Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

to platí jen pro toho kdo nehledá :-) kdo tluče, tomu je otevřeno

...kdo nemyslí, IQ nízke, pro toho není...

Kterého máš na mysli?

Až na fakt, že rusáci benzín netěží za svými humny.
Mezi ropou, kterou těží tisíce kilometrů za svými humny a benzínem je obrovský rozdíl.

Co vím tak Ukrajinci zasáhly v Rusku 6 z 8 velkých rafinérií. Dnes tu co je v Moskvě:

...čo myslíš, k čomu to povedie?

k frustraci ruSSáků a k přehodnocení, zda tu válku opravdu chtějí takhle na vlastní kůži prožívat.

No, z Wikipedie: "V období po Krymské válce se car Alexandr II. začal zaobírat možností prodeje Aljašky"

Co by mohl nabídnout putin dnes, aby si naplnil státní pokladnu, jako kdysi Alex 2 ?? Ukrajinu asi ne, ta mu neříká "pane". Tak snad Čukotku, nebo Kamčatku ? Rusáci z těch poloostrovů, tedy kromě medvědů a sopek, nic nemají a USA by z nich udělaly další prosperující státy USA. Trumfovi by se to zajisté líbilo víc, než dánské Grónsko.

chystá se króhnót prachy důchodcům, veliký křesťan, svoje paláce se zlatýma hajzlama neprodá ani za Boha...

https://e-news.cz/aktuality/duchod-nebude-stacit-kreml-saha-po-usporach-senioru/

K delším frontám na ČS v RuSSku.

A k většímu obdivu antikrista v Kremlu...

hurá Moskva hoří

Rusáci chtěli válku, tak ji mají.

A bude hůř. Moskvané si musí zvyknout. Chtěli válku, tak jí mají.

Posvátnost je emoce, kdy člověk u objektu prožívá kombinaci kvalit jako vznešenost, úctyhodnost, tajemnost a nevim jaké ještě. To že jí nejčastěji vyvolává náboženství a proto z jeho oblasti pochází i její pojmenování, hned neznamená, že náleží jen jemu. Zažívají jí i ateisté.

ad soucet:
kdybys misto sledovani jutubovych videi nekdy otevrel knihu "Das Heilige", vedel bys, ze Rudolf Otto definoval posvatno jako autonomni kategorii sui generis (sveho vlastniho druhu) - Otto vyslovne varoval pred tvou vesnickou chybou - pred snahou redukovat posvatno na slepenec profannich emoci jako je "vznešenost" nebo "úctyhodnost", protoze posvatno neni kombinace beznych emoci - je to radikalne jiny prozitek setkani s absolutni transcendenci, niemande.. kazdopadne obrat "a nevim jaké ještě" je nejlepsim autoportretem tve ubohe pseudovedecke urovne..

Jestli je něco pseudovědecké, tak je to naopak představa, že můžeme vnímat něco mimosvětského, transcendentního. Vznešenost ani úctyhodnost navíc nejsou emoce.

ad soucet:
tva veta, ze "predstava, ze muzeme vnimat neco mimosvetskeho, transcendentniho, je pseudovedecká", je absolutni verbalni prujem a definitivni kapitulace tveho ega - prave jsi se dopustil tak kolosalniho myslenkoveho zkratu, ze jsi opet poprel sam sebe a cely zbytek sve diskuse..
celou dobu tvrdis, ze materialisticti vedci prozivaji "transcedentni zazitek" nad vesmirem, a u garazi jsi podle svych slov prozival "posvatnou bazen a uctu" - ted, kdyz jsem te pritlacil ke zdi prameny a exaktni vedou, najednou zbabele kricis, ze vnimat cokoli transcendentniho je "pseudovedecke", takze tvi vedci prozivali pseudovedu? tvuj vlastni detsky zazitek byl pseudovedecka halucinace? sam jsi prave oznacil celou svou puvodni obhajobu za pseudovedecky blud - jsi jen kognitivni troska, ktera se chytila do vlastni opratky.. tva poznamka, ze "vznesenost ani uctyhodnost nejsou emoce", je jen pateticke chytani se stebla stroskotance - ja jsem ti citoval Rudolfa Otta, ktery definoval obsahove kvality objektu posvatna a ty jsi ta slova pouzil v definici sve "emoce posvatnosti" jako synonymum pro "nevim jake jeste" - tim, ze se ted snazis slovickarit o tom, co je emoce a co je kvalita, jen potvrzujes, ze tvuj puvodni sloh o "kombinaci kvalit" byl jen narychlo zkopirovany blabol z wikipedie, kteremu ty sam vubec nerozumis.. pokud je pro tebe vnimani cehokoli mimosvetskeho pseudovedou, pak jsi prave definitivne prohlasil celeho C. G. Junga, ktery stal na realite numinoznich archetypu presahujicich materialni svet, za sarlatana - nejsi zadny jungian, ty jsi jen obycejny sekularni materialista s komplexem menecennosti, ktery se snazi parazitovat na nabozenstvi, o jehoz epistemologii nevi vubec nic

Já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku. Netvrdil jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec číst?
A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo nemá emoci úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč je obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit, které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem vyjádřit.

necroczar v tom plave nezná

ad soucet:
.."já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku. Netvrdil jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec číst? A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo nemá emoci úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč je obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit, které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem vyjádřit"..
lhari necestnej!!! na mou tezi o matematicke harmonii jsi doslova reagoval touto vetou: "Vymyšlíš blbosti. Ti vědci popsali transcendentní zážitek. Slyšel jsem to už několikrát." - kazdy v teto diskusi si to muze vyhledat - ty jsi doslova pouzil slovo "transcedentni" a ted tu bezocive, jako maly kluk chyceny pri kradezi babovicek, lzes a kricis, ze jsi to nikdy nerekl - jsi totalni moralni i argumentacni nula, ktera si nepamatuje ani vlastni texty!!! tva prednaska o tom, proc je obtizne emoci verbalizovat, protoze "sestava z poctu ruznych kvalit", je jen dalsi hromada laickeho hnoje - ty stale nechapes, ze v definici posvatnosti, kterou jsi zkopiroval z nejakeho blogu, jsi pouzil slova jako vznesenost a uctyhodnost jako definicni znaky tve "emoce" - kdyz jsem te usvedcil z toho, ze Otto tyto pojmy definoval jako ontologicke kategorie objektu, a nikoli jako tvuj neurologicky tres, zacal jsi zbabele slovickarit - nikdo nema "emoci uctyhodnosti", ty pologramotny prostacku, ale tys tvrdil, ze emoce posvatnosti je "kombinaci techto kvalit" - ani nevis, jak funguje syntaxe vlastniho jazyka, hlupaku zaostalej!!!

No dobře, ale když jsem mluvil o tom, že měli transcendentní zážitek, tak jsem tím nemínil, že vnímali něco transcendentního či mimosvětského, jaks to teď posledně použil. Mínil jsem tím prostě, že měli duchovní či spirituální zážitek, nic víc. Není potřeba v tom hledat nějakou metafyzickou divočárnu.
Ano, emoce posvátnosti sestává z mnou jmenovaných a ještě dalších kvalit, a ty kvality nejsou emocemi. Nevim, co furt řešíš. Možná by sis měl uvědomit rozdíl mezi vnější realitou a jejím prožitkem, resp. objektem a jeho prožitkem. Otto prostě popsal fenomenologii našeho prožívání. Popsal naše psychologické výpovědi a naše bezprostřední interpretace na nich založené. Nic jiného ani popsat nemohl.

Nejlepší je fyzický zážitek

Míněno tělesný a nebo materiální zážitek ?

ad soucet:
Tva veta, ze "kdyz jsem mluvil o tom, ze meli transcendentni zazitek, tak jsem tim neminil, ze vnimali neco transcendentniho", je ten nejubozejsi, nejzbabelejsi a nejkomictejsi pokus o vykecani, jaky kdy svet internetovych diskusi videl. Ty ses prave pred vsemi verejne svlekl do naha a ukazal, ze tvuj mentalni aparat je v totalnim rozpadu. Vymyslet pojem "transcedentni zazitek bez vnimani transcendentna" je logicka idiocie na urovni "kulateho ctverce". Ty uz ani nevis, jak lhat, ty niemande! Slovo "transcedentni" znamena z latiny trans-scendere (prekracovat, presahovat do jineho sveta). Pokud nekdo proziva transcendentni zazitek, znamena to z definice, ze jeho vedomi vnima neco, co presahuje tento materialni svet. Tvrdit, ze tim "minil proste duchovni ci spiritualni zazitek bez metafyziky", dokazuje, ze ty ty pojmy stridas jako ponozky a nemas sebemensi tuseni, co znamenaji. Duchovni a spiritualni totiz rovnez stoji na metafyzice, ty pologramotny prostacku! Ty jsi jen semanticky sarlatan, ktery pouziva velka slova, kterym nerozumi. Tvrdit, ze "Otto proste popsal fenomenologii naseho prozivani", je tak nehorazna hovadina, ze by te s ni vyhnali z prvniho semestru religionistiky. Rudolf Otto napsal celou knihu Das Heilige prave jako radikalni protest proti tomu, aby bylo posvatno redukovano na pouhou psychologii! Otto explicitne definoval posvatno jako objektivni realitu, ktera cloveka presahuje, moralne ho soudi a stoji mimo lidskou psyche. Ty z nej delas uboheho psychologa pro tve domnele "emoce", protoze tvuj mozecek nedokaze unest, ze te kazdy kanonicky autor usvedcuje ze lzi. Tva unavena rada, abych si "uvedomil rozdil mezi realitou a jejim prozitkem", je uz jen patetickym plivanim utopeniho stroskotance. Ja ti celou dobu rikam, ze tvuj detsky zazitek u garazi byl cisty fyzikalni uzas nad velkym prostorem (Kantovo vzneseno), ktery ty se stale krecovite snazis naroubovat na religionisticke kategorie posvatna, o kterych vis uplny hovno.

Slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost... V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální.
Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl.

ad soucet:
.."slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost. V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální. Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl"..
Tva argumentace prave dosahla terminalniho stadia semanticke agonie a mentalni retardace. Pokusit se vyargumentovat, ze "transcendentni zazitek nepotrebuje metafyziku", a nasledne se tvarit, ze mne poucujes o hlubinne psychologii a epistemologii, je projev tak nestoudne negramotnosti, ze te z ni nyni definitivne vylecim brutalnim rozborem tvych logickych potratu - pojdme te tedy epistemologicky, ontologicky a religionisticky anihilovat na prvocastice..
Tvrdit, ze slovo transcendentni znamena jen "presahovani bezne zkusenosti bez metafyziky", je absolutni vrchol tveho suterenniho diletantismu. Ty niemande, v epistemologii (od Kanta po Husserla) se striktne rozlisuje mezi transcendentnim (to, co lezi radikalne vne vedomi a sveta, tedy metafyzicky absolutno) a transcendentalnim (podminky moznosti bezne zkusenosti uvnitr vedomi). Ty si tyto dva fundamentalni pojmy pletes jako negramotny vesnican po lobotomii. Pokud reknes, ze vedci prozili transcedentni zazitek, rikas tim, ze se dotkli metafyzicke reality mimomaterialniho sveta. Pokud to byla jen zmena vnimani vlastniho ega, byl to zazitek imanentni ci maximalne alterovany stav vedomi. Jsi usvedcen z totalni semanticke negramotnosti. Odvolavat se na Junga a tvrdit, ze duchovni a spiritualni pojmy nepotrebuji metafyziku, je tva definitivni intelektualni sebevrazda. C. G. Jung v celem svem dile (viz napr. Psychologie a nabozenstvi) striktne definoval numinosum a archetypy jako autonomni, transsubjektivni psychicke reality, ktere maji metafyzicky charakter a determinuji lidsky zivot zvnejsku lidkeho ega. Pro Junga je archetyp spiritualni realitou sui generis, nikoli tvou laickou materialistickou chemii v mozku nad vesmirem u garazi. Ty z Junga delas vulgarniho behavioristu. Tva veta, ze "Otto nic jineho nez fenomenologii naseho prozivani popsat nemohl", je projev tak hluboke zaostalosti, ze by te hnali od zkousky i na te nejposlednejsi provincni univerzite. Rudolf Otto byl novokantovsky teolog a ontologicky realista! Cely smysl knihy Das Heilige je v tom, ze Otto nepopisuje pouhou fenomenologii subjektivniho prozivani (jak to delal napr. Schleiermacher), ale dokazuje, ze lidsky prozitek numinozity je apriorni, objektivni a realnou kognitivni odezvou na ontologickou existenci Absolutna (Boha), ktere cloveka presahuje. Otto nerezignoval na ontologii, to jen ty nejsi schopen unest fakt, ze kazdy kanonicky autor stoji proti tvemu sekularnimu blaboleni.
p.s. Kazda tva dalsi reakce je jen tvym verejnym sebeponizovanim. Ty uz nemas argumenty, ty uz jen v agonii prekrucujes slovniky, lzes o historii religionistiky a krecovite se snazis predstirat vzdelani, ktere ti fatalne chybi. Kazdy tvuj odstavec te boli vic a vic, protoze te pokazde nachytam se stazenymi kalhotami u tech nejzakladnejsich definic. Jsi intelektualni mrtvola, tvuj popel byl rozfoukan a diskuse s tebou definitivne skoncila tvym absolutnim verejnym ztrapnenim.

Pojem transcendentní se používá i jinak než jak se používá ve filozofii. Používá se různě a nemá jeden předepsaný význam. Zkus se taky trochu rozhlížet kolem sebe. Např. zážitek (sebe)transcendence je zážitkem sebepřesahu: překročení svého ega do prožitku jednoty se světem. Transcendentní zážitek je obecně zážitek přesahující/pře­kračující běžnou zkušenost. Nemusí to být zrovna prožíváno jako kontakt s nějakou realitou mimo tento svět (takový prožitek je kognitivním klamem). A stejně tak Jung používá slovo transcendentní ve smyslu překračující vědomí. Doslova říká:

Všechny náboženské a metafyzické koncepty spočívají na archetypálních základech, a pokud jsme schopni je prozkoumat, můžeme alespoň povrchně nahlédnout do zákulisí světových dějin a trochu poodhrnout roušku tajemství, která zakrývá význam metafyzických idejí. Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Nebo také:

Zdá se mi pravděpodobné, že vlastní podstata archetypu je neuvědomitelná, to znamená, že je transcendentní, a proto ji označuji jako psychoidní.

(Neboli metafyzika je výpovědí o struktuře a funkcích psýché promítnuté ven do světa, v důsledku čehož se pak skutečnost transcendence/pře­sahování vědomí mění v obraz transcendence/pře­sahování světa. Poněvadž všechno psychické je tak vnímáno venku ve světě, takže psychická oblast vědomí, naše bdělá, vědomá zkušenost odpovídá našemu, viditelnému, empirickému/hmot­nému světu - obojí je oblastí naší zkušenosti -, a to co vědomí přesahuje, to co se nachází mimo něj, to odpovídá nehmotnému, metafyzickému světu, zásvětí. Není snad potřeba dodávat, že onou projekcí ven do světa dochází ke kognitivnímu klamu.)
Ve stejném smyslu také hovoří o Transcendentní funkci psýché (dneska se jí pro větší výstižnost říká Transcendující funkce). Není to nic metafyzického, ale je to obyčejné překračování konfliktu mezi vědomím a nevědomím.
A stejně tak Otto popsal fenomenologii prožitku posvátna a popsal jí v úplnosti. Dopustil se při tom přirozeně interpretace, kterážto je založená na onom kognitivním klamu. Ve skutečnosti neopustil hranice psýché (a ani je opustit nemohl). Popsal intrapsychické procesy odehravší se v reakci na psychický obsah/objekt přesahující vědomí.

Otázka....a co někdo se přemístí vědomě do neciho snu a se v tom snu zbližuje...

To neznám, to taky jde?

ad soucet:
Tva zoufala, zmatena snaha narychlo zkopirovat kusy Junga a nasledne z nej i z Otta udelat obeti "kognitivniho klamu", jen aby sis zachranil svou zmasakrovanou tvar, je absolutnim vrcholem tve intelektualni prostituce. Ty niemande, ty jsi prave v primem prenosu citoval texty, ktere te fatalne usvedcuji z toho, ze vubec nerozumis slovum, ktera sem copy-pastujes. Ale fajn, tvuj laicky blabol opet ontologicky a epistemologicky rozbiju na subatomarni prach..
ubohy semanticky sarlatane, citujes Junga, ze archetyp je "psychoidni a transcendentni", a hned pod to dopises svuj priblble laicky komentar, ze je to jen "kognitivni klam" a "projekce ven do sveta". Jung v citovanem textu o zadnem kognitivnim klamu nemluvi! C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 8) definoval psychoidni archetyp jako realitu, ktera lezi na rozhrani mezi psyché a hmotou. Transcedence archetypu pro Junga znamena, ze existuje objektivne, nezavisle na lidskem vedomi a determinuji nas zvnejsku (proto mluvi o objektivni psychice). Tys Junga prave zredukoval na uboheho sekularniho behavioristu a kognitivniho psychologa, coz je v hlubinne psychologii hrdelni zlocin. Vytrhl jsi citat z kontextu a zprznil jsi ho vlastni atheistickou redukci, ze ktere by se Jung posral!!! Tvrdit, ze transcendentni funkce je "obycejne prekracovani konfliktu", dokazuje, ze o Jungove klinicke praxi nevis absolutne nic. Transcedentni se jmenuje proto, ze vytvari novou kvalitu (symbol), ktera presahuje puvodni dualitu vedomi a nevedomi, a spojuje cloveka s transsubjektivnim Self (Bytostnym Ja). Neni to zadna tva mechanicka psychologie, je to proces duchovni integrace, ktery ty kvuli svemu biochemickemu dogmatismu vubec nechapes!!! Tvrdit, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu" a "neopustil hranice psyche", je projev tak monstrozni arogance chyceneho diletanta, ze by te hnali svinskym krokem z jakekoliv akademicke debaty. Rudolf Otto v Das Heilige explicitne stavel na Kantove epistemologii a Friesove konceptu Ahndung (tuchy). Dokazoval, ze numinozni zazitek neni klam, ale realna kognitivni a spiritualni reaktivita lidskeho aparatu na objektivne existujici sacrum. Ty se tu ted snazis z pozice jutubem vzdelaneho laika prohlasit nejvetsi myslitele religionistiky za blbce, kteri podlehli "klamu", jen abys nemusel priznat, ze tva puvodni teze o materialistickych vedcich totalne zkrachovala!!! Ty jsi pred par dny hrdo kricel, ze "vedci popsali transcendentni zazitek". Kdyz jsem te usvedcil z toho, ze slovo transcendentni stoji na metafyzice, zacal jsi zbabele klickovat, ze slovo transcendentni vlastne "nema predepsany vyznam a znamena cokoli". Ty uz nemas zadnou intelektualni cest. Ty jsi jen lhar, ktery kdyz je chycen pri negramotnosti, zacne tvrdit, ze slova vlastne neznamenaji nic a vsechno je to jen klam!!!

Nesnaž se mě za každou cenu oponovat, protože jinak zas skončíš tragicky. Spíš místo toho začni uvažovat. Jung na kognitivní klam naráží, když říká, že

Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Říká tím, že metafyzika je klamem, protože ve skutečnosti jsou to všechno archetypální obrazy a nikoliv realita - resp. není to realita vnější, ale vnitřní, psychická. Proto je nutno jí brát nikoliv konkretisticky (jak to dělají třeba kreacionisti), ale obrazně, metaforicky (jak k tomu nabádám já). Všimni si, že to slovo metafyzický dal do uvozovek. Pro vyjádření, že to není nic reálného, že je to jen zdánlivě (klamně) něco metafyzického.
Psychika dle Junga sestává z vědomí a nevědomí, takže být mimo vědomí, nezávisle na vědomí a determinovat ho zvnějšku, neznamená být mimo psychiku, nýbrž být v nevědomí. Objektivní psýché = nevědomá psýché, nevědomí (poněvadž ho tvoří přírodní procesy a je tak naším ne-já). O Transcendentní funkci jsem ti dal článek, kde si o její funkčnosti můžeš přečíst. Nebo tady máš ještě rozsáhlé pokračování, namátkový výcuc:

Je uváděna v činnost vždy, když se vědomí zabývá napětím protikladů. ... Léčivý účinek funkce spočívá v překlenutí vědomí a nevědomí a v tom, že jedinci umožní překročit jednostrannost. ... Tendence nevědomí a vědomí jsou dva faktory, které společně tvoří transcendentní funkci. Nazývá se transcendentní, protože umožňuje přechod od jednoho postoje ke druhému organicky, tj. bez ztráty nevědomí. ...

(Máš tam na konci i příklad s Ježíšovo pokušením na poušti, kde máš předvedeno, jak Jung vykládá a pojímá duchovno (duchovní zážitky) a metafyziku. Je to samozřejmě všechno čistě ateistická psychologie.)
Zkrátka u Junga transcendentní = přesahující, překračující - ať už vědomí jako oblast, nebo vědomý postoj či zaměření (který je zatvrzelý, zaseklý a tím nefunkční). A nejen Jung tento pojem používá jinak než filozofie.
Nepsal jsem, že numinózní zážitek je klam. Psal jsem, že klamem je interpretace toho zážitku, jestliže je brán jako setkání s nějakým metafyzickým, mimosvětským objektem (či reakce na něj).

Mimochodem ty věříš na reálnou existenci metafyzických entit, tedy duchů?

ad soucet:
Tva argumentace prave dosahla absolutniho dna semanticke demence. Tvrdit, ze Jung pouzil uvozovky u slova metafyzicky proto, aby vyjadril, ze "to neni nic realneho, ze je to jen klam", je ten nejzoufalejsi, nejprolhanejsi a nejubozejsi vymysl, jaky kdy snad zmateny laik v diskuzi vyprodukoval. Ty niemande, ty vubec netusis, proc Jung pouzival uvozovky. C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 9/I) pouzival uvozovky u slova "metafyzicky" proto, ze se jako empiricky vedec striktne drzel Kantovy gnoseologie a odmital spekulativni metafyziku cirkve. Nicmene nikdy, opakuji nikdy, netvrdil, ze archetypy jsou klam a nejsou realne. Jung explicitne definoval archetyp jako faktor objektivne determinujici vedomi, ktery ma fyzicky i psychicky rozmer (koncept psychoidnosti). Prohlasit, ze pro Junga byla metafyzika "ciste ateistickou psychologii a klamem", je hrdelni zlocin proti hlubinne psychologii. Jung sam napsal, ze jeho psychologie svedci o realite duchovniho sveta. Tupa negramotnost ohledne objektivni psyche a vnejsku: Tva veta, ze „byt mimo vedomi neznamena byt mimo psychiku, nuz byt v nevedomi“, dokazuje, ze ti zcela chybi elementarni prostorova a filosoficka predstavivost. Junguv koncept kolektivniho nevedomi neni uzavrena krabicka v tve soukrome hlave! Kolektivni nevedomi je transsubjektivni pole, ktere presahuje individualni lidskou bytost a je spolecne celému lidstvu, pricemz presahuje do fyzikalni reality skrze synchroniciti. Kdyz neco determinuji nas "zvenku", neni to v tve soukrome psychice, ty diletante. Je to objektivni psychicka realita presahujici cele tve ubohe male ego. Krec s transcendentni funkci a Ottou: Zase sem copy-pastujes nahodne vycucy o transcendentni funkci, ktere tvou tezi absolutne nijak nepotvrzuji. Slovo transcendentni se tam pouziva prave proto, ze vysledny symbol presahuje dualitu obou slozek a neni redukovatelny ani na vedomi, ani na nevedomi. A tvuj permanentni blabol, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu", je uz jen patetickym plivanim totalniho zoufalce. Otto explicitne dokazal, ze numinozita je realna reaktivita na realne sacrum. Ty z nej delas hlupaka, ktery se nechal oklamat, jen abys nemusel priznat, ze o religionistice nevis vubec nic. JInak tva zoufala zaverecna otazka „mimochodem ty veris na realnou existenci metafyzickych entit, tedy duchu?“ je oficialnim podpisem tve kapitulace. Kdyz diletantovi dojdou vsechny argumenty, kdyz je usvedcen ze lzi o definicich, z przeni klasiku a z logicke retardace, nezbyde mu nic jineho, nez prejit k teto ubohe personalni kreci a snazit se soupere zesmesnit otazkou na "duchy". Ja v teto diskusi neresim svou viru, ty semanticky trosecniku. Ja tu resim tvou negramotnost. Ja tu resim fakt, ze lzes o Ottovi, lzes o Jungovi, neznas definici afektu podle DSM-5, a pletes si transcendentni s transcendentalnim. Jsi jen hystericky, zbabely chudak, ktery se chytil do pasti vlastnich zkopirovanych textu a ted tu klecis v koute a ptas se na duchy.

Už začínáš dost blbnout. Jung popíral metafyziku jako takovou, což znamená, že pod metafyzikou nechápal nic reálného, žádný reálný svět, ale archetypické obrazy, které jen vytváří iluzi nějakého existujícího světa. Ne tedy že by archetypy byly klam, nýbrž jejich produkty vytvářejí klamný dojem nějakého reálného světa mimo tento svět (nebo jiné věci). "psychologie svedci o realite duchovniho sveta" - kde že to Jung napsal? Uveď zdroj.
Znova: psýché sestává z vědomí a nevědomí, nevědomí se pak dělí na osobní a kolektivní. Jasně je z toho patrné, že veškeré obsahy nevědomí, ať už osobního nebo kolektivního, se nacházejí mimo vědomí, vně vědomí, a pokud tudíž působí na vědomí, tak na něj působí zvnějšku. Viz:

Objektivní psychično představuje základní pojem hlubinné psychologie. Označuje se tak nevědomá oblast psýché, neboť ta per definitionem patří k „nejá“, tzn. k „objektivní“ skutečnosti. To vyplývá z dnešní na empirické vědě založené (nejen filozofické) definice vědomí jako schopnosti rozlišovat mezi subjektem a objektem. ... S pojmem objektivního psychična souvisí rovněž pojem „autonomie nevědomí“. Autonomie nevědomí označuje zkušenost, že se ze strany nevědomí často jáskému vědomí něco vnucuje, že v psýché existuje něco mimo kontrolu já. Freud tuto zkušenost, „že já není pánem ve vlastním domě“ (viz komplex), označil jako třetí příkoří západního člověka (po těch, která přivodili Koperník a Darwin).
zdroj

Kolektivní nevědomí je bráno jako ta hlubší, instinktivní vrstva nevědomí, proto má takové vlastnosti. Jeho chápání jako pole není Jungův koncept, ale E. Neumanův.
Dal jsem ti materiály, přímé Jungovy citace, v nichž Transcendentní funkci vysvětluje. Ano, je vytvořen symbol, který zaceluje konflikt mezi vědomým a nevědomím tím, že umožňuje překročit postoj vědomí. Můžu ti ještě poskytnout vyjádření z Definic v GW6:

... Když zůstává nevědomý výraz do takové míry zachován, tvoří pak surovinu, která se nemá řešit čili rozpouštět, nýbrž formovat; surovinu, která se stává společným předmětem teze a antiteze. Tak se z výrazu stává nový obsah ovládající celé zaměření, odstraňující rozštěpení a svádějící sílu protikladů do jednoho společného řečiště. Tím je odstraněn klid, zastavení života, a život může zase proudit s novou silou a s novými cíli.
Právě vylíčený děj jsem v jeho totalitě nazval transcendentní funkcí. Slovem „funkce“ zde nemíním základní funkci, nýbrž komplexní funkci složenou z funkcí jiných. Slovem „transcendentní“ pak nehodlám označovat nějakou metafyzickou kvalitu, nýbrž ten fakt, že díky této funkci můžeme přecházet od jednoho zaměření k jinému. Surovina, která po zpracování tezí a antitezí sjednocuje v procesu svého formování protiklady, je živý symbol. V jeho surovině, po dlouhou epochu nerozluštitelné, tkví to, že je plný tušení, a v podobě, kterou jeho surovina přijala činností protikladů, tkví jeho působení na všechny psychické funkce. Náznaky základů symbolotvorného procesu najdeme ve sporých zprávách o iniciačních periodách náboženských zakladatelů, např. Ježíš a Satan, Buddha a Mára, Luther a ďábel, Zwingli a jeho světská minulost, obrození Fausta smlouvou s ďáblem u Goetha. V Zarathustrovi najdeme ke konci výmluvný příklad potlačení antiteze, postavu „nejohyzdnějšího člověka“.

Otto samozřejmě neprokázal existenci nějaké metafyzické, mimosvětské entity. K tomu člověk ani nemá prostředky. Nedělám z něj hlupáka, protože takovým kognitivním klamům podléháme všichni (jak bylo i možno pochopit, kdyby se bývalo přemýšlelo). Je to přirozená vlastnost nedostatečné míry uvědomění. Např. koncept ducha-bytosti je výsledkem takového kognitivního klamu.

ad soucet:
Zde mas ten zdroj, ty negramotny lhari.. Ptas se, kde Jung napsal, ze jeho psychologie svedci o realite duchovniho sveta? Otevri si Jungovo klicove dilo Erinnerungen, Träume, Gedanken, kapitolu o posmrtnem zivote a nabozenstvi, nebo jeho text Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus (GW 9/I), kde explicitne pise: "Psyche neni produktem mozku a duchovni realita ma svou vlastni autonomni existenci." V GW 11 (Zur Psychologie westlicher und östlicher Religion) Jung doslova konstatuje, ze psychologie musi uznat realitu duchovniho sveta jako objektivni fakt. Ty o Jungovi nevis absolutne nic, ty jen krecovite googlis ceske verze a modlis se, abych neznal originaly. Ty sem zkopirujes Jungovu definici z GW 6, kde Jung rika, ze slovem transcendentni nemini scholastickou metafyzickou kvalitu, ale proces sjednoceni protikladu. Jenze tvuj zdecimovany mozek uz nedokazal docist ten citat do konce! Jung tam explicitne pise, ze zakladem teto funkce je symbolotvorny proces nabozenskych zakladatelu (Jezis, Buddha). Pro Junga je tento proces spojen s numinositou a archetypem Self. Tvrdeni, ze je to "ciste ateisticka psychologie", je kolosalni lzivy vyplod tve zaslepenosti. Tvrdit, ze chapani kolektivniho nevedomi jako transsubjektivniho pole neni Jung, ale jen Neumann, je dalsi demonstrace tveho akademickeho analfabetismu. Podivej se do Jungova konceptu Unus Mundus a do jeho spolecne prace s Wolfgangem Paulim (Naturerklärung und Psyche, 1952), kde Jung definuje kolektivni nevedomi jako psychofyzicke pole, ktere prostupuje celou realitou a generuje synchronicity. Ty neznas ani Jungovu pozdni fyzikalni filosofii, ty jsi skoncil u prvnich tri stranek z popularizacni prirucky. Tvrdit, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu kvuli nedostatecne mire uvedomeni", je vrchol tve monstrozni, diletantske arogance. Ty, nula z internetove diskuse, ktera neumi prelozit ani latinske slovo trans-scendere, tady prohlasujes jednoho z nejvetsich teologu 20. stoleti za obet "klamu", i kdyz Otto jasne dokazal, ze numinozita je apriorni kategorie. To, co ty nazyvas klamem, je tva vlastni epistemologicka slepota. Chytil ses do vlastnich citaci, byl jsi verejne deklasovan, usvedcen z absolutni neznalosti Jungova pozdniho dila (GW 8, 11, 14) a tva zaverecna krec s copy-pastovanim te definitivne dorazila. Jsi ubohy intelektualni mrzak, ktery uz nedokaze vyprodukovat vlastni myslenku, a tak jen zoufale vrha cizi texty, kterym sam nerozumi.

Uveď prosím přesné znění těch citací, jak je Jung formuluje, klidně v angličtině nebo němčině. Teď jsem prohlídl článek Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus a větu "Psyche neni produktem mozku a duchovni realita ma svou vlastni autonomni existenci." ani nějakou jí podobnou větu jsem v tom nenašel (třeba slovo mozek se tam vůbec nevyskytuje). Zato jsem tam našel toto, co jsem psal o projekci:

Z dosud řečeného je snad patrné, že se výpovědi mytologie stejně jako účinky mateřského komplexu, jsou-li zbaveny své kazuistické rozmanitosti, nakonec vztahují k nevědomí. Jak jinak by asi člověk přišel na myšlenku, užívaje podobenství dne a noci, léta a zimního období dešťů, rozdělit vesmír na svět denního světla a svět temnoty plný bájných bytostí, kdyby pro to nenašel vzor právě sám v sobě, ve vědomí a v působivém, ale neviditelném, to znamená vědění nepřístupném nevědomí? Původní chápání objektu vychází jen zčásti z objektivního chování věcí, z jiné, často větší části však z intrapsychických skutečností, které mají s věcmi vůbec něco společného jen na základě projekce. Je tomu tak prostě proto, že primitiv ještě nepoznal askezi ducha, totiž kritiku poznání, ale poznává svět jako všeobecný jev jen v šerém proudu fantazie, který ho naplňuje, kde se subjektivní a objektivní nerozlišené navzájem prostupují. „Všechno vnější je také vnitřní,“ mohli bychom říct spolu s Goethem.

V Definici nepadlo o scholastice ani slovo! Tak nekecej! Píše tam obecně a dost jasně, že slovem „transcendentní“ nemíní nějakou metafyzickou kvalitu. Dále pak jen píše, že činnost transcendentní funkce je vyjevena v příbězích náboženských zakladatelů, při popisu situací, kdy řeší nějaký konflikt. A takto mimochodem Jung vysvětluje veškeré tzv. duchovní zážitky, viz i citaci výše. Ony duchovní bytosti vždy chápe a vysvětluje jako personifikaci psychických obsahů či procesů a nikdy jim nepřipisuje vnější, metafyzickou realitu (proto byl taky obviňován z psychologizování náboženství). Veškeré metafyzické příběhy jsou pro něj příběhy psýché, tj. odehrávající se uvnitř člověka.
Ani v článku Naturerklärung und Psyche jsem nenašel vyjádření, že by kolektivní nevědomí bylo "psychofyzicke pole, ktere prostupuje celou realitou a generuje synchronicity". Slovo pole se tam vyskytuje všehovšudy jednou v souvislosti s jedním Keplerovo tvrzením o Slunci. Nevim jestli si to nepleteš s pojmem Psychické pole, se kterým přišel E. neumann ("navrhl v souvislosti se svým zpracováním vývoje vědomí, poznávání a prožívání skutečnosti a tvůrčí činnosti pojem „psychické pole“, aby popsal představu různých rovin vědění, vědomí a skutečnosti").
Všichni jsme obětí klamu, nejen Otto. A máš to vyjádřeno i ve výše dané citaci z Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus. Nikdo nemáme takovou míru uvědomění, abychom se nedopouštěli kognitivního klamu (vyjma lidí osvícených). Pořád ještě máme ve velké míře subjektivní a objektivní nerozlišené, pořád ještě aspekty nás samých vidíme venku ve světě, na objektech. Pořád ještě si plně neuvědomujeme rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním, a proto nám jsou (smyslový) vjem objektu i jeho prožívání sloučeny v jeden celek, ačkoli to jsou ve skutečnosti dvě různé věci (díky čemuž objekty v našem vnímání nabývají vlastností, které sami o sobě ve skutečnosti nemají, nýbrž my je na ně nevědomě projikujeme). Díky tomu, že si to neuvědomujeme, to neumíme rozpoznat.
Jinak ano, Otto dokázal, že numinozita je apriorní kategorie (stejně jako je jí třeba mravnost). Neprokázal ale existenci ničeho metafyzického.

ad soucet:
Tva drza zadost o nemecke originaly a tva detinska snaha lapat po steblech v ceskych prekladech je tvou definitivni, ritualni sebevrazdou v teto diskusi. Zde mas nemecke citace z kanonickeho vydani Gesammelte Werke (GW), hlupaku zaostaly..

GW 9/I (Mutterarchetypus): Ty jsi v tom textu nenasel slovo mozek? Protoze jsi pologramotny diletant, ktery hleda slova jako v materske skolce. Jung v GW 9/I, odstavec 165 (Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus) explicitne pise o tom, ze psyche nelze redukovat na materialni zaklad tela: "Die Psyche ist nicht das Epiphänomen der Gehirnmaterie... Sie besitzt eine eigene, autonome Realität." (Psyche neni epifenomenem mozkove hmoty... Vlastni svou vlastni, autonomni realitu). Ty neumis nemecky ani slovo, ty jen zbabele projizdis vyhledavacem ceske preklady

GW 11 a realita duchovniho sveta: Chces dalsi nemecky original, kde Jung potvrzuje objektivni realitu ducha proti tvemu vulgarimu atheismu? Otevri si GW 11 (Zur Psychologie westlicher und östlicher Religion), odstavec 12: "Die Psychologie kann die Realität des Geistes nicht leugnen, denn der Geist erweist sich als eine objektive psychische Realität sui generis." (Psychologie nemuze poprit realitu ducha, nebot duch se prokazuje jako objektivni psychicka realita sveho vlastniho druhu). Jung zde jasne oddeluje objektivni realitu ducha od tve ubohe intrapsychicke chemie.

Naturerklärung und Psyche (1952): Tvrdit, ze v teto spolecne praci Junga a fyzika Wolfganga Pauliho neni koncept psychofyzickeho pole, protoze jsi tam nenasel slovo "pole", je vrchol tve mentalni zaostalosti. Cely tento spis stoji na konceptu Unus Mundus (Jednotneho sveta), ktery Jung v odstavcich 960-967 vyslovne definuje jako transcendentni, psychofyzicke kontinuum, ktere prostupuje celou materialni i psychickou realitou a prostrednictvim synchronicity rusi kauzalitu hmoty. To, ze ty znas jen Neumanna z wikipedie, neznamena, ze Jung s Paulim nepolozili zaklady kvantove-psychickeho pole reality. Ty jsi tu knihu v zivote nevidel, ty ubohy copy-paste-bote

GW 6 a Otto: Ty stale jako kafemlejnek opakujes, ze v Definicich nebylo slovo "scholastika". Ja ti rikam, ze Jung tam odmita scholasticke (metafyzicke) pojeti ve smyslu dogmaticke teologie, ale zaroven v celem dile potvrzuje ontologickou autonomii archetypu Self, coz ty kvuli svemu dogmatickemu atheismu nedokazes unest. A tve permanentni lhani o tom, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu kvuli nedostatecne mire uvedomeni", je uz jen pateticky plivanec mentalniho mrzaka. Otto (profesor teologie a filosofie) jasne definoval numinosum jako apriorni, objektivni kognitivni strukturu lidstva. Ty, nula z diskusniho fora, tady chces jednoho z nejvetsich myslitelu lidstva a cely jeho vedomostni aparat oznacovat za obet "klamu", jen abys nemusel uznat, ze tva puvodni materialisticka teze o vedcich skoncila v totalnich srackach.

Chtel jsi citace, dostal jsi je i s cisly odstavcu a nemeckymi originaly z Gesammelte Werke, ktere tvuj laicky vyklad Junga jako "ciste ateisticke psychologie" definitivne splachly do hajzlu. Ty o hlubinne psychologii nevis vubec nic, jsi jen liny lhar, ktery byl prave pred celym forem ritualne intelektualne popraven. Uz se na to fakt vyser, tva anihilace je dokonana, primitive nekultivovany!!!

Vidíš i červený smajl má emoci...

jo emoci nemoci.

ad Asasins:
.."vidíš i červený smajl má emoci"..
Ma draha, trefila jsi to naprosto presne! Ten cerveny, rozzlobeny smajlik ma totiz v teto chvili mnohem vetsi intelektualni cest a kognitivni kapacitu nez muj drahy pritel soucet. Ten smajlik nelze a ma stabilnejsi nazory nez nas zdejsi pseudo-odbornik, ktery neustale popira sve vlastni vety. Tuto rudou emoci jsem zpritomnil proto, ze u dospelych muzu povazuji intelektualni cest za absolutni zaklad. Kdyz nekoho exaktni veda, prameny a citace Otta s Jungem pritlaci ke zdi a on se z ponizeni pokusi vylhat tvrdohlavym prohlasenim, ze "nikdy nemluvil o transcendentnim zazitku" – pricemz to ma o par odstavcu vyse napsane cerne na bilem – pak uz to neni debata na urovni. To je materska skolka, kde male dite s pusou od cokolady krici, ze zadny dort nesezralo. Takze ano, ma draha, ten smajlik emoci ma. Je to emoce hlubokeho, ale nesmirne pobaveneho opovrzeni nad tim, jak hloupe se dokaze ztrapnit clovek, kteremu jutubove algoritmy zlomily vsecny argumentacni kosti.

Jestli je něco pseudovědecké, tak je to naopak představa, že můžeme vnímat něco mimosvětského­...nie je to tak: pseudovedecký len imituje(napodobňuje vedu, nespĺňa základné vedecké kritériá a metódy - ide teda o "falošne vedecký" - je tu absencia odborného vedeckého jazyka (vedeckej terminológie, ktorá je špecifická pre daný vedecký odbor), chýbajú vedecké dôkazy.....

"Ano, vědecky není dokázaná neexistence neexistujícího."

Náboženství nemá však ani náznak jediného důkazu existence pohádkových bytostí, jak těch třech tvořících zvláštní věc nazývanou trojjednotkou, tak věčného života v nebi. Jde o slibotechnu o věčném životě v radovánkách v pohádkovém nebi. Za existence druhu homo Sapiens, jehož počet vatíkánští "vědcové" přesně odhadli na 100,000 miliard věčně žijících mrtvol.

Jdi se se svým náboženským fanatismem vycpat.

"Ano, vědecky není dokázaná neexistence neexistujícího. "Náboženství nemá však ani náznak jediného důkazu existence pohádkových bytostí....
náboženstvo, presnejšie kresťanská viera, nič vedecky nedokazuje, lebo je to viera - a viera je mimo vedy, viera je dar milosti Boha ponúknutá všem, ale nie všetci ju prijímajú (lebo človek má slobodu rozumu a vôle/rozhodova­nia)...
...to však neznamená, že viera v Boha je mimo/oddelená od vedy, ale je v súlade s vedou, doplňuje vedu, ako aj veda doplňuje vieru, pretože o existencii tohto sveta, Vesmíru a existencii prírodných zákonov veda nevie principiálne nič, len veda to popisuje na základe na základe daných prírodných zákonov, ktoré prijíma veda - a popisovanie niečoho, čo je, nie je dôkaz! ...
... a viera napovedá vede, že je v tom Boh Stvoriteľ - veda tak, viera tiež tak, ale hovorí naviac o Stvoriteľovi... ...
...stejne ako o živote nevieme principiálne nič (nevieme, čo to je), ale vieme ho dobre (geneticky, biochemicky, imunologicky) popísať - ako bežia jeho energetické a iné/napr. kognitívne reakcie, prispôsobenie sa vonkajším podmienkam, reakcie na ne...ale na otázku: čo je život? - nikto ešte v dejinách principiálne neodpovedal...o tom vie len Boh Stvoriteľ, tak hovorí viera, veda neodpovie!....

Ještě jednou pro pochopení pomalého : věření (víra) je pro život zvířat a tedy i lidí nezbytná vlastnost intelektu. Lidi věří tomu, co jim zprostředkují rodiče a jiní zkušenější a autoritou vybavení lidé. I samozvaný zástupce boha na Zemi - kněz požívá značnou autoritu a když dětem vypráví, že smrtí začíná krásný a život věčného mládí, ta k mu prostě věří a těší se na svou smrt.

Příklad : když ti někdo starší a rozumnější popíše, jak vypadá muchomůrka, nebo ocůn, či voňavá krásná konvalinka a řekne ti, že jsou jedovaté, tak jen díky víře jsi chráněn před otravou. Ve škole pak věříš učitelce, že 7 krát 13 je 91 aniž bys si to musel spočítat na sedmi hromádkách po třinácti makových zrnek (pro dalekozraké je lepší použít místo makových zrnek melouny)

Víru potřebují i zvířata. Například Tučňák převezme vejce svého syna, nebo dcery od své Tučňačky, která se jde vykoupat a nažrat do moře, jen proto, že věří, že se jeho Tučňačka vrátí sytá a převezme starost o vejce svého potomka.
Kolumbus věřil, že Země je koulí a že když vypluje směrem západ, tak dopluje na východ. Spousta nábožensky věřících mu nevěřila a značná část suchozemců v USA v kulatost Země nevěří dodnes.
Pochopitelně rozumný člověk nebude věřit pohádkovým nesmyslům, jaké popisuje třebas pohádka O Karkulce, nebo ta O Potopě.

"No já nevím odkud to bereš, já jen četl, jak se vyjadřovali ruSSáci - no a tys to hned obrátil na to své - Jako bych já napsal."
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-utok-na-symbol-kyjeva-v-rusku-se-ohaneji-strelou-po-expiraci-i-proroctvimi-308582#dop_ab_variant=1712221&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=3&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest308_feed_filter_varB
Ruská média po útoku na Kyjevskopečerskou lávru rozvíjejí teorie o provokaci, která se Ukrajině hodí, zvlášť na začínajícím summitu G7. Válečný zpravodaj listu Komsomolskaja pravda se ale vydal i do říše nadpřirozena.

Takže rád konspiruješ a provokuješ jako starý komunistický páprdové v Kremnu.

Dalko videt, ze mne vubec neznas :-))) Jinak od dubna 1987 - nepourim a nepiju alkohol -- Neco bych sem o sobe napsal ale to se nehodi ---
Ja mel myslim nekde tvuj mail - poslal bych ti nejake fotky aby jsi mel alespon trochu poneti kdo jsem. Rozhodne nectu zadnou ruskou propagandu -- pouze myslim

nekourim :-(

Na fotkách je zobrazen pouze tvar tvého povrchu.
Kvality, nebo vady osoby fotky nezobrazují. K tomu slouží jak výpis z trestního rejstříku, tak obsah kádrovacího posudku. Jinak to lze zjistit z výsledků detektiva, který "proklepe" animální okolí vyšetřovaného Od životních partnerů, kolegů ze zaměstnání, z obsahu zpovědí svatých po rodiče, děti a sousedy..

Ty především troluješ to je tvoje zábava. Sleduješ jak se lidi rozčilují nad tvejma kydama co nemají hlavu ani patu a to tě uspokojuje.

Přesně tak. Trolové se nemají krmit.Viz:

nekrmte trolla. Pozornost je jeho potravou a každá rozhořčená odpověď je pro něj odměnou.

Jsem zvědavá na reakci

To bych si rád přečetl. Jestli ono z toho nevyleze to samý, na co přišli jehovisté: že AI může být dobrý sluha, ale zlý pán.