V křesťanské víře je duše nesmrtelná duchovní podstata člověka,
která přetrvává i po smrti těla. Duše sama o sobě nemá pohlaví, není
mužská ani ženská v biologickém smyslu, protože není tělesná. Nemá
tělesné znaky, pohlavní orgány ani chromozomy. Přesto je osobní a
jedinečná, nese vědomí, paměť, vztahy, touhy a schopnost milovat. Po smrti
duše předstupuje před Boha, je souzena podle lásky a pravdy, které žila, a
očekává vzkříšení těla na konci časů.
Při tom mě napadlo přidat pro tebe jako ateistu ještě malý dovětek:-)
Představ si duši jako živou buňku, nehmotnou, ale plnou paměti. Po smrti se
možná spojuje s jinými dušemi, které prošly podobnou cestou, a z těchto
spojení nevzniká kopie, ale něco nového. Nová duše. Ne jako návrat, ale
jako syntéza, bytost, která v sobě nese paměť mnoha jiných, ale je sama
sebou. A co když tahle nová duše jednou získá fyzické tělo? Poprvé.
Nemyslím tím reinkarnaci, ale její první vtělení. V takovém případě by
pohlaví nevycházelo z biologie, ale z vnitřního jádra, z toho, co duše
nese jako směr, vztah, způsob bytí (jedinečnost získaná fúzí).