O ateismu nelze věrohodně napsat, že je to droga, přesnější by bylo,
že je to odmítnutí drogy (i když ta přináší příjemné pocity a
dočasně uleví od bolesti a starostí). Nelze napsat, že ateismus je pro
ustrašené lidičky, ateisté neutíkají pod ochranu nějaké všemocné
bytosti a nepředpokládají žádnou pomoc shůry a ví, že si musí vystačit
sami - to je přesný opak strachu. Ateista neutíká od vlastní odpovědnosti,
naopak ví, že se musí spoléhat sám na sebe, nečeká, že někdo převezme
odpovědnost za jeho chyby a hříchy.
Pokud budeš psát, že ateisté jsou chudáci, že budou za svou bezbožnost
potrestáni, nic dobrého je nečeká, nemají žádnou smysluplnou naději a
jsou o něco ochuzeni, pak máš - i když jen z hlediska své víry - pravdu a
o tom se dá polemizovat.
S určitou formou ostřejší výměny názorů a s tím, že se do sebe někdy
navážíme, se dá, v rozumné míře počítat. Pokud ale někomu napíšeš
jako v předchozím příspěvku, že nemá paměť ani inteligenci, tak to taky
není právě košér.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
) "založených
lidí spočívá ve vztahové a tím prožitkové rovině."
