Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

nenávist, nesnášenlivost, vášeň, zaujatost = neklid. Neklid nespočívá jen v pochybnosti...nie je to tak, ide o vlastnosti "morálky", ktorá sa "vykoľajila" z Božej prítomnosti - ide o vlastnosti (proti Božím cnostem) - t.j. nie v súlade s Božou morálkou, ale ide vlastnosti hriechu, čo je mimo Boha...vášeň by som z toho vynechal, lebo patričná vášeň za dobré a mravné veci sú v súlade s Bohom, jeho vôľou...

to jsi to nijak nezpochybnil, jenom jsi se to snažil nějak vysvětlit. Vášeň je neklidem, ať už je vášní ve zlu nebo v dobru.

vášeň nie je neklid, vášeň je definovaná ako silný, stály a ovládajúci dar ducha (v kresťanskej terminológii dar Ducha), a znamená vytrvalosť a vôľu prekonávať prekážky, a vedie človeka na konkrétny cieľ, ovláda aktivitu človeka do takej miery, ako je človek schopný ju ovládať, regulovať...

a to tak definoval kdo?

je to odborná definícia, a preberá ju aj kresťanská definícia (v kresťankej morálke)...nazri do článkov o vášni...

Tys to sem dal, ty dej zdroj. Když ho nedáš, tak sis to prostě vymyslel.

:-) ale no!

ale no je to tak. Ty tvrdíš, ty dej zdroj.

ad soucet:
tva snaha vkladat rovnitka mezi nahodna slova ("nenávist, nesnášenlivost, vášeň, zaujatost = neklid") uz neni ani diletantismus, to je cista intelektualni agonie.. proste si vymyslis vlastni definice pojmu, abys nemusel priznat, ze ti veda i historie rozkopaly tvou naivní moralistickou teorii o "zlých lidech bez pokoje" - fatalne si pletes afektivni intenzitu s vnitrnim neklidem - vasen a zaujatost jsou projevy vysoke psychicke energie (libida) investovane do jednoho bodu - kdyz je tato energie plne integrovaná a ztotoznena s egem (ego-syntonie), vysledkem je absolutni vnitrni presvedceni a chladny, monoliticky klid - fanatik je jednostranny, protoze v nem neexistuje protipol, ktery by generoval napeti / jeho vnitrni more nema vlny, je zamrzle v ledu dogmatu.. nesnasenlivost a nenavist fanatika generuji neklid pro jeho okoli, nikoli pro nej samotného - sam sebe vnima jako spravedliveho, nastroj vyssi moci (Boha, Ideologie, Gaii) - kdyz likviduje sve nepratele, neproziva vnitrni neklid, ale hluboke, zvracene uspokojeni z dobre vykonane prace
p.s. zbabele jsi ignoroval norimberske psychiatricke posudky, ktere exaktne dokazaly, ze architekti masoveho vrazdeni netrpeli zadnym vnitrnim neklidem - tvrdit tvari v tvar historicke realite, ze fanatik "z podstaty věci nemá klid", je projev tve zaslepenosti, rigidni neochoty prijmout fakta, ktera se nehodi do tve iluzorni teorie - tva semanticka ekvilibristika vsak nikoho neosali - kdyz ti veda dokaze, ze fanatik proziva vnitrni pokoj a ztotoznení s archetypem, tva odpoved je: "Ale já jsem si definoval vášeň jako neklid!", coz je diskusni uroven ditete v materske skolce

Poslyš, píšeš blbosti. Samozřejmě, že afektivní intenzita = vnitřní neklid: být v klidu znamená být prost afektu; intenzita afektu je intenzitou neklidu (rozohněnosti). Vášeň je stejně tak rozohněností, tedy neklidem. Zaujatost ve smyslu jednostranné zaujatosti, která nesnese opozici, je stejně tak stavem neklidu (stavem klidu je, když tu opozici snese).

ad soucet:
tva snaha obhajit neudrzitelne te prave dovedla k naprostemu teoretickemu i filosofickemu dnu.. zmohl jsi se pouze na to, ze jsi mechanicky zopakoval svuj omyl, ale tentokrat jsi z nej udelal manifest vlastni hlouposti / tva veta "být v klidu znamená být prost afektu" je tak neuveritelna hovadina, ze ti prave srazila vaz v teologii, psychologii i v tvem domnelem jungianstvi.. pokud podle tve amaterske definice znamena klid "být prost afektu", pak kazdy krestansky mystik prozivajici extazi, kazdy verici zaplaveny intenzivni laskou k Bohu ci bliznimu, je vlastne v patologickém "neklidu" - podle tebe je tedy idealem spirituality stav emocni lobotomie a chladne apatie - zamenujes hluboky vnitrni pokoj (ktery je doprovazen intenzivnimi numinoznimi afekty) s vegetativnim stavem ameby.. pro Junga je vrcholem lidskeho zrani proces individuace a jejim vysledkem je dosazeni hlubokeho vnitrniho stredu (Bytostneho Ja / Selbst), ktery harmonizuje celou psyche - tento stav je vsak nesmirne dynamicky, plny psychicke energie (libida) a protivani – rozhodne to neni stav "prostý afektu".. podle tebe by byl individuovany clovek nudny stoik bez emoci, cimz jsi opet brutalnim zpusobem poprel Junga.. tvrdit, ze jednostrannost, ktera nesnese opozici, je stavem neklidu, je tva zoufala psychologicka projekce - nesneses odbornou opozici, menis slovnikove definice a krecovite opakujes nesmysly

Ano, extáze, pokud je to afekt (silná emoce), tak je to stav neklidu, stejně jako intenzivní láska. Rozohněnost je neklid, to každý známe ze zkušenosti. Jen to není nic patologického. Nepřítomnost afektu ale nerovná se apatie či nepřítomnost emocí.
Projekce jsi se spíš dopustil ty, protože u tebe je zjevné, že nesneseš opozici a že se potřebuješ tvrdě vypořádat s opačným tvrzením. Tvoje afektivita a fanatismus jsou ve tvém stylu "diskuze" a přístupu k ní dobře rozpoznatelné.

ad soucet:
tva argumentacni agonie dosahla bodu, kdy uz vlastne ani nevnimas, jak brutalne kopes do sve vlastni branky - marna to snaha vyhrabat se z baziny, do ktere jsi pritom skocil sam, takze asi takhle..
pripomenme si tvuj prispevek, kde jsi moralizoval, ze "zlý člověk nemá pokoj na duši" a ze "pouze lidé dobré vůle požívají pokoje" - ted jsivsak napsal, ze intenzivni laska a extaze jsou stavy neklidu - pokud je hluboka krestanska laska k bliznimu stavem neklidu, pak lide dobre vule podle tve vlastni definice zadny pokoj nemaji a prozivat ho nemohou / tvuj moralni konstrukt se ti prave zhroutil jako domecek z karet pod vahou tve vlastni logicke neschopnosti.. tvrdit, ze "nepřítomnost afektu se nerovná apatie", a vzapeti tvrdit, ze "afekt je neklid a rozohněnost", je projev absolutniho chaosu ve tve hlave - v psychologii je prece afekt intenzivni, kratkodoba emocni reakcea a pokud ztotoznujes kazdy afekt (vcetne lasky a radosti) s patologickým nebo negativním "neklidem", ze ktereho usvedcujes zle lidi, pak vubec netusis, jak lidska psyche funguje - podle tve bizarni logiky proziva clovek pokoj jen tehdy, kdyz neciti nic intenzivniho.. jinak tva snaha obvinit m z "afektivity a fanatizmu" jen proto, ze ti s ledovym klidem a prevahou srazim vaz v kazdem odstavci, je opravdu k smichu.. ja neprozivam afekt, drahy priteli, ja prozivam "uspokojeni" z toho, jak snadne je te rozlozit na "elementarni atomy" - ma opozice neni fanatismus, je to jen chladna realita, kterou tve krehke ego nedokaze unest.. de facto v teto diskusi uz zadny nazor neobhajujes - ty uz se zde jen s otevrenou zlomeninou intelektualniho sebevedomi pokousis o semantickou ekvilibristiku, pri ktere padas na usta

Samozřejmě, že intenzivní prožitek je stav neklidu. Píšu to celou dobu. Vznícenost či rozohněnost je stav neklidu. Klid = absence vznícenosti či rozohněnosti (afektu). Proto jsou ty náboženské extatické stavy normální jen když jsou to jednorázové prožitky (pořekadlo proto taky říká, že mystik je vždy jednou nohou na psychiatrii).
Jo tvůj ledový klid je fakt vidět, když dobrou polovinu tvých příspěvků tvoří obranný mechanismus.

ad soucet:
stale dokola opakujes, ze "intenzivní prožitek lásky a extáze je neklid" - tim padem podle tebe clovek dobre vule, ktery proziva intenzivni lasku k Bohu a lidem, proziva stav "neklidu" - naopak clovek bezcitny, chladny a emocne prazdny proziva podle tve definice "klid" - svou vlastni logikou jsi udelal ze zleho cloveka nositele pokoje a z milujiciho krestana udelal pripadneho adepta na psychiatrickou lecebnu - vetsi teologicky i moralni blud v teto diskusi snad jeste nezaznel.. pod pojmem "pokoj v duši" si zrejme predstavujes vegetativni apatii sutru u cesty, ale krestansky pokoj (pax, shalom) vsak neni psychologicka absence afektu, ale ontologicky stav vnitrni integrity, spravedlnosti a smirení - tento pokoj v dusi naopak dava mystikum (napr. Janu od Krize nebo Terezii z Avily) silu prozivat ty nejintenzivnejsi afekty lasky bez toho, aby se jejich psyche zhroutila - zamenujes hluboky duchovni pokoj s obycejnou citovou otupelosti.. jinak tvou snaha diagnostikovat u me "obranné mechanismy" povazuji za psychologicky ekvivalent place porazeneho ditete - moje prispevky toti nejsou obrana, drahy priteli - moje prispevky jsou cista exekuce tve ignorance

ad:
jdu ted do divadla, takze budu velmi rad pokracovat zitra

Pokud je ta intenzivní láska stavem vznícenosti či rozohněnosti, pokud je afektivní, pak je stavem neklidu. Normální emoční stav není afektivní. Afekt (vznícenost) znamená vzrušenost a ta je opakem klidu.
Všechny tyhle tvé průpovídky typu "povazuji za psychologicky ekvivalent place porazeneho ditete" či "tva argumentacni agonie dosahla bodu, kdy" jsou obranným mechanismem. Tvoří většinu tvých příspěvků. Píšeš je jenom kvůli sobě. Pro svůj pocit.

Nekroczar afektivní není, když neměl čas, tak tady na to kašlal...
je to intelektuál a samozřejmě intelektuální debata nějakou tu vzrušenost nebo nadšení obsahuje...

Afekt je v jeho příspěvcích dobře patrný. Výrazně přehnané napadání druhého (prakticky v každé druhé větě) nemá jiný zdroj. Díky tomu jsou ostatně jeho příspěvky nepřehledné a já je nečtu celé.
Jestli je intelektuál, tak je to takový intelektuální snob.

tvůj dojem...

intenzivní prožitek může být i prožitek úžasného klidu, viz stav klinické smrti...