Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Já jsem byl před 9 lety na operaci srdce - trojitý bypass. Doktor mi řekl, že jsem měl štěstí - došel jsem v poslední chvíli. Kdybych prý dostal infarkt, tak bych ho nerozchodil. Takže proč neznaboha Bůh neztrestal?
Můj zeťák - silně věřící - umřel před 3 lety na infarkt. Proč?

ty fakt věříš, že tohle nějak souvisí s vírou? :-))) fakt mě překvapuješ.

Ne - jen jsem položil otázku - proč to nebylo opačně.

a proč by mělo být? Děj se vůle tvá... děje se to co se dít má. Nemá cenu to takhle rozebírat, jeslti si někdo zalsouží infakt více a jiný méně :-)))

Nepatřičná ce tvém příspěvku je ta vcěta "Děj se vůle tvá".
Neděje se ničí vůle. Děje se to, co se dít má, budiž, není to ničí vůle. proč by měla být?

protože jde o to smířit se s tím že věci jsou jaké jsou, vidět pravdivě... nechtít strhnout věci na svoji stranu a sebrat druhému. vůle tvá je rovnováha, je to spravedlnost.

Jo jako MOJE vůle, jo?
to jo.
já nemám problém se smířit dle své vůle sám se sebou a myslím že málokdo z lidí

ale boha k tomu nepotřebujeme.
pro mne ta věta "Děj se vůle tvá" znamená rezignační sesypání s ea odevzdání se do rukou boha, v takovém významu ji znám já.

tak jsme se spletl, tys to myslela jinak

myslela jsem to jako pravedlivé řešení pro všechny - rovnováhu. Nikoliv že se má stát to co si někdo vymyslel protože má k tomu moc etc.

No já jen že obvykle se věta "Děj se vůle .... " doplňuje slovem "Boží", někdy tím "tvá" ve smyslu právě Boha.

ano, pod Boží vůlí chápu objektivní pravdu, děj se to co se má dít objektivně, spravedlivě, harmonicky. Nikoliv jen k prospěchu jednotlivce, nýbrž obecně k prospěchu všech

to už je asi jedno, co pod tím chápeš, já jen žes psala, že se to týká mojé vůle, ne Boží.
Takže přeci jen "děj se vůle tvá" znamená vůle boží a tedy rezignace a odevzdání se bohu, přičemž o jeho objektivitě, spravedlnosti, harmonii můžeme i jen na základě bible úspěšně pochybovat.

PS : popsala jsi tři osoby ne jednom místě.
Zajímalo by mne, v čem na tom příkladu vidíš boží spravedlnost, objektivitu, harmonii.

ehm, pardon. teď jsem se ztratila.

myslím tím taky obecně ... že v každé situaci je určité objektivní řešení, takové které v daný moment je "správné" a já nevím jaké to je řešení protože mi chybí všechny informace nejen o tom odkud kdo přichází, co prožil a jak se jeho osud bude vyvíjet dál... tedy nitky se protínají, ale já nevím jak ta interkace, ty vazby jsou ty nejvhodnější, nejlepší pro každého zůčastněného a chci opravdu chci věřit že Bůh to ví. Moc si to přeji aby to tak bylo, abych se netrápila že to nebo ono jsme mohla udělat lépe nebo že jsme něco opoměla nebo že někdo něco udělal blbě... prostě věřím i když to asi je hloupé, že tak jak to je... pokud opravdu důvěřuji Bohu, že tak jak to je e to nakonec v důsledku v dobré obrátí i když to nevidím, nevím a neznám jak se vše bude vyvíjet dál.

3 osoby -
"V domově je paní 103 let, ta je cekem v pohodě. ráno ji posadí do křesla a ona tam tak různě klimbá a dokáže se pohybovat.
Pak je tam pán, kterému je 102 let, a toho vyvezou pečovatelky a je při smyslech a takový slušný, zcela jasný v hlavě.
A pak je tam moje máma, které je 100 let... a tá by tak strašně moc ještě chtěla všecko a nemůže nic, ani se postavit, ani se najíst, ani se domluvit, ani si sednout, ani si lehnout ... prostě nic. a to si člověk nevybere, toho se dožije."

a tvé tvrzení
"ano, pod Boží vůlí chápu objektivní pravdu, děj se to co se má dít objektivně, spravedlivě, harmonicky. Nikoliv jen k prospěchu jednotlivce, nýbrž obecně k prospěchu všech"

Předpokládám, že všechny tři osoby jsou tam z boží vůle. Požádal jsme tě o vysvětlení, kd eje podle tebe ta objektivita, spravedlnost a harmonie boží vůle v případ ětěch 3 konkrétních osob.

aha, to jsem vůbec nepochopila, protože nevím a neznám. žili si svůj život a nevím proč žijou tak dlouho.

myslím že dlouhověcí lidé, asi mají v sobě nějaký mír, ale neplatí to u mé mámy. ta v sobě má nebo měla neklid. a protože se pořád někam snažila protlačit, tak padala a vypadávala i z postele, na záchodě a jak padala, tak si rozbíjela a lámala různé části těla, které ji ošetřili, zašili ale nakonec přestala chodit... (poškozený krček) takže si svým neklidem a snahou být aktivní uškodila a ta spraveldnost je možná v tom, že ji život donutí se zklidnit a zabývat se sama sebou. Neutíkat do různých činností a snah někomu poradit.

neplatí to u mé mámy. na to s eptám.
proč ta 103letá paní je, samozřejmě relativně, v pohodě, i ten 102 leý pán, ale toje máma to schytala?
proč?
kd eje ta boží spravedlnost, harmonie, objektivita?
co tvoje máma provedla, že to bůh vyhodnotil tak, jak jí "z boží vůle" nadělil a ti dvaco neprovedli nebo provedli, že i když jsou starší, jsou na tom lépe?

prostě mne zajímá, proč si myslíš, že boží vůle je objektivní, harmoniská a hlavně : spravedlivá.

A NEBO tvé vysvětlení, co si pod těmi slovy vlastně představuješ

předstvuji si pod tím fakt, že člověku je nabízena cesta, která vede k poznání. Pokud ji ignoruje a pořád si vede svou, točí se v kruhu. Pod harmonii rozumím rovnováhu. K té rovnováze mohla dojít dříve, třeba by i dříve zemřela.
Kdysi jsme vtipkovaly, že pokud už nebude schopna ničeho, že ji nenechám se trápit. Teď nadešle ten čas a já jen přihlížím. asi taky mám co učit. učit se přijmout věci jak jsou. nevzpouzet se pořád.

a porušovat dohodu. co čekáš ty, za takjovouhle nepsravedlnost?
proč by měla zemřít dříve, ti dva také nejen neumírají (aktuálně), ale mají s evýrazně lépe.?

Já tě nechci tlačit do odpovědí, které nemůžeš vědět. Nikdo je neví. Ale tím pádem je alibistické i tvrzení, že to je "objektivní, spravedlivé, harmonické".

Ne, není. Dá se tomu jen věřit, nic víc. Objektivně to prostě nevysvětlíš, spravedlnost v tom nenajdeš. Harmonii možná po čase, tu vnitřní ve tvé mámě. Já ji taky najdu. V echvíli, kdy zemřu.

Proto jsem psala že to JE Bůh... nikoliv já nebo kdokoliv jiný. Por m nedosažitelné, pro jiného taky. Ale moje víra dává naději.

np aůe pak bys neměla trvdit, že tTO JE spravedlivé, objektivné, tarmonické.

můžeš v to věřit, ale jak si vysvětlíš ten řešený rozpor a jak si potvrdíš, že si ho vysvětluješ správně

takhle chápu Boha... jako objektivní pravdu, spravedlnost a harmonii. Tedy něco co mě i každého z nás přesahuje a je dobré. A je mi jedno jeslti si to vysvětluji správně :-)) Boha nikdo neviděl. Když jsem později... s odstupem času četla Biblické příběhy od Ravika, a četla jsem o Kristu, rozuměla jsme tomu. Věděla jsem koho Kristus představuje... :-)) ale to nemá cenu vysvětlovat. Už jsme nakecala víc než dost.

Tato věta "A je mi jedno jeslti si to vysvětluji správněů způsobila, že v debatě nemusíme dál pokračovat .-)))))))))))))­)))))))

Poznamenal bych, že Bůh se tu objektivní pravdu, spravedlnost a harmonii snaží v člověku navodit. V člověku působí síly, které se ho do tohoto bodu snaží dovést. Když člověk vyznává hodnoty jako pravdivost a spravedlnost a žije podle nich, tj. zaměřuje se na pravdu a spravedlnost, což předpokládá, že odhlíží od sebe neboli upozaďuje ego, pak požívá Boží přízně, neboli zažívá vnitřní harmonii. Tady platí přímá úměra: harmonie se dostavuje v té míře, v jaké žijeme tyto základní hodnoty.

Spadá do toho i láska coby hodnota, přičemž pravdu, lásku a spravedlnost pojí úzká souvislost (z jednoho lze logicky dojít k druhému).

nesnaží
ty síly jsou životní zkušenosti, získané i bez boha
kvůli pravdě není nutné upozaďovat sebe :-)))))))))
žádná boží přízeň není, jsou to jen chimery :-)))
propojit pravdu a spravedlnost ještě budiž, ale proč lásku? .-)))))))))

rostě sis sama stanovila, že duševní stav v pravdě, spravedlnosti, harmonii, je "boží stav"

přičemž sis současně "pokorně" uzavřela, že to, co je objektivní, spravedlivé a harmonické (navíc jak jsi také myslím psala NE PRO JEDINCE, ALE PRO VŠECHNY) určuješ ty. :-)

hmmm, nemyslím žebych to určovala já. V tomhle jsem hodně otevřená, nikomu neurčuji co si má myslet a jak má být objektivní, spravedlivý či pokorný. Pokud to tak vyznělo, musím se nad sebou zamyslet a udělat pořádnou sebereflexi. Vždycky jsem si vážila svobody.

No pokud píšeš, že Bůh je spravedlnost, harmonie, pravda - i když ho neznáš, máš jen "naději", tak si to určuješ sama. sama pro sebe. ani nemusíš pro druhé. stačí už jen to, že si sama určuješ, co je pravda, co je láska, co je spravedlnost, co je harmonie - i když to nemáš nijak objektivně potvrzené.

neříkám, že to určuješ druhým, ale je fakt, že i u druhých bys to posuzovala podle sebe, tedy subjektivně

vůbec nerozumím tvému komentáři. asi to přesahuje mojí rozumovou kapacitu.

Právě proto že si nechci určovat co je harmonie, co je spravedlnost, co je láska, že chci odstoupit od svých představ a dát životu svobodu, právě proto je spravedlností, harmonií a láskou nedosažitelný Bůh.

Ale ty sis ji určila, v podobenství Boha.
Podle toho, co teď píšeš, bys teda neměla mít absolutně žádnou představu o tom, co to je, ta spravedlnost, pravda, harmonie, když to přisuzuješ NEDOSAŽITELNÉMU Bohu, čili sama píšeš, že toho nikdy nedosáhneš (možná až po té smrti, jako každý z nás a jako každému už ti to pak bude totálně jedno)

Neurčila, přesouvám ji na Boha... nemohu vědět objektivně či absolutně, mám jen částečn informace.

Jenže ty nemůžeš vědět ani to, že ji má Bůh.
I kdyby to byla pravda, ty nebudeš schopna to určit, jen subjektivně věřit

Proč bych to nemohla vědt, pokud je takhle Bůh definován. Jsou to základní atributy.

Protože sis ho tak definovala ty, vy, věřící, aniž byste měli ponětí, co bůh je.
To je irelevantní

Nenzývejte to bohem, nazývejte to jen spravedlností, harmonií, pravdou - a bude vše v pořádku. Uvedené vám neumožní postulovat nějakou chymeru

i

jde taky o to se sjednotit na nějakém společné cestě či rituálu, něoc co společnost sjednotí eticky. akceptace pravidel etc. Něco co přesahuje zájem jednotlivce způsobem, na kterém se dohodnou ideálně všichni.

Můžeš se tedy domnívat

jasně, mohu se jen domnívat a s vědomím, že se mohu mýlit. Tedy klidná otevřená mysl. A pokud se mýlím, přijmout svůj omyl.

No a takhle to máme my ateisté.
Součet to má zjevně jinak, podle jeho výroků za posledních asi 7 dní .-)))))))))))))­))))))))
Soucet se nemýlí .-)))))))))))))­))))))))))
On je takový etalon pokory :-))))))))))))))

jenže on podle mě není věřící, spíše ateista. Nevím, neznám k jaké denominaci se hlásí. HOdně se opírá o Junga, ale to je spíše psychologie než náboženství.

Já souhalsím, proto mu věřící neříkám. V posledních dnech se tu zastával budhismu, je zcela utopen v jingovi a dalších :-)))) nicméně o potlačení ega, pokoře ap. tady psala píše :-)))))))))))))))))
takže to mohu použít :-))

moje máma je hodně nepokorná... nechává ji žít, bere ji její schopnosti a nutí ji smířit se s tím jaká je.

takže myslíš, že její aktuální stav je způsoben její nepokorou - k Bohu?
a ti dva byli pokorní, tedy nejspíš?

asi jsou pokornjší, já nevím. nevidím do jejich hlavy a srdce. Ale netrpí tolik, tedy není to tak zjevné jako u mé mámy.

a možná je to i moje vina. tedy dávám si to celé za vinu. taky se trápím.

asi jak je bůh spravedlivý, tak se tím užíráš i ty, a nějaký důvod vždycky najdeš :-)))))))))))))))
třeba jak jsi v 6 letech byla na mamku sprostá .-))))))

no třeba, je to absurdní, že :-)) nakonec mi vynadají všichni.

Je to hodně absurdní.
Ale co není absurdní na víže v Boha?

A jdu něco dělat :-))))

Proč ji nutí?

jinak trpí... každý kdo se zmítá ve svých omezeních, trpí.

Pobožní si vymysleli lež - "koho pámbů miluje, toho křížkem navštěvuje".
A to je jasné, zbožno-vědecké vysvětlení.

Tak co tu pozorujeme je, že lži si vymýšlíš ty.

To je lidova moudrost, lide zkratka vypozorovali, ze prekonane utrpeni, ci zkouska, ve ktere dotycni obstali, vede k posileni a zaroven k pochopeni druhych lidi, kteri rovnez trpi, cili k soucitu s druhymi, ktery neni zas az tak zrovna mezi lidmi rozsireny. Nietzsche to rozpoznal taky, rekl, ze co te nezabije, to te posili, jenze on byl ateista a tak o nalezeni soucitu nemluvil. Vetsina vericich vi, ze cilem lidske zivotni pouti je stat se lepsim...

Lze to ovšem chápat i tak, že lidé často viděli, že trpí spíše ti dobří, slušní a soucitní lidé víc než bezohlední a arogantní sobci a to bez ohledu na jejich zbožnost či bezbožnost. Pomoc Boží se v tomto pozemském životě nijak neprojevovala, ba často tomu bylo právě naopak. Vysvětlení se pak hledalo i v tom zmíněném rčení. Z toho také mj. vyplývalo - spravedlnost v tomto pozemském životě, v tomto slzavém údolí, nehledejme a ani neočekávejme. Skutečná spravedlnost a odměna či trest nás čeká až na věčnosti. Tedy, jestli nějaká forma posmrtné existence je.
To je ovšem pro ateistu nepřijatelná teze.

a co by tedy bylo pro tebe přijatelné?

Pro racionálně vnímajícího člověka je přijatelná realita a racionální přístup k okolí.
Je to prosté a pro chápající lidi pochopitelné.

Da se to tak chapat..sprave­dlnost neni z tohoto sveta..to je snad taky lidova moudrost a opravdu nekdy se nam zda, ze potrefeni jsou hlavne ti slusni a dobri lide a spatnym se nic moc nedeje.. ale to je jedine zdani, do srdce jim nevidime, treba se provinili kdysi davno a dokoncem podle teorie reinkarnace predtim, nez se narodili . Bible nekde rika, ze kazdy zaplati svuj dluh. Podle me ma teorie reinkarnace logicke vysvetleni, ta jedina zarucuje, ze se nam dostane spravedlnosti, nekde jsem cetla, ze kazde nabozenstvi obsahuje kus pravdy, ale ne celou.

Jak reinkarnace zajišťuje spravedlnost?

Clovek ktery se provinil proti lasce k bliznimu, mus tento hrich odpykat jedno kdy a na jekem miste. Uz bible rika oko za oko , zub za zub, vsechno, co jsi ucinil druhym se ti jednou vrati, mas moznost si to vyzkouset na vlastni kuzi, v tom je ta spravedlnost.

???
A jak to zajistí reinkarnace, to zub za zun?

To je ve Starém zákoně, oko za oko - zub za zub, v Novém zákoně je to už jinak:
Matouš 5, 38 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘
39Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi;...

Tím se pobožným umožnuje páchat cokoliv a opravňovat ti biblickými texty.

Tady v této diskuzi ?

tim, ze prozijes totez..okradl jsi nekoho, budes sam okraden.. takze vsechno zle, ktere prozivame, jsme si zavinili sami.. a jde to tak dlouho, az se zdokonalime natolik, az splyneme s Bohem

Co to má společného s reinkarnací?

Osobně na reikarnaci nevěřím. ale rozumím Lorete v tom, že chce sdělit že pokud kradeš, budeš také okraden a trpět tím, abys věděl jak se to cítí.

Jenže cítit umí jen člověk s otevřeným srdcem, člověk tvrdého srdce je bezcitný a i kdž je okraden, bere tojako svoji chybu a že msí příště krást lépe.

Reinkarnace podle mě nezabírá na zvýšení empatie a moudrosti u tupců, Věřím že může zabrat njaký životní otřes, kdy se rozboří tvrdá skořápka a vyloupne se citlivé jádro.

V nekterych pripadech skutecne lide propadnou zasti, ale pozdeji nekdy az po nekolika takovych zazitcich a snad i zivotech, prijdou na to , ze je nenavist vlastne nici, v mnoha pripadech je i znici. Cilem je prave to otevreni srdce.

To ale není reinkarnace.
Reinkarnace je "znovuzrození". Nejčastěji v jiném těle, třeba i zvířecím.
To, že se reinkarnuju v někoho, kdo je v novém těle okraden, s reinkarnací jako takovou nesouvisí

To souvisi a hodne..zatvrzela duse, ktera se nechce poucit, si to musi zkusit ..potom se treba zepta proc se mi to porad deje a najednou ji napadne, ze se asi sama provinila a zacne zpytovat svedomi a o to jde. Za jeden zivot se toho moc stihnout neda, proto je potreba vice zivotu.

čne zpytovat svědomí - a vůbec k ničemu to nebude.
Co teď?
Asi to nebyl důvod.

Pochybuji o tvrdosti srdce v jiném, než v patologickém stavu úmrtí.
Vše v našem těle je neustále obnovováno, buňky umírají, buňky vznikají podle biologických zákonů. V tom obnovování je však zakopanej pes, nefunguje bezchybně. Proto stárneme, proto umíráme přirozenou cestou.

Mozek je také z buněk, ze specifických buněk. Charakter osobnosti je daný individuálním, tedy jedinečným propojením neuronů a je doplněn výchovou vzděláním i životními zkušenostmi. Několik minut po zástavě krevního oběhu je toto vše nenávratně ztraceno. Materiál mozku se po nějaké době vrátí do přírody a je využit jako hnojivo pro rostliny, pak jako potrava pro býložravce a stane se součástí mozků rozličných zvířat,

Reinkarnace je tak nanejvýš pouhým přírodním koloběhem materiálu živých bytostí. Ne nějakých vlastností umrlé osobnosti.
Zkrátka tvrzení někoho, že je reinkarnovaný César, nebo Kleopatra, je pohádkovou představou.

Pod tvrdostí srdce je myšlena bezcitnost.

Jenže city, soucit, přátelství a láska jsou mezilidské vlastnosti uložené v mozku. Srdce zvířat je samočinná pumpa krevního oběhu.
Pravdivé by bylo tedy psát o bezcitnosti daného člověka, tedy o bezcitnosti mozkového areálu, ve kterém je uložen a probírán vztah k jiným zvířatům. Bezcitnost může být zesílena o sadismus. Bezcitnost může být také selektivní, třeba křesťan může milovat vidinu boha a současně nechat zbičovat otroka, nebo za "trest" nechat useknout ruku dítěti otroka.
V hitlerově křesťanském Německu byla bezcitnost vysoce hodnocena a byla povinností pro lidi státního systému, zejména členů SS, jakým byl např. Heydrich, nebo Himmler.

No a dnes? Máme v sousedství bezcitného putina, bezcitné rusáky a v USA bezcitného trumpa.

Slovo srdce není označením jen pro tělesný orgán, víš?

Vím, že pobožní mají slovíčkaření v popisu své ideologie.

Vím, že bezbožní mají hloupost v popisu svého přesvědčení:
https://cs.wiktionary.org/wiki/srdce#v%C3%BDznam

ještě tam chybí význam opravdovost (zasmát se od srdce, "co máš na srdci?"), odvaha (mít lví srdce, mít srdce v kalhotách) a hruď (přivinula dítě k srdci).

Tobě transplantovali srdce ze lva ?
Všechny tyhle bláboly pocházejí z pohádek zobrazující dobu temného Středověku, kdy se o funkci lidských orgánů nevědělo nic. Realita je však realitou, tedy pro tebe neznámým terénem.
Nemyslíš ty třeba slepým střevem ?

Realita je taková, že slova většinou mají více než jeden význam. Není žádný důvod, proč by slovo srdce mělo označovat jen a pouze tělesný orgán. Používá se i pro označení jiných věcí. Tvoje neschopnost rozumět takovýmto základním věcem jenom potvrzuje to, co o tobě celou dobu píšu.

Jasně, já mám okna v domě, ty je máš v šišce.

Většinou mají jen jeden význam, snad slovo "kohoutek" ap.. kdy to slovo opravdu označuje jak vodovodní, tak od slepice.

Srdce je jen orgán zajišťující oběh krve v těle živočicha, ale vlivem různých náboženství mu bylo (nesrávně) přisouzeno i centrum emocí, a tak jsme si částečně zvykli ho používat i pro označení lásky ap., i když víme, že to všechno je ve skutečnosti z hlavy.

Takže pokud chce někdo při věcné argumentační diskusi využívat ty různé sice zvyklostní, ale nesprávné příměry, musí to oznámit, oznamovat, nejlepší by ovšem bylo, kdyby je nepoužíval, i když jsou běžně navyklé

ejich použití nejen není ničemu prospěšné, ale může být dokonce matoucí :-))))

Kařopádně u věřících to je akceptovatelné, pokud tím nechtějí dokládat existenci Boha, ale pohybují se jen v těch abstraktních popisech lidského světa :-)))

No říká se dlouho, třeba máš ryzi srdce, statečné srdce. Což statečné je i lví. Ryzí zase čisté bez záměru k sobě se obohatit.

to Rainmanovi nevysvětlíš...

to byl ten autista co ho hrál Dusty Hoffmann že? To byl dobrý film ukázka že autisté umí lépe rozlišovat.

ne rozlišovat, ale že můžou mít nějakou fenomenální mentální schopnost (Rainam měl tuším eidetickou paměť).

Fotografická paměť,no Ondi by mohl screenovat no.

Vynech prosím posuzování kolegů spoludiskutníků. Za prvé to není slušné a za druhé je to ústavou tohohle serveru zapovězeno.

Ty jsi první, kdo by tohle měl mít na paměti. Když se podle toho neumíš chovat sám, tak ztrácíš právo to požadovat po druhých.

Jen odpovídám součetovi a když si rozkliknes tak zjistíš co k tomu všemu vedlo. Jinak jsem rád že jsi se ozval, protože, teď právě posuzujes i ty a špatně.

Napiš prosím můj špatný posudek spolu diskutujícího. Pouč mne.

Jinak, každý z nás žijeme ve svém světě. To mohu soudit i odsoudit, ale nenapíšu posudek některého z nicků. Takové jednání je mobing. A ten je absolutně podpásový. Jestli má někdo potřebu pejorativně zmiňovat nějakou charakteristiku třetí osobě, má možnost se s ní domlouvat přes vzkazník.

Jsem chtěl aby sis to přečetl já se netajim ničím, má upřímnost je taková že,co je šeptem není dobré a proto jsem rád že jsem to napsal,aby to nevycházelo ve vzkazniku jako pomluva a úmysl byl aby jsi i ty se mohl zapojit do diskuse. Jen jsem nepočítal že budeš reagovat na mě,ale jako celek že se koukneš na vznik z čeho mé vzniklo.

No to nemusíš připomínat, že máš nefunkční mozek, je to zřejmé na tvých blábolech, kterými zde bavíš lidi.

i když oboje v mozku, pro rozlišení mezi rozumem a citem se používá symbolicky hlava a srdce. Většina lidí to zná.

Všichni inteligentní lidé to znají.

Nemusíš prezentovat své neznalosti, na které jsi tak hrdý.

Neznalost jsi tu prokázal právě ty. A přímo principiální neznalost související s intelektuální nedostačivostí.

Ale ti operavdu inteligentní se tohoto příměru nikdy nedovolávají v případě řešení emočního centra člověka.

Ze kterého pak chtějí třeba dokaldovat Boha

Symbolika vychází z neznalosti funkce orgánů zaostalé doby. Víš kdy byl objeven krevní oběh. ? Není to tak dávno, církevní mafie to tisíciletí úspěšně blokovala.
Srdce nejí ani v náznaku víc, než prostá pumpa krve.

Znas rceni "ma dobre srdce" ve smylu dobry clovek?

zná, ale nerozumí mu

Zna, ale nechce...

ad Loretta:
spis tento metaforicky termin odmita, tedy starovekou predstavu o tom, ze srdce je centrem emoci a lasky - i tvar Jezisova srdce na stredovekych zobrazenich peti svatych ran je rovnez spatne

Je to ale jen symbolika ve vztahu k jeho povaze - nerealistické přirovnání - dobrý člověk může být i s nezdravím srdcem. Ondi míří na reálnost těchto symbolik - srdce na dlani, srdce stroje, mluví od srdce a pod.

No dobre, no a co? Srdce ma zkratka dvoji vyznam, protoze se mluvi o nabozenstvi , tak tam vic zapada srdce jako smybol dobroty.

Slovo srdce má dohromady asi 8 různých významů.

Srdce počítače, třeba. Chipset :-)))))

No realističtější je rčení - "Dobrý člověk ti otevře svou náruč.
Proč bych nemohl protestovat proti rčení : "Přemýšlej srdcem:" - když jsem se tady setkal s tvrzením od věřícího - že je to fakt??

Jsou lidé, kteří varovný zmíní instinkt ve svých útrobách, ve svém břichu.

To není žádná symbolika, to je prostě přenesený význam. Je znakem inteligence, že člověk takovým věcem rozumí.

přenesený nesmysl, mnohdy.
I když ho chápeme, neznamená to, že v případě detailně-technické diskuse o náboženství, kde je nám tvrzeno něco ve stylu "Bůh je srdce na dlani" se tím MUSÍME řídit, těmito matoucími příměry.

Samozřejmě mi nejsou lidová rčení neznámá. Ale nemají s realitou moc společného. Co takhle člověk se špatným srdcem, řekneme po infarktu, ale s láskyplnou mentalitou. Má dobré srdce a nebo má nemocné srdce.

Srdce je pumpa a pumpou zůstane, pověrčivými lidmi přisouzené funkce jsou pohádkového charakteru a odporují realitě. Pochopitelně ti nebráním abys o někom, kdo ti pomohl s těžkou taškou do schodů řekla "děkuji pane (paní, slečno, chlapče), máte dobré svaly na nohách".

Ja bych nerekla ani jedno, ani druhe, rekla bych nejspis dekuji za laskavost. Nabozenstvi je stejne abstraktni jako filosofie a proto se vic hodi pouzivat srdce ve smyslu dobroty cloveka.

Náboženství je stejně abstraktní jako filosofie ....

v podání některých místních fanatiků to ale nevypadá, že by si uvědomovali, že píší o něčem abstraktním

Jak jsi na to přišel, že "srdce je pumpa a pumpou zůstane"?
Odkud pramení takovýto tvůj požadavek?

To známe asi všichni, ale používat to můžeme jen v "běžném pokecu".
Jakmile se snažíme dojít na podstatu něčeho, nemůžeme být symboličtí a nekonkrétní.