mu je nedá násilím.
Buď budeš věrná Bohu a jeho přikázáním a budeš ochotná přijmout i posměch a pronásledování - nebo dáš přednost určitým výhodám a privilegiím a přidáš se na opačnou stranu , třeba proto, abys měla klid. Není to tak, že bys to sama pro sebe nepoznala.

Tak trochu se to dá rozeznat už dnes. A je možné se připravovat.
Ale nebudu tady Nice narušovat její kontinuitu. Když tak se k tomu vrátím na svém tématu o Evangeliu.

I tak se musím Nice omluvit, že jsem se tady nechala vtáhnou visitorem do vysvětlování, proč jsem mu dala BL.

ratka, to pozná každý, Boh mu to dáva poznať vo svedomí/srdci...som s Bohom v Kristovi alebo nie som! - vie to veriaci, a vie to aj ateista...ak na to nemyslí, nezaoberá sa tým, resp. je naladený proti Bohu, tak je de facto vedomý/nevedomý ateista (alebo jeho odnože) alebo k tomu vedome ľahostajný pohan...

díky všem za odpověď. Přiznám se že si nejsem jistá

ratko, přece jen odpovím tady, máš tady i kontrolu, jestli se nemýlím.

Nakopíruju sem jen verše, které mluví o základní podstatě , která je dána pro vykoupení, čili pro to, aby nás Kristus poznal a přijal. Nebudu to ani komentovat.
Pak, když tak to budu rozvíjet dále.

2.Kor.1:22:
22On nám také** vtiskl svou pečeť** a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil.

Efez.1:13,14:
13V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu,** vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého**
14jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

Ef.4:30
30A nezarmucujte svatého** Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. **

Do srdce nám dal svého Ducha... o to jde. Opravdu ho mám v srdci nebo si to jen namlouvám že ho mám v srdci (tedy je to spíše přání)?

Ratko, Židé museli potřít veřeje svých dveří krví, aby poslední Boží rána, smrt prvorozených, je obešla. A to zlomilo srdce faraona, že Židy propustil do jejich zaslíbené země.

I my musíme být označeni krví,...…. krví Krista, abychom jednou vešli do naší zaslíbené země v plnosti, kde pro nás postavil příbytek Kristus.
Musíme přijmout to, za co Bůh zaplatil krví svého syna, a to očištění právě tou jeho krví.
Už dnes získáváme závdavek..." pečeť Ducha svatého", podle kterého budeme poznáni a přijati.

My si vymýšlíme hodně zbytečných věci, ale jen jedno je důležité.....Ježíš Kristus a spasení v něm.

Pak, pokud jsme přijali pečeť Ducha je dobré zůstat věrný a nenechat se oklamat.
Ale o tom příště.

jak tedy se mám označit či očistit krví? Kde ta krev je? To co píšeš je velice tajemné, nerozumím tomu.

...krví sa neoznačujeme, ani našou aktivitou nemôžeme očistiť, - v Písme čítame, že Kristus nás spasil svojou obetou na kríži, ktorej súčasťou je aj jeho vyliata krv, on nás teda svojou vyliatou krvou očisťuje od hriechov...

proto bych chtěla slyšet od Kjary co konkrétně (prakticky) má na mysli. Nerozumím tomu.

to nevysvetlí, lebo sú to také neevanjeliové kvázikreťanské bezobsažné reči...- to robia "kresťania" bez Cirkvi...

ratko, právě to označení, očištění krví Krista, nám dává vejití už dnes, sice závdavkem, do "zaslíbené země"....do Božího království.

Právě očištění Krista způsobuje, že můžeme následně přijmou Ducha svatého a jeho pečeť.

My se nemůžeme očistit sami, je to svrchovaný čin Krista v dokonalosti, v plnosti, protože zaplatil za to sám ne zlatem, ani stříbrem.....

Stane se to tak, že uděláme životní rozhodnutí, pokud po tom toužíme, chceme být s Bohem, chceme mu být na blízku a žít s ním,...….a v modlitbě přijdeme za Kristem, poprosíme ho o odpuštění, že jsme to nevěděli, že jsme dělali mnoho zlého a poprosíme ho o to, aby naše hříchy byly přibity spolu s ním a Bůh nás mohl přijmout. Vydáme mu svůj život, jako Kristus ho dal za nás.

Není to mantra, ani automatika. Je dobré to říct svými slovy, jak tomu rozumíme. Podstatné je co máme v srdci, Bůh vidí do našeho srdce a podle toho nás přijme skrze Krista nebo ne.

Pokud nás přijme, stane se během několika vteřin série zázraků, reálné sejmutí hříchů, přiblížení se k Bohu, přijetí Ducha svatého a narození z něj našeho ducha.
Budeme to vědět, někde uprostřed hrudníku, Bůh nám sám dá své svědectví, že se to stalo.

Podle mé zkušenosti se to někdy nestane, ne kvůli hříchu, ten může být přibit, ale tím, že jsme předtím dlouho žili tím, že můžeme dosáhnout spasení svými skutky podle Bible.

Toto jsem já zažila u lidí, že i když pak chtějí očistit pouze Kristem, že to nějak nejde a Bůh se k této modlitbě nepřizná.
Asi, i když to už pochopili a nechtějí to, být spasení ze svých skutků, mají to asi hluboko v sobě.
Je tedy dobré vyznat tu snahu, žít podle Bible, když jsem nebyl naplněný předem Duchem,....** jako hřích.**

Stojí to přímo proti spasení Kristem !

Očištění krví Krista není jen nějaká metafora nebo nějaká představa, že to Bůh udělá kvůli církvi, kde jsem......NEUDĚLÁ !

Že to udělá kvůli mému upřímnému srdci, vůdci, jediné pravé organizaci, mé poslušnosti,.­....NEUDĚLÁ TO !

KRISTUS ZÁSADNĚ OČIŠŤUJE ZADARMO, Z MILOSTI, BEZ DŮVODU !

Kristus zemřel za všechny lidi, ale čeká jen na naše rozhodnutí, kdy za ním přijdeme a poprosíme ho o to !

Ale je to naprostá realita, nejen domněnka, pocit !

Protože jen pečeť Ducha nám jednou zajistí, že vejdeme, že budeme poznáni a schváleni !

Pokud si nejsme jisti, že jsme očištěni Kristem a máme pečeť Ducha, můžeme se o to modlit a Krista hledat.
Ale hlavně k němu jednou přijít !

On sám říká,...…….." a vy nechcete ke mně přijít, abyste měli život... .{color: red}"….! Jan 5.kap.40.verš !

odpověděla jsem jinde, je to dost zmateečné když píšeš totéž na dovu místech.

Podívám se i tam. Nemusíš to psát dvakrát.

Niko, sestřičko moje milá v Kristu,...…..roz­plakala jsi mně tímto svědectvím...……., pláču bolestí nad lidským utrpením,...ale pláču také vděčností za to, že se Bůh i ke mně kdysi sklonil a přivedl ke mně Krista., jako k mnohým jiným a že i tito lékaři v Itálii mohli najít oporu a pokoj v Kristu, ale asi i tu obětavost a sílu pro další pomoc lidem.......... , děkuju Bohu i za našeho bratra, který sám nemocný byl pomocí jiným......a že byl mocným svědectvím pro všechny...….., mám trvale husí kůži.....a pláču....

Niko, děkuju, ať ti Bůh stejně požehná pokojem a spočinutím v něm.

Děkuji, niko! I I já Tobě a celé Tvé rodině přeji pokoj

A všem vám tady.

Být upřímní sami k sobě i k Bohu, co se týče našich selhání. Nedělat se lepšími a nemyslet si, že jsme lepší než někdo druhý. Každý máme své chyby. Někdo je má víc skryté než jiný, ale každý má něco.

Niko, Svědkové Jehovy se sice otevřeně takto nemodlí, protože by je to upozornilo, že jsou podobní farizeům. Ale ve svém životě a v srdci to mají.

Mohli by se modlit takto:

"Děkuju ti Bože, že jsem v jediné pravé organizaci, která jediná má to přesné poznání a jediná nás učí žít nejčistěji podle Bible …….a tudíž budeme jen my zachránění.
Děkuju ti, že nejsem jako to ostatní špinavé křesťanstvo, které je plné hříchů a vší nečistoty a je vlastně tou nevěstkou, která se prodává tomuto světu za politické a společenské výhody, která bude zničena podle soudu ve Zjevení 17.kapitoly a také jsou velikým Babylonem, z 18.kap. ,který Boží rukou padne.

Děkuju ti Bože, že jsme jako organizace vyšli z těchto odsouzených církví a tak budeme jediní zachránění. Podle 18.kap.:4. verš.

Takto se modlí všichni samospravedliví v různých církvích nebo mimo církve.

Možná máš Niko na mysli taky mně, já si ovšem o sobě toto nemyslím. Rozhodně nejsem dokonalá a kdybych měla být spasená z toho, tak by to asi nedopadlo nejlépe. Do konce života budu mít co dělat s Bohem, abych odstranila spoustu věcí v mém životě.
A také prosit o Boží smilování, protože i znovuzrození mohou odpadnout.

Pokud nejsem spokojená a mám hodně výhrad, pak je to k tomu, aby lidé právě nezůstávali ve své samospravedlnosti, ale hledali Kristovo dokonalé očištění a znovuzrození, protože skrze samospravedlnos­t,....to znamená že reálně nepřijali Ducha svatého, mnohdy si to jen myslí nebo je jim to nalháváno, ...a pak když se snaží dělat skutky Písma, tak mohou vejít jen do této samospravedlnosti !

A toto se snažím rozkrývat a vést je ke Kristu !

Protože, jak říká Ježíš...….Kdo se nenarodí znovu, Boží království nespatří !...…

Kjaro, jak jsi na to přišla , že mám na mysli tou pasáží písma tebe, nebo kohokoli ? Kdo jsem já, abych mohla posoudit jak je na tom kdo ve vztahu s Bohem? Já sem dávám myšlenky, které oslovily v prvé řadě mně. A jestli se někoho Duch Boží dotkne , a on se zamyslí sám nad sebou - díky Bohu za to . Pak těch několik písmenek tady mělo smysl.

Chci doplnit, to co jsem psala o samospravedlnosti tím nejpodstatnějším.

Spasení v Kristu vylučuje ve své podstatě samospravedlnost.

Jestliže mně Kristus očistí, sejme mi hříchy zadarmo, z milosti, bez mých skutků, pak mně Bůh přijímá, dá mi narodit se z Boha, naplní mně svým Duchem vše pořád zadarmo z milosti,....se nemám čím chlubit !

Písmo to popisuje takto:

8Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
9Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Nejen do smrti, ale navěky si budu pamatovat, že jsem byla přijatá, = spasená, jen zásluhou Krista, že se nechal přibít s našimi hříchy !

Ale i další vedení Bohem, svoji proměnu, poznávání Písma je stále určeno úvodním obdarováním a dalším vedením Duchem.

Takže pořád není, co by byla naše zásluha !

Pouze odměna, na závěr bude podle naší věrnosti a míry našich skutků. Ale ne odměna spasení, ale může být třeba...…."Hvězdou jitřní....."

Takže naše láska a poslušnost vůči Bohu není určená tím, jestli budeme spaseni, čili zištným chováním, naopak je zase vyloučené činem Ježíše Krista.

Ovšem i my můžeme nějakým způsobem přerůst do drobné samospravedlnosti. Třeba návratem pod zákon. A taky můžeme odpadnout, kdybychom svévolně hřešili.

Farizeus dělal všechno , jen aby se Bohu zalíbil. Ve svém vztahu k Bohu byl tak důsledný , že zachovával i to, co Bůh nepřikázal. Aby se ujistil, že žije spravedlivě , "sesumíroval" si seznam svých skutků , šel do chrámu a tam svůj seznam Bohu předložil.

Celník se taky chtěl Bohu líbit, ale nedařilo se mu to. Uvědomoval si, že je slabý a ve své síle nemůže nic dobrého udělat. ten si žádný seznam nepřipravil , Protože věděl, že by zasloužil odsouzení. prosil Boha o milost.

Farizeus založil svůj vztah k Bohu na představě, že si vystačí se svými skutky. Nepochopil, že podmínky pro záchranu člověka určuje Bůh.
Celník , kterého tížilo vědomí hříchů , odešel z chrámu očištěný a ospravedlněný.
Ospravedlnění nám není zaručeno hodnotou našich skutků, ale vztahem, jaký máme k Bohu a k Pánu Ježíši jako svému Spasiteli.

Niko, odpovím ti na tvůj příspěvek u svědků.
Ano, ap. Pavel měl nárok na podporu od bratrů, protože kázal opravdu nepřetržitě evangelium...... a vzdal se jí.
Také o těch, kdo vyučují ve sboru je psáno, že se mají křesťané dělit s vyučujícím.

Ale být uvázaný na plný úvazek ve sboru a ještě přijímat peníze od státu, to v Písmu nikde nevidím.

Nevím o nikom ,kdo by přijímal peníze od sboru a ještě od státu .

Niko, takto to nebylo myšleno na jednotlivého člověka. Ale že některé sbory berou peníze od státu a také vybírají desátky a dobrovolné příspěvky.
Jak jsi psala adventisté nevybírají desátky ale přijímají peníze od státu a vybírají příspěvky.

Já jsem prioritně nechtěla psát o penězích od státu, i když totéž považuju za nebiblické , ale hlavně jsem chtěla říct, že nebiblické je pracovat v církvi na plný úvazek.

Kdyby učitele podporovali bratři, jak je psáno v Písmu, tak by mnoho církvi neexistovalo nebo byly přinuceny pracovat jinak.

Milá Kjaro, o financování církevních pracovníků víš, s prominutím, velké houby - ale - plivat, samozřejmě, MUSÍŠ!
To je to Tvoje znovuzrození??
Spíš to vypadá jakoby Tvými ústy mluvil sám ďábel
Tak mu NEPROPŮJČUJ svoje ústa!!!!

Jestli nevím o hospodaření církve, tak je to taky chyba, ne...………., říkat pravdu, koukám není ďábelské jen v KC......

Kjaro , velmi, velmi se mýlíš......máš vzkaz.

Cirkev (RKC) berie peniaze o štátu len na na platy kňazov (tie sú minimálne/minimálna mzda,...kňazi majú ešte k platu príspevky zo sv. omší za duše v očisci a pri rôznych "katastrofách" rodín (na prianie rodiny), pohrebov a sobášov, - ...a štát platí pochopiteľne aj rehoľníkov, rehoľnice, ktorí pracujú v rôznych štátnych službách/zames­tnaniach...na potreby Cirkvi - réžia kostolov, chrámov, budov, (energia, vodné, stočné, a i.), rôznych spoločenských, kultúrnych aktivít, a pod., získava z dobrovoľných zbierok (hlavne pri nedeľných bohoslužbách a raz do roka pre potreby farnosti, potom raz do roka na misijné diela pre Vatikán, raz do roka pre financovanie seminárov/bohos­lovcov, raz do roka na kresťanské médiá (TV, rozhlas)..

Moc pěkná, k zamyšlení. Zejména ta poslední část. Díky.

Díky.

Abraham nelhal. Sára byla skutečně jeho sestrou, měli společného otce, myslím. No jasně, ale bál se o svůj život a tím Sáru přivedl do nebezpečí, což si asi hned neuvědomil.

Ano, měli společného otce, různé matky. Myslíš, že si to neuvědomil ? Možná . Ale proč to udělal znovu? (genesis 20.) Vidím v tom jeho rozumování " Vždyť jsem nelhal! Jenom jsem neodhalil úplnou pravdu!"
Takže takhle bychom jednat mohli?

Kde byla jeho víra v Boží zaslíbení , že z něj udělá velký národ? Jestli Bohu věřil , kde se vzal jeho strach o život?

Prostě byl člověk. I když pak projevil tak obrovskou víru v Boží zaslíbení, že byl ochoten i zabít svého syna.
Poloviční pravda taky může vyjít jako lež, to je jasné. Ale jako krycí manévr se snad dá použít. Třeba při výslechu člověk nemusí udat svého spolukřesťana a mohl by říct, že se jedná o jeho příbuzného (ve víře ovšem, to by zatajil) a nemusí vypovídat proti němu.

Abraham měl strach o jiného - nebo o sebe?

Prostě byl člověk. Ty biblické záznamy nám nepředstavují lidi v ziealizované podobě. jsou ukázáni tak, jak je vidí Bůh a jací opravdu jsou.Jeden den odolávají pokušení a druhý den selžou a ve své slabosti si zahrávají s nebezpečným hříchem.

rabínska tradícia hovorí, že Sara bola Abrahámovou neteří (nie sestrou)...Sára je označena jako dcera Teracha, Abramova otce, rabínská tradice však chápe označení „dcera“ ve významu "potomek"...

To nic nemění na tom, že byla Abrahamovou ženou.

iste, ale nebola jeho sestrou, ako tu niekto tvrdí...

Abraham řekl : řekl jsem si , že na tomto místěnení bázeň Boží a že mně kvůli mé ženě zabijí. Ona také vskutku je má sestra. je to dcera mého otce ,ale ne dcera mé matky. Stala se mou ženou.Gen. 20, 11.12.
Z těchto veršů jsme vycházeli.

OK, ale vieme, že v rabínskej tradícii sestra i dcera majú význam blízkeho príbuzenstva - sestrenica, neter...takže , tú "sestru, dceru", by som bral s rezervovu (príklady v Genesis máme viaceré, - napr. že "bratia" boli bratranci)....

I když Abrahamova slova, jak je tu uvádí Nika, jsou dost přesvědčivá. Proč by Sára nemohla být Abrahamovou nevlastní sestrou, že?

za Abraháme sa už v takomto blízkom príbuzenstve nebrali (v manželstve)...ide pravdepodobne o sestrenicu alebo neter...

Zýkaz přišel až se Zákonem, tak nevím.

príbuzenské manželstvá boli Bohom povolené len na začiatku dejín človeka (v niekoľkých málo generáciách v 2-3-och? (len v Gen)...u Abraháma to už (rabínska tradícia) nebolo povolené, takže Sara bola zrejme jeho neter alebo sesternica...

Kdo to povoloval-nepovoloval, když nebyl Zákon?
Kromě toho Sára byla jeho sestrou polovlastní.

Zákaz přišel až se Zákonem, tak nevím.

ie je to tak, Zákon je 5 Mojžišových kníh, povolené to bolo len v rámci začiatku Genesis...

No a právě podle Pentateuchu bylo zakázáno manželství pokrevních příbuzných až poté, co to Bůh dal Izraelitům do Zákona, a to bylo hodně dlouho po Abrahamově svatbě se Sárou.

To už je jedno. Důležité je, co si z toho příběhu vezmeme do našeho osobního života s Bohem.

Ta tradice je neopodstatněná. Ale nakonec je to jedno, Sára byla k Abrahamovi v takovém příbuzenském poměru, že ji orstě mohl pznačuit za sestru.

A něco jsem našla - pro úvahu:

Zemi Kanaán postihl hladomor a Abraham se rozhodl, že se vydají do Egypta. Byla ale jedna věc, které se tam obával. Řekl Sáře: „Prosím, dobře vím, že jsi žena krásného vzhledu. Tak se jistě stane, že tě Egypťané uvidí a řeknou: ‚To je jeho manželka.‘ A určitě mě zabijí, ale tebe zachovají naživu. Prosím, řekni, že jsi má sestra, aby se mi kvůli tobě dobře vedlo, a má duše bude kvůli tobě jistě žít.“ (1. Mojžíšova 12:10–13) Proč ji Abraham o něco tak neobvyklého prosil?
Abraham nebyl ani lhář, ani zbabělec, jak ho z toho někteří kritici obviňují. Sára byla skutečně jeho nevlastní sestra. A Abrahamova opatrnost byla opodstatněná. Abraham a Sára věděli, že nic není důležitější než Boží záměr, aby z Abrahama vzešel výjimečný potomek a národ. Takže jeho bezpečí bylo na prvním místě. Archeologické nálezy navíc dokládají, že nebylo nic neobvyklého, když vysoce postavení muži v Egyptě nechali unést nějakou ženu a zabít jejího manžela. Abraham tedy jednal moudře a Sára s ním pokorně spolupracovala.

Zajímavý pohled na věc: Abraham a Sára věděli, že nic není důležitější než Boží záměr, aby z Abrahama vzešel výjimečný potomek a národ. Takže jeho bezpečí bylo na prvním místě.

To unamená, že Abryma tak mohl jednat, aby nebylo ohroženo zplození Bohem slíbeného potomka.

To je sice pěkné a Abraham mohl tak uvažovat. Ale přemýšlej : Když Jahve dá takový slib , tak není schopen ho splnit ? Nebyl by se postaral o Abrahamovo bezpečí? Musel Abraham takto Božímu záměru napomáhat?

Co se můžeme z toho naučit my , v našich životních situacích ? Co může ovládat naše jednání - víra nebo strach?

Napadají mne situace, kdy my třeba selhali :

Nepříjemným a nevlídným jednáním jsme někoho ranili.
Použili jsme lež ,(nebo polopravdu) ,abychom vyřešili nepříjemnou situaci.
Udělali jsme něco, co není dovolené nebo správné.
Nezastali jsme se někoho, kdo byl neprávem třeba slovně napadený.
Získali jsme prospěch na úkor někoho jiného.

Co udělat ,když si své selhání uvědomíme , nebo nás na ně někdo upozorní?

No jasně. Nebylo to jediné jednání, kdy chtěli Božímu slibu napomoct. Třeba když Sára protože si myslela, že už nemůže porodit potomka, nabídla Abrahamovi svoji služku Hagar. Možná, že všechny tyhle zážitky utvrdily jejich víru, že Jehova se dokáže postarat sám, a pak už pro Abrahama nebyl takový problém splnit s vírou ten nejtěžší úkol.

Přesně. Nás taky Bůh vede a vychovává , aby naše víra nebo důvěra rostla a zrála.

A někdy se musíme poučit i z nezdarů.

Myslím si, že je zapotřebí i pomáhat Božímu zaslíbení. To co můžeme udělat my, proč bychom to neudělali. Myslím, že to nemusela být nevíra u Abrahama.

Bůh se kvůli tomu na něj nezlobil.

Ale je to otázka.

Pokud to v našich životech vidíme jako chybu, nezbývá než to vyznat a prosit o odpuštění.....

U Sáry už to bylo trochu něco jiného a přesto Bůh nějak s tím jednal. Nezatratil ji a nevzal své zaslíbení zpět.

Myslím, že pro Abrahama bylo dostatečné , když viděl, jaké důsledky to přineslo. V tomto případě i v tom, co se týkalo Hagar.