Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Přestože s podstatou souhlasím- trestuhodně jsme zaspali i v této oblasti ,resp.dostavbě jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Přesto jen spíše technickou poznámku k těm solárům na střechách rodinných domů - když slunce zapadne, lze využít veškerou přebytečnou energii, kterou systém během dne vyprodukoval a je dostupná prostřednictvím solární baterie. Dalším způsobem je využití solárních světelných senzorů , které stačí na minimum světla i během noci, protože solární světla fungují na principu solární baterie.
Takže na obnovitelné zdroje bych nezanevřela,protože jsou výhodným doplňkem.

Jen poznámka:
Baterie na "uskladnění" přebytečného solárního proudu se vyplatí jen tomu, kdo nemá přístup k veřené proudové síti.
Nesmíme přehlídnout, že baterie jsou drahé, že při úschově proudu nabíjením a spotřebě vybíjením jsou ztráty a další ztráty jsou transformací ze stejnosměrného proudu baterie na střídavý proud 230Vac. Zkrátka z proudu vloženého do baterie dostaneme tak asi 2/3 nazpět.
A solární světýlka s integrovanýnm akumulátorem také nejsou zadarmo. V tomto případu je akorát úspora v tom, že nepotřebuji elektrické dráty vedoucí ke světýlku.

Samozřejmě.
"Uskladnění" elektrické energie je hlavní problém solární a taktéž jaderné energetiky. Baterky se nevyplatí nikomu, lidem, a přírodě už vůbec ne. Při současné velmi nevalné schopnosti akumulace (v poměru váha na uskladněný kW) jsou jakékoliv baterie nepoužitelné pro silnoproudou energetiku velkých výkonů. Nedokážu si představit, jak velký špalek bateriií by dokázal utáhnout po celou noc, nebo spíš po celý týden třeba železárnu, nebo okresní město, natož celou planetu, prostě je to pitomost. Jasně, jako záloha pro vykrytí krátkodobých špiček třeba pro nemocnici ano, ale jinak je třeba jít jinou cestou. Zatím nejeefektivnější akumulace je přečerpávací vodní elektrárna, ovšem na tu je třeba mít nejen peníze a odvahu je stavět, ale také přírodní podmínky. U nás by ještě bylo kde je stavět, i peníze by se našly, kdyby se nevyplácely ve formě dotací, třeba na elektroauta milionářům, ovšem nemáme na to zas tu odvahu. Žádná vláda o to nemá zájem a žádná strana něco takového nemá v programu. Všichni se shodují na solárním debilismu bez možnosti akumulace.
Nějaké dobíjecí lampy na zahradu jsou sice hezké, ale jsou to jen blbosti, které jsme neměli a v podstatě je ani nepotřebujeme. Je to jen z Číny navážený budoucí odpad, naprosto odporující nějaké ochraně přírody. Solární baterie neznám, nevím co je to za zařízení. Baterie, která utáhne barák, když celý týden v prosinci slunko nevykoukne, stojí víc jak ten barák a její výroba a likvidace ničí přírodu víc, jak spálený vagon uhlí.
Nejsem zásadním odpůrcem solárních technologií, ovšem musí mít smysl. Ty dotované plástve na střechách, natož na polích smysl moc nemají, zatím jsou neustále zálohovány těmi kotli na uhlí a jádrem, takže jsou téměř k ničemu. I když je tma, vše funguje, což je asi nejlepší důkaz i pro každého, kdo nemá sečku v hlavě.
Solár je skvělý všude tam, kde něco dlohodobě utáhne bez pomoci. Napadá mě třeba obyčejná kalkulačka, hodinky, semafor, a třeba veškeré satelity jedou výhradně na solární energii.

Ty ztráty akumulátorů jsou uváděny cca 10 %, podle typúu
Ještě se to vyplatí stavebníkům novostaveb, pokud chtějí topi elektřinou, např.
protože jinak by jim stavbu nepovolili.

To jako fakt?
Vyplatí se to akorát výrobcům, dodavatelům a těm, co na to čmárají projekty. Těm stavebníkům určitě ne.
To musí stavbu hezky prodražit. Pak se nelze divit, že na to tolik lidí nemá, když musí platit za takové pitomosti.
Normální smrtelník to staví díky hypotéce a bude to splácet do důchodu. Ty baterky budou na vyhození za pár let. Šílení magoři, co toto nařizují.

ni nemusí zaplatit za uvedené. mohou zaplatit za tepelné čerpadlo :-)))))))))))))

Co krb?
Sice je to středověk, ale donedávna byl furt v módě.
Musel jsem se tomu smát, jak si v moderních domech lidé budují ohniště jako neandertálci, tahají si do baráku polena a práší při čištění té archaické hrůzy. Jenže móda je móda. Kdo nemá krb, je vůl.
Popravdě, jsem pro jakékoliv překážky nové výstavby téměř čehokoliv. Vím, že je to sobecké od někoho, kdo kde bydlet má, ale nemůžu si pomoct. Myslím ale jen stavby takzvaně na zelené louce, tedy zábor půdy, zemědělské, či lesní, to je jedno. Naopak jsem pro revitalizace a znovuoživení brownfieldů, rekonstrukce starší zástavby atd. Volné krajiny totiž ubývá šíleným tempem, zachvíli bude něco stát úplně všude a takový svět by nebyl hezký. Takže paradoxně, ač jsem proti diktátu státního úřednictva v mnoha věcech, tyto obtíže omezující výstavbu vítám. Aneb jak pravil doktror Šafránek, i neschopnost může přinést pokrok, pochopitelně jako vedlejší účinek.

Krb nebo krbová vložka může energetické náročnosti pomoci z pozice spalování biomasy, tedy primárního obnovitelného zdroje, ale vzhledem k účinnosti nemůže být sám, protože by překročil požadavky na celkovou dodanou energii :-))))

Pak tedy jsou potřeba dva krby, aby ten jeden nebyl sám.
Fakt zírám, jakými kravinami se naše evropské a pražské dobře živené úřednictvo taky zabývá.
Nemám o tom tušení, co dnes obnáší stavba, či rekonstrukce domu se stavebním povolením a kolaudací.
Všiml jsem si třeba, že stavebníci u svých nově budovaných domků zakopávají velké plastové cisterny na vodu. To je taky povinné, nebo dobová móda?

To není dobová móda, to je super věc pro ty, kdo v létě nemají čím zalévat zahrádky. Navíc někteří tu vodu používají i na splachování. Další tu vodu přečerpávají do zahradních sprch, teda do nádob a sudů, kde se jim voda ohřeje a tam se tou vodou sprchujou. Na nádoby mají dotace a spousty ušetřených peněz za vodu a navíc i úrodu na zahrádkách.
Shrnuto: Je to ekonomická záležitost především a možnost si vypěstovat svoji zeleninu a ovoce. V dnešní době škoda každý kapky, která odteče kanalizací až...do moře.

Není to jen u novostaveb. Ty cisterny dávají do země i ve starých domech.

No to je hezké povídání.
Akorát furt nevím, jestli je to povinné, nebo dobrovolné a všichni budou nadšeně sázet mrkev.
Že jsou na to dotace mě vůbec nepřekvapuje, míra přerozdělování neustále roste. Soudruzi by mohli závidět. Jsem velmi rád, že mohu ze svých daní svým vymočeným spoluobčanům přispět i na zalívání jejich trávníku kolem bazénu.
Za vodu v dlouhodobém horiziontu neušetří, tedy pokud nebudou používat výhradně svou vlastní, třeba z těch dotovaných senkrovní na dešťovku. Čím menší bude spotřeba, tím bude dražší, protože se platí hlavně za ty trubky a vše kolem nich. Nevím ani, jaký je rozdíl v tom, jestli voda odteče rybnou řekou, nebo rozprášená vyschne z nějakého pozemku, ale budiž, taky mám nádoby na dešťovku. Jen jsem si je pořídil za svoje, snažím se nežít jako hnusný parazit a vyžírka.

:-)))
Jo, nebo tři :-)))))

Ty cisterny jsou částečně povinné, částečně zcela reálně podložená "moda".

Povinné jsou z pozice, že dnešní zákony vyžaduji primárně likvidaci dešťových vod na pozemku investora. I když kolem stavby vede kanalizace, přesto má investor povinnost ze zákona likvidovat deště u sebe na pozemku. Výjimku úřad povolí jen tehdy, pokud hydrogeolog stanoví, že buď nelze realizovat zasak, nebo by to ohrozilo budoví v okolí. Vodárny ti dneska už nepovolí (opět ze zákona) vypouštět dešťovku do jednotné kanalizace (splašky i deště) a dokonce ani do dešťové, pokud nic nebrání tomu zasaku. Spolu s tím pak se veze i zpětné využití dešťové vody třeba pro ty hajzly, praní, na což se, a to tě jistě obzvláště potěší, se také poskytují dotace, když sbíráš dešťovou vodu z určitého procenta plochy na pozemku

to je z hlediska té povinnosti.

a pak je to druhé hledisko "rozumnosti", protože vodárny vyžadují platby za stočné nejen u splaškových vod, ale i dešťových, a to by mělo být časem i u rodinných domů. ale i dnes bez plateb za stok dešťů ty akumulační nádrže šetří, a nemálo, peněz, protože tou vodou můžeš zalévat, mýt auto, splachovat, prát, (i když tady už vznikají další vícenáklady a nemalé na čištění a úpravu té vody k uvedenému použití, ale zase : jsou na to dotace :-))))) zjednodušeně 100m2, ze kterých sbíráš deštovou vodu, ti v ČR dá v průměru 60 m3 vody. při dnešní průměrné ceně kubíku vody kolem 130 Kč/kubík to máš úsporu 7800 Kč/rok, pokud ji všechnu využiješ

PS : u té ceny se jedná o součtovou cenu vodného a stočného, protože se předpokládá, že voda, která přiteče vodovodem, odteče kanalizací. v opačném případě by člověk musel odtékající vodu měřit nebo prokázat odborným výpočtem.

Klííd, su z dědiny, tak vím, k čemu je škopek na dešťovku. Jen jsem nevěděl o té povinnosti ji mít, byť je nepřímá.
Ta úspora je samozřejmě teorie, tedy velká blbost.
Zkus si představit, pochopitelně čistě teoreticky, že úplně všichni dosáhneme takových úspor vody odebírané z vodovodu, že úplně všichni budeme mít spotřebu jeden jediný kubík ročně. Co myslíš, budeme za ten jeden kubík platit těch 130 korun, tedy všichni ušetříme několik tisíc? Kulový leda. Čím menší bude odběr, tím víc bude ten jeden kubík stát. Důvod je prostý, voda sama o sobě je totiž zadarmo, buď ve zdroji je, nebo není. Peníze a ne malé stojí její úprava a rozvod, tedy trubky a veškerý servis okolo, vodoměry, odečítání, administrativa atd.
Auto bych doma správně umývat vůbec neměl, bo znečeštění ropnými látkami a tahat extra trubku ke splachovači, to by mě mohlo vohrát. Takže akorát na zalití, to tak dělají lidi na dědině odjakživa, na to nemuseli přijít kašpaři v šolnách někde v kanclu v Práglu, nebo Bruselu.

V případě dešťovky nejde o pitnou vodu, tu nenahradíš, pokud nemáš studnu s příslušným rozborem.
člověk spotřebuje zhruba 80-100 l studené vody denně, podle vybavenosti a zvyklostí. z toho cca 40 % teplé, tu nenahradíš.
takže nejméně cca 60 l denně spotřebuješ - vaření, pití, ...
60x365=21,9 m3. to je zhruba minimum, který člověk dosáhne. proti tomu je směrná spotřeba studené vody podle vyhlášky 35 m3/rok/obyv.
ta teplá voda je pak výrazně dražší než studená už dnes.

čili jistěže i se snižující se spotřebou roste cena, důvod je jednoduchý, ta tehcnologie a její provz něco stojí, plus zisk ap., to se nedá nic dlat. každopádně cena vody je zčásti regulovaná a je zajímavé, jaké jsou rozdíly v ceně vody podle dodavatele :
https://pravdaovode.cz/cena-vody/

jinak ty, pokud už bydlíš, si nic k nádržce tahat nebudeš, možná při nějaký rekonstrukci. ale pokud stavíš baráček za 5 a víc mega, ta trubička a čeropadýlko a zařízení na zpětné využití tě fakt už v té ceně nezabije.

lidi to dělají odjakživa, to chytání dešťů, ale přeci jen ne všichni a pokud do suduvyjma léta se jim to vypláchne ven, z velké části, protože když prší, nezalejváš ....

Já to fakt řešit nebudu. Trubku bych si klidně natáhl sám, ale žádný čerpadýlko, který se za rok podělá určitě nechci. Čím víc vymožeností, tím víc peněz to stojí a každá ušetřená koruna pak vyjde na dvě padesát.
Ceny různých dodavatelů, či výrobců jsou rozdílné u všeho, proč by pitná voda měla být výjimkou?
Jasně televizi nebo auto si můžeš vybrat, dodavatele vody jen když se přestěhuješ, v tom je asi největší rozdíl.
Pokud někdo staví baráček za 5 mega, mohl ho mít za tři, nebýt těch trubiček, čerpadýlek a spousty dalších dobrovolně povinných kravin, které současná legislativa vyžaduje.
S auty je to stejný, taky jsou prošpikovaný nesmysly, které je zbytečně prodražují. Ovšem auto není barák, bez auta se žít dá, spát pod mostem je ale blbý.

No, ten rozdíl dělají primárně zdroje - pokud je to nějaká obecní studna provozovaná obcí, je to výrazně levnější než u velkých aglomerací, kde si vodárny vydržují nejen VDJ, ale třeba přímo nějakou povrchovou nádrž, přehradu.
jinak k tomu zpětnému využití dešťovky tě nikdo a nic nenutí, "jen dotace" mohou :-))))

No, ono je to s tou vodou složitější.
Velké aglomerace se ničeho nemusí bát, mají více zdrojů.
Ne té obecní studni je hodně blbý být závislý a málo kde už tomu tak je. Kde to je jen nějak možné a centrální moloch na to uvolní peníze, tak se vodovody propojují do sítí, protože ty lokální studny už skoro nikde nestačí.
Takže ty náklady se moc neliší ve Lhotě a v Praze. Liší se ale provozovatelé a to je ten rozdíl v ceně.

Náklady na úpravu a distribuci se samozřejmě liší.
přeci jen "obdělat" 50 vodovodních přípojek a 50000 je sakra rozdíl.
navíc třeba v zemině a v asfaltu v komunikaci atd atp.
stejně tak technologie úpravy vody někde ti stačí lávový kameny, jinde se neobejdeš bez chemie. já netvrdím, že si distributoři nesnaží něco přihosit, ale 2ojnásobný rozdíl jen tohle udělat nemůže.

Záchyt dešťovky znám z dětství, z vesnice na Slovácku a taky ho dnes praktikuji. Dešťovku využíváme prakticky pro napájení pračky. Máme tady totiž vodu tvrdou jak šutr - 30 až 35 stupňů dHG. Efekt - pračka nezavápněná, úspora pracích prášků a prádlo měkké.
Na zalévání kytek a záhonků si většinu roků vystačíme se zbytkem dešťovky a několikrát jsme při zákazu zalévání zahrady v suchých letech nemuseli nechat rostliny strádat.
Finančně se to prakticky nevyplatí a znamená to i větší angažovanost kolem té dešťovky. žijeme ve dvou a za rok stočíme z vodovodu ku stovce kubíků (á ca. 1,5€). A té dešťovky máme odhadem ročně takových 60 .. 80 kubíků.

Krb či krb. kamna moc dřeva nespálí a při správný instalaci a promakaných "teplovodech" vytopí v poho 2 místnosti i chodbu v domě. Známá topí v krb. kamnech, vytopí jedněmi 2kk a chodbu. Používá brikety, ty válce, co prodávají i v marketech. 1 hoří několik hodin. V běžných kamnech to spejchne za 20 minut.
Manželé nedaleko nás topí krbem v domku. Topí dřevem. Na den bedýnka dřeva, jakou běžný kamna "sežerou" do 2 hodin jako nic. Mají tím krbem vytopený 2 místnosti a chodbu. Když tak koukám, jak jim plápolá oheň hezky pomalu ze 2 polínek dřeva a než za hodinu odejdeme a v krbu stále stejný obrázek, přijde mi, že to je snad zázrak
Krb není středověk, krb je romantika a v dnešní době to nejúspornější co může být. A když má možnost samovýroby dřeva, topí bez přehánění téměř zadarmo. To nakonec i v těch starejch blbejch kamnech - tzv. sporáku a že ten je oproti krbu mega neúspornej.

Ona i taková elektřina se musí složitě vyrobit a není tudíž bez emisí, jak se rádo píše v souvislosti s E auty, že.
Ten krb je možná ekologičtější než topit elektřinou, nebo plynem.

Ono na tomhle je krásně vidět, jak lidi mluví účelově, jak se jim zrovna hodí.
Krby a kamna jsou fuj, lepší je elektřina!
U E aut ti samí: Elektřina je fuj! Lepší jsou ropný produkty v autech!

Že prý komín elektrárny je výfukem E aut.
Proč ti samí ale nekřičí, že přímotopy mají taky výfuky, ty v elektrárnách a že lepší je topit dřevem? Vždyť je to naprosto přesná paralela.

Krb má jednu z nejnižších účinností, horší už je jen otevřené ohniště.
Možná je to romantika, ale z energetického pohledu je to blbost.
Kdyby nebyla, tak se topí krby všude a žádná energetická krize by nebyla.
Všichni dřevem topit nemůžou, to by zde za pár let žádné nebylo, viz. Velikonoční ostrov.
Jinak souhlas, E auta i elektrická topení mají výfuk v komíně v Tušimicích, nebo Prunéřově.
Stejně tak fabriky na lisování do igelitu balených briket do ekologických krbů.

Ano, u otevřených krbů se uvádí účinnost pod 5%.

Ale vždyť jsem psal, že se to křičí :-))))
A kdo by chtěl topit jen elektřinou ze sítě, nemá u novostavby šanci, ani mu nepovolí stavět :-))))

A krby a kamna mají problém v té zmiňované účinnosti :-))))
lze je mít jako sekundární zdroj, ale ne primární.
i když realita pak může být samozřejmě jakákoli.

Realita je taková, že ti, kteří si pořídili tepelná čerpadla do starých baráků je mají na ozdobu, pustí si je akorát o vánocích a jinak pálí několik vleček dřeva ve starých kotlích. Někteří si kupují i moderní kotle na dřevo, které těch vleček sežerou méně. Je to podle toho, kdo má jakou možnost dřevo opatřit.
Krby a kamínka jsou tak akorát pro modernější domky, malé a dobře izolované. 2+klozet a půl v suchém zánovním domečku vytopí dva lidi jen prdama a svíčkou. Horší jsou staré a větší baráky, s tím žádný krb nehne, kotel je nutnost a nebo opravdu ty krby/kamna mít dvoje, nebo i více, jako před sto lety. Ale i tak dnes někteří topí.

Krby a kamínka se do nových baráčků ani nehodí, mají výkony většinou od 8 kW a ten baráček ztrátu 2,5 kW, to je rozhicovaná celá vesnice, by mohli vytápět souseda nalevo i napravo.

Samozřejmě nejlepší je to teplo, ta energie, kterou nemusíš vyrobit. Takže primárně izolovat. Nicméně i do staršího baráku můžeš vrazit tepelné čerpadlo, pokud na to máš soustavu, a vlastně anoapk - čím na energii náročnější barák máš, tím víc ti tepelné čerpadlo ušetří. na těch 2,5 kW 1,9 kW, na 25 kW 19 kW.

hodinově.

Izolovat se dá jen do určité míry.
Pokud neuděláš totální rekonstrukci, která stojí skoro, nebo i víc jak nový barák, moc toho zaizolovat nejde. Starý zdi nelze jen tak zaplácat polystyrenem, páč když nevětrají, tak plesniví a rozpadají se. Takže se musí podřezat, obkopat zvenku, udělat perfektní izolace podlah uvnitř a pak teprve ten polystyren. A nebo se na to vykašlat a protopit víc, neboť finanční návratnost takové rekonstrukce se pohybuje v řádu desítek let. A to nepočítám ten brajgl a nepohodlí, když se to dělá.
To samý s tím tepelným čerpadlem, taky jsem o něm uvažoval, ale když jsem to začal počítat, tak se mi to zatím nevyplatí, opět návratnost v nedohlednu. Pořizovací cena značná, ta úspora je teoretická, prakticky je to u každého rozvodu topení jinak, navíc je to poměrně složitý bazmek, ve kterém se určitě něco podělá. Taky nikdo neví, kolik bude stát elektrika a plyn za rok, natož za dvacet let, takže to ani spočítat nejde. Po zkušenostech známých jsem to zavrhl úplně. Nenastal ještě ten správný čas.

Ale no tak .-))))
Na CPP 45 ti stačí 15 cm EPS a jsi na U kolem 0,2 :-))))
namísto 1,4. tedy 7x menší tepelné ztráty stěnama.
30 cm MW do stropu a jsi kolem 0,14, větčinou 5-6x méně než předtím.
výměna oken za 5 komor palst, 3 skla, 2 selektivní vrstvy, Ug kolem 0,9 místo 9,7.

Zateplením snížíš tepelnou ztráty o 40-60 %, když trochu přitlačíš, dáš 80 %

A co se TČ týče, bleděbílé - u TČ je rozhodujíci tzv. COP a SCOP. SCP je coeficient ročního využití, COP je energetická účinnost. SCOP je dobrej k tomu, kolik % roční potřeby budeš muset nahrazovat hybridním zdrojem, většinou elkotlem. COP je zajímavější hodnota - u TČ vzduch voda je kolem 3,6-5, u země voda 4,5-7 a znamená jediné - kolik KWh TEPELNÉ ENERGIE vytvoří uvedené TČ za pomoci 1 kWh vstupní elektrické ennergie - zjednodušeně, TČ s COP třeba 5 vyrobí 5 kWh tepla a pomoci 1 kWh elenergie (TČ mohou být i plynová).

takže když máš barák s tepelnou ztrátou 30 kW, například, a pro jednoduchost to řešíš elektrikou, těch 30 kW, TČ s COP 5 "způsobí", že na stejných 30 Kw tepla budeš potřebovat jen 30/5=6 kW elektriky.

úspora 24 kW elektriky, hodinově, tedy nějakých 120 Kč/hod. průměrný roční počet hodin vytápění je kolem 4200, ale to je proměnlivý příkon, tak pro jednoduchost vezměmež 1/4 těch hodin, tedy 1050 za rok, na plný výkon a tedy tu úsporu 100 Kč/hod. 1050*120=105.000. Tady si nekladu nárok na nějaká kdoví jak přesná čísla, jsou v tom namontovaný i snížený ceny na elektriku pro TČ, ten počet hodin na plný výkon jsem "střelil", plno dalších faktorů, ale zas o moc jsem se myslím nespletl

Pokud si to chceš ještě propočítat, využij téhle pomůcky :
https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-teplou-vodu-a-elektrickou-energii-tzb-info

samozřejmě,, tepelná čerpadla (spíš 2) pro 30 kW tě vyjdou ve verzi vzduch voda na 300-400k, země voda na 500-700k díky kolektoru nebo vrtům, ale ty zas mají lepší ten COP, nicméně i tak jsi na návratnosti 6-10 let, což je dost slušný. no a když půjdeš do dotace, jsi na půlce.

Složitej ten bazmek rozhodně není - dyk je to obrácená lednička. ano, proto jsme to podotkl, podmínkou je mít systém vytápění teplovodní nízkoteplotní. soustavy navrhované na teplotní spád 80/60 C požadují rozšířit teplosměnnou plochu asi o 40 % nejméně - což v reálu znamená předělat celý topný systém (když současně zatepluješ, o těch 40 % nejméně snížíš tu tepelnou ztrátu, takže můžeš na ten nižsí spád TŠ kolem 50-35 přejít zcela bez problémů.

A ta poslední námitka o cenách je úplně mimo. Jistěže ceny elektriky porostou. Ale tím víc ti bude TČ šetřit, proti elektirckýmu topení.pořád v tom poměru 1:5, a při vyšší ceně bude i vyšší úspora, leda bys přešel na nějakého ještě výhodnejšího energonositele, třeba tu FTV elektrárnu :-))))

0,9 místo 2,7

Zkratkám v prvním odstavci nerozumím, není to jazyk mého kmene.
Snížit tepelné ztráty stěnama by mě stálo cca milion, možná i víc. Jak jsem psal, u starých stavení to není jen o oplácání zdí polystyrenem. Zkoušel jsem to, vím o čem mluvím. Okna jsem vyměnil, úspora nijak závratná, hlavně výrazně menší, než se rádo uvádí, takže taky jen teoretické kecy, návratnost asi deset let a to jen díky zdražení energií, ale jem rád, že je mám, nemusí se natírat a hezky se umývají.
Tepelnou soustavu mám nevhodnou pro nízkoteplotní čerpadla, takže buď vyměnit celé topení (odhaduji na 200 litrů), nebo pořídit čerpadlo, které jede na vyšších teplotách, ovšem to jsou zatím pokusné vzorky, není to vyzkoušeno v praxi. Tvůj výpočet má velké slabiny a nejasné vstupní hodnoty, například že netopím elektrikou, ale plynem ti hned celou kalkulaci zboří.
Poslední námitka vůbec není mimo. Momentálně energie zlevňují. Já vím, že se vše zase zdraží, o tom vůbec nepochybuji, jenže nevím kdy a o kolik, takže není co počítat, protože vzhledem k věku bych se návratnosti buď nedožil, nebo bude úspora natolik směšná, že se nevyplatí rozmlátit na několik měsíců barák a několik let žít jako socka.
Jsi zdatný teoretik, ale o praxi toho asi nevíš mnoho. Tvé úvahy platí pro dvacetileté kluky, kteří staví hnízdo a život je před nimi. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že vše, co je dnes absolutně jasné jak to bude skvělé, výhodné a spolehlivé, tak prostě nebude a to dřív, než si myslíš. Tak mě život naučil a totéž mě říkával i táta. Vše, co je dnes úžásně moderní, bude za pár let k smíchu a úžasné bude úplně něco jiného. Tak to totiž bylo vždycky.
Nevím, kolik baráků máš, kolik míchaček malty jsi namíchal, kolik jsi těch domů zrekonstruoval, zateplil a předělal v něm veškeré enrgetické a vodní záležitosti. Na první pohled to vypadá, že máš za sebou několik energeticky a předpisově dokonalých celých vesnic. Ale já mám pocit, že jen sedíš v bytovce a opisuješ prospkekty a teorie z internetu. Nerad bych ti ukřivdil, takže jestli se pletu, tak se rovnou i omlouvám.

Tak to já zateplení i výměnu oken domu po rodičích poznal okamžitě a i na faktuře.
Na zateplení jsou opět dotaze, NZU, Oblast A :-)))))))))))))­)))))))))))))))))))))))))
nezboří, pokud si otevřeš ten můj link a dáš si jen na první dobrou jen tu ztrátu 30 kW, tak zjistíš, že za TČ s COP 5 dáš 120000 ročně, za přímotopnou elektriku 306000 ročně, za zemní plyn 189000 ročně.
takže jasně, já to posuzoval proti elektrickýmu vytápění, aby tam byla ta elektrika, co pohání i to čerpadlo. úspora proti té pak neni 105000, jak jsme psal, ale 186000 ročně. i proti zemnímu plynu se jedná o úsporu 69000 ročněš.
levnější je jen palivové dřevo, ani peletky ne.

je mimo : ať jsou ceny jakékoli, doslova, TČ ti vždy bude šetřit, to inkriminované 80 %. při vyšších cenách tedy víc, při nižššéch méně.
jo, dneska ceny klesají, díky stropm a hlavně díky tomu, že před 1,5 rokem je rusák vyšponoval až na desetinásobek toho, jaké byly před tím vyšponováním. a pořád jsou dnes vyšší ež byly tehdy,m to snížení bylo jen zákonitý do odeznění ruskýho vydírání. takže zatímco před 2022 stála kWh elektřiny něco přes 5 Kč, dneska, po zlevňování, stojí něco přes 8 kč. a pod těch 5 rozhodně nepůjde už nikdy

zrekonstruoval jsme jeden, částečně, 1 postavil, 1 byt zrekonstruoval a vlastním další 2 investiční (+2 investiční splácím hypo)

dělám ve stavebnictví .-))) nenapíšu co, ale dělám ve stavebnictví. Spra-tec by řekla přidavače zedníkům. já nedržel fanku nebo lopatu v ruce ani nepamatuju :-)))))))))))))­))))))))))))))

Věřím, že pracuješ ve stavebnictví. Nejspíš jako podomní obchodník. U nás se říká agent s teplou vodou.
V každém případě žiješ asi v jiném světě. Počítáš jiným, já počítám své. A počítat fakt umím.
Neplatím za topení 189 000 ročně, takže nemůžu ušetřit těch 69 000. Když to vydělíme dvěma, abychom se dostali z hradního paláce do rodinného domu, tak ušetříme polovinu, pochopitelně teoreticky. Za kolik let se nám tedy vrátí investice v řádu několika set tisíc? Za hodně. Za tak dlouho, že už to čerpadlo bude dávno ve šrotě.
Je to jako koupit si za milion auto, který žere o dva litry míň, než auto za půl milionu, což se začne rentovat po ujetí půl milionu kilometrů, plus mínus. Auta mají samozřejmě i jiné vlastnosti než spotřebu, takže tam je důvod koupit si to dražší, pokud na ně člověk má.
Ovšem teplý radiátor je stejný ať se ohřeje jakkoliv. Tam ten důvod jiných vlastností není. Nemá cenu jej ohřívat něčím, co se nezaplatí dřív, než se to vyhodí.

Pak netopíš podle standardů ČSN, ale šetříš co se dá. nic proti tomu, to je možné. pak se na problém lze dívat tak, že s TČ dosáhneš za stejné peníze většího tepla všude :-)))))
nemusíš to brát.
každý praktický problém je nutno řešit v nějakých mezních podmínkách. a to porovnávat,
když po tom porovnání oznámíš, že z celýho baráku vytápíš třeba jen dvě místnosti, co na to říct.
dále zde na diskusi vedeme obecnou diskusi. pokud bys chtěl naprosto konkrétní čísla pro svou nemovitost, stačí poslat pár informací a já ti to při podomním prodeji někde v průjezdu spočítám .-)))))))))))))­))))))))))))

opravdu tě nenutím kupovat si čerpadlo. klidně top dál dřevem, nezo zemním plynem (jsi psal?)
jen ti vysvětluji, za jakých podmínek jakých úspor dosáhneš a už na začátku jsme ti psal naprosto jasně, že při tepelné ztrátě 2,5 kW/h uspoříš 1,9 kW/h, při 25 kW ztrátě 19 kW/h :-)))))

pokud to nechceš přesně, zbytek si musíš odvodit sám.
pokud topíš plynem, a protopíš měnší peníze než cca 189k, stačí si poměrově spočítat svoji úsporu - tedy pokud protopíš plynem, plácnu, 100k, tepelným čerpadlem bys protopil ne 120k, ale 63,5k ročně, úspora tedy 36,5k ročně .-))))

prostě jasně jsme napsal už na začátku, že čím větší tepelná ztráta, tím větší úspora (a naopak). jestli má tvůj barák malou TZ, nebo vytápíš jen 1/4 se čtvrtinovou TZ, no fajn, tak tě ale TČ vzduch voda bude stát jen kolem 130k, ne 300k, jako by tě stála ta dvě na 30 kW. a nebo si tam flákni vzduch vzduch za 60k .-)))))

prostě : PRINCIP. konkrétní čísla je třeba dělat nad konkrétním objektem nebo projektem, to tady nevyřešíme. ale PRINCIP je vcelku jasnej. a to i ten "ekologickej"

Je docela dobře možné, že by tě zateplení stálo milion.
Tak si ale vezmi dnešní zaplacenou cenu za topení, vynásob ji x0,6 a to bude minimální roční úspora za vytápění. myslím si, že to bude někde kolem 100000 (když jsem si to vyměnil v tom výpočtu a místo 30 dal 12 po zateplení, na tom plynu to šlo ze 189 na 108k ročně, tedy úspora 80 k ročně, to máš ten milion zpátky za 12 let a každý další rok už ti to jen spoří nejméně dalších 13 let, ale spíš mnohem déle.

No, jdu se taky zateplit :-))))))))))))))

No ale já nikomu nebráním žít jako ve středověku a tedy i velmi ekologicky.
Komu to vyhovuje, štípat polena a neustále uklízet popel a brajgl, nic proti.
Doporučil bych třeba ještě místo splachovacích záchodů zbudovat prevéty. Taky velmi ekologická záležitost z dob středověku. Ušetří se spousta vody, která neodteče do moře...

Elektřina ze sítě je brána jako neekologická, nezelená - má 4x větší koeficient primární neobnovitelné energie než zemní plyn : el. 0,86, ZP 0,2, dokonce hnědé uhlí 0,352, dřevo 0 :-))))))
samozřejmě to závisí na portfoliu druhů elektráren v ČR, účinnostech, palivu.
úplně jiná situace je u elektřiny vyráběné FTV ap., kde je ten součinitel i u elektřiny 0

Taksemzde má pravdu, každý si může obhájit to svoje. Vlk zůstane celý, ale hladový, protože koza je dávno sežraná.
Síť je jen jedna, nelze rozlišit, kterou elektřinu a z jakého zdroje konečný uživatel právě spotřebovává.
Je úplně jedno na co, zda na nabíjení nesmírně ekologického elektroauta, nebo na nesmírně neekologické topení přímotopem. Výjimkou je snad jen ostrovní zdroj, třeba solár, nebo vrtule, který majitel používá výhradně pro své vlastní účely a není nijak propejen s veřejnou sítí. Ovšem i takový spotřebitel může v jednu chvíli nabíjet elektromobil ze svého soláru na střeše a v tentýž okamžik topit přímotopem proudem z Tušimic. Jeho počínání je tak současně ekologické až na hůru i velmi zavrženíhodné.

Zajímavou, či spíš humornornou záležitostí byly někdy kolem přelomu tisíciletí zázračné filtry prodávané v Rakousku, které uměly odfiltrovat elektřinu pocházející z jaderných elektráren, protože jádro bylo v Rakousku tehdy horší než sám satan. Pochopitelně to byl podvod, vydělávalo se na blbosti zákazníků.

Ale ne :-))))))))))))))))))
Neobhájíš si svoje :-))))
To "tvoje" musí obhájit energetický specialista v tom Průkaze ENB .-))))))))))
A protože to ministerstvo hospodářství kontroluje, málokterý si lajze v něm nějak podvádět.
Samozřejmě jiná věc je, nakolik třeba dokumentace k novostavbě RD odpovídá pak následné realitě :-)))

V uvedeném s eneřeší, z jakého konkrétního zdroje někdo spotřebovává el - jakmile je to ze sítě, je ten emisní faktor stanoven podle portfolia v ČR pro každého stejně. logicky a spravedlivě, elektčina se přelévá od pantáty nade vratz tama zpět, to je hned.

ano, to jsme psal, z hlediska energetické náročnosti pakliže máš vlastní zdroj el. energie, z obnovitelných zdrojů, je to úplně jiná situace, ještě lepší, když v případě přebytků dodáváš i do soustavy.

v tom průkazu energetické náročnosti se s elektromobilem nepočítá. i kdybys ho nabíjel ze soláru a topil ze sítě, bilance energií pro ten objekt je daná a zahrne možnosti toho soláru. čili to posuziování probíhá v podstatě tak, že pakliže máš na střeše elektrárnu, která je schopna dodat el. pro veškeré energetické potřeby tvého RD, budeš mít "pasivní" dům automaticky, i kdybys tu FTV elektřinu v reálu spotřebovával všechnu jen pro nabíjení svého kombajnu a raketoplánu.

Já o koze, ty o voze.
Tím obhájením jsem samozřejmě myslel ty naše kecy tady, nebo třeba v hospodě.
Určitě ne jako podklad pro kolaudaci novostavby.
Velmi správně píšeš, že ty omáčky, průkazy a emisní faktory jsou jen cancy pro úřad, realita je pak úplně někde jinde.
Třeba jak je skvělé (myslím úředně skvělé) dodávat ty přebytky do soustavy. Když bude svítit slunko, tak nebudu mít přebytek jen já, ale všichni solárníci a protože současně stále hoří kotle v uhelných elektrárnách a Temelín se taky nefláká, tak ty přebytky ve skutečnosti nikdo nepotřebuje a akorát dělají v té soustavě neplechu. Distibutor je ani nechce, ale protože musí, tak je za pár halířů jakože odkoupí. Návratnost investice je padesát let po konci životnosti zařízení, lhostejno kdo ji zaplatil. Celé je to jen divadlo.
Tedy zatím. Ono to má řešení, jenže to je zatím v nedohlednu a skoro nic se pro to nedělá, aby třeba ty soláry konečně dostaly nějaký smysl. Kombajn nemám, seču ekologicky kosou a oba raketoplány si dobíjím zásadně ze zásuvky v práci

Pokud někdo napíše, že by si třeba ten krb obhájil, tak předpokládám, že v kontextu debaty .-)))))))))))

nějaké úložiště elenergie si elektrárna obstará snáz než občan, i když dneska už ty baterie do domácnosti taky nejsou nic nedostupnýho (od 13000,- 12V, 200 Ah, nebo 23000,- 3,55kWh, 76000,- 9,6 kWh, 48 V, 90000,- 5,0kWh, 51,2 V samozřejmě ještě řadič, střídač, kabely, ale jak píšu, je na to dotace :-))))))))))))
v těchhle detailech já se zase až tak nevyznám.

Dotace ...twl dotace ....když se v něčem nevyznám tak o tom nepíšu Brouku...ty jsi fakt komik ....pravej Brouk Pytlík

Tak detaily, ale dost podstatné. Mícháš jednotky, je to neporovnatelné bez počítání. Asi se vyznáš spíš v těch předpisech, než ve fyzikálních veličinách. Ale to neva, já zas neznám to co ty. Chytnu se těch 5 kWh za 90 tisíc. 5 kWh je doma cca na jeden den, když zrovna nebudu chtít svařovat vrata, ale jen víno. Druhý den tedy musí svíti slunce. Za 90 litrů, no to se mě moc levný nezdá. Když sečtu náklady na solární panely, k tomu tu baterku, dráty a harampádí kolem, tak to si za to rači koupím elektriku ze sítě na 15 let, tak nějak by mě to asi při současných cenách vyšlo. Životnost té baterky odhaduju tak na pět, nejvýš osm let s už nižží kapacitou.
Taky se v tom nevyznám, jen střílím od pasu, ale pořád mě tyto technologie neoslovují. Asi za to může to moje selské uvažování a počty. Kdyby to bylo tak skvělé a výhodné, stáli by na ně lidi ve frontách i bez dotací.

Za 23000 máš 3,55 kWh, za 46000 tedy 7,1 kWh
netuším, jaký jednotky míchám, bral jsem technické údaje existujících baterií nalezených pomocí google, samože nejsem elektrikář, neposoudím úplně problematiku a rozdíl mezi 12 V a 24 V a 48 V baterií, ale pro mně je směrodatný ten uchovatelný výkon (vč. 10 % ztrát a jen 80% vybití)

cena 1 kWh, zase orientačně, u PRE 7,81, u E.ON a ČEZ 8,76 a 8,83. tak vezmi 8,20 Kč/kWh. a jenom těch 5 kWh / den. 5 * 8,20*365=14965 Kč/rok. a co, kdyby jen 10000. Za 9 let máš tu baterku doma. nevím teda jaká je její životnost, myslím, že jsme někde viděl 4000 nabíjecích cyklů, což je cca 11 let. jasně, je k tomu třeba i další zařízení, taky ne levný. no tak to naplno využijí tvoje děti, jestli už ne ty.

Tak toho gůglování rači nech, já jsem z elektriky maturoval...
Je to teda už dávno, ale kilowatta je furt stejná.
Určitě si žádnou vygůglenou baterku nevezmu, je to ekonomická kravina, nakonec sám jsi to vypočítal
Schválně, myslíš, že tvoje děti budou stát o tvoji 10 let starou baterku do mobilu?
No a ta velká není o moc jiná, taky má po pěti letech poloviční kapacitu a po osmi je úplně na nic.

Vývoj jde neustále dopředu. já jsme to o těch dětech nezmiňoval jen kvůli baterii, ale kvůli tomu celému systému kolem, střídač, rozbočovač, panely ap. :-)))))))))
to budou moci využít a už jen za menší peníze třeba obnovovat, opravovat .-)))))))))

u těch baterek z hlediska toho, co řešíme, jde o jejicj kapacitu. já sice nevím, v čem zásadním je rozdíl mezi 12 V a 48 V (atd) baterkou, ale předpokládám, že kWh je stále kWh jak píšeš :-)))))))))))))­))))))))) z toho jsme vycházel i já .-)))))))))))))­)))))))))
ty rozdílné ceny jsou zjevně způsobené nevím čím, když baterka s nižší kapacitou 5 kWh stojí 2x nebo i víckrát víc než baterka s dvojnásobnou kapacitou 9,6 kWh. :-)))

v čem zásadním z hlediska praktické použitelnosti, aby nevznikl mylný dojem, že rozdíl mezi 12 a 48 stejnosměrnými V je 36 V .-))))))))))))))

Ale ten rozdíl je přesně 36 V, to není mylný dojem. Což je ale z pohledu kapacity úplně jedno a nastřídat se dá jakékoliv napětí.

No přesně tak to i jako neelektrikář předpokládám z jiných, ale souvisejících, znalostí :-))))))))))))))

Celý ten systém bude šrot a děti ti ho hodí tak akorát na hlavu.
Jako když zdědí barák, kde je rozvodná deska na prkně a na ní jedna pojistka v porcelánovým soklíku z roku 1933. Je to samozřejmě plně funkční, ale nikdo by to staré harampádí nechtěl.
Ty vygůglený ceny a hodnoty vůbec neřeš, popisky u techniky na ešopech v mnoha případech překládají, nebo píšou trotli, kteří o tom neví ani to, co ty, natož co je pravda.

Ne, to určitě ne :-)))))))))))))­))))))))) Tomu sám nevěříš :-)))))
ale nnakonec i kdyby to udělali, jejich chyba, tebe to štvát nemusí

Jako nic ve zlém, nejsem ani přidavač, ani podomní obchodník (že bych chodil v jednom podpaží s tvárnicí Heluz a v druhém s tvárnicí Porothemr Dryfix? :-))))))))))))))))))) ) a i když netuším, co a jak činí ten rozdíl 36 V, vbím, že ob napětí lze použít i k ohřevu TUv, svícení, pro větráky ap. a dostat z nich tu kapacitu v kWh :-))))

jo, a to jsme pořád ještě nesáhli po dotaci :-)))))))))))))­)))))))))))

https://novazelenausporam.cz/

a abych tě předešel, nedělám dotace :-)))))))))))))­))))))))

Třeba na to čerpadlo vzduch-vzduch bys dostal dotaci 80000 .-))))))))))))))))) a rázem tě vyjde na 50000 plus mínus, no, třeba si vybereš lepší .-))))))))))))))))

a máš to doma za 2-3 roky .-)))))))))))))))))))
a i já ti to zaplatím, z velké části :-)))

S těmi akumulátory to není až tak jednoduché.
Vybíjet se nemají pod 10% kapacity a ty Li-ion nabíjet nad 90% bez krácení životnosti a snížení nebezpečí samovznícení.Takže je u 5kWh aku prakticky využitelných jen 4kWh. Při ceně 90k kč investujti 22,5 k kč do uložené 1kWh a tu využiji za životnost aku snad 1000-krát. Uložím tak přebytečnou el-energii 1kWh za 22,5 kč (a to jsem nezahrnul 90% účinnost aku nabíjení a vybíjení). Ten, kdo má 1kWh ze sítě za 15 kč tak prodělá na 1kWh z aku zhruba 10kč. A to se týče pouze investice za aku, to kolem dokola včetně investice do měníče na 230Vac tu v aku uloženou 1 kWh sakramentsky prodraží.
A ještě doplněk - jestli si někdo myslí že s 5kWh aku na přebytečnou solární energi "uživí" elektroauto, tak si může spočítat, že s těmi 5, či spíše 4kWh ujede s elektroautem sotva 20kilometrů daleko.

Zkrátka má investice 90k kč do 5kWh aku smysl jen tam, kde není přípoj na elektrickou síť.

Jsou tam i baterky za 23000 a s kapacitou 9,6 kWh. To už je jen o nalezení nejvýhodnější položky, já nevím, jaké další výhody má ta za 90000, je to tahle :

https://www.datart.cz/akumulator-ecoflow-battery-5kwh-1ecopk05.html?gad_source=1&gclid=CjwKCAiA_5WvBhBAEiwAZtCU7zB8sj5CA__troRQzf21unKipfB_2tAEzmWbQ2U5hjCvQs4iOhyPmxoCh8cQAvD_BwE

proti ní třeba tahle za 20000 s 3,84 kWh :
https://allegro.cz/nabidka/bateria-lifepo4-12v-300ah-3840wh-zywotnosc-cyklu-4000-14929023528?utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EElectro%3EHome-electro%3E3P%3EPMAX&ev_campaign_id=20035822444&gad_source=1&gclid=CjwKCAiA_5WvBhBAEiwAZtCU7xH1E6t-X2F4O_C8L0ogYapyBuDDM5dOlesLDOQz05aSDasaQ7BOIRoCNWYQAvD_BwE

Zní zajímavě, zajímaly by mne názory těch, kteří ji mají v provozu.

trochu mi nahání hrůzu údaj : 300000mAh, rozumná formulace by měla znít 300 Ah

PS : co se týče kolaudace, u RD ji dnes prakticky neděláš (od 2018), stačí revize a tkoušky a už nemusíš ani oznamovat úřadu užívání.

Je to zase technická móda, mainstream a mantra politiků. Požaduje se zateplení šedesátek cihlových zdí z 19. století a výměna kastlových oken za plastová eurookna. Dal jsem udělat termosnímky a překvapení bylo veliké (ne u domů, které mám ve správě, ale u sousedních "zateplených").

Totiž nikomu nic neříká co, je to teplotní gradient tloušťky zdi nebo profilu okna, a tepelná ztráta v K na metr zdi, to je teplotní profil, když je třeba venku -20 a uvnitř +20. Mě z toho vycházelo, že zateplit barokní fasádu a vyměnit kastlová okna za euro je úplná blbost, a pokud by mělo zateplení mít skutečně účinek, bylo by lepší zevnitř. jkenže to by se zmenšovala plocha místností, tak se to nikdo neodváží. A pak je tu ještě "peřinový" efekt, znáte to?

Tak zateplovat zevnitř je v podstatě jen zoufalství z nemožnosti zateplovat zvenku - kvůli kondenzaci vody v konstrukci :)))))) na to je určených jen pár příčkověk Ytong s lepšími tepelnými parametry, v podstatě asi jen 5 cm tloušťky, nebo provětrávaná mezera, jinak si zničíš tu stěnu kompelt. ale zase uetříš za vodu

žádná mantra to není, fyzika je neúprosná. jiná věc je, zda se to vyplatí ekonomicky a za jak dlouho
teplotním gradientem zdi bys měl mít na mysli teplotní útlum, tedy zjednodušeně průběh teplot v jedno nebo vícevrstvé konstrukci, o tepelné ztrátě jsme sám celou dobu psal .-))))

Nemáš pravdu, výpočet teplotního profilu - gradientu zdi a oken je to, co je rozhodující. To je u každé stavby jiné a v tom směru je to mantra, protže takový výpočet je dost jednoduchý, ale nikdo ho proti dotacím nežádá. Už třeba jen poloha oken ve vztahu k tloušťce zdi (hloubka zapuštění) je hodně důležitá. Představ si, že mně po výměně kastlových oken v činžáku (které šly spravit, ale architekt nařídil vyměnit za eurookna) promrzaly vnitřní špalety tak, že se nejenom rosily, ale byla na nich přímo námraza. Muselo se to dodatečně obkládat tvrzeným PS.

????
Myslím, že se mýlíš. Každý výpočetní program tepelných ztrát automaticky kontroluje teplotní profil (kondenzaci) v konstrukci .-))))))) a dotace ho žádá, neboť stanovuje požadavek, že konstrukce musí

"Splnění požadavků vyhl.
č. 264/2020 Sb. a
ČSN 73 0540-2"

"Splnění
požadavků
zákona č.
406/2000 Sb.
a ČSN 73 0540-2"

a v té ČSN ten požadavek je. Samozřejmě, energetický specialista a auditor to může nějak "poupravit", ale na vlastní tričko.

Ano, ten tvůj příklad je asi klasicka nevyřešení tepelných mostů. Proto to doizolování.

Stejně tak pro zpracování PENB :-)))))
Pro samotnou energetickou bilanci to pak rozhodující není, ale samozřejmě i ta bilance je zpracovávána se zahrnutím tepelných mostů

To "Stejně tak pro .... " patřilo k té první větě, k tomu, že i programy pro zpracování PENB kontrolují kondenzaci ve vícevrstvých stěnách automaticky, a pokud to výpočtově nevyhovuje, PENB ti "neprojde".

Tuhle debatu bychom si mohli dovolit, kdyby se stavěly a byly dostupné , tepelně úsporné varianty bydlení.

A proč myslíš, že nejsou dostupné?

Protože ještě stále myslím. Kolik lidí má na pořízení takového vlastního baráčku , když chybí i cenově dostupné bydlení nájemní ?

???
Staví se pořád a dost :-))))
Pokud myslíš, kdo má v hotovosti na baráček, tak takhle svět už dávno nefunguje :-)))))

Přesto je to, s pomocí rodičů, stále víc lidí i takových.

Myslím samozřejmě na schopnost jakéhokoliv bezpečného způsobu financování , aniž by výrazně utrpěla životní úroveň rodiny. Svět se orientuje právě na bydlení nájemní , což mj.umožňuje i flexibilitu v oblasti zaměstnanosti.

Mladá stále staví a kupují a dost. Takže buď jejich životní úroveň neutrpí a nebo na ni mají jiná měřítka než třeba ty. Pořídit si bydlení asi nikdy nebude pro naprostou většinu jako dojít si pro 4 rohlíky do OC. Svět se vyvíjí tak, že rodiče se vždy částečně obětují pro své děti - takže např. pořídí to bydlení, které děti pak zdědí a mohou s obětovat zase v něčem jiném a nebo už vůbec.
Blbé je, když děti to po rodičích nějak zlikvidují.
Jako to udělali komunisti v každé reálsocialistické zemi ...... ale začali jsme znova, lépe, zase jsme se někam vytáhli.
Teď by mohl přijít komunista z Kremlu a zase to zničit ....

Jsi mimo realitu ,protože právě mladé rodiny s dětmi si nemohou hypotéku dovolit a každý nedisponuje ani movitými rodiči. Svět se rozhodně nevyvíjí tak ,že se rodiče obětují - tohle specifikum doznívá akorát v Čechii. Velice oblíbený je u nás i mama-hotel , tedy opak trendu západního,zejména amerického. 24670
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obce-se-zbavily-bytu-ted-jim-chybi-zbran-proti-vysokym-najmum-a-airbnb-86665

https://echo24.cz/a/HRwkY/zpravy-domaci-akademie-ved-najemni-bydleni-ceny-trh-s-bydlenim

https://a2larm.cz/2024/01/jaky-to-muze-byt-napad-kdyz-se-libi-udzeniji-bartosuv-zakon-dostupne-bydleni-nezajisti/

Já vím, že jsem mimo realitu, protože pracuju ve stavebnictví a tak logicky nemohu vědět, pro koho stavím/se staví :-))))))))))))))
Kupodivu dokonce i mladé rodiny s dětmi si hypoitéku dovolují :-))))) nicméně kolik takových je, že si upletou sviště a pak by chtěli stavět nebo kupovat byt, barák? .-))))))))))))))))))) sviště snad přivedou do nějakých stávajících bytových podmínek a pokud už nemají svoje, tak se o svoje bydlení pokusí až zase začnou pracovat oba.
A jen připomenutí :-)))) : v ČR má 80 % obyvatel vlastní bydlení :-))))))))))))

Rodiče se v daném samozřejmě obětují stylem, že také jdou za nějakým svým bydlením, a to děti pak zdědí, nebo aspoň stylem, že dětem pomáhají. Ať už třeba zástavou nebo zárukou splácení, atd. atp.

Mama-hotel saem vůbec netahej, to je o něčem úplně jiném, o povaze a výchově dotyčného .-))))))))))))))

Jde o to, zda znáš i někoho jiného,než klienty těchto těchto staveb ,zda máš přehled o tom, kdo všechno si podobnou investici nemůže dovolit ,dokonce se ani zadlužit.
Udávaná procenta jsou skutečně výsledkem ideálu mnoha našinců o šťastném životě .Realita pak občas bývá značným zklamáním, protože zadlužení způsobuje velkou nejistotu i nároky a poznamenává i rodinné vztahy.
Závislost na rodičích s tím přímo souvisí a nemusí jít jenom o mama-hotel a strachu ze závazků.

???
Jistěže se setkávám se všemi uvedenými. I s těmi, co vysypou všechny peníze na stůl, i s těmi, co se přijdou nejprve poradit, "kolik by to asi stálo" a nakonec třeba ani nezačnou. jistěže plno lidí ani nepřijde na radu, průzkum, protože ví, že na to prostě nemají nebo nechtějí mít, nebo nedosáhnou ani na hypo či úvěr.

Netuším, jaká procenta jsou podle tebe výsledkem ideálu mnoha našinců o šťastném životě.. Rodinné vztahy zadlužení poznamenat může, ale to spíš z pozice, že nemají dost času na sebe a neuvědomili si těch pár omezení, které stavbou vzniknou, a nevydrží ani ty cca 1-2 roky výstavby, než se budou moci nastěhovat. Samotný nedostatek peněz je tížit může také, ale znám i samoživitelku, která si staví domeček (nechává postavit), samozřejmě nějaké procento uvedených se také najde, notabene když se odehrají nějaké ekonomické změny.

závislost na rodičích s tím samozřejmě nesouvisí, pokud chceš najít nějakou souvislost, tak se jedná jen o tu opačnou, než kjterou řešíme, tzn. že uvedení ODMÍTAJÍ dělat cokoli pro své vlasntí byslení, takže všechny ty stesky zde, pokud je máma nebo táta nevyženou, se jich rozhodně netýkají, ti mají kde bydlet a většinou zadarmo.
o tom jsme snad nemluvili?

Jinak pojem "dostupné bydlení" je vcelku srandovní. JÁ DOUFÁM, že na komunistický recepty už jsme jednou provždy zapomněli ....

Cenově dostupné nájemní bydlení je standardní pojem, nesouvisející s jakoukoliv ideologií. Srandovní akorát je, že funguje právě ve vyspělých západních zemích.
https://plus.rozhlas.cz/investice-do-bytu-se-nemusi-vyplatit-v-zahranici-jejich-ceny-klesaly-i-na-9160927

???
Vážně bez ideologie?
Sociolog to hodnotí?

Já si "dostupnost bydlení" představuju jako jeho láci, a tedy zcela jednoznačně levicově definovaný pojem. Státe reguluj, dotuj. To není bez ideologie.

Na západě klesly ceny nemovitostí o 50 %, píše sociolog? a Důvod?
není důvodem třeba právě to, že lidé přestali kvůli jeho nedostupnosti na západě poptávat?
a platí to pro nájmy i vlastnictví?
neznamená to spíš, že u nás ceny nemovitostí a obecně bydlení ještě nejsou zdaleka takové, jako na západě?

Navíc sociolog píše : "(...) Nemožnost dostat se k vlastnickému i nájemnímu bydlení v mnoha aglomeracích (...)" ... a co mimo aglomerace?

"cenu bydlení zvyšují i různé regulace."
"Lidé zapomínají, že dochází i k velmi razantním propadům. Během poslední krize třeba v Irsku nebo ve Španělsku klesly ceny bytů na polovinu" (a za kolik si ho dotyční pořídili? za 1/4?

celý článek, byť se několikrát zmiňuje o (fungujícím) trhu, je poznamenán ideologií, nebudu psát, ajkou, není to podle mne třeba.

Ne každý rodič má ale bydlení pro všechny svoje děti. Klasika: 3 děti, 1 starej barák. Rodiče byli rádi, že svoje děti uživili, mohli jim dopřát nějaký to vzdělání, měli pro ně na školní akce /lyžák, výlety, apod/ a děti zdědili leda tak ten starší baráček, stačící leda pro jedno dítě a kolikrát to byl danajský dar, protože dědic měl sotva na opravu baráku. K tomu ještě nevraživost ostatních sourozenců, ač nebylo často co závidět.
To byl typický příklad, jak to chodí /lo/.

Samozřejmě, ale proč asi mají evropaní průměr někde kolem 1,4 dítěte na rodinu? .-)))))))))))))))))

3 děti je nadreprodukce :-))) nicméně jinak píšeš to co já, jen to je "ekonomicky" posunutý - rodiče se obětovaly aby jejich děti "mohly a měly" to jsi napsal - taky to mohli prochlastata, i tací rodiče jsou.
v případě, že v baráčku zůstane jen jedno dítě, většinou vyplácí ty ostatní, pokud tam je vše v pořádku. (nicméně pokud v něm mohli žít rodiče s 3 dětma, i dvě děti s rodinou v něm, minimálně nějakou dobu, přežijí.
ale tohle je extrém, co jsi popsal. samozřejmě že oběť nejchudších rodičů vypadá jinak, než naprosté většiny těch "od průměru výš".
Po vyskočení úroků z hypoték z 2,6 na 7 % opravdu plno lidí ukončovalo stavbu a rozestavěnost i s hypo prodávali. Přesto mnozí stavěli dál. A pořád staví. a jestli teď ČNB zase sníží úrokovou sazbu, zase bude víc stavebníků. I když je to třeba jen "byt" na zahradě .... nějakých 70 m2. bohatě stačí. a nebo si koupí byt, i kdyby 60 m2. v tom rodina s dítětem přežije. a dítě už má co zdědit .-)))))

Jako mně je jasný, že tohle je případ od případu, ale opravdu naprostá většina čechů UŽ MÁ svoje bydlení a tak může pomáhat tomu zbytku (v rámci svých rodin, samozřejmě, ne napříč státem) s pořízením bydlení pro ně. Obecně jako občané bohatneme i přes všechny ty kecy různých politiků, i bez populistického přidávání babišů a maláčovek.
teď nám to možná rus znepříjemní a znechutí, uvidíme.

Všechny nemovitosti někdy od 2012 musí splňovat příslušnou vyhlášku a i když se ty požadavky v čase mění, většinou k větší úspornosti, všechny jsou energeticky úsporné. a lidé si je pořizují. samozřejmě, je to bydení, levné to pořízení nikdy nebude. ani nájem. to by se muselo stavět víc, ale zase, kdo a pro koho a za čí peníze?

Žiji v Rakousku a nikdy jsem se nesetkal s prodejem filtrů na nejaderný proud. Tyhle tebou uvedené hlášky jsem četl pouze na českých médiích.
Pochopitelně nemohu vyloučit, že nějaký vtipálek, případně šmejd takový produkt nabízel dezorientovaným důchodcům na autobusových výletech. Ale to se v té době provozovalo i v domovině české. Už jsem zmínil "oživovače" vody, vložky do postele na neutralizaci geo_patogénních zón a desítky podobných vynálezů.

Problém ovšem je ta účinnost :-))))))
Dneska stavební úřady vyžadují k povolení stavby tzv. Průkaz energetické náročnosti budovy, takový ten štítek, co je už dávno na elektrospotře­bičích, s kategorizací A - G.
A v něm se určuje několik stěžejních parametrů :
Průměrný součinitel prostupu tepla
Celková dodaná energie
Prímární energie z neobnovitelných zdrojů
Vše uvedené se pak porovnává s tzv. referenční budovou, vytvořenou na základě geometrických faktorů skutečné budovy a požadavků zákona.
Tento průkaz pak u novostavby MUSÍ konstatovat, že budova splňuje podmínky vyhlášky.

Proto nikdy nevyjde vytápění nového objektu jen elektřinou ze sítě. Protože má příliš vysoký emisní faktor.
Proto nikdy nevyjde vytápění novostavby jen krbem, protože díky nízké účinnosti (70 % průměrně, i když se dělají dnes už i uzavřené krbové vložky s účinností 80-90 %, tvrdí výrobci, ty jsou ale dražší) se na vytápění toho objektu spotřebuje příliš té celkové dodané energie (30 % vyletí komínem). Tady může pomoci krb s teplovodním výměníkem, kdy se vytahuje další část tepla ze spalin a používá třeba k ohřevu TUV a nebo i pro teplovodní topení.
Někdy, ale od 2020 zcela výjimečně, lze dosáhnout "úspěchu" kombinací elektrického (pokud na něm někdo trvá) topení a toho krbu, ale většinou to musí být ještě doplněno minimálně řízeným větráním s rekuperací.

a jak jsem psal, samozřejmě úplně jiná situace nastává u elektřiny vyrobené FTV, protože ta snižuje využití té "neobnovitelné" ze sítě :-))))

Průkaz PENB je zase jen úřednická záležitost, dělá se pouze z tabulek a nic se neměří, ani ten jednoduchý termosnímek se nežádá, je to úplně k ničemu, má to smysl jen při stanovení ceny baráku nebo na dotace. Mám u jednoho činžáku štítky PENB dokonce tři a každý v jiné kategorii, beztoho, že by se na baráku cokoliv změnilo, od C až po G.

To je vcelku zajímavé.
Ale začít musíme tím, že v 2020 se změnila totálně metodika té klasifikace - zatímco do té doby rozhodovalo o kategorii zhruba stejnou vahou průměrné U, celková dodaná a Pri mární z neobnovitelných zdrojů energie, od 2020 je stěžejním parametrem primární z neobnovielných zdrojů

Takže ano, PENB před 2020 v kategorii C automaticky mohl po 2020 automaticky spadnout do kategorie G.
Stejně tak byla provedena změna metodiky v 2023, kdy se přešlo při stanovování kategorie u těch "ekologických" zdrojů, slunko, vzduch, .... z měsíčního na hodinový krok výpočtu. také to mění kategorie

Nejsou jen novostavby. Kolik lidí žije v novostavbě? 1-2%? I kdyby 5% což těžko, tak je to zanedbatelný % a zbytek si to řeší podle svých možností a ne podle EU vyhlášek a blábolů.

????
To je reakce na můj příspěvek ohledně energetické náročnosti.
Tam platí to, co jsme napsal, že když budeš chtít stavět novostavbu domu, už ty podmínky MUSÍŠ splnit, jinak ti stavbu stavcební úřad nepovolí. čili tam už jsi omezen ve svém rozhodování, co a jak si postavíš a jak to vybavíš. celou dobu existují normové a zákonné požadavku na různé součinitele tepla konstrukcí, hygienické normy atd atp a ty to musíš dodržet.
pokud žiješ v něčem starším, před účinností těch předpisů, pak jsi v pohodě, akorát teda platíš za energie třeba 5 a víckrát x víc než ten v té novostavbě. A pokud s tím budeš chtít něco dělat u sebe, a třeba zateplit, nebo přistavět ap. UŽ BUDEŠ MUSET v souladu s těmi normami a zákony. a co hůř, když budeš navyšovat tepelně vztažnou plochu o 50 % původní, celý objekt budeš muset udělat do souladu se zákony a vyhláškami o energetické náročnosti.

Pokud na to nesáhneš nebo jen do věcí, které nepodléhají dohledu stavebního úřadu, tak si to samozřejmě můžeš řešit jak chceš.

Samozřejmě. Takhle to funguje i u syna