My známe následky impaktu Tunguského meteoritu (1908). Na ploše zhruba
2000km čtverečních bylo odhadem polámáno 60 milionů stromů.
Předpokládá se, že se jednalo o kamenný, nebo i o z části kovový
meteorit o velikosti od 30 do 80 metrů, který se prakticky v atmosféře
vypařil. To ničení na povrchu je přisuzováno ltakové vlně žhavé páry a
žhavého vzduchu. Lidské oběti nebyly nalezeny, ale mohly existovat,
samozřejmě. Výzkumník Kulikov mohl prozkoumat při první expedici
(1921-1922) jen mrňavý prostor. Pozdější letecký průzkum identifikoval
dvě místa dopadu.
Svědci ze sídliště ze vzdálenosti zhruba 500 km referovali o několika
ranách a o žhavé fontáně dostoupající odhadem do 10 km výšky.
Takže, kdyby se nacházelo v dráze letu město jako Praha, tak by v něm
nepřežil nikdo a z města by zbyla jen suť. Před sto lety se do prvního
záblesku na obloze netušilo, že nastane katastrofa, dnes pátrají
astronomické systémy po možných objektech ohrožujících Zemi. Jestli by to
stačilo na výpočet místa dopadu a eventuálně úspěšně provedena
evakuace prostotu bych silně pochyboval.
Paralela : Neapol a Vesuv - bylo propočítáno, že by evakuace Neapole a
ohroženého okolí zabrala minimálně týden.