Tohle mi připomíná klasickou otázku slepice versus vejce. Nejde o to, co bylo první, ale o to, že vůbec přemýšlíme nad tím, jak věci vznikají. A právě to je podstata filozofie, nejde o to najít odpověď, ale naučit se ptát.
Tohle mi připomíná klasickou otázku slepice versus vejce. Nejde o to, co bylo první, ale o to, že vůbec přemýšlíme nad tím, jak věci vznikají. A právě to je podstata filozofie, nejde o to najít odpověď, ale naučit se ptát.
To, že se nad tím vůbec zamýšlíme, že si klademe otázky, může být
první krok ven. Buddha říká: "Kdo vidí závislé vznikání, vidí Dharmu."
Možná právě filozofie, to neustálé ptaní se, je způsob, jak se začít
probouzet z iluze. Jenže probuzení nemusí být pohodlné. Někdy bolí víc
než spánek.:-)
Nevěřte ničemu jen proto, že to říká učitel. Nevěřte ničemu jen
proto, že to říká tradice. Ale když to poznáte sami, že je to dobré, pak
to přijměte a žijte podle toho.“ /Kalama Sutta/
přesně tyhle rádoby moudra krásně ilustrují jak hrozná žvástologie ve skutečnosti filozofie je
Kdo vidí závislé vznikání. Nevěřte ničemu jen proto, že to říká učitel................tvl
nejde o filosofii :-))) žvástologii může dělat každý. Filosofii jen filosof.
já mám jen a pouze technické vzdělání , asi proto nejsem schopen rozeznat žvásty od ..filozofie
klidně si ale nechám vysvětlit co přesně konkrétně znamená třeba ....Kdo vidí závislé vznikání
příčina a následek.
ale nemyslím že je to filosofie.
Filosof byl třeba Martin Heidegger. Nebo Emanuel Kant,
Je fakt, že někdy to ani rozeznat nejde. 
Co se týče závislého vznikání, tady se výjimečně vyšvihla AI:
„Závislé vznikání je klíčový buddhistický koncept, který označuje, že nic neexistuje nezávisle, ale vše vzniká na základě příčin a podmínek. Tato teorie, též nazývaná podmíněné vznikání, vysvětluje cyklický proces vzniku a zániku jevů, včetně utrpení, a je základem pro pochopení pravé povahy reality a cestu k osvobození v buddhismu.“
Klíčové aspekty závislého vznikání:
Ne-samostatná existence:
Žádný jev nemá samostatnou, nezávislou podstatu. Vše je vzájemně
propojeno a podmíněno.
Příčiny a podmínky:
Vše vzniká a zaniká v závislosti na předchozích příčinách a
podmínkách.
Cyklický řetězec:
Učení se často popisuje formou 12 článků závislého vznikání, které
tvoří cyklický řetězec od nevědomosti až po stárnutí a smrt.
Klíč k osvícení:
Pochopení tohoto principu je pro buddhisty cestou k vymanění se z cyklu
utrpení a k dosažení osvícení.
Význam v buddhismu:
Základ nauky:
Toto učení je považováno za jádro a nejcennější poklad Buddhova
objevu.
Vysvětlení utrpení:
Závislé vznikání objasňuje, jak vzniká utrpení v lidském životě a jak
se z něj lze vymanit.
Praktický vhled:
Nejde jen o teoretické poznání, ale o praktický vhled, který vyžaduje
praxi a rozpuštění nevědomosti, aby bylo možné pravdivě pochopit povahu
reality.
Hm, takové odpovědi tady opravdu chybí. Už vidím, jak lákají zástupy
zvídavých čtenářů, kteří se rádi nechají vtáhnout do cyklického
řetězce utrpení zvaného čtení dlouhých příspěvků o závislém
vznikání.:-)
Když už se ponoříme do podmíněného vznikání, tak je jasné, že i moje
reakce vznikla závisle: na předchozím příspěvku, na mé náladě a na tom,
kolik kávy jsem dnes vypil (i když ji nepiji). Takže, buddhismus
jednoznačně potvrzen. Že by byl zenový?:-)
tohle nic dlouhého nebylo, umím dát ještě delší. 
Závislé vznikání se dá v podstatě shrnout tak, že když hledáš
podstatu, tak žádnou nenajdeš. Tohle je zenové. 
Takže vznikne závislost na heldání nenalezitelné podstaty?
Tak to mají věřící stejně :-)))))))
Filosofovali už naši pra-pra-pra- v jeskyních. Jen na jiné úrovni než my dnes. Logicky, vědomosti, znalisti, zkušenosti, ......
A ty jsi takový kokot že věříš všemu JENOM proto že to říká UČITEL? Myslíš si, že každý učitel má patent na rozum? Tý vole....
takže ty jako rodič radíš svým dětem at nevěří učitelům ? jak si získal vzdělání ?
Tak budha těmi učiteli myslel duchovní učitele. Učitelé v dnešním smyslu coby zaměstnanci školství, ti tehdy neexistovali.
Jistě, já to chápu, právě proto mi přijde směšné tyhle moudra užívat dnes coby jakési nadčasové věty poplatné každé době
Některé výroky či teze jsou úzce zaměřeny a je tedy třeba znát
kontext, v jakém byli vysloveny. Samozřejmě budha se mohl vyjadřovat jedině
k významu slova učitel, jak byl používán v jeho době. Dneska, kdyby se
chtěl takto vyjádřit, tak by patrně před něj předřadil slovo
"duchovní".
Jinak je ta teze základní budhistická poučka, protože budhismus není
založen na víře, ale na (osobní) empirii.
To není filozofie to je škola života. Učitel učí a žák by měl si
vyzkoušet. Né nadarmo říkal Buddha: Nevěřte mi co říkám a běžte a
vyzkoušejte si sami . 
Filozofie není pro každého, a to je v pořádku, ale právě z myšlení
vzniká názor. A ten můžeme mít na ledasco - na svět, vesmír, čas,
bytí… nebo třeba na to, co považujeme za žvást. I to je součást hry.
Filozofie je hra na myšlení. Prostor, kde se nehraje o vítězství, ale o
pochopení. Hra, kde pravidla nevznikají shora, ale rodí se v dialogu. Hra,
kde se nečeká na správnou odpověď, ale hledá se smysl. A právě to, že
se ptáme, že pochybujeme, že zkoumáme, je dynamikou života.
Myšlení SE NEROVNÁ filosofování.
Filosofie je hra na porozumění, dá se hrát i v jednom, a nalezení smyslu je odpovědí.
"A právě to, že se ptáme, že pochybujeme, že zkoumáme, je dynamikou života." - ale není to (nutně) filosofie.
Když filozofuji, přemýšlím. Bez přemýšlení by to nebyla filozofie, jen prázdné mluvení.
ad Mrkni-j-sem:
.."Když filozofuji, přemýšlím. Bez přemýšlení by to nebyla
filozofie, jen prázdné mluvení"..
"problem" je dle meho v tom, ze vetsina filosofujicich vericich pri premysleni
nezapojuje racio a logiku
Jakmile se filozofie začne opírat o víru, přestává být filozofií a stává se teologií nebo osobní meditací. Filozofie stojí na kritickém myšlení, ne na víře. Víra může být jejím tématem, ale nikdy jejím základem.
ad Mrkni-j-sem:
je pravda, ze bez kritickeho a analytickeho mysleni prestava byt filosofie
filosofii a i prave proto baziruji tvrzeni, ze dle meho je problem v tom, ze
vetsina filosofujicich vericich pri premysleni nezapojuje racio a
logiku
Právě to se snažím "vypíchnout," že nejde o filosofy v pravém slova smyslu, už mají své mantinely. Myslím, že uvažujeme v tomto ohledu velmi podobně.
ad Mrkni-j-sem:
.."Myslím, že uvažujeme v tomto ohledu velmi podobně"..
nevsimnul jsem si, drahy priteli, ze bys postupoval v souladu s intelektualni
cti.. jestlize se totiz shodneme, ze argumenty theistu postradaji "racio
a logiku", co presne te vede k nevymezeni se vuci jejich intelektualni
lenosti, sireni ignorantstvi apod.?
Základní premisa náboženské ideologie předpokládá neschopnost lidí si svou životní cestu vytýčit. Proto se pobožní ve všem spoléhají na pohádkovou bytost, která pro ně vše zařídí. Nad to absolutně důvěřují samozvaným "zástupcům" pohádkového boha, jejich příkazům a zákazům.
No ano, lidi mají schopnost vymýšlet si pohádkové bytosti ale Bůh v Bibli "naštěstí" bytostí nazván není :-)
Bibli napsal někdo, který posbíral pohádky a legendy tradované do té
doby ústním podáním a tím jim dodal pevnou podobu. Pak tuhle bibli jiní
lidé překládali do různých jazyků, staletí vylepšovali, přidávali i
seškrtávali ...
Zkrátka je bible dílem moře lidí a je neustále přizpůsobovaná potřebám
doby, asi jako kdysi deník Pravda.
Je úplně jedno, kroky, jestli je bibli napsáno "bůh", "Gott", "Zeus", nebo "nin", či "ain", jde jen a jen o vymyšlenou nadpřirozenou a nesmrtelnou bytost páchající nadpřirozené fenomény. Coby fantazií stvořená bytost tedy nepodléhá omezením přírodních zákonů = může jí být připsána jakákoliv fantastická vlastnost a schopnost.
Pohádka zůstane pohádkou, i když je opakovaně "omítána" údajnou pravdou. Ta omítka každou lidskou generací popraská a opadává.
Jo takové je ateistické přesvědčení. U některých ateistů je to přímo dogmatické přesvědčení, protože nejsou ochotni o svém přesvědčení pochybovat.
Pochybovat se dá jen na zákaldě reálných "důkazů", argumentů
nikoli na zákaldě fanatického náboženského (/ideologického) blábolení,
že jsme včera v hlavě komunikoval s bohem .....
nakolik jsou věřící ochotni poichybovat o jeh oexistenci?
alespoň z 10 % jako my nevěřící o jeho neexistenci?
Ateista klidně o svém názoru zapochybuje, kdo by chtěl žít v omylu? Ale musí k tomu mít důvod.
ad soucet:
.."Škoda že sem takoví ateisté nechodí"..
co mne podle tebe asi tak vede k tomu, ze zde
opakovane pisu o intelektualni cti? jestli ne, tak ver, ze kdyby byl prezentovan
argument dokladajici existenci Boha, musel bych jej v souladu s ni prijmout 
Každý člověk zatvrzelý ve svém přesvědčení se vymlouvá na to, že mu chybí důvod o svém přesvědčení jen zapochybovat. Ani jednou jsem u zdejších ateistů nezaznamenal, že by byli ochotni zapochybovat o svém tvrzení či přesvědčení - i ve věcech, v nichž je zřejmé, že se mýlí (např. v té fyzice). Zdejší ateisté jsou na úrovni věřících/teistů, jen je jejich víra orientovaná opačným směrem. Je u nich pozorovatelná stejná zatvrzelost i stejné obranné techniky či mechanismy, které jsou pozorovatelné u věřících, co brání svou víru.
mezi ateistama a vešícíma je jeden podstatná rozdíl. Věříci říkají
že věří. Ateista říká že ví. On ví že Bůh nestvořil svět. 
Ano mezi ateistama a věšícíma je opravdu velmi podstatný rozdíl. Mezi teistama a věšícíma zas až tolik ne.
Věřící bývali ve středověku také věšící. Hlavně v náboženských válkách.
A teď vážně: Ono je to trochu jinak. Zdejší věřící (s tebou v čele) tvrdí, že vědí, a zakládají to buď na nepřenosných hnutích mysli, nebo na pseudovědě. Ateisté říkají, že tohle pro ně nejsou důvody věřit, že nějaký bůh existuje, proto v něj nevěří. Možnosti existence boha dávají jen takovou pravděpodobnost, jakou mají i ostatní smyšlené bytosti, tedy blízkou nule. Což se negativní jistotě docela významně blíží. Novým faktům se nebráníme, ale musejí to být fakta, ne nějaká skála na Araratu, náhodou připomínající loď, jejíž velikost by, i kdyby to nakrásně měla být loď (což není), stejně nestačila na záchranu suchozemského života před povodní, jaká nemohla nikdy nastat…
Kdo ti to nakukal?
Proč lžeš?
Ateisté říkají, ŽE NEVÍ, jak vnzikl svět.
Co se boha týče, říkají max to, že nevěří, že bůh existuje, tudíž
nevěří, že svět stvořil bůh
naopak, teisté "vědí" že vůh je a tedy stvořil svět. bez jediného
důkazu i jen opravdu logické myšlenklové konstrukce.
nejtěžší myšlenkové pavědecké bomby teitśtů jsou, že bůh je,
protože svět se nemohl sesdkládat (PROČ BY NEMOHL?) a že miliardy lidí,
když jim hučí v kouli, komunikují s bohem .......
ale milej zlatej, uteklo 2000 let a vy nejstě ani o milimetr dál.
jen víc lžete, což je vynucené okolnostma, to chápu
ad arecuk:
ja bych si uprimne receno vystacil i s argumentem, ale ani tim theiste
nedisponuji
Je ti sdělováno jen to, že být důkaz o existenci boha, začnou věřit i ateisaté a vlastně žádní ateisté pak už nebudou. nebo jen cvoci
Ale chodí.
Ale co máme dělat "v protisvětle" fanmatické víry věřících?
.-)))))))))))))))
jak se můžete, jakým právem, dožadovat pochybností ateistů, když sami té pochybnosti nejste schopni ani omylem? :-))))))))))
jestli bůh je nebo není nevíme ani jeden.
pokud, dokázat jeho existenci JSTE POVINNI VY, TEISTÉ, ne my (i když jhestli
někdo někdy boha dokáže, budou to ateisté)
místo fokazování se jen dovoláváte "proti všemu rozumu, serioznosti a
férovosti" nasí povinnosti pochybovat
dej mi důvod, pochybovat.
ne jen subjektivníé bláboly, jak ti nějaký tvůj duševní otřes přišel
jako setkání, dotek boha
Tak se podívej kolem sebe.
Kartářky mají dobrej byznys. Noviny plné nesmyslných znamení a
horoskopů.
Na seznamkách se tě ptají v jakém znamení si jakoby to byla zásadní
informace. Kdekdo blbne u léčitelů a většina nikdy nikoho nevyléčila.

Psal jsem o sobě a ne o ... nevím jak pojmenovat naivní lidi věřící v nadpřirozené síly a fenomény, abych zase někoho neurazil pravdou.
Ti, kdo věří v takové věci - tedy v podstatě nadpřirozeno - jsou právě věřící. Každá víra se dá zneužít, jak jsme na to my ateisté častokrát upozorňovali.
Nadpřirozeno je přece pouhým tvým odhadem toho, co se nemůže stát. Obsah toho pojmu je tedy nutně subjektivní. Objektivnější a přesnější je vymezit věřící tak, že mají vztah k něčemu člověka přesahujícímu, ať už to nazývají bůh nebo Tao nebo jakkoliv jinak.
Celý svět člověka přesahuje. Máš pocit, že ateisté nevěří v existenci světa?
pomineme duchovní svět, kde autisté a šílenci skutečnbě mají
jiný.
bavíme se o realitě, reálném světě.
ty žiješ v jiném než já?
realit je víc než jedna?
o subjektivním pojtí se bavit nebudeme. subjektivně věřící komunijkují s
bohem
Každý má tu svou každý vidí vše jinak, třeba Jardik vidí že zlo jsou Ukrajinci a ty a já vidíme že Rusko a jeho Putin.Ze si tu realitu každý tvoří dle svého a i v duchovní svere. Proto už právě nechávám druhé být ve své realitě a vše co žiju,to prezentuji do svého vnitřku,aby jsem se oprostil třeba od takových Jardiku a Antagonu či Gabrielu.
to je ale ta "duševní realita", která nemá s realitou nic společného
Hledám i právě střed,tedy to co mě zaujme plus to co píší jiní proti
tomu co mě zaujme. Abych si zjistil pravdu a to mě buď utvrdí v tom co mě
zaujme a nebo dál vnitřně analyzuji. 
To jo, ale já nemluvil o víře, ale o vztahu. Právě třeba ezoterikové
moc nemluví o bohu, ale spíš o vesmíru, o jeho silách či energiích apod.
Mají k tomu vesmíru vztah, jako mají věřící vztah k bohu. To je vlastně
taky forma náboženství či religiozity.
Vymezovat věřící pojmem "nadpřirozeno" není úplně šťastné, protože
to slovo má pro každého jiný obsah, a i v každé době má jiný obsah.
přitom stačí tak málo. abyste u sova "Bůh" škrtli jho údajný inteligentní záměr.
3/4 bible se teda zhroutí, to je fakt. ale konečně budeme moci ignorovat teistickou roli boha v(teistama přisouzenou)
vymezit věřícího dle vztahu k něčemu člověěka přesahujícího není
problém. problém je, že do uvedeného spadají i ateisté, většina z nás
ví, že je něco nad člověkem
problém nastane právě až ve chvíli vymezení, cp tp je - pro nás
příroda, fyzikální zákony, pro věřícího bůh, tedy entita obdařená
inteligentním záměrem
a bum bác, je tu problém ..... právě a jen v tom označení, respektive ve významu, který jsme tomu označení přiřkli.
ad soucet:
.."Nadpřirozeno je přece pouhým tvým odhadem toho, co se nemůže
stát"..
a opet z prdele vytazeny ubohy definicni tvrzeni.. ale jestli stale "tapes", co
konkretniho atheiste za nadprirozene povazuji, tak je to kuprikladu
ZMRDvychvstani, tluchubo 
Příhodnější by v tvém případě bylo napsat „nemám zájem si všimnout“ nebo „nestojím o to si všimnout“. Pokud budeš upřímný ke mně, stejná vlastnost se nevyhnutelně promítne i do tvého vlastního já. Nech klidně proudit svého kundaliniho – třeba ti pomůže zahlédnout i to, co zatím zůstává mimo tvůj zorný úhel.:-)
ad Mrkni-j-sem:
meles naprosty sracky, drahy priteli.. nestalo se, ze bys v ramci nasi interakce
artikuloval vuci konkretnimu theistickemu trvrzeni kriticky se vymezujici
komentar a tva implikace, ze jej nevidim, na tom nemeni vubec nic.
p.s. picoviny o proudeni "kundaliniho" smeruj spis tem, kteri veri
kazdy picovine..
Bez komentáře. Neumíš se bavit stejně jako tvůj přítel Jonatan.
Přesto ti něco povím, v textu, abys mě nechytal za slovo. Mnohem raději
komunikuji s lidmi jako Kroky, Ratka, Součet, Stín, Kučera nebo Dalek. Proč?
Protože jim jde o skutečný dialog, ne o to někoho za každou cenu
znemožnit. U nich ego ustupuje do pozadí a "odchází jím ven" a díky tomu
může vzniknout něco smysluplného.
ad Mrkni-j-sem:
.."Mnohem raději komunikuji s lidmi jako Kroky, Ratka, Součet, Stín,
Kučera nebo Dalek. Proč? Protože jim jde o skutečný
dialog, ne o to někoho za každou cenu znemožnit. U nich ego ustupuje
do pozadí a "odchází jím ven" a díky tomu může vzniknout něco
smysluplného"..
je mi lhostejne, s kym radsi komunikujes a o dialog mi
pochopitelne nejde - nehledam vzajemne porozumeni, ale prosazuji mou pozici a
poukazuji na iracionalnost theisticke viry a nedostatky v argumentech.. shodou
okolnosti jsem vcera v me reakci na soucta uvedl nasledujici:
kontra-apologetika je predevsim o kriticke analyze a vyvraceni
argumentu, ktere theiste k obrane viry pouzivaji.. jestli jsi tedy ochoten
diskutovat, bud na to prosim ve vzajemne intereakci pripraveny a klidne to
povazuj za sveho druhu "intelektualni" disciplinu, ve ktere ve chvili, kdy
placas nesmysly, ti to je s poukazanim na tve ignorantstvi receno
Tvrdíš, že ti nejde o dialog, ale právě teď ho vedeš, což je samo o sobě zajímavé. Přeji ti, ať najdeš takové oponenty, kteří ti budou "vyhovovat" a tvoje forma kontra-apologetiky se u nich naplno rozvine. Možná nebudou natolik inteligentní, s čímž jistě počítáš, ale "vyřádíš" se tam. Já se jím ale stát nehodlám ani nechci. Prosím, respektuj to.
ad Mrkni-j-sem:
mezi dialogem a intelektualni debatou je dost podstatny rozdil, drahy nevzdelany
priteli.. sice respektuji, ze mym oponentem byt nechces, ale i nadale jim v
Ateistické společnosti jsi a budes
Tvá mysl, tvá volba a přemýšlej o tom, co jsem ti napsal. Nehraju vabank, není to můj styl:-)
Popravdě jsem si to uvědomil až pak, ale už by vás zase bylo moc, a ta je zneužitelná.-)
Jsem rád když komunikuji se sebou znám jen monolog , který se otáčí asi v dialog
Zdravé povídání v mysli přechází že zničeho nic mluvím na sebe ,
občas lidé koukají,tak dělám že mám handsfree v uchu a že telefonuju.

???
Tak to je jasné, že když filosofuješ, nejspíš přemýšlíš.
Já ale psla o opaku, že myšlení samo o sobě neznamená filosofování.
Filosofie je myšlení o myšlení:-)
Tedy ne o tom, že člověk myslí, ale jak myslí, s tím s tebou
souhlasím:-)
Když myslím na své děti, nefilosofuji. Když myslím/přemýšlím nad
nějakým nejlépe technickým problémem, nefolosofuji.
Myšlení není automaticky fiflosofování
Filosofování se týká myšlení nad víceméně základními otázkami života, ale pořád na základě racionálních argumentů, u když filosofie nemá úplně přistřižená křídla. A určitě může být filosofování hybnou silou nebo min příčinou změn celé společnosti, hlavně v humanitní oblasti. I když je samozřejmě vždy otázka, jestli k lešímu nebo horšímu.
V tichosti piju pu-erh a myšlenky na filozofování jen v meditaci
sleduji,jako řeku Gangu. 
ad sirStanley:
.."tyhle rádoby moudra krásně ilustrují jak hrozná žvástologie ve
skutečnosti filozofie je"..
uprimne receno mne celkem vytaci, kdyz se verici na filosofii odvolavaji a v
ocich v ni se neorientujicich z ni tak cini onu "žvástologii".. nikoliv
nahodou jsem v jedne z mych prvnich reakci na mrkniho napsal netusim, co
ti chudaci filosofove udelali, kdyz v souvislosti s radoby hlubokejma hovadinama
o tom, ze vše je propojeno, pises, ze se jedna o filosofickou
úvahu
ad:
mezi duchovni a sekularni filosofii je obrovsky rozdil - podobny, jako mezi
pseudovedou a moderni vedou
Otázka slepice versus vejce není jen metafora, ale i biologická realita a biologie je věda:-)
Vejce jako takové bylo dřív než slepice (miliony let).
Slepice jako druh vznikla tak, že se z vajíčka předka slepice vylíhla
první skutečná slepice.
Podle Genesis Bůh stvořil živé bytosti „podle jejich druhů“, hotové
organismy, ne embrya. Pokud slepice patří mezi tyto druhy, byla stvořena jako
slepice. A protože Noe měl na archu vzít čistá zvířata po sedmi párech,
slepice už musela existovat před potopou. Takže biblicky vzato "slepice byla
dřív než vejce."
Z evolučního hlediska je to ale naopak. Vejce existovalo dávno před
slepicí. Kladli je už dávní plazi. První slepice se vylíhla z vejce,
které snesl pták velmi podobný slepici, ale ještě ne úplně slepice.
Takže vědecky "vejce bylo dřív než slepice".
A co na to říkám? Mám rád "slepici na paprice" i "vejce na měkko":-)
To neplatí. To by možná platilo (ale ani tak to neplatí) kdyby otázka zněla, zda byla dřív slepice nebo slepičí vejce.
My totiž víme, že Bůh "tvořil" vícekrát, což samo o sobě už
neodpovídá tvrzení Bible, ale i kdybychom připustili, že Bůh tvoří
dodnes a je to pro něj stále jedna a ta samá sekunda, přesto stvořil
slepici až příliš dlouho po dinosaurech ap, kteří vejce už také
snášeli.
krom toho je zde problém otázky, "co je míněno tím "vejcem". cosik v bílé
vápníkové skořápce a nebo všechno, ze kterého se vyvine nějaký
organismus, i kdyby nejjednodušší?
Jako že věda ze své podstaty mehlůedá odpovědi na otázky, jo?
:-))))
Zajímavé :-))))))))))))))
Osobně mi přijde, že se ptal nějaký prvňáček.
Zrovna uvedneou otázku bych za nějaký intelektuálně - filosofický skvost
vážně nepovažoval - a tedy ani za nic světoborného.
Jinak myšlenka, že je důležitější umět se ptát, ale nečekat
odpověď, je lepší než hledat odpověď na třeba i blbě položenou
otázku, to fakt není šálek mé coca coly zero :-))))))))))))))))))
to je takové to "filosofování pro filosofování", kdy se dotyčný úplně
nechá unést svým slovním ekvilibrismem, aniž by si uvědomoval, že je to
naprosto bezvýznamené :-)))))))))
položit si otázku správně rozhodně není záležitost filosofování, skoro naopak - filosof se snaží netradičními otázkamy nakopnout přemýšlení nějakým novým směrem. to může být užitečné
K poslední vět, ano může to být. Známe třeba Sokratovský dialog či sokratovská metoda.
Může být, ale jak píšeš. Nemlo by to být úplně dětinské jak u tříletých dětí které se ptají a proooč? a proooč? a proooč? Protože jsou to většinou zcela debilní otázky.
Otázky si pokládá jak filozof, tak vědec, a dokonce i věřící.:-)
To, že se ptáme, není známkou slabosti nebo neznalosti, ale spíš důkazem
toho, že myslíme. Otázka, která se přirozeně nabízí, zní: „Proč se
vlastně ptáme? Neměli bychom už dávno vědět vše, co potřebujeme k
životu?“ Mám tím na mysli, že člověk, jako tvor zrozený pro tuto
planetu, by měl mít takovou výbavu, aby se nemusel ptát.
Rozhodně nemůžeme vědět vše už dávno, nejspíš to nebudeme vědět nikdy, protože pro člověka je všechno "za planckovou konstantou" v podstatě jak jak pro alenku zxa trezorem. leda najít nějaké náhradní způsoby poznání.
jasněže si otázky pokládá i věřící : třeba jako kroky - není bůh ona? hospodinka? nebo "co nám chtěl bůh říct, když nás přes bibli informoval, že .... XYZ"
A SAMOZŘEJMĚ VŠECHNO OSTATNÍ, JAKO CO BUDE K OBĚDU? KDY NÁM TO JEDE" JAK BUDE? AP.
ALE NEMŮŽE POLOŽIT OTÁZKU "A OPRAVDU BŮH EXISTUJE?"?
přitom to je ta základní otázka, jejíž zodpovězení by mělo, pro nás ateisty MUSÍ předcházet těm náboženským otázkam. ptát se, co nám chtěl bůh něčím říct, pokud bychom si odpověděli, že neexistuje, je už vyloženě zbytné až hloupé.
logika postupuje od prokázaného k domnělému.
ne naopak.
a takhle musí fungovat i filosofie
Otázky si klademe právě proto, že myslíme, a že víme, že naše poznání má hranice. I filozofie pracuje nejen s tím, co je prokázané, ale i s tím, co je neuchopitelné. Tápat není slabost, ale známka poctivého hledání.
Podstata toho, na co jsme reagoval, byla jiná - že si člověk klade
otázky jak jako vědec, filosof, tak i jako věřící.
A jí napsal jen to, že věřící má rozsah otázek dost zásadně omezen
a pak samozřejmě že "ne, neměli bychom vědět už o životě všechno a všechno s enejspíš nikdy nedozvíme, i kdybychom měli k dispozici nekonečně času"