Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #165844

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
před 3 hodinami | #165844
Reakce na příspěvek #165839

Slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost... V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální.
Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
před 2 hodinami | #165848 (1)

ad soucet:
.."slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost. V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální. Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl"..
Tva argumentace prave dosahla terminalniho stadia semanticke agonie a mentalni retardace. Pokusit se vyargumentovat, ze "transcendentni zazitek nepotrebuje metafyziku", a nasledne se tvarit, ze mne poucujes o hlubinne psychologii a epistemologii, je projev tak nestoudne negramotnosti, ze te z ni nyni definitivne vylecim brutalnim rozborem tvych logickych potratu - pojdme te tedy epistemologicky, ontologicky a religionisticky anihilovat na prvocastice..
Tvrdit, ze slovo transcendentni znamena jen "presahovani bezne zkusenosti bez metafyziky", je absolutni vrchol tveho suterenniho diletantismu. Ty niemande, v epistemologii (od Kanta po Husserla) se striktne rozlisuje mezi transcendentnim (to, co lezi radikalne vne vedomi a sveta, tedy metafyzicky absolutno) a transcendentalnim (podminky moznosti bezne zkusenosti uvnitr vedomi). Ty si tyto dva fundamentalni pojmy pletes jako negramotny vesnican po lobotomii. Pokud reknes, ze vedci prozili transcedentni zazitek, rikas tim, ze se dotkli metafyzicke reality mimomaterialniho sveta. Pokud to byla jen zmena vnimani vlastniho ega, byl to zazitek imanentni ci maximalne alterovany stav vedomi. Jsi usvedcen z totalni semanticke negramotnosti. Odvolavat se na Junga a tvrdit, ze duchovni a spiritualni pojmy nepotrebuji metafyziku, je tva definitivni intelektualni sebevrazda. C. G. Jung v celem svem dile (viz napr. Psychologie a nabozenstvi) striktne definoval numinosum a archetypy jako autonomni, transsubjektivni psychicke reality, ktere maji metafyzicky charakter a determinuji lidsky zivot zvnejsku lidkeho ega. Pro Junga je archetyp spiritualni realitou sui generis, nikoli tvou laickou materialistickou chemii v mozku nad vesmirem u garazi. Ty z Junga delas vulgarniho behavioristu. Tva veta, ze "Otto nic jineho nez fenomenologii naseho prozivani popsat nemohl", je projev tak hluboke zaostalosti, ze by te hnali od zkousky i na te nejposlednejsi provincni univerzite. Rudolf Otto byl novokantovsky teolog a ontologicky realista! Cely smysl knihy Das Heilige je v tom, ze Otto nepopisuje pouhou fenomenologii subjektivniho prozivani (jak to delal napr. Schleiermacher), ale dokazuje, ze lidsky prozitek numinozity je apriorni, objektivni a realnou kognitivni odezvou na ontologickou existenci Absolutna (Boha), ktere cloveka presahuje. Otto nerezignoval na ontologii, to jen ty nejsi schopen unest fakt, ze kazdy kanonicky autor stoji proti tvemu sekularnimu blaboleni.
p.s. Kazda tva dalsi reakce je jen tvym verejnym sebeponizovanim. Ty uz nemas argumenty, ty uz jen v agonii prekrucujes slovniky, lzes o historii religionistiky a krecovite se snazis predstirat vzdelani, ktere ti fatalne chybi. Kazdy tvuj odstavec te boli vic a vic, protoze te pokazde nachytam se stazenymi kalhotami u tech nejzakladnejsich definic. Jsi intelektualni mrtvola, tvuj popel byl rozfoukan a diskuse s tebou definitivne skoncila tvym absolutnim verejnym ztrapnenim.