Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Je to samsára už jsem to tu jedné dámě v důchodu jinde psal.

To, že se nad tím vůbec zamýšlíme, že si klademe otázky, může být první krok ven. Buddha říká: "Kdo vidí závislé vznikání, vidí Dharmu." Možná právě filozofie, to neustálé ptaní se, je způsob, jak se začít probouzet z iluze. Jenže probuzení nemusí být pohodlné. Někdy bolí víc než spánek.:-)
Nevěřte ničemu jen proto, že to říká učitel. Nevěřte ničemu jen proto, že to říká tradice. Ale když to poznáte sami, že je to dobré, pak to přijměte a žijte podle toho.“ /Kalama Sutta/

Zrod, stáří a smrt

A život si nechal kde?

Samsára

zamyslela jsme se a ano :-)

A?:-)

přesně tyhle rádoby moudra krásně ilustrují jak hrozná žvástologie ve skutečnosti filozofie je

Kdo vidí závislé vznikání. Nevěřte ničemu jen proto, že to říká učitel.......­.........tvl

nejde o filosofii :-))) žvástologii může dělat každý. Filosofii jen filosof.

já mám jen a pouze technické vzdělání , asi proto nejsem schopen rozeznat žvásty od ..filozofie

klidně si ale nechám vysvětlit co přesně konkrétně znamená třeba ....Kdo vidí závislé vznikání

příčina a následek.
ale nemyslím že je to filosofie.
Filosof byl třeba Martin Heidegger. Nebo Emanuel Kant,

Je fakt, že někdy to ani rozeznat nejde.

Co se týče závislého vznikání, tady se výjimečně vyšvihla AI:

„Závislé vznikání je klíčový buddhistický koncept, který označuje, že nic neexistuje nezávisle, ale vše vzniká na základě příčin a podmínek. Tato teorie, též nazývaná podmíněné vznikání, vysvětluje cyklický proces vzniku a zániku jevů, včetně utrpení, a je základem pro pochopení pravé povahy reality a cestu k osvobození v buddhismu.“

Klíčové aspekty závislého vznikání:
Ne-samostatná existence:
Žádný jev nemá samostatnou, nezávislou podstatu. Vše je vzájemně propojeno a podmíněno.

Příčiny a podmínky:
Vše vzniká a zaniká v závislosti na předchozích příčinách a podmínkách.

Cyklický řetězec:
Učení se často popisuje formou 12 článků závislého vznikání, které tvoří cyklický řetězec od nevědomosti až po stárnutí a smrt.

Klíč k osvícení:
Pochopení tohoto principu je pro buddhisty cestou k vymanění se z cyklu utrpení a k dosažení osvícení.

Význam v buddhismu:
Základ nauky:
Toto učení je považováno za jádro a nejcennější poklad Buddhova objevu.

Vysvětlení utrpení:
Závislé vznikání objasňuje, jak vzniká utrpení v lidském životě a jak se z něj lze vymanit.

Praktický vhled:
Nejde jen o teoretické poznání, ale o praktický vhled, který vyžaduje praxi a rozpuštění nevědomosti, aby bylo možné pravdivě pochopit povahu reality.

Hm, takové odpovědi tady opravdu chybí. Už vidím, jak lákají zástupy zvídavých čtenářů, kteří se rádi nechají vtáhnout do cyklického řetězce utrpení zvaného čtení dlouhých příspěvků o závislém vznikání.:-)
Když už se ponoříme do podmíněného vznikání, tak je jasné, že i moje reakce vznikla závisle: na předchozím příspěvku, na mé náladě a na tom, kolik kávy jsem dnes vypil (i když ji nepiji). Takže, buddhismus jednoznačně potvrzen. Že by byl zenový?:-)

tohle nic dlouhého nebylo, umím dát ještě delší.
Závislé vznikání se dá v podstatě shrnout tak, že když hledáš podstatu, tak žádnou nenajdeš. Tohle je zenové.

Takže vznikne závislost na heldání nenalezitelné podstaty?
Tak to mají věřící stejně :-)))))))

Filosofovali už naši pra-pra-pra- v jeskyních. Jen na jiné úrovni než my dnes. Logicky, vědomosti, znalisti, zkušenosti, ......

A ty jsi takový kokot že věříš všemu JENOM proto že to říká UČITEL? Myslíš si, že každý učitel má patent na rozum? Tý vole....

proč by měl? to snad nikdo... proto je to žvástologie.

takže ty jako rodič radíš svým dětem at nevěří učitelům ? jak si získal vzdělání ?

Tak budha těmi učiteli myslel duchovní učitele. Učitelé v dnešním smyslu coby zaměstnanci školství, ti tehdy neexistovali.

Jistě, já to chápu, právě proto mi přijde směšné tyhle moudra užívat dnes coby jakési nadčasové věty poplatné každé době

Některé výroky či teze jsou úzce zaměřeny a je tedy třeba znát kontext, v jakém byli vysloveny. Samozřejmě budha se mohl vyjadřovat jedině k významu slova učitel, jak byl používán v jeho době. Dneska, kdyby se chtěl takto vyjádřit, tak by patrně před něj předřadil slovo "duchovní".
Jinak je ta teze základní budhistická poučka, protože budhismus není založen na víře, ale na (osobní) empirii.

"patrně" .-))))))))))))))
a co když ne? .-)))

Ááááá navštívila nás "slušnost sama" sedlákzguladu"

To není filozofie to je škola života. Učitel učí a žák by měl si vyzkoušet. Né nadarmo říkal Buddha: Nevěřte mi co říkám a běžte a vyzkoušejte si sami .

Filozofie není pro každého, a to je v pořádku, ale právě z myšlení vzniká názor. A ten můžeme mít na ledasco - na svět, vesmír, čas, bytí… nebo třeba na to, co považujeme za žvást. I to je součást hry.
Filozofie je hra na myšlení. Prostor, kde se nehraje o vítězství, ale o pochopení. Hra, kde pravidla nevznikají shora, ale rodí se v dialogu. Hra, kde se nečeká na správnou odpověď, ale hledá se smysl. A právě to, že se ptáme, že pochybujeme, že zkoumáme, je dynamikou života.

Myšlení SE NEROVNÁ filosofování.

Filosofie je hra na porozumění, dá se hrát i v jednom, a nalezení smyslu je odpovědí.

"A právě to, že se ptáme, že pochybujeme, že zkoumáme, je dynamikou života." - ale není to (nutně) filosofie.

Když filozofuji, přemýšlím. Bez přemýšlení by to nebyla filozofie, jen prázdné mluvení.

ad Mrkni-j-sem:
.."Když filozofuji, přemýšlím. Bez přemýšlení by to nebyla filozofie, jen prázdné mluvení"..
"problem" je dle meho v tom, ze vetsina filosofujicich vericich pri premysleni nezapojuje racio a logiku

Jakmile se filozofie začne opírat o víru, přestává být filozofií a stává se teologií nebo osobní meditací. Filozofie stojí na kritickém myšlení, ne na víře. Víra může být jejím tématem, ale nikdy jejím základem.

ad Mrkni-j-sem:
je pravda, ze bez kritickeho a analytickeho mysleni prestava byt filosofie filosofii a i prave proto baziruji tvrzeni, ze dle meho je problem v tom, ze vetsina filosofujicich vericich pri premysleni nezapojuje racio a logiku

Právě to se snažím "vypíchnout," že nejde o filosofy v pravém slova smyslu, už mají své mantinely. Myslím, že uvažujeme v tomto ohledu velmi podobně.

ad Mrkni-j-sem:
.."Myslím, že uvažujeme v tomto ohledu velmi podobně"..
nevsimnul jsem si, drahy priteli, ze bys postupoval v souladu s intelektualni cti.. jestlize se totiz shodneme, ze argumenty theistu postradaji "racio a logiku", co presne te vede k nevymezeni se vuci jejich intelektualni lenosti, sireni ignorantstvi apod.?

Základní premisa náboženské ideologie předpokládá neschopnost lidí si svou životní cestu vytýčit. Proto se pobožní ve všem spoléhají na pohádkovou bytost, která pro ně vše zařídí. Nad to absolutně důvěřují samozvaným "zástupcům" pohádkového boha, jejich příkazům a zákazům.

No ano, lidi mají schopnost vymýšlet si pohádkové bytosti ale Bůh v Bibli "naštěstí" bytostí nazván není :-)

Bibli napsal někdo, který posbíral pohádky a legendy tradované do té doby ústním podáním a tím jim dodal pevnou podobu. Pak tuhle bibli jiní lidé překládali do různých jazyků, staletí vylepšovali, přidávali i seškrtávali ...
Zkrátka je bible dílem moře lidí a je neustále přizpůsobovaná potřebám doby, asi jako kdysi deník Pravda.

Je úplně jedno, kroky, jestli je bibli napsáno "bůh", "Gott", "Zeus", nebo "nin", či "ain", jde jen a jen o vymyšlenou nadpřirozenou a nesmrtelnou bytost páchající nadpřirozené fenomény. Coby fantazií stvořená bytost tedy nepodléhá omezením přírodních zákonů = může jí být připsána jakákoliv fantastická vlastnost a schopnost.

Pohádka zůstane pohádkou, i když je opakovaně "omítána" údajnou pravdou. Ta omítka každou lidskou generací popraská a opadává.

Jo takové je ateistické přesvědčení. U některých ateistů je to přímo dogmatické přesvědčení, protože nejsou ochotni o svém přesvědčení pochybovat.

Pochybovat se dá jen na zákaldě reálných "důkazů", argumentů
nikoli na zákaldě fanatického náboženského (/ideologického) blábolení, že jsme včera v hlavě komunikoval s bohem .....

nakolik jsou věřící ochotni poichybovat o jeh oexistenci?
alespoň z 10 % jako my nevěřící o jeho neexistenci?

Ateista klidně o svém názoru zapochybuje, kdo by chtěl žít v omylu? Ale musí k tomu mít důvod.

Škoda že sem takoví ateisté nechodí.

ad soucet:
.."Škoda že sem takoví ateisté nechodí"..
co mne podle tebe asi tak vede k tomu, ze zde opakovane pisu o intelektualni cti? jestli ne, tak ver, ze kdyby byl prezentovan argument dokladajici existenci Boha, musel bych jej v souladu s ni prijmout

v sebeklamu jsi jednička.

Ale chodí. Jenže jim pořád chybí ten důvod.

Tak proč se schovávají a něco taky nenapíšou?

Třeba to, že jim chybí ten důvod?

Každý člověk zatvrzelý ve svém přesvědčení se vymlouvá na to, že mu chybí důvod o svém přesvědčení jen zapochybovat. Ani jednou jsem u zdejších ateistů nezaznamenal, že by byli ochotni zapochybovat o svém tvrzení či přesvědčení - i ve věcech, v nichž je zřejmé, že se mýlí (např. v té fyzice). Zdejší ateisté jsou na úrovni věřících/teistů, jen je jejich víra orientovaná opačným směrem. Je u nich pozorovatelná stejná zatvrzelost i stejné obranné techniky či mechanismy, které jsou pozorovatelné u věřících, co brání svou víru.

mezi ateistama a vešícíma je jeden podstatná rozdíl. Věříci říkají že věří. Ateista říká že ví. On ví že Bůh nestvořil svět.

Ano mezi ateistama a věšícíma je opravdu velmi podstatný rozdíl. Mezi teistama a věšícíma zas až tolik ne.

Věřící bývali ve středověku také věšící. Hlavně v náboženských válkách.

No právě. I později, viz Islámský stát…

Věřící říkají, že věří, ateisté, že nevěří.

A teď vážně: Ono je to trochu jinak. Zdejší věřící (s tebou v čele) tvrdí, že vědí, a zakládají to buď na nepřenosných hnutích mysli, nebo na pseudovědě. Ateisté říkají, že tohle pro ně nejsou důvody věřit, že nějaký bůh existuje, proto v něj nevěří. Možnosti existence boha dávají jen takovou pravděpodobnost, jakou mají i ostatní smyšlené bytosti, tedy blízkou nule. Což se negativní jistotě docela významně blíží. Novým faktům se nebráníme, ale musejí to být fakta, ne nějaká skála na Araratu, náhodou připomínající loď, jejíž velikost by, i kdyby to nakrásně měla být loď (což není), stejně nestačila na záchranu suchozemského života před povodní, jaká nemohla nikdy nastat…

Kdo ti to nakukal?
Proč lžeš?
Ateisté říkají, ŽE NEVÍ, jak vnzikl svět.
Co se boha týče, říkají max to, že nevěří, že bůh existuje, tudíž nevěří, že svět stvořil bůh

naopak, teisté "vědí" že vůh je a tedy stvořil svět. bez jediného důkazu i jen opravdu logické myšlenklové konstrukce.
nejtěžší myšlenkové pavědecké bomby teitśtů jsou, že bůh je, protože svět se nemohl sesdkládat (PROČ BY NEMOHL?) a že miliardy lidí, když jim hučí v kouli, komunikují s bohem .......

ale milej zlatej, uteklo 2000 let a vy nejstě ani o milimetr dál.
jen víc lžete, což je vynucené okolnostma, to chápu

Blábol.
Nám nechybí důvod, nám chybí důkaz

…který by, kdyby byl, byl právě tím důvodem, proč tomu uvěřit.

ad arecuk:
ja bych si uprimne receno vystacil i s argumentem, ale ani tim theiste nedisponuji

O tom přece není řeč, že byste měli začít věřit.

Je ti sdělováno jen to, že být důkaz o existenci boha, začnou věřit i ateisaté a vlastně žádní ateisté pak už nebudou. nebo jen cvoci

Přesně svobodná vůle můžou si věřit i V to že Bůh není.

Třeba se stydí za ty rádoby chodící ateisty

Ale chodí.
Ale co máme dělat "v protisvětle" fanmatické víry věřících? .-)))))))))))))))

jak se můžete, jakým právem, dožadovat pochybností ateistů, když sami té pochybnosti nejste schopni ani omylem? :-))))))))))

jestli bůh je nebo není nevíme ani jeden.
pokud, dokázat jeho existenci JSTE POVINNI VY, TEISTÉ, ne my (i když jhestli někdo někdy boha dokáže, budou to ateisté)
místo fokazování se jen dovoláváte "proti všemu rozumu, serioznosti a férovosti" nasí povinnosti pochybovat

dej mi důvod, pochybovat.
ne jen subjektivníé bláboly, jak ti nějaký tvůj duševní otřes přišel jako setkání, dotek boha

ad Ondi:
ziji ve svete prostoupenym "magii"

Já žiji ve světě prostoupeným fyzikou.

Tak se podívej kolem sebe.
Kartářky mají dobrej byznys. Noviny plné nesmyslných znamení a horoskopů.
Na seznamkách se tě ptají v jakém znamení si jakoby to byla zásadní informace. Kdekdo blbne u léčitelů a většina nikdy nikoho nevyléčila.

Psal jsem o sobě a ne o ... nevím jak pojmenovat naivní lidi věřící v nadpřirozené síly a fenomény, abych zase někoho neurazil pravdou.

Ti, kdo věří v takové věci - tedy v podstatě nadpřirozeno - jsou právě věřící. Každá víra se dá zneužít, jak jsme na to my ateisté častokrát upozorňovali.

Nadpřirozeno je přece pouhým tvým odhadem toho, co se nemůže stát. Obsah toho pojmu je tedy nutně subjektivní. Objektivnější a přesnější je vymezit věřící tak, že mají vztah k něčemu člověka přesahujícímu, ať už to nazývají bůh nebo Tao nebo jakkoliv jinak.

Celý svět člověka přesahuje. Máš pocit, že ateisté nevěří v existenci světa?

Záleží, kterého světa, každý věří ve svět dle svého.

pomineme duchovní svět, kde autisté a šílenci skutečnbě mají jiný.
bavíme se o realitě, reálném světě.

ty žiješ v jiném než já?

Otázka je v jaké kdo je v realitě jak tu realitu pojímá.

realit je víc než jedna?
o subjektivním pojtí se bavit nebudeme. subjektivně věřící komunijkují s bohem

Každý má tu svou každý vidí vše jinak, třeba Jardik vidí že zlo jsou Ukrajinci a ty a já vidíme že Rusko a jeho Putin.Ze si tu realitu každý tvoří dle svého a i v duchovní svere. Proto už právě nechávám druhé být ve své realitě a vše co žiju,to prezentuji do svého vnitřku,aby jsem se oprostil třeba od takových Jardiku a Antagonu či Gabrielu.

to je ale ta "duševní realita", která nemá s realitou nic společného

Hledám i právě střed,tedy to co mě zaujme plus to co píší jiní proti tomu co mě zaujme. Abych si zjistil pravdu a to mě buď utvrdí v tom co mě zaujme a nebo dál vnitřně analyzuji.

Aha :-)))))))))))))))

To jo, ale já nemluvil o víře, ale o vztahu. Právě třeba ezoterikové moc nemluví o bohu, ale spíš o vesmíru, o jeho silách či energiích apod. Mají k tomu vesmíru vztah, jako mají věřící vztah k bohu. To je vlastně taky forma náboženství či religiozity.
Vymezovat věřící pojmem "nadpřirozeno" není úplně šťastné, protože to slovo má pro každého jiný obsah, a i v každé době má jiný obsah.

přitom stačí tak málo. abyste u sova "Bůh" škrtli jho údajný inteligentní záměr.

3/4 bible se teda zhroutí, to je fakt. ale konečně budeme moci ignorovat teistickou roli boha v(teistama přisouzenou)

vymezit věřícího dle vztahu k něčemu člověěka přesahujícího není problém. problém je, že do uvedeného spadají i ateisté, většina z nás ví, že je něco nad člověkem
problém nastane právě až ve chvíli vymezení, cp tp je - pro nás příroda, fyzikální zákony, pro věřícího bůh, tedy entita obdařená inteligentním záměrem

a bum bác, je tu problém ..... právě a jen v tom označení, respektive ve významu, který jsme tomu označení přiřkli.

ad soucet:
.."Nadpřirozeno je přece pouhým tvým odhadem toho, co se nemůže stát"..
a opet z prdele vytazeny ubohy definicni tvrzeni.. ale jestli stale "tapes", co konkretniho atheiste za nadprirozene povazuji, tak je to kuprikladu ZMRDvychvstani, tluchubo

A kam chodíš na dojem, že tohle dělají ateisti víc než teisti?

Příhodnější by v tvém případě bylo napsat „nemám zájem si všimnout“ nebo „nestojím o to si všimnout“. Pokud budeš upřímný ke mně, stejná vlastnost se nevyhnutelně promítne i do tvého vlastního já. Nech klidně proudit svého kundaliniho – třeba ti pomůže zahlédnout i to, co zatím zůstává mimo tvůj zorný úhel.:-)

jak malý jardove

Konečně mi ho někdo představil:-)

ad Mrkni-j-sem:
meles naprosty sracky, drahy priteli.. nestalo se, ze bys v ramci nasi interakce artikuloval vuci konkretnimu theistickemu trvrzeni kriticky se vymezujici komentar a tva implikace, ze jej nevidim, na tom nemeni vubec nic.
p.s. picoviny o proudeni "kundaliniho" smeruj spis tem, kteri veri kazdy picovine..

Bez komentáře. Neumíš se bavit stejně jako tvůj přítel Jonatan.
Přesto ti něco povím, v textu, abys mě nechytal za slovo. Mnohem raději komunikuji s lidmi jako Kroky, Ratka, Součet, Stín, Kučera nebo Dalek. Proč? Protože jim jde o skutečný dialog, ne o to někoho za každou cenu znemožnit. U nich ego ustupuje do pozadí a "odchází jím ven" a díky tomu může vzniknout něco smysluplného.

ad Mrkni-j-sem:
.."Mnohem raději komunikuji s lidmi jako Kroky, Ratka, Součet, Stín, Kučera nebo Dalek. Proč? Protože jim jde o skutečný dialog, ne o to někoho za každou cenu znemožnit. U nich ego ustupuje do pozadí a "odchází jím ven" a díky tomu může vzniknout něco smysluplného"..
je mi lhostejne, s kym radsi komunikujes a o dialog mi pochopitelne nejde - nehledam vzajemne porozumeni, ale prosazuji mou pozici a poukazuji na iracionalnost theisticke viry a nedostatky v argumentech.. shodou okolnosti jsem vcera v me reakci na soucta uvedl nasledujici: kontra-apologetika je predevsim o kriticke analyze a vyvraceni argumentu, ktere theiste k obrane viry pouzivaji.. jestli jsi tedy ochoten diskutovat, bud na to prosim ve vzajemne intereakci pripraveny a klidne to povazuj za sveho druhu "intelektualni" disciplinu, ve ktere ve chvili, kdy placas nesmysly, ti to je s poukazanim na tve ignorantstvi receno

Tvrdíš, že ti nejde o dialog, ale právě teď ho vedeš, což je samo o sobě zajímavé. Přeji ti, ať najdeš takové oponenty, kteří ti budou "vyhovovat" a tvoje forma kontra-apologetiky se u nich naplno rozvine. Možná nebudou natolik inteligentní, s čímž jistě počítáš, ale "vyřádíš" se tam. Já se jím ale stát nehodlám ani nechci. Prosím, respektuj to.

ad Mrkni-j-sem:
mezi dialogem a intelektualni debatou je dost podstatny rozdil, drahy nevzdelany priteli.. sice respektuji, ze mym oponentem byt nechces, ale i nadale jim v Ateistické společnosti jsi a budes

Tvá mysl, tvá volba a přemýšlej o tom, co jsem ti napsal. Nehraju vabank, není to můj styl:-)

Děkuji že jsi mě vynechal ani nevím co je dialog

Popravdě jsem si to uvědomil až pak, ale už by vás zase bylo moc, a ta je zneužitelná.-)

Jsem rád když komunikuji se sebou znám jen monolog , který se otáčí asi v dialog

Snad v tom není schizofrenie.:-)

Zdravé povídání v mysli přechází že zničeho nic mluvím na sebe , občas lidé koukají,tak dělám že mám handsfree v uchu a že telefonuju.

???
Tak to je jasné, že když filosofuješ, nejspíš přemýšlíš.

Já ale psla o opaku, že myšlení samo o sobě neznamená filosofování.

Filosofie je myšlení o myšlení:-)
Tedy ne o tom, že člověk myslí, ale jak myslí, s tím s tebou souhlasím:-)

Když myslím na své děti, nefilosofuji. Když myslím/přemýšlím nad nějakým nejlépe technickým problémem, nefolosofuji.
Myšlení není automaticky fiflosofování

Filosofování se týká myšlení nad víceméně základními otázkami života, ale pořád na základě racionálních argumentů, u když filosofie nemá úplně přistřižená křídla. A určitě může být filosofování hybnou silou nebo min příčinou změn celé společnosti, hlavně v humanitní oblasti. I když je samozřejmě vždy otázka, jestli k lešímu nebo horšímu.

Nemyslím, že v tom "vnímání" jsme rozdílní.

V tichosti piju pu-erh a myšlenky na filozofování jen v meditaci sleduji,jako řeku Gangu.

ad sirStanley:
.."tyhle rádoby moudra krásně ilustrují jak hrozná žvástologie ve skutečnosti filozofie je"..
uprimne receno mne celkem vytaci, kdyz se verici na filosofii odvolavaji a v ocich v ni se neorientujicich z ni tak cini onu "žvástologii".. nikoliv nahodou jsem v jedne z mych prvnich reakci na mrkniho napsal netusim, co ti chudaci filosofove udelali, kdyz v souvislosti s radoby hlubokejma hovadinama o tom, ze vše je propojeno, pises, ze se jedna o filosofickou úvahu

ad:
mezi duchovni a sekularni filosofii je obrovsky rozdil - podobny, jako mezi pseudovedou a moderni vedou

Může to být i poslední krok dovnitř.

Zeptáme se Kroky:-)

Ano. Je to i podstata vědy.

Otázka slepice versus vejce není jen metafora, ale i biologická realita a biologie je věda:-)

Takže máš v té otázce jasno. To mne těší.

Já také. Jednoznačně vejce.

Vejce jako takové bylo dřív než slepice (miliony let).
Slepice jako druh vznikla tak, že se z vajíčka předka slepice vylíhla první skutečná slepice.

Podle Genesis Bůh stvořil živé bytosti „podle jejich druhů“, hotové organismy, ne embrya. Pokud slepice patří mezi tyto druhy, byla stvořena jako slepice. A protože Noe měl na archu vzít čistá zvířata po sedmi párech, slepice už musela existovat před potopou. Takže biblicky vzato "slepice byla dřív než vejce."
Z evolučního hlediska je to ale naopak. Vejce existovalo dávno před slepicí. Kladli je už dávní plazi. První slepice se vylíhla z vejce, které snesl pták velmi podobný slepici, ale ještě ne úplně slepice. Takže vědecky "vejce bylo dřív než slepice".
A co na to říkám? Mám rád "slepici na paprice" i "vejce na měkko":-)

To neplatí. To by možná platilo (ale ani tak to neplatí) kdyby otázka zněla, zda byla dřív slepice nebo slepičí vejce.

My totiž víme, že Bůh "tvořil" vícekrát, což samo o sobě už neodpovídá tvrzení Bible, ale i kdybychom připustili, že Bůh tvoří dodnes a je to pro něj stále jedna a ta samá sekunda, přesto stvořil slepici až příliš dlouho po dinosaurech ap, kteří vejce už také snášeli.
krom toho je zde problém otázky, "co je míněno tím "vejcem". cosik v bílé vápníkové skořápce a nebo všechno, ze kterého se vyvine nějaký organismus, i kdyby nejjednodušší?

Jako že věda ze své podstaty mehlůedá odpovědi na otázky, jo? :-))))
Zajímavé :-))))))))))))))

nehledá

Osobně mi přijde, že se ptal nějaký prvňáček.
Zrovna uvedneou otázku bych za nějaký intelektuálně - filosofický skvost vážně nepovažoval - a tedy ani za nic světoborného.

Jinak myšlenka, že je důležitější umět se ptát, ale nečekat odpověď, je lepší než hledat odpověď na třeba i blbě položenou otázku, to fakt není šálek mé coca coly zero :-))))))))))))))))))
to je takové to "filosofování pro filosofování", kdy se dotyčný úplně nechá unést svým slovním ekvilibrismem, aniž by si uvědomoval, že je to naprosto bezvýznamené :-)))))))))

položit si otázku správně rozhodně není záležitost filosofování, skoro naopak - filosof se snaží netradičními otázkamy nakopnout přemýšlení nějakým novým směrem. to může být užitečné

K poslední vět, ano může to být. Známe třeba Sokratovský dialog či sokratovská metoda.

Může být, ale jak píšeš. Nemlo by to být úplně dětinské jak u tříletých dětí které se ptají a proooč? a proooč? a proooč? Protože jsou to většinou zcela debilní otázky.

Otázky si pokládá jak filozof, tak vědec, a dokonce i věřící.:-)
To, že se ptáme, není známkou slabosti nebo neznalosti, ale spíš důkazem toho, že myslíme. Otázka, která se přirozeně nabízí, zní: „Proč se vlastně ptáme? Neměli bychom už dávno vědět vše, co potřebujeme k životu?“ Mám tím na mysli, že člověk, jako tvor zrozený pro tuto planetu, by měl mít takovou výbavu, aby se nemusel ptát.

Rozhodně nemůžeme vědět vše už dávno, nejspíš to nebudeme vědět nikdy, protože pro člověka je všechno "za planckovou konstantou" v podstatě jak jak pro alenku zxa trezorem. leda najít nějaké náhradní způsoby poznání.

jasněže si otázky pokládá i věřící : třeba jako kroky - není bůh ona? hospodinka? nebo "co nám chtěl bůh říct, když nás přes bibli informoval, že .... XYZ"

A SAMOZŘEJMĚ VŠECHNO OSTATNÍ, JAKO CO BUDE K OBĚDU? KDY NÁM TO JEDE" JAK BUDE? AP.

ALE NEMŮŽE POLOŽIT OTÁZKU "A OPRAVDU BŮH EXISTUJE?"?

přitom to je ta základní otázka, jejíž zodpovězení by mělo, pro nás ateisty MUSÍ předcházet těm náboženským otázkam. ptát se, co nám chtěl bůh něčím říct, pokud bychom si odpověděli, že neexistuje, je už vyloženě zbytné až hloupé.

logika postupuje od prokázaného k domnělému.
ne naopak.
a takhle musí fungovat i filosofie

Otázky si klademe právě proto, že myslíme, a že víme, že naše poznání má hranice. I filozofie pracuje nejen s tím, co je prokázané, ale i s tím, co je neuchopitelné. Tápat není slabost, ale známka poctivého hledání.

Podstata toho, na co jsme reagoval, byla jiná - že si člověk klade otázky jak jako vědec, filosof, tak i jako věřící.
A jí napsal jen to, že věřící má rozsah otázek dost zásadně omezen

a pak samozřejmě že "ne, neměli bychom vědět už o životě všechno a všechno s enejspíš nikdy nedozvíme, i kdybychom měli k dispozici nekonečně času"