Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Protoře už se šlo ve 12 domů,to je jasný ne ?

No právě

A gastronomie (až na luxusní podniky pro bolsevicky papaláše) byla tragická - to ještě i pár let po revoluci.

Ále....to je věc názoru. Zase to bylo stylový. STYLOVÝ

To vychází z logiky věci uzavrenyho státu, kdy řadoví kuchaři pod RaJ nemeli kde vzít zkušenosti ze světa a hlavně jim to bylo u joudele, co otravum flaknou za slichtu na talíř, neměli kam a proč vyrůst.
Jedna věc byla propaganda, jak všichni pracuju pro blaho socialistickyho zřízení, druhá věc byl každodenní život, kdy se kazdej snažil urvat z toho mála hlavně pro sebe a v tehdejším pojetí byl docela rozšířenej i ,,klientelismus".
Na cistej komunismus, ke kterýmu se socik měl dopracovat, lidi fakt nejsou a nikdy nebudou stavěný.

Neverim, ze by kuchar nevařil jak nejlíp umí. Do vareni se promítá osobnost, je to kus mě samotne. Uvařím a potajmu se dívám, jak jim chutná. Je to strašně osobni a citlivá věc.

Jenom čtu zajímavé téma. A protože k tomu nemám co říct, tak držím klapačku.-)

Je to právě o motivaci. Tam nebyla ta profesně přidaná hodnota konkurenčního boje ovlivňujícího i výslednou kvalitu (která zajímá zákazníka - měla by), finančního ohodnocení a kariérního růstu - nebo na úplném minimu. A to nejen v té gastronomii.
Že na tohle někteří zapomněli, bude tím, že si kazdej pamatuje raději jen to hezký.

Že nebyl konkurenční boj? To nevim. Pamatuju si dodnes, jak mi táta při nástupu do pracovního procesu říkal, že se musím pořad snažit být lepší, nez ti druzí, ve vsem, uváděl i konkrétní maličkosti. Provázelo me to celým životem.

Tvuj tata byl uvedomely a zrejme i dobry stranik, nediv se mu .Myslel to s tebou dobre.

Byl to dobry človek, co miloval lidi, a tisíc vecí se mu v životě povedlo udělat.

Je dobre, kdyz je potomek hrdy na sveho rodice .

tož záleží na tem, co si kdo pod pojmem gastronomie představuje... zda-li pořádnou porci výborné svíčkové... nebo segedýnu... a nebo ještě lepšího opravdického knedlo-vepřo-zelového... z které se dokázal nasytit... a pak třeba si dal ještě výborné domácí buchty, od paní kuchařky v bílé zástěře... a nebo mít na talíři 50 gramů rádoby křepelčího masa (většinou kuřecí z Polska)... jeden uvařenej americkej brambor, z Českého Brodu... a větévku rozmarínu (k hovnu)... k temu pak něco z rozdrcených sušenek zalitých šlehačkou a nahoře pro ten nóbl pocit, položenou jahodou... hrdě zvaného dezert... od pana šéfkuchaře, s michelinskou hvězdou na čele...!!!

To jsi popsal přesně . Já primo nesnáším ty "pomalovane" talíře, kdy se talíř "umělecky" poblemta nějakou omáčkou nebo čím. Z toho se mi primo zvedá zaludek.
Osobně si v dnešní době davam nejradsi prostě řízek. Tam se toho dá zkazit nejmíň. Je to pořád lepší, nez nějaké ty nečitelné omáčky.
Za socialismu jsem milovala savojsky řízek. Marně jsem pátrala po receptu, aby byl tak nádherně nadychany. Asi to bylo tajemství šéfkuchaře .

i se mu říká farářský řízek

Ježiš, já mám hlad...
Jo, vypadá tak, ale to obaleni ve vajíčku jsem zkoušela, bylo to dobré, ale pořád ne, jako v tech socialistických hospodách. Podezřívam je, ze to obalovali v nějakém těstíčku, do kterého přidali prasek do pečiva. Zkoušela jsem i sníh z bílků, ale pořád to není ono.

neee )))

proto tolik šmejdáckýho zboží z Německa... z Francie... tam končí v pátek spousta firem taky ve 12:00 hod. Podle tohoto hodnotícího kritéria končí automobilky v USA zřejmě již v 9:00 hod.