Pokud nějaká bezpečnostní služba, tedy špionáž nebo kontrašpionáž
zveřejní nějaké důkazy, tak se tím sam likviduje, protože prozradí svoje
zdroje. takové důkazy se dají získat jen za použití riskantních metod,
třeba dvojitých špionů.
Pán na vozíku to dobře ví, ty informace z titulu své funkce má, ale ani
on je nezveřejní, ostatně všichni kololem něj by to okamžitě zapřeli a
zpochybnili, a to on nepotřebuje, chce vypadat hodnověrně a nestranně.
Takže například dodnes nejsou a ještě dlouho nebudou zveřejněny
důkazy o zavraždění Kennedyho, šéfa OSN Daga Hammarskjölda, sestřelení
MH17 atd. Snad až po 50 nebo spíš po 100 letech.
Důležité ale je, a je to použitelné jako důkaz dokonce i u soudu, když
si vzájemně různé tajné služby tyto informace potvrdí. Totiž žádná z
nich nevytáhne viníka jako králíka z klobouku, ale když hned několik
hodnověrných rozvědek prohlásí, ano my o tom víme a sledovali jsme ty lidi
taky, a víme, že to udělali, tak to má možná větší váhu, než jeden
vytažený králík.