Že by viděla duchy bych klidně pochyboval.
Když se někdy náhle zadívá směrem k jejímu průchodu do sklepa, odkud
chodí dalším průchodem do zahrady a někdy pak jde tím směrem na
výzvědy, bude tím, že má aspon stokrát citlivější sluch a to i v pro
lidi hluchém frekvenčním pásmu. O jejím citlivém čuchu nemluvě. Už se
nám taky stalo, že k nám do obýváku příšla touto cestou sousedovic
kočka a jak jsem se pohnul, tak mizela.
No a také si někdy (aspoň šestkrát v roce) přinese zvenku myš a pustí
nám ji pro zábavu do kuchyně, nebo do koupelny. No a aspoň jednou do roka
pak musíme našimi chabými čichovými orgány pátrat po bytě, kde se ta
nelibě zapáchající zdechlá myš nachází a vyhodit ji na kompost.
Jen tak na okraj naše kočka není kočka, ale pětiletý kocourek. A je při hraní a škádlení tak ohleduplný, že nechá drápky v pouzdrech a kousání jen naznačuje. "Kouše" s oblibou do mých prstů, jak na rukou, tak na nohou a já mu dělám radost, že ucukávám a říkám mu "au".