Taky to nechápu, ale je to samozřejmě každého věc. Mně je blízké takové to šlechtické udržování rodinného sídla, kde se střídají generace.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
. Ale rozumíš mi. Já vnímám budovu
jako bytost, která má duši lidí, co v ní žili.